Příspěvek: #21

JJ, jen ty dva horní prohodit, nerozebírat a počkat. Maximálně.
A kdyby seděl doma u počítače, nebo chystal rámky udělá lépe.
Ale asi to ukazuje návštěvě.
Posadit plod v tuto roční - ale i letní dobu na síto nepovažuji za dobré.
Proto mám dole plné a nízké dno a nad nízký nástavek. Mám takový pocit, že jim to tam tak netáhne a nemusí držet na plodu tolik včel.

Dneska si myslím, že optimální čas na hrabání do plodiště normálního včelstva je asi měsíc a nebo raději trochu dřív před obdobím kdy by zakladly matečníky. Aůe jak to odjadnout. ALe včely už musí "jet", být nabouchané pylem a plodem. U nás pampelišky - plný květ cca.
Předtím jen nadsadím rámky-nástavky, které jsem třeba odebral dole. Je to při jarní prohlídce, podle váhy zvedaných nástaků poznám zásoby , odhadnu a zarotuji. Ty spodní nahoru.
Ale u včel kde si to mohu dovolit, tedy koule plodu , ne nějaký šišojd na dvou rámkách.
Vychází mi zimování ve 4 N jako optimum. Tedy když jsem měl převahu úlů se stejnou výškou nástavků a měl je i jako medníky.

Příspěvek: #22

Byl jsem na Koblížkově přednášce cca. Před 3 týdny. Připadal jsem si jako kdyby o vcelach přednášel člověk který vcely moc nemusí a taky je to trochu mluvka (aspoň podle mě). Přednáška se nesla duchem agidace na jeho "skvělý" děravy nastavek ?

Příspěvek: #23

mě zaujala ta linie "Junka" cituji: "původem odchována z linie Troisec, kterou k nám dovezl můj děd v sobotu v roce 1970 z Rakouska" .... nevím, ale z avizovaných videií jsem nenabyl pocitu významného chovatele matek ... ale alespoň nenanízí Singer, Sklenar, Vucko a Vigor odchované v 20 úlech na jednom stanovišti
i takové jsem potkal ...

Příspěvek: #24

Troiseck je linie, která byla dloho rozchovávaná VÚV Dol....podle mě - čistá je vhodná tak do Budečáků. Zimuje vysloveně ekonomicky....rychlý rozvoj....nerojivá...ale maximum tak na 3 nástavky BVD....Měl jsem je od 1980 do roku 1994 i inseminovanou...vlastní odchovy byly o něco lepší než koupený F1...dost častá bodavost.....ale stále nic moc.....pak jsem zjistil, že jsou i lepší včely. Teď mám jednu čistou z křížení Toiseck x Peschetz...na med dobrý....ale stále viditelně menší včelstva než Havlín, čistý Sklenar i Singer, respektive jejich křīženky v liniích F3 a F4.

Příspěvek: #25

Nevím kam jinam tento dotaz napsat - neporadil by mi prosím někdo, jak včely řeší plodování na bývalém zasobním ramku? Chci letos spodní nastavky rušit a mít včelky zazimované na bývalém vytočeném medníku a druhém plodovem nastavku - při krmení by teoreticky měly případně dostavět nedostavěné vytočené rámky a na jaře do nich začít klást. Mě tímhle vznikne cyklus výměny díla a na jaře vždy půjdou do síly na "čistém". Je to ale možné? Jak by mohly začít plodovat na vysokých buňkách? Mám stále pocit, že to pro ně bude zábrana nebo ne? Děkuji.

Příspěvek: #26

Nejdřív jsem myslel, že žertujete. Pak jsem si všimnul že jste nováček a tak vám to vysvětlím, tedy sdělím co vím.

Včely si délku buněk upravují v průběhu roku jak potřebují. A vy v medníku používáte větší rozestupy rámků? Například místo 11 dáváte jen 10? Znáte to? To se běžně dělávalo, ono je celkem rozdíl na stejné množství medu odvíčkovávat 11 a nebo o jeden rámek míň! Jenže, v posledních letech je potíž s vlhkostí medu a zdá se, řešilo se to i tady na fóru a někde tu jsou o tom videa, že ztluštělé rámky = vyšší % vody v medu! Ale na to jste se neptal...

