Příspěvek: #1

Slídění začalo.
Další téma, které je teď asi velmi aktuální, pokud jde o situaci ve včelstvech, je začínající slídění. Možná by to bylo na zvláštní šuplík, ale píšu to zatím sem. Vytočil jsem naposled, nasadil diagnostické Formidoly a začal krmit. Už při vytáčení čoro-moro, sledovaly mě s bednou odebraných plástů až do domu a pak se snažily dostat dovnitř všemi možnými otvory. Nepříjemné, hlavně pro ostatní, co se mnou bydlí. Taky pro sousedy, protože kolem úlů byl pěkný šrumec. Ještě před týdnem byl naprostý klid a točil jsem v pohodě. Teď je to zcela jiné. Zřejmě skončila intensivní snůška a včely jsou ve stresu a velmi mocně slídí. Krmím, ale i tak je okolo úlů stále šrumec a včely se snaží pronikat dovnitř všude, odkud cítí vůni něčeho, co jm připomná snůšku. Jaké jsou Vaše zkušenosti? Asi pozor na oddělky, za takové situace to budou mít těžké ... (Dobřichovice, údolí Mže (Berounky), 220 m.n.m.).

Příspěvek: #2

Slídění začalo. Zažil jsem už před týdnem tvrdý útok na oddělek přikrmovaný cukrem. Odvezl jsem ho v noci na jiné stanoviště bez včel, jinak by to odělek nepřežil.

Příspěvek: #3

Já jsem uchránil oddělek před loupeží. Je to jednoduchý trik, mám udělaný uzávěr česna, který můžu libovolně zmenšovat přímo na úlu.
Zmenšil jsem česno jenom na jednu včelu, která může prolézt. A na leták jsem z jemného pletiva (oka pletiva 1x1 mm; 0,3mm průměr drátku) ohnul tunel (15x10 mm velikost průlezu tunelem) na šířku letáku. Tunel jsem přisunul k zúženému česnu. Takže včely z úlu (všechny i zlodějky) přes zúžené česno vlezly do tunelu a na konci frnkly pryč. Potom, když se vrátily pro další lup, dorážely na zúžené česno, ale na vstup do tunelu nepřišly. Takže se hromadily na česně, ale marně, dovnitř žádná nevlezla. Večer, jak přestaly včely létat, jsem tunel oddělal a pustil ty, co byly domácí dovnitř. Za tmy jsem tunel zas dal k česnu. Dělal jsem to dva dny a bylo po loupeži. Měl jsem štěstí, že jsem byl doma a všiml jsem si loupeže.

Příspěvek: #4

(28.07.2010 19:15)Rostislav napsal(a):  A na leták jsem z jemného pletiva (oka pletiva 1x1 mm; 0,3mm průměr drátku) ohnul tunel (15x10 mm velikost průlezu tunelem) na šířku letáku...

Nebylo by špatné foto.

Příspěvek: #5

Jo, jak bude čas, určitě ten tunel vyfotím. Jenom strpení.

Příspěvek: #6

Taky bych rád kouknul na fotku, může to být pro mě poučný.

Příspěvek: #7

To je zajímavý nápad. A nemůže se stát, že když se domácí nedostanou včas domů, vžebrají se jinam, kde je volno?

Příspěvek: #8

Tak tady je velmi hezké pojednání o loupežích: Robber Bees

Příspěvek: #9

Příští rok zahájím renezanci včelaření v naší rodině, kde po 3 generacích to můj tatík před 10 lety ukončil. To ale znamená, že jsem včelař s nějakými znalostmi z mládí, ale s naprosto minimální vlastní zkušeností z praxe. Proto se omlouvám, jestli občas budou moje dotazy z kategorie těch "blbých".
Mám k dispozici cca 500 m2 volného pole hned za budoucí včelnicí, kterou bych rád osel svazenkou ( lepší než tam dát pažit a chodit ho každou chvíly sekat ).
V okolí cca 4 km jsou samozřejmě i jiní včelaři ( cca 40 včelstev ). Nebude ta svazenka, kterou chci vyset v časových intervalech, aby kvetla i v podletí na pozdní snůžku, lákadlo pro ostatní včely k mé včelnici, což znásobí možnost loupeže?
Nebo je to tak, že se ty včely mezi sebou stejně najdou svazenka nesvazenka?
Nemáte stím nějakou zkušenost?

