Příspěvek: #21

Chystám se letos poprvé skladovat souše a tak trochu nemám jasno. Takže nejlíp je nechat někde na vzduchu pod přístřeškem, zasířit.

1. V zimě už se sířit nemusí nebo siření opakovat?
2. A jak je to s rámečky kde je pyl? Je potřeba nějaké speciální péče? nechytnou plíseň?
3. A nehrozí nejaké poškození u rámečků které vytočím a nechám "vlhké" od medu?

Díky za rady

Příspěvek: #22

Nejlépe je nechat to ve včelách (jako spodní nástavky).
Pokud tak nechceš činit, potom v komínech z nástavků, zasítovat zhora i ze spoda aby mohl proudit vzduch. Na to stříšku,podloženou hranolky, dovnitř pršet nemusí. Jak to zasítuješ, můžeš rovnou nasadit KM, který zlikviduje přítomné zaviječe a další se přes síta nedostanou.

1. pod 10°C se zaviječ již nemnoží = nemusí se ošetřovat, lepší je použít KM (třeba formou Formidolu zhora). Síra totiž zanechává ve vosku rezidua, KM nikoli.
2. pylové desky - nejlépe ponechat ve včelách, jinak poprášit moučkovým cukrem, zabalit do novin a uskladnit v suchém prostředí doma.
3. nic nehrozí, jen zpočátku přiletí slídičky i vosy a dočistí zbytky, za 1-2 dny už si toho ani nevšimnou.

Příspěvek: #23

Tomáš,prvá veta Tvojho komentára je najlepšia rada, ja to takto robím už asi 25 rokov, už som tu na stránke za posledné dva roky niekoľkoráz písal.

K bodu 2/ Za 54 rokov som to nikdy neodkladal plásta s peľom, jednoducho to včely nepotrebujú, treba ich ponechať tma kde sú, čiže v úli. Na jar si ich včely nájdu a spotrebujú, nakoniec včely si na jar donesú nový peľ. V okolí vždy noňiečokvitne. Na zasýpanie peľových plástov práškovým cukrom už veľa včelárov sa sťažovalo, že sa po zime nedali použiť, boli znehodotené vzdušnou vlhkosťou a plesňami. Anton

Příspěvek: #24

Souhlasím s Antonem, pokud se jedná o skladování rámků s pylem. Mnohdy se ještě vyplatí, pokud na takovéto pylové plásty přijdeme v rámci podzimného uklízení, rozdat je včelám. Zasýpání moučkovým cukrem a případné balení do novin (konzervantem je tam tiskařská čerň) se sice propaguje ve starší literatuře, ale mě osobně se moc neosvědčilo, navíc je to obrovsky pracné.
Souše se nejlépe skladují na půdě. Už před 3 - mi roky jsem na podlahu půdy položil jakési pseudodna s otevřeným větráním, na to položím mateří mřížku jako ochranu proti myším a rejskům (nebo v poslední době děrovaný hliníkový plech nastříhaný z likvidovaných akustických podhledů), na ně narovnám nástavky se soušemi a nahoru opět hliníkový plech. Ten je nejlepší přiklepnout hřebíčkem jako ochranu proti posunutí. V takto vytvořených komínech vzniká průvan, který motýlice bytostně nesnáší. Navíc, při poklesu telot pod + 10 st. . stejně vývoj končí. Podobně by šlo takovéto souše skladovat pod volným přístřeškem. Musí být ale v obou případech bezpodmínečně očištěné od včel.
Dalším řešením je klimatizovaný chlazený sklad, ale to je už pro malochovatele jiná liga.
iRP

Příspěvek: #25

Pylové plásty sypamé moučkovým cukrem a zabalené do Hospodářských novin a umístěné ve skříni v suchých prostorách (na půdě) uskladňoval můj otec co pamatuji. Nikdy si nestěžoval na jejich znehodnocení plísní. Záleží skutečně na místě jejich uložení. Já plásty po vytočení medu vrátím do nástavků a podstavím zpět pod včelstva. Včely vyberou a přenesou zbylý med, plásty poškozené při medobraní opraví (to ani nepožaduji) a ochrání před motýlicí. Podstavené nástavky odebírám před prvou fumigací a vyrovnám za úly. To již jsou venkovní teploty tak nízké, že se motýlice nechytá.
JK

PS
Jak je vidět, co včelař, to jiná či obdobná metoda. Dílo, které ještě nebylo zaplodováno motýlice nenapadá. Někteří včelaři jej nechávají pod přístřeškem vyčistit včelám a poté je ponechají ochráněné před škůdci do dalšího použití na jaře. Jiní včelaři dávají nástavky vyčistit nad včelstva, ...
Dříve včelaři plásty po vytočení medu uzavírali do skříní a proti motýlici chránili sířením nebo jinou chemií. Každý si musí svoji cestu, co komu vyhovuje či na co má prostředky, prošlápnout sám.

