Příspěvek: #81

(02.12.2025 8:32)randy23 napsal(a):  S takovou bychom dodnes kdesi ve stepích v Africe žili v tlupách na výhoncích trávy, vybíraných ptačích hnízdech a mrtvolách chcíplých antilop a zeber.

Možná by to nebylo zase tak špatné. Ale dle mne pleteš jablka s hruškami. Pleteš rozvoj civilizace a boj s invazivním hmyzem. Nechci se dohadovat, každý máme svůj pohled, ale skutečně by mne zajímalo, zda nějaký boj s invazivní rostlinou či živočichem byl v minulosti úspěšný? Já si vždy vzpomenu jen na ty neúspěšné. Hezký den s

Příspěvek: #82

(02.12.2025 9:14)Tini napsal(a):  zda nějaký boj s invazivní rostlinou či živočichem byl v minulosti úspěšný?

Čas od času se to povede.Vždy (?) ale šlo o ostrovní ekosystémy.

Příspěvek: #83

No kdo byl na zmiňované přednášce tak dostal informaci, že naši sousedé boj s V.V. vzdali. Francií počínaje. Takže si nic nenamlouvejme. Já jsem připraven, jak úspěšně, ukáže budoucnost! Zdraví R. S.

Příspěvek: #84

Jsem asi jeden z mála koho nechává Sršen asijská v klidu. Stačí se podívat na mapu výskytu. A že se přizpůsobí ? To bude trvat...
Osobně nechápu včelaře kteří mají po včelnici všude možně různé pasti.

Příspěvek: #85

(02.12.2025 21:15)Slavík napsal(a):  ...Stačí se podívat na mapu výskytu...

Mám základní stanoviště v 500 m. n. m.
I když nemám nic jistého ani já, přesto si myslím, že za mého života bude sršáň působit významné škody hlavně v příznivějších podmínkách.
Mám totiž takovou filosofii (lov, hon, útěk nebo živly?), ze které vyplývá, že charakter invaze sršně není typu požár , ani typu epidemie, ale typu povodeň - takž stačí být jen trochu výše a jen trochu v chladnější poloze, aby mě nechytla šajba plnou silou.
Přesto sleduji i možnosti individuální ochrany( a některé už jsem si i promyslil) - vše se může hodit.
Pasti bych nezatracoval z hlediska toho, že pokud zahlásí více včelařů, že se v místě objevil sršáň , budou za tuto informaci vděčni i ti, co pasti nemají.

Příspěvek: #86

(01.12.2025 15:52)Petr L napsal(a):  Ve Francii se to zkouší mnoho let, i spustu jiných způsobů.
Ale že by se dařilo asijské sršně snadno a efektivně likvidovat, to se říct nedá. Spíš naopak.

Co se ve Francii zkouší? Roky ignorovali varování a nedělali NIC ... Ted možná zkouší napravit svoji hloupost a lenost ...

Příspěvek: #87

V tom článku, který jsem uvedl, jak je je to sekundární hnízdo tak vysoko v korunách stromů, tak bude právě ze vzduchu docela zranitelné. Snadno objevitelné i likvidovatelné.
A právě jak jsem uvedl, že válka na Ukrajině přinesla takový impulz ve vývoji dronů a ve vývoji AI na autonomní řízení, že pokud se s tím bude po válce pracovat a dále využití těch dronů rozvíjet, tak se může docela pravděpodobně najít řešení dost rychle. A společně s dalšími využitími dronů i relativně levně.
Úplně zničit půjdou asi těžko, ale potlačovat jejich přemnožení a udržovat je na úrovni, která nebude moc škodlivá by mohlo jít relatině snadno

---

(02.12.2025 22:44)Včelař Analfabet napsal(a):  .
I když nemám nic jistého ani já, přesto si myslím, že za mého života bude sršáň působit významné škody hlavně v příznivějších podmínkách.
Mám totiž takovou filosofii (lov, hon, útěk nebo živly?), ze které vyplývá, že charakter invaze sršně není typu požár , ani typu epidemie, ale typu povodeň - takž stačí být jen trochu výše a jen trochu v chladnější poloze, aby mě nechytla šajba plnou silou.
Přesto sleduji i možnosti individuální ochrany( a některé už jsem si i promyslil) - vše se může hodit.
Pasti bych nezatracoval z hlediska toho, že pokud zahlásí více včelařů, že se v místě objevil sršáň , budou za tuto informaci vděčni i ti, co pasti nemají.