Medníkové dílo má jinou záludnost než délka (hloubka) buněk. Vytáčet by se měl med jen z panenského. Proč vám povím když to budete chtít vědět. I když se vytáčí zakladené dílo, stejně se více či méně zdeformují buňky a to včelám vadit může. Já mám při vysoké míře (mám dvě) na med jen nízké rámky, panenské (a nebo se o to neustále snažím), někdy matka pár rámků (nízkých) v mednících zaklade. Medníkové dílo je z medometu celkem poničené, včely to opraví a med do toho ukládají normálně, kladou ale nerady (na prostředek vědomě dávám "blbé" rámky a pěkné ke krajům právě aby do toho nekladly.

Jo a větší rozestupy se taky dělaly proto, že matky pak v mednících nerady kladou. Nejde se na to spolehnout, ale většinou to funguje.

Znáte pojem norské zimování? Funguje a jako obměna díla je to perfektní.

Příspěvek: #27

Ano, to chápu, ale prozatím jsem neviděl, že by je zmenšovaly. Ne, používám 11, ale občas se stane, že včely jeden z rámků "vytáhnou" mnohem více, já pak při vracení rámku mám pocit, že jim musím tedy nechat o pár mm více místa a tím jim možná sám svojí chybou neustále zvětšuji mezery.
Ohledně toho vyššího procenta vody moc děkuji, to jsem nikde nečetl ani neslyšel, budu si na to dávat pozor.

Nevím, zda jsme se ohledně mé otázky úplně pochopili - ač budu dávat pozor na mezery a nechávat včelkám přesný prostor mezi rámky, medné plásty mají vždy o něco větší buňky, nebo alespoň mi to tak přijde. Mám v plánu odstranit vždy nejspodnější nástavek na konci léta, kdy bude nejméně obsazený. Po posledním medobraní nechám medník s vytočenými rámky, které při krmení včely dostaví. Takže včely budou zimovat na dvou nástavcích - plodovém a medníku. Na jaře bude matka raději plodovat v teplejším místě - horním nástavku (bývalém medníku s novým dílem) a po vyjezení cukerných zásob by tedy začala plodovat na naprosto novém díle. Ano, buňky se vytočením deformují, což přidělá včelám určitě větší práci, ale to vyřeší během krmení. Minulý rok jsem vyzkoušel, že při krmení jsou schopny postavit i několik mezistěn, i když připouštím, že je to možná zbytečně unavuje.

Píšete, že by se mělo vytáčet jen z panenského díla - to samozřejmě dělám, medník vždy dávám plný mezistěn a nových souší.

Norské zimování neznám, kouknu se

Ale Váš verdikt - je tedy můj nápad naprostá blbost, moje otázka taky, nebo by to vše mělo klapnout a pro včely není tedy na jaře problém zaplodovat panenské dílo (postavené mezistěny, zaneseny, zavíčkovány a vytočeny)?

Příspěvek: #28

Blbost to není a otázka blbá už vůbec ne. Nějak jak to popisujete vy, mi to před časem psal Kohout, ale on má myslím 2/3 Lang. On to tak, myslím, dělá a i když je rejpal, vysvětlí vám to. Já s tím zkušenost nemám. Pro mě je jeden nástavek 39x24x11 na zimu málo, dva ale moc a tak zimuju vždy tak, že krmím s NN "nad hlavou" a tak vč zimuje.

Vím jistě, že i když jsem dal na sebe dva VN míry 24 po posledním medobraní, tedy kolem půlky července, tak, že nad jejich "hnízdo" přišel "suchý" nástavek -medníkový, nepřešly do něj, ale držely se "svého".

To, že jim děláte plac oddalování rámků nedělejte. Vždy si pamatujte, že včely jsou, naštěstí, totálně blbovzdorné a dokážou se přizpůsobit ledajakým podmínkám, včetně lidských chyb. A někdy si to přesně napište,ve kterém vč uděláte pokus. Dejte ty rámky s protaženými buňkami k sobě tak, že se dotknou a napište si přesně pozici. Běžte tam druhý den a bude tam mezera, nanejvýš pár "můstků", které budou plásty spojovat.

