Příspěvek: #61

Milan škoda, že je to v anglictine, to z toho mam prd... měl sem to v němčině na CD,ale to nemohu najít. A IWF zrušili...

Příspěvek: #62

Tomáš, je tam aj video o ročnom postupe v Zanderovom úli. Možno si to nepostrehol, ale ten postup v rotácii je presne taký istý ako postup v košoch. Pozri si PDF formát v nemčine: http://issuu.com/milanbencur/docs/rot_cia_pod_a_nemcov

Příspěvek: #63

nik to uz nevyraba

Příspěvek: #64

Zdravím prátelé,
já jsemtu nová a hácky a krouzky na tastature nemám, tak ze mi to prominte a doufám, ze odkazy pochopíte.
Vcelarím s tmavou vcelou, nebo spíse s tím, co zní príroda kazdým rokem udelá. Mám vcelstvo i v kosnici a ucím se podle knízky od pana Lehzena: Kosnice v Lüneburgském vresovisti.
Momentálne vcelky zalezly za krb a já doufám, ze dobre prezimují.

S pozdravem
Debora

Příspěvek: #65

Tož vítejte "v klubu" a napište víc, je to hodně zajímavé! Doufám, že se Vám háčky aspoň zobrazí na obrazovce ...
Také odkaz: http://www.vcelatmava.cz/partneri.html#
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vcela-...tmav%C3%A1
Jiří

Příspěvek: #66

Zdravím Jirko,
tvoje hácky se u mne objevují , ale já mám zahranicní tastaturu a na ní hledat hácky je umáhající. Letos jsem shodila do košíku roj z kaštanu, který nikdo nechtel, ale pri mé neschopnosti zústala královna v košnici, tak že druhý den byla košnice zase plná vcel a už pilňe zarizovaly svúj interier baráku. Tak jsem jim nechala její vúli a jaro mi ukáže, co jsem napáchala.

Včelky jsou zazimované, nakrmené 18 litry cukrové štávy 3:2 (13,5kg cukru), košnice je utesnená čistým kravským bobkem, a ted si musí včelky sami poradit s počasím a roztočem.

Jinak blázním na jútubu

Příspěvek: #67

mě se mimo jiné na těch videích líbí, že člověk kromě nějakého jména dostává i tvář

Příspěvek: #68

Včelarenie v "slame" je super,len ten trus mi tam nejako nevonia.Musí tam byť?

Příspěvek: #69

Ahoj Debora! Na nemeckom fóre píšeš, že do kravského lajna je možné pridať drevený popol a zmes rozriediť srvátkou. Máš to odskúšané? Môžeš pomer jednotlivých zložiek zmiešaniny jarného kravského trusu z pasienka, ílu, dreveného popola a srvátky upresniť? Zaujíma ma to preto, že na náter gréckych úľov, ktoré sú postavené z konského trusu, sa používa zmes srvátky a hlinky, aby bol povrch úľa odolnejší voči dažďu.
Ešte Ťa poprosím o vnútorné a vonkajšie rozmery (priemer) koša, hrúbka steny, jeho výška.
Ďakujem a fandím Ti.

Příspěvek: #70

Ahoj Milane,
ty Grécky úly jsou fakt parádní. Takové úly jsem ješte nevyděla. Jak pak to u nich vypadá se životností? U normálních košnic se náter po nekolika letech musí obnovovat.

Košnice jsou vždy schovány pod strískou, v dešti by moc let nevydrželi. Zkoušela jsem poter jak podle Thuna, tak i podle Lehzena.
Ale musím přiznat, že náter čistým kozím trusem je každopádne elastičtejsí a košnice je i lehčí. Navíc si ušetřís hodne práce s mícháním surovin.