Příspěvek: #10

Podle všeho, snůška snižuje pravděpodobnost loupeže, ne naoak.

V MV byla popsána včelařská směska - prá zajistí dlouhodobější pastvu.

Příspěvek: #11

V průběhu květu svazenky určitě nemusíš mít obavu o loupež.
Včely nejprve slídí a následně loupí, protože:

• V přírodě "vyschnul" zdroj nektaru nemají se tedy čemu věnovat. Pokud by se stalo a cokoliv v doletu alespoň trochu významnějšího rozkvetlo, slídění končí.
• Svazenka jako taková je při kvetení velmi aromatická. Tato vůně přebíjí téměř vše a proto včely houfně naletují na porost, který ani nemusí moc medu dát. Pro včely je toto aroma velikým lákadlem, med nemed.
• Proti slídění (nejen včel, zejména vosy jsou tuto dobu velmi agresivní!!!!!) je velmi dobré mít včelstva (a zejména nové oddělky) v dobré kondici.
• Slabochy nekompromisně zlikvidovat. Pokud to neuděláte Vy udělají to včely nebo vosy za Vás a Vy budete mít navíc vztek. Pro tento případ je dobré mít o jeden či dva oddělky více nad plánovaný počet včelstev do zimy.
• Vstup do úlu je velmi vhodné co nejvíce zúžit, u oddělků až na "jednu včelu". Pokud jsou do úlu někde velké škvíry, kudy by pronikaly vůně ze včelstva nebo nedej bože mohly včely nebo vosy prolézat, dobře ucpat.
• Při doplňování zásob nikde neukápnout. To okamžitě provokuje slídění. Zásoby dávat až v podvečer, těsně před skončením letu včel.
• Pokud včely nekontrolují vstup do úlu (očko), okamžitě upravit vložením obsednutého plástu. Klidně se zásobami, v nehorším případě i se zavíčkovaným plodem. Očko stihnou uhlídat dvě včely, ale musí tam být!!!! (někde jsem už o tom na VF psal).
• Pokud včelstva rozebíráte, pak je to třeba dělat "na přeskáčku". Než se včely zorientují, vy jste někde jinde.
• Je vhodná častější kontrola včelnice a nedostatky okamžitě řešit.

iRP

Příspěvek: #12

Seju svazenku každý rok na plochy,které jsou ten rok "ladem".Poměrně nahusto.Rychle roste a zakryje plochu,takže plevel až na vyjímky nemá šanci. Vždy je to blízko(řádově v desítkách metrů) od úlů,které mám na zahradě a na loukách nedaleko. Zatím se mi nestalo,že by loupily a to dokonce i když jsem jednou jedno minivčelstvíčko podporoval cukrem.Pole jakmile začne kvést tak hučí doslova včelami.Je tam fakt provoz. Je úsměvné jak už začínají poletovat nedočkavě před ještě nerozkvetlými vijany svazenky.Jakmile ale začne kvést,tak to jede naplno. Podle mne tím jak jsou zaměstnány vydatným zdrojem,tak nějaké loupení je pro ně v tu chvíli zbytečně náročná volba získávání zásob a kašlou na to. Zatím se mi to nestalo. Jinak nám tam kvete ještě pole eremurusů, a dvakrát plodících malin(maliny kvetou do hlubokého podzimu)což je lákadlo ne menší.Podle mne se na to slétnou včely z celého okolí. Koukněte na tu letní idylku.Skoro se dnes při pohledu z okna ani nechce věřit,že to tak bylo.

Příspěvek: #13

(29.12.2011 10:59)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  - pokud včely nekontrolují vstup do úlu (očko), okamžitě upravit vložením obsednutého plástu. Klidně se zásobami, v nehorším případě i se zavíčkovaným plodem.