On nejčastěji nástup invazivních predátorů probíhá tak, že v první etapě proběhne jejich populační exploze, kdy zaberou všechny dostupná místa, kde se mohou dostat a přemnoží Se tam. Následně v druhé etapě po jejich přemnožení a spotřebování většiny kořisti nastane jako reakce nedostatek potravy a jako reakce na ni naopak jejich vymírání a pokles jejich populace na hodně nízkou úroveň. Kdy se kořist vzpamatuje a znova namnoží a následně na to se predátor taky namnoží na nějakou špičku, ale o dost menší něž byla ta první. A tak se postupně ty oscilace zmenšují, až se dojde k nějakému rovnovážnému stavu.
Já myslím, že u nás kromě snad vrcholků hor to takhle proběhne všude, jen někde možná o nějaký rok později.

Příspěvek: #88

Na Melnicku se objevila srsen asijska

Kromě Plzně a Hrádku u Rokycan, Rudne u Prahy jde o dalsi vyskyt drave srsne v Cechach.

Příspěvek: #89

Já bych to tak nedramatizoval. Zatím se vždy jednalo o ojedinělý výskyt. Anebo ji snad někdo například v Plzni viděl i letos?
A k té dravosti - ona je i nějaká sršeň, která není dravcem či predátorem?

Příspěvek: #90

Ono sršeň patrí medzi užitočný hmyz....

Příspěvek: #91

Viděli jste někde v té smršti článků fotky - obrázky kde bude srovnání obou sršní nejlépe i s měřítkem a shora a z boku?

Já ani v pseudoodborném Ekolistu kde by to naivka čekal.

Příspěvek: #92

porovnanie

Příspěvek: #93

Včera jsem na YT shlédl zajímavé video o Sršni Asijské. Lokace byla hlavne na Španělské straně Pyrenejí. Hlavní informace:
1. Sršně neútočí jen na včely, ale na jakýkoli hmyz, který jim dává smysl z pohledu kořisti. V oblastech výskytu sršní znatelně klesá množství hmyzu.
2. I přes intenzivní používání pastí na jaře a likvidaci hnízd v létě se nedaří populaci vymýtit.
3. Našel se predátor, kterému Sršeň Asijská vyhovuje, je to Včelojed lesní. Ten se specializuje na vyhrabávání vosích hnízd. Sršeň si dělá zemní i nadzemní hnízda, ale mnohem větší, takže pro včelojeda jde o větší spižírnu na jednom místě. V oblastech výskytu sršní asijských se zvedá i populace včelojedů, protože páry mají dostatek bílkovin na odchování více mláďat. Výzkumníci nacházejí i nadzemní hnízda natolik poškozená včelojedem, že je sršně opustili. Podzemní hnízda v takové oblasti jsou likvidována prý takřka stoprocentně.

Za mě je tohle hodně zajímavý vývin situace, který může invazi Sršně Asijské dostat pod kontrolu. To že by se podařilo ji v Evropě vyhubit je nemožné.

Příspěvek: #94

Zajímavé, z toho co jsem dosud četl, jsem nabyl dojmu, že mají hnízda jen nad zemí.....

Příspěvek: #95

Taky jsem viděl a trochu mě to naplňuje nadějí... Teď je otázkou kolit let bude včelojed v šíření v závěsu za sršní...