No a vždy platí, že vč bude vždy raději plodovat v plástech už nejméně jednou zakladených, moje maminka říkávala, že je to dílo pak teplé, ale panenské je studené. Úplně nejhorší, co můžete mít, je vystavěná nezakladená mezistěna s potmelenými okraji buněk. To přijme asi jen roj.

Zkuste to u jen části vč a uvidíte.

Příspěvek: #29

A nebo když už včely mají málo místa a matka nemá kde klást.Prostě vystaví ji jenom v dobách nouze. F.V.

Příspěvek: #30

(15.05.2016 22:42)Krolth napsal(a):  Nevím kam jinam tento dotaz napsat - neporadil by mi prosím někdo, jak včely řeší plodování na bývalém zasobním ramku? Chci letos spodní nastavky rušit a mít včelky zazimované na bývalém vytočeném medníku a druhém plodovem nastavku - při krmení by teoreticky měly případně dostavět nedostavěné vytočené rámky a na jaře do nich začít klást. Mě tímhle vznikne cyklus výměny díla a na jaře vždy půjdou do síly na "čistém". Je to ale možné? Jak by mohly začít plodovat na vysokých buňkách? Mám stále pocit, že to pro ně bude zábrana nebo ne? Děkuji.

Není to problém, běžně se to tak dělá - spodní nástavek jde do vařáku, nebo jako první medníkový - na poslední cestu - po vytočení jde do vařáku.
Běžně se točí ze zaplodovaných rámků.
Větší buňky v medníku bývají většinou na stavebních rámcích. Na mezistěnách postaví klasickou dělničinu, toho bych se nebál, případně rámky s výrazně většími buňkami buď vyvařit, nebo použít zase do medníku.

Příspěvek: #31

Myslíte Tome, že by "nepřelezly" ani při krmení a úplném dokrmení na zimu? V podstatě kdyby si do horního nástavku z důsledku dostatku místa uložily zásoby, rámky semtam vyspravily, nevadilo by to, protože loni mi začínaly s hroznem vždy dole a kolem února a března se začaly stěhovat nahoru.

Na norské zimování jsem koukal a nemůžu si pomoct, ale tohle musí být pro včely šílený šok, dělat to každoročně kvůli výměně díla mi nepřijde moc smysluplné.

Příspěvek: #32

Ja to ctu na mobilu a prvni jsem videl tema "dotace nastavku mezi stanovisti". Uz jsem se lekl, ze je zase neco noveho zbytecneho.

Příspěvek: #33

(16.05.2016 12:14)Krolth napsal(a):  Myslíte Tome, že by "nepřelezly" ani při krmení a úplném dokrmení na zimu? V podstatě kdyby si do horního nástavku z důsledku dostatku místa uložily zásoby, rámky semtam vyspravily, nevadilo by to, protože loni mi začínaly s hroznem vždy dole a kolem února a března se začaly stěhovat nahoru.

Na norské zimování jsem koukal a nemůžu si pomoct, ale tohle musí být pro včely šílený šok, dělat to každoročně kvůli výměně díla mi nepřijde moc smysluplné.

NZ možná šok je, ale dokonce jsem někde četl, že je to pozitivní tím, že se vč celkově ozdraví. Nedělá se to u všech vč, ale asi u třetiny s tím, že dílo je třeba obměnit asi jednou za 3 roky a tak se NZ dělá pokaždé u jiné třetiny. Myslím si, že dílo je třeba obměnit častěji, prostě tehdy, když je rámek (plást) "černý" a už nevyhovuje. Já to dělal hlavně když byla melecitoza a jen u míry 24, u třicítky to není třeba, tam se cukr "vejde" pod melecitozu, rámek je dostatečně vysoký.

