Příspěvek: #21

ponechaný úl má jednu nevýhodu... a to, že včely začnou plodovat...

když chytíme roj, tak ho dáme na den do sklepa, tam se přeléčí a mělo by být dokonale zlikvidován VD...

Příspěvek: #22

Jak nalákat roje? Co papírová krabice na převoz oddělků zavěšená na strom s jednou voňavou souší? Není to lepší než vyrábět květináč?
Na rámky langstroth se také výborně rozměrem hodí krabice od banánů. A je to zadarmo.

Příspěvek: #23

A co déšť zaprší a krabice je na s..... tedle kvetináč se dá používat pořád a forma z truhlíků postavených na sebe a budu tam taky moc dát ty souše

Příspěvek: #24

RadimŠ napsal(a):ponechaný úl má jednu nevýhodu... a to, že včely začnou plodovat...
když chytíme roj, tak ho dáme na den do sklepa, tam se přeléčí a mělo by být dokonale zlikvidován VD...

Když se roj usadí v nastraženém úle, nezačne matka klást ihned. Pak je čas do zavíčkování. Léčbu bych nenechával až na dobu, kdy VD zalézá k larvám, ale minimálně týden k disposici máte.

Příspěvek: #25

to máte pravdu, má myšlenka byla spíš taková, že úly pravidelně nekontrolujete a na usazení roje přijdete víceméně náhodně

Příspěvek: #26

Predavaju sa uz aj nejake feromonove pripravky na nalakanie rojov.

Ja cudzie roje zasadne nechytam a vlastne nemam.

Příspěvek: #27

Nad krabici, stejně jako nad květináč se musí dát něco proti dešti. Krabice na oddělky jsou už hotové přesně na rámky. Do krabice od banánů stačí vložit dva dřevěné hranolky a přelepit otvory. Krabice z lepenky jsou velmi pevné. Je to jen na období rojení a pak se můžou krabice spálit. Vyrábět budu raději nové úly. Výhoda krabice je v tom, že roj začne stavět hned na stavebních rámkách, nebo mezistěnách. A roj staví rychle! Škoda vyhazovat divočinu postavenou v květináči.

Příspěvek: #28

Má někdo zkušenosti s tou rojochytovou pastou? Jde mi o to, že, až bude čas a budu se bát, že mi uletí včelky a instaluji například vystrojený úl, na česno dám tu pastu, tak, nebudu tím lákat i ty nevyrojené?
Prostě, aby se nestalo, že se mi kvůli té feromonové bombě budou chtít jenom stěhovat o 10 metrů dále. Nikde jsem se prostě nedočetl, jak pasta působí na včely co se rojit nechtějí.
Samozřejmě se budu snažit rojové náladě předcházet, ale, jelikož jsem nováček, tak si myslím, že mi určitě minimálně jeden frnkne. Tak, abych měl tedy s čím vůbec zimovat

Příspěvek: #29

Nikdo nic? Tak jinak. Použil vůbec někdo s kladným výsledkem pastu?

Příspěvek: #30

A o jakou pastu jde?

Příspěvek: #31

(08.02.2012 13:47)Jan Fišar napsal(a):  Jak nalákat roje? Co papírová krabice na převoz oddělků zavěšená na strom s jednou voňavou souší? Není to lepší než vyrábět květináč?
Na rámky langstroth se také výborně rozměrem hodí krabice od banánů. A je to zadarmo.

Výborné řešení pro zlodějnu v době mimo snůšky a šíření moru.

Příspěvek: #32

(20.03.2012 21:17)KaJi napsal(a):  A o jakou pastu jde?

Nejspíš o toto : Rojochytová pasta

Příspěvek: #33

Srdečně všechny zdravím,já používám jako rojochyt igelitový pytel co se vněm prodává krmení,z dobrého drátu o průměru 5 mm (kdo jaký má) udělám kruh a pytel upevním do oka,konce oka mám zahnuté dolů asi 10 cm,tak aby se dalo oko s pytlem zasunout do vyvrtaného otvoru v tyči,používám střešní lať 4 metry dlouhou.Tak že kruh s pytlem jsou k sobě v pravém úhlu.Pytel navéknu na roj a druhou tyčí na které je hák zatřesu větví,roj spadne do pytle a já oddělím pytel od tyče,včely vysypu do rojáku a je to.Na žebřík lézt nemohu a takhle se dostanu kam potřebuji,mám v rezervě i delší lať,ale prakticky využívám tu 4 m dlouhou.Moc se mě to osvědčilo.Jinak jde i pomecí tyče zdvihnut rojáček s několika soušemi k roji a nechat je do rojáčku vlézt,ale to dělám jen když jsou na nějaé hodně silné větvi nebo kmeni,ale občas se to taky nepovede a roj odletí,to se ale nedá ni dělat utíkat za ním nemohu.