Příspěvek: #96

To, že dojde k několikanásobnému početnímu zvýšení predátora ještě nic neznamená. Podstatný je výchozí stav. Z jednoho páru na tři na jednotku plochy je nárůst o 200 %. To ale neznamená, že to řeší situaci. V podstatě stejný efekt funguje u hrabošů a káňat. A přestali hraboši existovat. Anebo u producentů medovice a jejich predátorů...
A nedokážu si dost dobře představit včelojeda, který hnízdí v městské aglomeraci. Sršeň ano...

Každá mince má dvě strany a je zbytečné se radovat z falešných nadějí aneb je potřeba neopouštět racionální uvažování...

Příspěvek: #97

Příměr hrabošů a káňat není stejný. Hraboši se nepřemnožují každý rok, spíš se musí sejít správná podmínky, aby k přemnožení došlo. V zimě pak dojde k masivnímu úhynu a populace se vrátí do rovnováhy. To neumožní káněti dlouhodobě měnit strategii lovu.
Populace sršně asijské naopak soustavně roste rok za rokem. Včelojed tady má čas změnit jídelníček z vos na sršně. A zde stačí aby se pár naučil brakovat nadzemní hnízda, když dejme tomu je jich víc než zemních. Tuto techniku pak naučí potomky a tímto způsobem se může jako predátor přeorientovat dlouhodobě.
Medovici produkují mšice, predátorem je sluněčko sedmitečné, ochráncem mravenec. I kdyby se slunéčka jakkoli přemnožili, mravenců bude vždycky víc a ošéfují si svoje stáda mšic.

Příspěvek: #98

Hraboši se nepřemnožují každý rok, mimo jiné i podle toho, jak se daří jejich predátorům. A samozřejmě i podle ostatních vlivů, zrovna tak, jako u sršně (jakékoliv).
Věnuje se tomu i několik studií. Například jedna sledovala devět hnízd včelojedů. Na jedno hnízdo připadalo 15 až 61 napadených sršních kolonií. Témeř 90 % z napadených jich bylo zničeno. Akční rádius jednoho hnízda je asi 1,2 km.
Ve Španělsku jsou ročně evidovány stovky tisíc kolonií VV. Zlikvidovaných (ne včelojedy) jich jsou desítky tisíc.
Proto si myslím, že je k této "naději na nastolení rovnováhy" potřeba přistupovat střízlivě. Ale chápu, že to každý můžeme vidět jinak.

Příspěvek: #99

Ohledně těch hrabošů s tebou nesouhlasím, jejich přemnožení s početními stavy predátorů nesouvisí. A to nejsem kluk z města, ale po polích jsem běhal od malička. Pamatuju rok, když se přemnožili na polích natolik, že jsme je lovili šípama z ručně dělaných luků a hrudama z hlíny. Rybičkou je stahovali z kůže a pak ty kůžičky sušili se záměrem je dále zpracovávat.. No bylo to v době hraní na indiány a kovboje, konec 70 let minulého století. Dělat to dnes, tak na naše rodiče pošlou sociálku a budem večer ve zprávách na Nově.

Příspěvek: #100

(22.10.2026 15:35)Tanguero napsal(a):  Ohledně těch hrabošů s tebou nesouhlasím, jejich přemnožení s početními stavy predátorů nesouvisí.

Souhlasit nemusíš. A klidně můžeš oponovat, že ve Finsku to funguje jinak, než u nás. Jiní hraboši, jiní predátoři... https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12059622/

---

(22.10.2026 13:55)Tanguero napsal(a):  Medovici produkují mšice, predátorem je sluněčko sedmitečné, ochráncem mravenec. I kdyby se slunéčka jakkoli přemnožili, mravenců bude vždycky víc a ošéfují si svoje stáda mšic.

Závislost vztahu producent vs. predátor je velmi dobře pozorovatelný na jedlích, kde je pouze jeden významný producent, takže nedochází k překrývání tohoto cyklu s dalšími producenty, jako například u smrku.
Slunéčko sedmitečné není jediným predátorem producentů medovice. Naopak u medovnice jedlové se jedná o minoritního predátora.