Rostislave, tohle se mi nezdá. Přesunutím plástu se zásobami přeci nezajistím, že onen plást bude obsednutý, myslím, že spíše budou mít tendenci zásoby od očka přesunout co nejdále. Ovšem plodový plást bude obsazen zaručeně. Co Tě vede k tvrzení, že plod.plást je to nejhorší?

Příspěvek: #14

Jinak ještě zajímavý postřeh z porostu svazenky - mimořádně chutná čmelákům - slétají se v neuvěřitelném množství z celého okolí...

Příspěvek: #15

Karle, zdát se Ti to nemusí, ale je to fakt. U studené stavby lze vyřešit snadněji přemístěním plodových plástů proti očku. To pro případ, že oddělek seděl u některé ze stran.
Toto v minulém příspěvku popsané řešení je samozřejmě pro TEPLOU stavbu. Tím plástem se zásobami myslím samozřejmě OBSEDNUTÝ plást. Za něj bezprostředně plod. Pokud je oddělek slabší, tak je nutno dát plodový plást jako první (krajní). Pokud dáš jako krajní tzv. krycí plást (např. s pylem), nemusí jej včely ze slabého oddělku obsednout. Ty mají jako prvotní úkol zvládnout teplotní režim na plodu, i za cenu, že přestanou hlídat očko. Prostě jakýmkoliv prostředkem zaručit, že očko bude obsazeno. Znovu opakuji - i za cenu, že krajním (krycím) rámkem bude rámek s plodem.
Dalším řešením je v krajním případě i uzavření oddělku, stačí trávou. V takovém případě je nutno zajistit větrání a vložení zásob přímo do úlu. To může trvat i několik dnů, než se oddělek zkonsoliduje a bude schopen očko bránit.
iRP

Příspěvek: #16

Dotaz na Miko př. č. 11. Sadit na pole ladem znamená na zorané nebo již i zarostle travou. Děkuji.

Příspěvek: #17

Chtěl jsem poslat soukromou zprávu,ale ve Vašem profilu to nejde.Měl jsem na mysli plochy,které by ten rok zůstaly bez ošetření,takže by totálně zarostly a nebo by se musely něčím stříknout.Na ten výsev se to musí trochu připravit. Já tomu moc teda nedám,protože lituju ropu,ale alespoň trochu to chce.Seju vždy na plochu na které vloni něco bylo a ten rok na ní není co dát,takže by zůstala ladem. Od podzimu máte plochu nějak upravenou.Zoranou,někdy je přejetá i rotavátorem atp. Na jaře,jak to trochu oschne to ještě srovnám rotavátorem ,naseju a uválím. A kašlu na to.Já nevím,ale v drnu to asi moc neporoste. Omlouvám se admin.,je to mimo téma. Snaha byla.

Příspěvek: #18

Zdravím,před pár dny jsem u svých včel prodělal doslova invazi rabujících včel které jsou pro mne jako začínajícího včelaře zvláštní svojí velikostí,která je až o třetinu menší než u mých včel a jsou tmavé až černé.Neví někdo co je to za včely?
Fotky přikládám a za odpovědi děkuji

               

Příspěvek: #19

http://images.google.com/images?q=Apis+m...era&sout=1

Ten třetí obrázek

Příspěvek: #20

Téměř se 100% jistotou podle přiložených obrázků usuzuji, že jde o slídící upracované dělnice. Z obrázků lze rozeznat, že některé již mají roztřepené konce křídel a obroušené obrvení tergitů. A pár vyhládlých trubců. Nic nenormálního, rozhodně nejde o jiný druh včel. Pravděpodobně jsou to včely z jiného úlu buď tvých včelstev, nebo blízkého souseda včelaře. Je pravděpodobné, že atakované včelstvo nebude v pořádku: buď je slabé, nebo bezmatečné, nebo jsi se dopustil nějaké chyby při jeho obsluze.