Příspěvek: #81

(02.12.2025 8:32)randy23 napsal(a):  S takovou bychom dodnes kdesi ve stepích v Africe žili v tlupách na výhoncích trávy, vybíraných ptačích hnízdech a mrtvolách chcíplých antilop a zeber.

Možná by to nebylo zase tak špatné. Ale dle mne pleteš jablka s hruškami. Pleteš rozvoj civilizace a boj s invazivním hmyzem. Nechci se dohadovat, každý máme svůj pohled, ale skutečně by mne zajímalo, zda nějaký boj s invazivní rostlinou či živočichem byl v minulosti úspěšný? Já si vždy vzpomenu jen na ty neúspěšné. Hezký den s

Příspěvek: #82

(02.12.2025 9:14)Tini napsal(a):  zda nějaký boj s invazivní rostlinou či živočichem byl v minulosti úspěšný?

Čas od času se to povede.Vždy (?) ale šlo o ostrovní ekosystémy.

Příspěvek: #83

No kdo byl na zmiňované přednášce tak dostal informaci, že naši sousedé boj s V.V. vzdali. Francií počínaje. Takže si nic nenamlouvejme. Já jsem připraven, jak úspěšně, ukáže budoucnost! Zdraví R. S.

Příspěvek: #84

Jsem asi jeden z mála koho nechává Sršen asijská v klidu. Stačí se podívat na mapu výskytu. A že se přizpůsobí ? To bude trvat...
Osobně nechápu včelaře kteří mají po včelnici všude možně různé pasti.

Příspěvek: #85

(02.12.2025 21:15)Slavík napsal(a):  ...Stačí se podívat na mapu výskytu...

Mám základní stanoviště v 500 m. n. m.
I když nemám nic jistého ani já, přesto si myslím, že za mého života bude sršáň působit významné škody hlavně v příznivějších podmínkách.
Mám totiž takovou filosofii (lov, hon, útěk nebo živly?), ze které vyplývá, že charakter invaze sršně není typu požár , ani typu epidemie, ale typu povodeň - takž stačí být jen trochu výše a jen trochu v chladnější poloze, aby mě nechytla šajba plnou silou.
Přesto sleduji i možnosti individuální ochrany( a některé už jsem si i promyslil) - vše se může hodit.
Pasti bych nezatracoval z hlediska toho, že pokud zahlásí více včelařů, že se v místě objevil sršáň , budou za tuto informaci vděčni i ti, co pasti nemají.

Příspěvek: #86

(01.12.2025 15:52)Petr L napsal(a):  Ve Francii se to zkouší mnoho let, i spustu jiných způsobů.
Ale že by se dařilo asijské sršně snadno a efektivně likvidovat, to se říct nedá. Spíš naopak.

Co se ve Francii zkouší? Roky ignorovali varování a nedělali NIC ... Ted možná zkouší napravit svoji hloupost a lenost ...

Příspěvek: #87

V tom článku, který jsem uvedl, jak je je to sekundární hnízdo tak vysoko v korunách stromů, tak bude právě ze vzduchu docela zranitelné. Snadno objevitelné i likvidovatelné.
A právě jak jsem uvedl, že válka na Ukrajině přinesla takový impulz ve vývoji dronů a ve vývoji AI na autonomní řízení, že pokud se s tím bude po válce pracovat a dále využití těch dronů rozvíjet, tak se může docela pravděpodobně najít řešení dost rychle. A společně s dalšími využitími dronů i relativně levně.
Úplně zničit půjdou asi těžko, ale potlačovat jejich přemnožení a udržovat je na úrovni, která nebude moc škodlivá by mohlo jít relatině snadno

---

(02.12.2025 22:44)Včelař Analfabet napsal(a):  .
I když nemám nic jistého ani já, přesto si myslím, že za mého života bude sršáň působit významné škody hlavně v příznivějších podmínkách.
Mám totiž takovou filosofii (lov, hon, útěk nebo živly?), ze které vyplývá, že charakter invaze sršně není typu požár , ani typu epidemie, ale typu povodeň - takž stačí být jen trochu výše a jen trochu v chladnější poloze, aby mě nechytla šajba plnou silou.
Přesto sleduji i možnosti individuální ochrany( a některé už jsem si i promyslil) - vše se může hodit.
Pasti bych nezatracoval z hlediska toho, že pokud zahlásí více včelařů, že se v místě objevil sršáň , budou za tuto informaci vděčni i ti, co pasti nemají.

On nejčastěji nástup invazivních predátorů probíhá tak, že v první etapě proběhne jejich populační exploze, kdy zaberou všechny dostupná místa, kde se mohou dostat a přemnoží Se tam. Následně v druhé etapě po jejich přemnožení a spotřebování většiny kořisti nastane jako reakce nedostatek potravy a jako reakce na ni naopak jejich vymírání a pokles jejich populace na hodně nízkou úroveň. Kdy se kořist vzpamatuje a znova namnoží a následně na to se predátor taky namnoží na nějakou špičku, ale o dost menší něž byla ta první. A tak se postupně ty oscilace zmenšují, až se dojde k nějakému rovnovážnému stavu.
Já myslím, že u nás kromě snad vrcholků hor to takhle proběhne všude, jen někde možná o nějaký rok později.

Příspěvek: #88

Na Melnicku se objevila srsen asijska

Kromě Plzně a Hrádku u Rokycan, Rudne u Prahy jde o dalsi vyskyt drave srsne v Cechach.

Příspěvek: #89

Já bych to tak nedramatizoval. Zatím se vždy jednalo o ojedinělý výskyt. Anebo ji snad někdo například v Plzni viděl i letos?
A k té dravosti - ona je i nějaká sršeň, která není dravcem či predátorem?

Příspěvek: #90

Ono sršeň patrí medzi užitočný hmyz....

Příspěvek: #91

Viděli jste někde v té smršti článků fotky - obrázky kde bude srovnání obou sršní nejlépe i s měřítkem a shora a z boku?

Já ani v pseudoodborném Ekolistu kde by to naivka čekal.

Příspěvek: #92

Příspěvek: #93

Sršeň ázijský vs Sršeň obyčajný