Příspěvek: #21

Dobrý den,

asi trochu odbočím od tématu, ale vhodnější jsem nenašel. Aktuální síla včelstev už se do jara, až na pár padlých měnit téměř nebude že? Nebo ještě nějaké včely jsou v úlech krátkověké?

Příspěvek: #22

Ještě bych počkal. Uvidí se to, až bude zima, tak i na podložkách. Problematická včelstva, pokud se tedy vůbec zazimují, jsou de facto známa už od léta. Rozhodne prosinec. A pak březen a duben ... Letos to bude "díky" melecitóze asi mnohde napínavé. Ale uvidíme, jaká bude zima. Stejně s tím už teď nemůžeme nic udělat.
Jiří

Příspěvek: #23

(07.11.2013 16:15)MatesP napsal(a):  Dobrý den,

asi trochu odbočím od tématu, ale vhodnější jsem nenašel. Aktuální síla včelstev už se do jara, až na pár padlých měnit téměř nebude že? Nebo ještě nějaké včely jsou v úlech krátkověké?

Krátkoveké včely môžu byť v úľoch, ale tie sa už nedokážu dostať do stavu dlhovekých včiel a tak postupne uhynú. Úhyn sa prejaví väčšou úmrtnosťou na podmetovej podložky. Normálne však včely vyliahnuté koncom septembra sa ešte do zimy vytratia a v úli ostanú len dlhoveké včely.

Příspěvek: #24

Kedy je včelstvo natoľko slabé, že je výhodnejšie ho spojiť, ako sa snažiť ho zachraňovať? Mám na mysli počas jarnej prehliadky. Je rozdiel v posudzovaní NN včelstiev a včelstiev v jednom VN nadstavku? Ide o to, že predpokladám zopár slabších včelstiev a premýšľam čo s nimi. Ako najlepšie mi príde spojiť ich. Buď so silnými alebo dokopy slabšie. Kedy už včelstvo dosiahne kritickú silu, že ho treba spojiť? Túto vec neviem stále posúdiť. Doteraz som preto spájal len osirelé včelstvá. Tento rok chcem už spájať nie len osirené, ak budú, ale aj slabé. Len potrebujem správne odhadnúť, kedy je už včelstvo súce na spájanie.

Příspěvek: #25

GP jednou na netu napsal co si do dnes pamatuji. Něco jako že i slabochy potřebuje, až bude odebírat plásty těm co jdou k rojovce aby je měl kam dát.

I v tomto má kus pravdy.

Záleží na snůšce, u mě je hlavně pozdní, takže taková ta prohlášení co jsem jim dřív tleskal - Netrpět slabochy atd, řadím dnes k těm prvomájovoprůvodovým a pokud včelstvo má šanci, že dožije června, nechám je a podpořím,

Zateplím přepážkami - zůžím - komoruji. Teoreticky je můžu dát nad jiné do tepla.

Záleží co to je za včelstvo, takový vyzimovaný oddělek co se ukázal slabý se někdy v létě odmění výkonem, když ostatní už to mají na háku. Nebo když se neukáže, tak z něj udělám oddělky.

Příspěvek: #26

U odložencov je mi to jasné. Ale čo s kmeňovými včelstvami. Má zmysel ich zachraňovať, ak sú akokoľvek slabé? Ja mám tiež neskoršiu znášku. U niektorých včelstiev však matky asi už nestačia. Práve preto by som rád včelstvá spojil a potom urobil z nich odloženec. V literatúre sa údaje líšia. Ide mi o to, že napr. pri včelstve obsadajúcom 4 uličky je možno efektívnejšie ho spojiť s iným včelstvom, z ktorého neskôr urobím odloženec, ako investovať do jeho posilňovania inými cestami. Teda ide mi o ten počet uličiek. Kedy ešte má zmysel snaha o postupné posilňovanie a kedy už nie a je lepšie ho spojiť s potenciálnou možnosťou potom stav doplniť odložencom.

---

Akurát som našiel na nemeckej stránke zaujímavý postup. Spojiť dve včelstvá, silné dole a slabé hore cez materskú mriežku a nechať obe matky klásť. Vstup cez spoločný letáč, čiže nechať len jeden otvor v úli. Neskôr po zosilnení rozdeliť. To nie je zlý nápad, len bude komplikovanejšia obsluha toho dolného včelstva.

Příspěvek: #27

Zdravím!