Múj poter ze směsi trusu, hlíny, popela a syrovátka podle Thuna má již po nekolika měsících nepatrné praskliny, tak že jeho recept nebudu v budoucnosti praktikovat.
Thun (Die Biene, Haltung und Pflege) uvádí směs surovin:
3 kbelíky trusu (15 litrú)
1/2 kbelíku jílovaté hlíny (2,5 litru)
1/2 kbelíku popela (2,5 litru)
5 litrú syrovátka

Z tohoto množství natřeš okolo 7 lüneburských košnic. Jedna košnice má prúmer 40 cm a výšku 45 cm a tlouštku aspon 5 cm.

@Miloš:
na tu vúni si časem zvykneš, ale bez trusu košík na zimu neutesníš

Příspěvek: #71

Ďakujem za vyčerpávajúci odpoveď. Pravdepodobne máš v druhom odstavci chybu, uvádzaš tam kozí trus, čo má byť asi kravský.

Ralf Rößner hovorí, že po dokončení necháme grécke úle v chládku vyschnúť. Keď sa vám podarí namiešať hlinu s väčším obsahom ílu, tak pri schnutí úle popraskajú. To ale nie je problém lebo sa praskliny dajú veľmi pekne opraviť, problém je, že úľ je potom dosť ťažký. Konský hnoj obsahuje veľa trávy a slamy, čo po vyschnutí dáva úľom „ľahkosť“. Keď je úľ už takmer vyschnutý, ale má ešte svoju vlhkosť, nanesieme finálnu ochrannú vrstvu, ktorú si pripravíme zmiešaním hlinky (dá sa kúpiť aj v stavebninách) so srvátkou. Hmotu nanášame na úľ štetcom. Náter opakujeme 2x v roku, úle tak dokážu odolávať poveternostným vplyvom mnoho rokov. Tiež ich treba držať pod prístreškom.

Příspěvek: #72

(28.10.2012 22:06)miloš.p napsal(a):  Včelarenie v "slame" je super,len ten trus mi tam nejako nevonia.Musí tam byť?

Nemusí! Cigáni pri výrobe váľkov pridávali do mokrej hliny pri jej miesení nohami plevy-ostie z klasov obilia (gazdovia ich zachytávali pri mlátení obilia tradičnými mláťačkami). Teraz z kombajnov padá ostie so slamou rovno na pole.

Příspěvek: #73

(29.10.2012 8:29)MilanBencúr napsal(a):  Pravdepodobne máš v druhom odstavci chybu, uvádzaš tam kozí trus, čo má byť asi kravský.

Popel na mou hlavu, más pravdu, samozrejme kravský trus.

Příspěvek: #74

(17.11.2012 17:46)Debora napsal(a):  Jediná prípustná desinfekce dreveného úlu je cistý lnený olej. Zádný technický, tam jsou urychlovace pro rychlé susení.
Ale klasický úl vyrobený ze zita v dreveném rámu a izolovaný kravským trusem je to nejlepsí, co múzes vcele vyrobyt.

kde sehnat tu slámu? U nás se nic nepěstuje, v nejbližším okolí nic a kousek dál hlavně řepka.
Sice je hezké, že mám třebas v plánu si vyrobit košnice, ale když neseženu kvalitní slámu, tak pak mě už napadá jen orobinec.
Mimochodem ta "pomada" z kravinců má podle staré receptury obsahovat ještě kratce sečenou trávu.

Příspěvek: #75

...mesuge. To me nenapadlo, CR je malá zeme a monokultura se rehtá od ucha k uchu. Milane, co u Vás na Slovensku?

to téma máme na druhém videu, muhehe

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Slamen...3#pid36193

ten úl na dadantu je z trusu, popela, hlíny a syrovátka, ale není tak elastycký, má mensí izolacní vlastnosti a navíc je tezsí, nez kdyz pouzijes cistý trus. Georg Lehzen a má pravdu.
O tom, ze by se tam pridávala tráva jsem nikdy nic necetla. To jedine tak do té rite z kravína, co je bez trávy. Ale na to zapomen, tam jsou antibiotika.