Víte, neumím vám odpovědět přesně na to, nač se ptáte. Mě se to zdá pracné a hlavně plodiště vlastně uspořádávám od jara po celý rok. První od česna je krycí rámek, žemlová souš a s tím by se nemělo nikdy hýbat. Někdy ho zakladou a on tmavne a tak se čas od času taky vymění. Pak, od česna (od česna se ve vč odvíjí úplně všechno) se snažím mít světlé pěkné rámky a dozadu dávám staré a tmavé a to vždy když jsem ve včelách během celého roku. Vč v zimě nikdy neobsedá víc než 9 rámků a když je silné, protáhne hrozen na výšku, ale nikdy ne na víc než 8 uliček. A to mi umožní rok co rok vyndat 2 staré souše, mám je vzadu = nejdál od česna (jedna se vyndavá už kvůli fumigaci). Další 2-3 vyměním tím, že dělám oddělky. Nepřevěšuju (pokud nepotřebuju souše a nebo rychle obměnit dílo). A u několika vč, kde se mi zdá dílo staré tak udělám NZ.
Ale nutit vč aby zimovalo jinde, než kde si to celou sezonu rychtuje, to nedělám.
Hlavně ale mám na med NN a tím vůbec nevím jak postupovat, když bych nechal vč klást ve dvou VN. Když bych je pustil na dva VN, tak mi proplodují vše co přinesou a za kvanta včel po odkvětu lip mě nikdo neplatí.

Když budete mocí mermo chtít aby zimovaly jinde než je pro ně přirozené, smeťte je tam kam chcete a ono jim nic jiného nezbyde. Ale je to moc práce, kterou dosažený efekt nevyváží.

Jo a kdysi jsem měl NN jen pro úly na 39x30 z 50 let 20 stol. Málo se to ví, ale pokrokovější včelaři i u nás měli tuto míru s nízkými medníky. Kromě toho jsem měl taky 39x24 a než mě konečně došlo a vyházel jsem Mor. univerzály a předělal si úly 24 tak, abych k nim mohl používat na med taky NN, ty ze třicítky, tedy 39x15x11, tak jsem byl rozhodnutý se míry 39x24 zbavit úplně, protože je proti míře 30 po všech stránkách blbá!
Opakuju, v mé nmv a v mých snůškových poměrech je jeden 11 r nástavek 39x24 jako plodiště moc malý a dva jsou moc a tak je tady ta skvělá možnost mít VN+NN jako plodiště a zbytek jen NN.

Příspěvek: #34

(16.05.2016 8:42)S-ladek napsal(a):  Větší buňky v medníku bývají většinou na stavebních rámcích. Na mezistěnách postaví klasickou dělničinu, toho bych se nebál, případně rámky s výrazně většími buňkami buď vyvařit, nebo použít zase do medníku.

Tak jsem se dostal k volné stavbě.

Stavební rámky dokolovaly do plodiště a zjistil jsem že to včelám vyhovuje.
Tedy že nemusí nic stavět, že jen zakladou trubčinu a nevrtám se jim tam.
Samozřejmě jich tam nemá být 5 ve středu nástavku.

Jakmile si včely včas vychovaly trubce, tak pak na stavebních začaly stavět i dělničinu.

Příspěvek: #35

(16.05.2016 15:57)tom.50 napsal(a):  

(16.05.2016 12:14)Krolth napsal(a):  Myslíte Tome, že by "nepřelezly" ani při krmení a úplném dokrmení na zimu? V podstatě kdyby si do horního nástavku z důsledku dostatku místa uložily zásoby, rámky semtam vyspravily, nevadilo by to, protože loni mi začínaly s hroznem vždy dole a kolem února a března se začaly stěhovat nahoru.

Když budete mocí mermo chtít aby zimovaly jinde než je pro ně přirozené, smeťte je tam kam chcete a ono jim nic jiného nezbyde. Ale je to moc práce, kterou dosažený efekt nevyváží.

Já neměl na mysli za každou cenu po nich chtít, aby zimovaly tam, kde chci. Jde o to, že medník už budou mít "očuchaný" (i když samozřejmě plodiště připravované celou sezónu je něco jiného) a do něj pouze při krmení zanesou zásoby, dostaví vytočené a odvíčkované rámky a budou zimovat na tom spodním - při pozvolném rozvoji v únoru/březnu se postupně budou posouvat nahoru, kde vyžerou zásoby a matka tam začne plodovat více (už jen z toho důvodu, že tam prostě v horní části bude větší teplo)

Tak aby Vám tedy úplně nastínil svůj plán:

1. - plod
2. - plod
3. - medník

červenec/srpen:

1. - souše/pyl/trocha plodu
2. - plod
3. - prázdný nástavek s vytočenými rámky (a časem postupně snad opravovány)

srpen/září:

1. - skoro neobsazený, jen nějaký pyl (snad) - ZRUŠENÍ
2. - plod
3. - zásoby - krmení

březen/duben:

2. - pyl/zásoby/plod
3. - plod

květen:

2. - plod
3. - plod
4. - medník

A takhle furt dokola. Tím si zajistím koloběh obměny díla a není to nijak složité, pouze manipulace s celými nástavky.