Spájať,alebo nespájať na jar slabšie včelstvá,záleží /ako napísal KaJi / od znáškových pomerov daného stanovišťa včiel.Vzhľadom na moje znáškové pomery nikdy nechovám slabochov,ale vždy ich spojím so silným včelstvom,ktoré podstatne lepšie využije prvú jarnú znášku.Slabšie včelstvo na jar je skôr výnimočne,pretože už pred kŕmením na zimné obdobie,slabšie odložence,ktoré nemajú ekonomické zdôvodnenie pripájam k silnejším včelstvám.Slabé včelstvá navzájom spájať nemá opodstatnenie,lebo slabé včelstvá s veľkou pravdepodobnosťou sú následkom nevýkonných matiek.So spájaním včelstiev sa netreba ponáhlať,stačí až pred výdatnejšou jarnou znáškou.

Bojo

Příspěvek: #28

V dnešní době je otázka proč jsou slabé víc než aktuální. /infekce/.

Proto se do spojování nehrnu.

Osvědčilo se mi loni dávat do slabších včel co se mi nezdály matečníky v krytce z nastavky.cz. Ale prý funguje i alobal od jogurtu - silný. ( Což jsem dřív nevěděl a jak se psalo v knihách tak jsem bral alobal z kuchyně co včely rozcupovaly jak nic.)

V podstatě jsem možná i díky tomu v loňském roce v létě neměl špatné včelstvo.

Dokonce jsem pak u jednoho litoval. Bylo dlouhodobě slabé, ale bylo z přežívajících "úhynových roků! co jsem nechal abych viděl co přežije a co má dobrý základ. A teprve dodatečně mě někdo "nakopl", že jsem měl možná včelstvo /matku/ co se dokázalo dobře přizpůsobit - slabá včelstva přežijí lépe VD.
Takže opět další věc co mění mé duševní stereotypy. Je vůbec dobré mít silná včelstva?

Navíc Gausova křivka je nejvyšší zákon přírody - vždy tam budou podprůměrná

---

Doporučuji studium O.Brennera - Zákonitosti života včelstva. Pěkně tam ukazuje a vypočítává, že když je včelstvo slabé, ale zůžím je (což v dnešní době styrodurů jde velmi snadno) a má dobrou matku, že se dostane velmi rychle do síly.

Teoreticky, včelstvo má vše v úle včetně pylu, takže se může soustředit na nutné věci - v tomoto případě nelítá, jen krmí plod.

Vodu má v kondenzační zoně za přepážkami, pyl a zásoby taky.

Extrémní případ - teoreticky:
Je zatepleno na 3 plástech, na prostředním má 1/3 plodu. Za 3 týdny je z toho plást včel a za další kolo 3 plásty včel. A pak celý nástavek.

Příspěvek: #29

U slabého včelstva je dôležité teplo.Keď máme 10r.úľ a včely na troch rámikoch,je to "slaboch",netreba hneď nad ním lámať palicu.Treba ho zúžiť na 5 rámikov.V blízkosti plodového telesa by mal byť odviečkovaný plást /časť plástu/ so zásobami a dostatok peľových zásob.Ostatné zásoby -za prepážkou.Ak je včelstvo zdravé a matka má dobrý potenciál,už o týždeň mu môžeme pridať plást žemľovej farby,matka ho zakladie.V čase,kým je plod v štádiu vývoja zbytočne nerozširujeme.
Rozšírime až s pribúdajúcimi liahnúcimi sa mladuškami,pridáme znova plást žemľovej farby,matka ho zakladie.O týždeň na to môžeme pridať aj jednu MS - využitie stavebného pudu robotníc.
Včely prenášajú zásoby spoza prepážky,čo simuluje znášku a matka zakladá väčšie plochy vajíčkami. Tak pokračujeme až po plný nádstavok včiel.
Starší včelári po jarnej prehliadke vždy včelstvá zúžovali,samozrejme ak bol plný úľ tak nie.Ono predsa len zjari nie je tak teplo,v noci teplota klesá ešte k nule alebo aj pod nulu.Nesmieme zabudnúť,že treba rozšíriť.
V prípade,že matka neprosperuje-slabo kladie,chyba je v matke.Tam niet na čo čakať,treba to riešiť spojením so stredne silným,alebo silnejším včelstvom.V takom prípade by predošlé opatrenia boli zbytočné a zbytočne stratený čas.
Silné včelstvá: dilema,alebo osoh?
Vieme dobre,že silné včelstvo je predpoklad dobre využitej znášky.Ale stačí niečo prehliadnuť,alebo zmeškať ááá-fujásmatiás-ono sa to rojíííí.V období kvitnutia repky a ovocných stromov,zvlášť keď je krásne počasie aspoň 4 - 5 dní vkuse,včeličky krásne pracujú,tešíme sa,sad len tak hučí,na piaty - šiesty deň môžeme čakať,že sa to sačne sypať von z úľov.Mám takú vypozorovanú skúsenosť.
Preto je lepšie mať vyrovnané včelstvá,ako extrémne silné.
Silné včelstvá sú dobré na produkciu včelstiev,ak rozmnožujem,robím odložence,chovám matky a pod.