Příspěvek: #26

ale když je podstavíš, jak si potom holky poradí s obranou česna? Já musel dvě včelstva zavřít jen na očko, protože nebyly schopné ten prostor obsadit a lítaly mi na ně vosy až do krmítek

Příspěvek: #27

(18.08.2012 19:14)Josef Křapka napsal(a):  Dříve včelaři plásty po vytočení medu uzavírali do skříní a proti motýlici chránili sířením nebo jinou chemií. Každý si musí svoji cestu, co komu vyhovuje či na co má prostředky, prošlápnout sám.

Existuje metoda, jak ekologicky na motýlici vyzrát. Doporučuji ale vyzkoušet jen v malém. Osvědčil se mi jinde velmi nenáviděný brouček kožojed obecný. Jeho dravé larvy souše celoročně ochrání. Je třeba jen nepřijít o populaci kožojeda, tedy neošetřovat pyrethroidy . Letos jsem prošel i se starými soušemi bez úhony. Bez jakékoliv jiné ochrany.

Příspěvek: #28

Doplním svoji metodu a to nechat to vše ve včelách. To co jsem psal prve, jsou možnosti pokud si někdo chce mermomocí přidat práci a včely stůj co stůj zužovat (jsou tací). A na jaře jim to zase pracně vracet (pokud jsou ještě naživu).
V bodu 3. jsem myslel při uložení mimo úl. Jinak by to bylo jak zjednané na loupež. Pokud točíš těsně před krmením, je vhodné vytočený nástavek dát nahoru a zakrmit do něj. Tak loupež nehrozí.

Zkrátka běžné včelstvo nechám tak jak je, zkontroluji na množství zásob, popř. zakrmím, zkontroluji opět na množství zásob, (ve vhodnou dobu nasadím KM). A neruším. (až na povinné zákroky)
Staré dílo odebírám na jaře (na vyvaření). Dělám to při jednom zásahu v době prvního rozšiřování. Nebo ještě dříve při zebrování, pokud ho chci použít. Jedná se o spodní nástavky, nestalo se mi, že by byly rámky nějak poškozené, např plísní, nebo zavíječem (zamezuji vstupu škůdců přes zimu do prostoru úlu). Vždy se snažím spojit několik úkonů při jednom zákroku a včelaření co nejvíce zjednodušit.

Příspěvek: #29

Rozumná argumentácia, veľa včelárov by urobilo dobre, keby sa riadili jeho návodom ako si zľahčiť robotu a prilepšiť včelám. Ja to už robím 30 rokov. Anton

Příspěvek: #30

(18.08.2012 21:05)TomasoFernando napsal(a):  ale když je podstavíš, jak si potom holky poradí s obranou česna? Já musel dvě včelstva zavřít jen na očko, protože nebyly schopné ten prostor obsadit a lítaly mi na ně vosy až do krmítek

Tuto metodu (podstavování) jsem aplikoval již v devadesátých letech, kdy jsem se o ní dočetl v Odborných včelařských překladech. Ano v té době se mi také stalo, že byla některá "včelstva" vyloupena. Po-té nastala asi patnáctiletá přestávka a ppak jsem se k této metodě vrátil. Zjistil jsem totiš příčinu, příčinu proč některá včelstva neobhájila svůj prostor. Nebyla to totiš včelstva, nýbrž mrzáci.

Nyní, po vytočení medu podstavuji neprodleně, to zn. druhý den v brzkých ranních hodinách (večer již nestíhám) nástavky s vymetenými plásty. Je to důležité i proto, aby včelstva nezredukovala své početní stavy - nepřišla o "přebytečné množství včel". Zdravá a silná včelstva svůj prostor musí obhájit nejen před slidičkami, ale i před vosami. Pokud již zjistíme, že si vosy chodí do úlu jako do supermarketu, není s takovým včelstvem něco v pořádku. Pro takové včelstvo je škoda doplňovat zimní zásoby a je i škoda práce. Je nutno učinit nápravná opatření - jeho spojení s jiným oddělkem - viz příslušné téma. U zdravého a silného včelstva loupež nehrozí.

Příspěvek: #31

a jaký rozdíl vznikne tím, že jim to vrátím nahoru jako nejvyšší nástavek? Pak se včely budou od samého začátku zdržovat u česna a problém nevznikne...?