Příspěvek: #76

Ja som už pred rokmi slamené úle mal, ale pre nedostatok žitnej slamy som to nechal tak, pretože potrebovali, hlavne po zime, vymeniť poškodené steny. Tento rok sme s kamarátom začali riešiť aj domácu výrobu slamených košov a pred mesiacom som v záhrade zasial žito. Dúfam, že sa úroda vydarí, žitnej slamy bude dostatok a prípadné roje už budú mať nový domov v slamených úľoch, tak ako tie voľne žijúce v prírode, natretých májovým kravským lajnom zo zeleného pasienka.
Ale neúspešne tu maturujem nad vkladaním obrázkov. Dúfam, že to admin opraví.

Příspěvek: #77

Milane, abych pravdu rekla, taky si radeji sednu do zimy a cucím na prázdnou terasu úlu, nez zde prihazovat zmensené obrázky Tákové nádherné slamáky bych si prála
A múzem prijet na zne? Uz jsem si vypocítala, ze je to z Prahy 460 km

Příspěvek: #78

Samozrejme, počas žatvy je každá pomoc dobrá. Ale to už odbočujeme od témy, aj keď ja si myslím, že slamák je úľ, ktorý vytvára včelstvu podmienky ako ktorákoľvek dutina pre voľne žijúce včely v prírode. To, aby som už začal uvažovať nad prázdninovou víkendovou stážou o volne žijúcich včelstvách v slamených košoch vo včelíne. Počas takého trojdňového školenia by každý absolvent zažil tradičnú žatvu zbožia, spojenú s ručným vymlátením obilia cepami. A tí zručnejší by si domov odniesli vlastnoručne upletený bio príbytok z ražnej slamy pre svoje včely. Aj vychádzka k niekoľko rokov voľne žijúcemu včelstvu v dutine stromu v lese pod Chočom by tiež každému stážistovi prospela. Keď Míra Pelikán urobí na Šumave stáž o výrobe kláta, ktorý je tiež tradičným ubydlím včiel s podmienkami ich životného štýlu v prírode, potom na mnohých včelniciach začínajúcich aj pokročilých včelárov pribudnú observatória s prirodzeným spôsobom starostlivosti o včely. O takej stáži bude pre mňa lepšie neuvažovať, pretože je to o peniazoch a zaťažiť absolventov krytím nákladov najmenej desiatkami euro presahujúcimi stovku by bolo pre väčšinu z nich neúnosné. Takže, ako vraví Gustamilián - klídek a tabáček.

Příspěvek: #79

(17.11.2012 20:16)MilanBencúr napsal(a):  Ja som už pred rokmi slamené úle mal, ale pre ...

Pri pohľade na tie Vaše slamené úle som si spomenul na úle ktoré som našiel u ženy v šope.
Ženin dedo zomrel v roku 1954. Ja som sa tam priženil v 76. roku. Konštrukcia tých úľov bola temer rovnaká, alebo úplne rovnaká ako sú tie vaše s farebnými lištami na hranách. Bolo ich najmenej 20. V tej šope nebol nikdy urobený radikálny poriadok, a tak mám silné podozrenie že tam ešte nejaký ten úľ zostal. Dedo mal na tie slámenáče špeciálny lis, aj ten som videl ale nezachránil. Tuna som to spomínal http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vyrob-...0#pid34020 .

Čo sa týka chytania rojov, tak dobre je umiestniť na okraji dediny hocijakú debničku s jedným prázdnym plastom medzi prvé konáre košatejšieho stromu (jablone). Roj keď letí pomedzi dediny ponad poľom bez stromov (ako krajina na Záhorí)...
V nejakej literatúre som dávno čítal výsledky nejakého prieskumu o tom v akom poradí si včely vyberajú budúci príbytok. A bola tam spomenutá aj slama. Poradie si už nepamätám.

Příspěvek: #80

Tak som sa do tej šopy dnes dostal. Ešte sú tam 4 tie slámenáče a jeden neuteplený z asi 4 cm fošne. Už je to 60 rokov nepoužívané. Niekedy to podrobnejšie preskúmam.