Příspěvek: #30

Takže chcete povedať (Kaji, Jožko), že včelári robia chybu ak chcú mať silné včelstvá, lepšie sú 3 rámikové.Je rozdiel aj u trojrámikových ak sú pokryté na na 90-100 %, ale to nemusí byť pravda, pretože som robil porovnávanie pokrytia plástov tak mi vychádzalo na 35%,. takéto včelstvo nikdy nedosihlo silu včelstiev , ,toré prezimovali na 5:7 plástov (? pritpm ani tieto neboli pokryté na 80 % po zime.
Slabé včelstvá bud´spojíme s so "strednými" alebo ich posilníme min. 1 plodovým plástom aj s včelami zo silných včelstiev.

A používanie priehradky neprináša slabému včelstvu nejaký prospech, pretože včelstvo (aj slabé) vyhrieva len toľko uličiek, koľko v tej chvíli obsadá a potom nedokáže prejsť za priehradku, kde úplne chladno. Aby včelstvo na jar neposadalo len tri uličky musí zariadiť včelár, pretože chov včely má svoje zákonitosti, ak má možnosť tak sa vie pripraviť do zimy na silu zodpovedajúcu jej naturelu.

Příspěvek: #31

Ja som nepovedal,že včelári robia chybu,keď chcú mať silné včelstvá.Ty si ma nepochopil,čo som tým chcel povedať...
Keď dokáže včela vyletieť von skoro na jar,kdeje úplne chladno,dokáže preliezť aj za priehradku,kde nie je tak úplne chladno,ako vonku.Ba tým skôr,keď tam má uložené zásoby.
Ak včela vyletí skoro na jar von za zberom napr.vody,náhle sa zmení počasie - ochladí sa,silný vietor,včela sa nestihne vrátiť - skrehne od zimy a tu jej nepomôže ani jej zodpovedajúci naturel.
Posilňovanie slabých včelstiev plodovými plástmi je zbytočné "púšťanie žilou",ak je v ňom vadná matka.Včelstvo sa rozrastie o "pár vyliahnutých jedincov jednej generácie.Ono to "poskočí" nachvíľu,ale vypadnú staršie včely a včelstvo je znova tam,kde bolo pred posilňovaním,ak neprosperuje matka.
Radšej urobím odloženec z toho plodového rámika a ten je pre mňa hodnotnejší,ako zachraňovaný "žobrák".
Takéto včelstvo jedine pripojiť k strednému rozvíjajúcemu sa včelstvu.

Příspěvek: #32

Nevysvetlil si mi, prečo máš zazimovať slabocha po potom ho na jar oživovať, chov včiel už dávno prešiel na chov s celými nadstavkami, nie sa hrať so slabochmi a tie zachraňovať priehradkami a zužovaním, moderné včelárenie touto cestou nemôže ísť. Jedinou správno cestou je ísť do zimy so silnými včelstvami a potom na jar ich stačí zveľaďovať a ustrážiť zásoby, ktoré ja na jar rýchlo míňajú. Nuž čo, naše názory sa tríbia praxou.

Příspěvek: #33

Ja nepíšem ani o zazimovaní slabocha,to ja nerobím.S ostatným s Tebou súhlasím,ani ja nezúžujem.Ja som myslel včelstvo,ktoré cez zimu,alebo po zime z nejakých príčin zoslablo -nozéma,hlodavec v úli a pod.,ale minulý rok bolo silné, aj zazimované.
Vedieš si evidenciu,máš prehľad,vieš,že tá matka bola dobrá...V takomto prípade sa to oplatí,to nie je zas toľko roboty s jedným-dvoma včelstvami.
Keď nevyužije repku,ale v repke sa "spraví" a do agáta ide v plnej sile.A keď nie,tak niečo sa stalo s matkou.O tomto čase už beží chov matiek,tak ju vymením a život ide ďalej.
V žiadnom prípade nie som za "hladkanie" slabocha.