Příspěvek: #32

Pak je dobré vložit pod tento nástavek fólii a ponechat 5 cm mezeru od přední strany, jak to dělá pan Dvorský.
Včely plásty vyčistí a ochrání. Případně v případě náhlé potřeby místa mohou i zanést.

Příspěvek: #33

Já své souše dávám do skříně a do nástavků, které normálně sířím. Nemám takové prostory na skladování. Do včel jako spodní nebo horní nástavek, tak to si myslím, že není moc praktické pro včely.

Příspěvek: #34

Naopak, je to praktické pro včely i pro včelaře. Odpadají skladovací prostory, péče o uskladněné souše a zátěž souší oxidy síry. Zvláště s nízkými nástavky je to radost, v kombinaci s mednou komorou o to větší.

Příspěvek: #35

Ale pokuď mám vysoké nástavky tak pro včely je to hodně velký prostor na obsednutí a abych měl na zimu 3 vysoké nástavky tak to je myslím hodně

Příspěvek: #36

Včelky nejsou hloupé, pokud jim dáte nástavky zpět po vytočení posledního medu, mají dost času na organizaci prostoru na zimu. Prostor navíc zvládají dobře. Zimoval jsem několikrát pár včelstev v posledních 39x24 ve čtyřech i pěti nástavcích úplně v pohodě. Na jaře mají nad sebou souše, odpadá přemýšlet, kdy je nejlépe přidat...

Příspěvek: #37

(27.08.2012 9:25)Spede napsal(a):  Ale pokuď mám vysoké nástavky tak pro včely je to hodně velký prostor na obsednutí a abych měl na zimu 3 vysoké nástavky tak to je myslím hodně

Nechci se Vás kolego dotknout, ale to chce nejen myslet, ale též i vyzkoušet. Jak praví dnes již okřídlené úsloví: "Mnozí vědí, že to nejde. Pak přijde jeden který neví, že to nejde a udělá to". Zkuste to a uvidíte. Pak se ozvěte.
Jk

Příspěvek: #38

Tak, až příští rok mohu zkoušet, ale když se nad tím zamyslím, že to je velký prostor pro včelstvo, tak mi to nějak hlava nebere

Příspěvek: #39

Velký priestor potrebuje silné včelstvo inak to ani neskúšajte.Ja momentálne mám jedno včelstvo v piatich VN, v troch spodných zimujú potom je fólia s medzerou podľa pána dvorského a ďalšie dva VN a darí sa im výborne.

Příspěvek: #40

Minulý rok mám tiež skúsenosť skladovať súše nad včelstvom.Moje včelstvá zimovali na 4 NN nadstavkoch a nad tieto nadstavky som uskladnil dva nízke medníky zo súšami.Včelstvo som od skladovaných plástov oddelil rámom z výkzu. Po vybratí výklzu je v strede rámu otvor o priemere 5 cm ,cez ktorý včely prechádzali a ošetrovali plásty až do ochladenia .Počas fumigácie včely už boli stiahnuté v plodisku,takže nebol problém otvor uzavrieť a tak zabrániť kontakt plástov s fumigantom. Na nadstavených medníkoch som mal kruhové uzávery v polohe vetračka,čím som chcel zabezpečiť vzdušné zimovanie.Včely až do ochladenia plásty ošetrovali a vijačka mi žiadny plást nepoškodila.No musím podotknúť, že v medníkoch používam na 8O% panenské rámiky.V niektorých včelstvách som našiel jemné pavučinky na tmavších plástoch,čo značí, že ochrana pri tmavšom diele pri tomto spôsobe skladovania nemusí byť dokonalá.
Na jar pri nástupe plodovania som musel nadstavky zo včelstiev tak či tak odstrániť a uložiť na paletu do komínov.Dôvodom bola vlhkosť ktorá prestupovala z časti plodujúceho včelstva do prázdnych plástov,pričom u niektorých včelstiev sa začali v medníkoch v malej miere tvoriť plesne.Ak som chcel nazrieť do včelstva,bolo potrebné nadstavené medníky zložiť,čo prácu len komplikuje.
Vrátil som sa k zimovania na 3NN nadstavkoch,pričom pod dvojdielne plodisko postavujem nadstavok z vhodnými plástami pre plodovanie.V spodnom podstavenom nadstavku vyberám dva krajné rámiky kvôli lepšiemu prúdenie vzduchu ,čo minimalizuje tvorenie plesní.Panenské rámiky idú do komínov zabezpečených sitom z vrchnej i spodnej časti.Takéto plásty vijačka nenapadá,takže nie je treba nič síriť a starosti okolo plástov nie sú žiadne.