Příspěvek: #34

(20.03.2012 22:20)Kořínek Petr napsal(a):  

(08.02.2012 13:47)Jan Fišar napsal(a):  Jak nalákat roje? Co papírová krabice na převoz oddělků zavěšená na strom s jednou voňavou souší? Není to lepší než vyrábět květináč?
Na rámky langstroth se také výborně rozměrem hodí krabice od banánů. A je to zadarmo.

Výborné řešení pro zlodějnu v době mimo snůšky a šíření moru.

Nechápu ani jedno, ani druhé.
Lépe je snad nechat včelstva napospas, ať letí jinam?
Což to není příležitost k poznání zdravotní situace v okolí?

Příspěvek: #35

Osobně by mě také zajímal ten feromon. Dostupnost a skušenosti s tím.

Totálně mě dostalo polské DVD Rok w pasiece pana Osiewalského. O němž je zmínka polsky zde a nepříliš dobře přeloženo Google překladačem do češtiny tady. Nutno vidět - to je prostě nářez! Používá tzv. "Rojolapki", což je v podstatě nasazovací zahnutá trubka, kde má feromon (nasazená na kolíku zatlučeném v zemi). Má jich několik umístěno kolem včelnice (cca 200 včelstev!) ve výšce 0,5 až 1 m nad zemí. Úspěšnost 100% - nic neuletí. Roj se jednoduše přesune z bedny na rojolap, on příjde sklepne ho do rojáku a spracuje (několik způsobů). Má v tom systém a dělá to rychle. Během pár minut co si s tím hraje mu jinde vyletí jiný roj, ten první už usadil, tak jde pro další. Takže na cca 2 hodinovém videu, které je natáčeno skoro bez přestávky, chytne a "spracuje" snad 20 rojů (nepočítal jsem to)! Jednoduché a prosté! Dle jeho slov - rojení miluje z mnoha důvodů o kterých na tom DVD povídá. Nutno vidět! Kéž by to někdo přeložil, některé detaily mi díky jazykové bariéře možná unikly. Existuje prý ještě jeden díl, ale ten jsem nesehnal.

Příspěvek: #36

A je možno na těch stránkách film vidět? Nebo, kde se dá sehnat.
Já to prohlížel, ale moc se tam neorientuji. Na jedné fotce je vidět nějaká roura, ale co a jak dál.... docela by mě to zajímalo.

Příspěvek: #37

Ne, ty stránky jen ve stručnosti představují včelařství Henryka a Krystynu Osiewalske ze severozápadního Polska o nichž a jejich včelaření jsou ty filmy. Jejich "rojolapki" - ty trubky - jsou vidět hned na té první fotce - drží je v rukou a na nich mají roje.
Filmy jsou na VHS nebo DVD. Já mám zkopírované to 1. DVD, ale podle názorů v diskusi se to prý někde válí na netu. Já jsem to však nenašel. I v té diskusi je sháňka po tom 2. DVD, to bych také rád viděl. Jinak jestli se mi to podaří, tak to zkusím časem uploadnout někam na net, ať se můžete taky mrknout jak se to dělá

Příspěvek: #38

Zdravím .Našiel som zoprákrát terín zábrana proti vyrojeniu , teda nie nejaký feromon ani bednu do ktorej sa zbiera roj zo stromu ,ale niečo čo nedovolí roju odletieť .Niekde som aj videl že je to zrejme nejaká mriežka pred letáčom .
Mohli by ste mi to niekto objasniť ,alebo dať sem fotku ?

I

Příspěvek: #39

igor pozri si
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0805/taranovuv-roj
to je original
a niečo iné videl voľakedy pupek na výstave
http://pupek73.blog.cz/1003/vystava-v-brne

neskúšal som
ale rojovú náladu vo včelstve tieto metódy podľa môjho názoru neodstraňujú

Příspěvek: #40

To Igor78:

Můj názor, co se týká rojů obecně, je, že je lepší rojení preventivně zabraňovat už vlastní technologií včelaření - tedy v případě, kdy včelař považuje rojení za nežádoucí jev - než používat např, mateří mřížku v česně či zastřihávat matce křídlo (ale i tato opatření mají v určitých případech svá opodstatnění). Osobně si myslím, že každý začínající včelař by si měl projít i tou zkušeností, kdy se mu včely vyrojí aby pochopil jednotlivé pochody ve včelstvu a principy, které k rojení vedou. Ideální je pak samozřejmě to, když má možnost si vylétlý roj odchytit a usadit - mimochodem je to úžasná zkušenost!