Příspěvek: #34

Já osobne včelstvá ktoré obsadzujú po rozvoľnení chumáča 3-4 rámiky ruším,nemá pre mňa cenu sa s nimi hrať,aj keď na druhú stranu môžu mať veľmi kvalitnú matku a príčina prečo sú slabé je iná.Kvalita matky sa dá posúdiť podľa súvislej zakladenej plochy,len bohužial včiel je málo a preto kladie prebieha len v rámci možností, ktoré jej včely dovolia.
Taktiež já osobne som radšej, ak nemám na jar veľmi silné včelstvá, ale včelstvá priemerné a vyrovnané, ktoré viem že sú schopné využiť prvú znášku.
Mať na včelnici 5O veľmi silných včelstiev už pred znáškou môže byť pre včelára veľmi náročné s pohľadu toho, aby udržal včely na uzde.
Z toho čo mám odsledované to často dopadne tak,že po repke polovica veľmi silných včelstiev má rojovú náladu a agátovú následnú znášku nevyužije tak, ako by som čakal.Naproti tomu 5O včelstiev priemerných má slušný medný výnos z repky a na agátovej znáške je včelstvo na vrchole svojich znáškových možností a to všetko bez väčších potrebných zásahov do včelstva.
Čo sa týka zužovania tak som toho názoru,že slabším včelstvám zúžením vytvoríme lepšie teplotné podmienky pre rozvoj.Já som to robil tak,že som neobsadené rámiky z každej strany nadstavku odobral a na miesto nich vložil zateplené vložky zo styroduru.Takéto včelstvo sa podstatne rýchlešie rozobralo a dostalo do sily,ako keby som mu ponechal neobsadený voľný priestor.

Příspěvek: #35

(16.02.2014 10:00)Anton Turčáni napsal(a):  Takže chcete povedať (Kaji, Jožko), že včelári robia chybu ak chcú mať silné včelstvá, lepšie sú 3 rámikové.Je rozdiel aj u trojrámikových ak sú pokryté na na 90-100 %, ale to nemusí byť pravda, ......

A používanie priehradky neprináša slabému včelstvu nejaký prospech, pretože včelstvo (aj slabé) vyhrieva len toľko uličiek, koľko v tej chvíli obsadá a potom nedokáže prejsť za priehradku, kde úplne chladno. Aby včelstvo na jar neposadalo len tri uličky musí zariadiť včelár, pretože chov včely má svoje zákonitosti, ak má možnosť tak sa vie pripraviť do zimy na silu zodpovedajúcu jej naturelu.

Antone, já reagoval na to, co má dělat včelař když má na jaře slabé včely.

Mezi námi, i včely co měly splněné všechny podmínky a do zimy šly velmi silné se mi občas podaří vyzimovat slabé.

Pokud tady je letos zima joko u vás ji máte pořád, tedy že si moc nezalyžujete, tak pak je zbytečné toto řešit, v letošní nezimě (z hlediska místních měřítek) nebyl problém vyzimovat cokoli.

A pokud včely co jsou na jaře v kuličce na cca 6 plástech zmáčku poylystyrenovými deskami na třeba 3 plásty aby jich ještě přebývalo, tak tam za pár týdnů najdu plod i na vnějších plochách plástů směrem ke styroduru. A venku je mezitím teplota jaká u vás byla už před měsícem a desky můžu vyndat, protože pak opradu nemají význam, kdyžvenku nemrzne.

Taky jsem četl, že je to blbost, dokud jsem si to nevyzkoušel.

Ono stačí položit ruku na plást se zásobami i bez a na desky styroduru. Já tam cítím rozdíl.