Jak jste psal, nikdy Vám v červenci další nadstavený nástavek plný souší/mezistěn neobsadily - to by se vyřešilo právě krmením před zimou. Pokud by to tak fungovalo, omezil bych tím sice včelstvo přezimovat v jednom nástavku, ale postupem času by se do něj dostaly při přesunu hroznu na zásoby.

http://www.osel.cz/4397-proc-volne-zijic...plodu.html

Dle tohoto článku si včely vždy zapropolisují část plástu, do které matka neklade a která bude budoucím místem, kde bude zimní chomáč a na jaře se do něj přesunou, spotřebují v něm zásoby a začnou klást na novém díle. Takže já v podstatě budu dělat naprosto to samé, jen jim to trochu vnutím.

Snad neříkám hlouposti, berte mě prosím s rezervou - začínám

Příspěvek: #36

Moc teoretizujete a věříte podivnostem. Nemám čas ani sílu číst toho osla. Jen jsem nakouknul a hned vidím potíž.

Vy furt ignorujte základní věc. Nemůžete srovnávat divočinu kde sice nad tmavým dílem je panenské, ale bez horní loučky, včelí mezery a spodní loučky dalšího patra (a většinou asi 1 cm nedostavěné souše, kterou prostě nedostaví!) I když budou loučky sebeslabší, furt tam budou asi 3 cm bez vosku a ZÁSOB. To je jedna věc. Ta horší je to, že by horní patro MUSELO mít zavíčkované zásoby až dolů a tak byste krmil asi dvojnásobek než my ostatní. Pak byste udělal s nespotřebovanými cukernými zásobami co? Přišly by do medu, jak jinak. Protože by ty zásoby matkám neumožnily se v předjaří rozklást. Ono všeho moc škodí.

Takže. Tímto končím tuto debatu, dělejte si co chcete, já jsem vám poctivě řekl co vím a vysvětlil jsem vám, co možné je a vy věříte oslovi tak se raďte s ním.
Všichni obměňujeme dílo, proč si vy, jako skoro každý nováček myslíte, že vynajdete lepší metodu, přeloženo do srozumitelštiny, že jsou všichni hloupí, ale vy na to kápnete?!!

Příspěvek: #37

Mně se jen líbí jak Tom vlastenecky zastává našeho "adamce" a sám vidí je že je na prd - prťavý. Jedno plodiště málo, dvě moc.
Kde udělali včelařští soudruzi z Čech chybu?

Příspěvek: #38

No, každopádně díky za rady.

Příspěvek: #39

(17.05.2016 6:33)KaJi napsal(a):  Mně se jen líbí jak Tom vlastenecky zastává našeho "adamce" a sám vidí je že je na prd - prťavý. Jedno plodiště málo, dvě moc.
Kde udělali včelařští soudruzi z Čech chybu?

Chybu dělá ten kdo věří knižní hovadině o potížích s více rámkovými měrami v jednom provoze. Pravda, po flašce vodky bych si určitě uměl plést rámky vysoké 15 cm s těmi vysokými 24 a nebo i 30.

Poučení? Nevčelařit s flaškou vodky v žaludku!

A milý KaJi, "soudruh" Adamec, myslím že kněz, neměl v roce 1904 o budoucím soudruhovi Gottwaldovi a jeho smečce ani tušení a tak stěží udělali chybu soudruzi. I když, soudruhovi Gottwaldovi už byl rok a tak kdoví?
Ale nazvat kněze soudruhem, to je celkem odvážné, nemyslíte? Já bych si to nedovolil.

Příspěvek: #40

Omyl, tomutostarému slovu stejně jako jiným (třeba té Neviditelné ruce) se stalo osudné, že si je brali do huby nepraví.

Mám pocit že by jsi si měl už tu historii 1904 a co tomu předcházelo dostudovat. Včelaříš v Lanstrothu, je to stejné jako když Žiguli je Fiat, tak Adamec je Langstroth. A ještě by jsi říkal, že to ti soudruzi dobře zkonstruovali.