Příspěvek: #36

Tak aby toto téma zas trochu ožilo, popíšu moji dnešní první jarní prohlídku, ze které jsem...ehm....tak trochu rozpačitý. Předně.....na stanovišti, co mám doma, jsem zimoval 5 včelstev.....2 produkční a 3 oddělky. Všechny včelstva přežily a mají matky, které kladou (viděny matky i vajíčka, resp. i pár larviček). Co mě ale zaráží je to, že všechny oddělky jsou (aspoň si myslím), strašně slabé. Obsedají sotva 4 rámky optimalu. Zavíčkovaný plod zatím žádný. U produkčních včelstev je to lepší, tam obsedají tak 7 - 8 rámků. Co jsem ale u všech včelstev postřehl, tak zatímco glycidových zásob mají mezi cca 8 - 15 Kg....tak pyl skoro žádný. V oddělcích jsem našel pár buněk s pylem, jinak nic. Naštěstí jsem měl z loňska odložené nějaké pylo-medné plásty od včelstva, které jsem rušil (a už na ně nikde nezbylo místo), tak jsem jim nějaký pyl dodal. Zatím jsem ty slabochy nerušil, ale zaparkoval přes MM nad ty silnější včelstva, tak uvidím. Jen se chci zeptat, protože jsem zaregistroval i názor, že by se alespoň po první dva týdny přes mřížku měla ještě dát ideálně síťovina, aby se spodní včely nenakvartýrovaly k těm horním a naopak, aby se netrápilo spodní včelstvo. Máte s tím někdo nějakou zkušenost?

No....ještě se vrátím k jednomu z těch produkčních včelstev, neboť to jsem loni na podzim, snad v září, přesně teď nevím, posílil loňským oddělkem přes noviny. Klasicky na večer, noviny propíchat, ještě jsem je myslím trochu navlhčil a pak jsem nasadil oddělek. Když jsem toto včelstvo rozebral, tak nejenže noviny až na pár malých otvorů zůstaly celé (měl jsem zavřená očka, tak se včely z horního nástavku asi prokousaly k česnu), ale ve spodních nástavcích pod těmi novinami bylo to původní posilované včelstvo uhynulé. byly tam v mezerách mezi plásty hrozny mrtvých včel a další byly zcela zalezlé v buňkách, kolem dokola spotřebované zásoby a nejspíš tam uhynuly hladem.

Nebýt toho, že mi začaly kvést vrby a je tam hukot jak od Kaplanovy turbíny, měl bych asi zcela po náladě. Tak se chci optat, jak jste na tom vy ostatní. Příjde mi, že včelstva začly plodovat teprve tak minulý týden.

Příspěvek: #37

long.burda- Včelstva máš katastrofálně slabá.Troufám si tvrdit že ty odělky to ani nerozchoděj. Včel bude ubývat a než se začne pořádně líhnou plod bude to zachlazené a vyloupené.Myslím že minulý rok celé léto hladověli a nevytvořily pořádné zimní včelstvo.Ve světlém díle bývá pylu velmi málo.Máš to špatný a žádnou radost z toho mít nebudeš. Nyní by jsi měl mít včelstva nejméně tak na 14-20 nebo i 30 obsednutých rámků 42x17. Nemáš skušenost a cit. Nízkonástavkový úl všechny problémy ještě zhoršuje. Musíš krmit třeba i v plné sezoně ale včelstva musejí vždy mít stále 5-10kg jako minimum. Pokud buduješ včelstvo ze slabocha ,musíš zkrmit třeba i 30kg za celé léto aby byli příští rok silné a ještě na jaře dobře zásobené.
Nyní jseš uplně na začátku. Na velkých plástech to jde snadněji a s menším množstvím cukru.

Příspěvek: #38

Já měl víkend zpět na stanovištích tam kde to bylo OK plod zavíčkovamný. Někde snad i víc jak na 5 rámcích. (velkých)

A tam kde to nebylo v pořádku i někdy až podobné.
Až na ty noviny. To jsem asi nezažil. Ale párkrát podobně i bez novin. Prostě nevylezly nahoru.

Příspěvek: #39

Já nevím, kde vzniklo to spojování v zaří, nebo i v říjnu.....ale můžu říct, že datum pro polsilování oddělkem nebo spojování přes noviny s výměnou matky provádím 15.8. při současném zahájení doplňování zásob. Pak už to považuju za loterii. Jinak v podstatě souhlasím s tím co napsal Zdeněk snad jen s tím, že to minimum zásob bych volil spíš 10-12 kg.

Příspěvek: #40

K tomu spojování na podzim. Kdybych já spojoval na podzim také bych to udělal až koncem září aby v obou spojovaných včelstvech vzniklo co nejvíce dlouhověkých včelstev.Já bych to však nevydržel a za 2-5 dní bych malinko přizvedl horní včelstvo a podíval bych se jestly se scukly do sebe. Kdyby ne tak bych mezi ně namazal trochu medu a při tom rozrušení už by se propojily. Jen si to pohlídat.