Příspěvek: #1

Mám pred sebou niekoľko exemplárov zvláštnej osy, ktorú neviem zaradiť do systematického rodu väčších ôs, ktoré s vyskytujú na mojej včelnici. Prezrel som dostupnú literatúru, ktoré sa vyskytujú na našom území, ale túto osu som medzi nimi nenašiel, možno je to osa vyskytujúca sa sporadicky, možno je to patriaca medzi druhy žijúce u nás ako miestna varieta, osy útočnej, len s iným zafarbením. Nie som entomológ, o hmyz sa zaujímam len bežne a preto by som prosil tých, ktorí majú k hmyzu bližšie, zaujímam sa o hmyz, ktorí si na mojej včelnici hľadá potravu.

Výskyt: juh Slovenska, jej výskyt je obmedzený, tlačí sa do kŕmidiel a chodí na šťavu viniča hroznorodého.
Veľkosť: je to hmyz pomerne robustný, dlhý 17 mm
Krídla: dlhé po zadoček, dymovej farby sú priesvitné, pri sedení zložené sú úzke.
Sfarbenia tela: prevláda čierna farba asi na 95-97 %, zbytok je žlté lemovanie, hryzadlá a čelné štítky žlté, na hornej časti zložených očí čelo má žlté, nohy žlté až čierne, tykadlá čierne, prvé tri tergity má čierne lemované s úzkym pásikom žltej (je však variabilné), štvrtý tergit je lemovaný žltým pásikom a štyrmi trojuholníčkami, piaty a šiesty tergit čierny, sternity sú čierne, každý je lemovaný úzkym žltým pásikom. Mám ich nafotené, ale ja osobne mám problém s ich umiestnením.
Pre mňa je táto osa exot. Anton

Příspěvek: #2

Ač jsem v tomto naprostý laik, beru to jako podnět k sebevzdělávání.Nemohla by to být tato Vespula rufa?
tady je obrázek: http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id981...onid=69869

Příspěvek: #3

Miko, ďakujem za pomoc, pomohla mi vyriešiť záhadu neznámej osy, zaslúžil si si 1 bod. Môže to tak byť ako píšeš, al určité znaky sú rozdielne, preto nemôžem s určitosťou napísať záver, je to ona. Na Google som si pomohol heslom, ktoré si ty udal a hľadal som ďalej, až som natrafil na obrázok osy s názvom Delichovespula sylvestris, no stále to nebolo ono čo som chcel porovnať.

Nakoniec som dorazil k názvu osy pri obrázku, kde bola vyobrazená osa Delichavespula Media, ktorá mala už kresbu telu podobnej mojej, dokonca krídla mala dymove čierne a hruď pokrytú čiernymi chĺpkami. Práve toto ochlpenie ma pri lete osy upozornilo na túto zvláštnu osy, líšiacu sa od svojich sestier. Anton

Příspěvek: #4

Delichavespula Media ? Také zajímavý exemplář.Já se tím nikdy nezabýval.Také jsem si všiml,že u úlu otravují různě zbarvené vosy. I velikostí se liší.Některé jsou docela "udělané". Taky zapátrám co mi to tady létá.

Příspěvek: #5

Já je pozoruju dost, ale u nás létají pořád stejné. Škoda, jak říkali staří klasici: variatio delectat - rozdílnost potěšuje ...

Příspěvek: #6

Já mám včely na třech stanovištích.Na jednom létají takové větší "kousky" oproti těm co mám třeba na zahradě. Nijak jsem to nezkoumal,jen jsem si teď na to vzpomněl jak se tady Anton dotazuje na tu vosu. Možná to jsou ty samé jako jinde,jen jsou dobře živené. Ne já myslím,že to bude nějaký jiný druh.

Příspěvek: #7

Dnes jsem v hranici prken narazil na vosu. Překvapilo mě uložení křídel v zimující poloze.

Příspěvek: #8

toto jsem nafotil poblíž svého stanoviště a nemůžu říct,že by včely nějak víc likvydovali.Je pravda,že občas nějaký ten nálet jsem pozoroval ale že byli usídleni pět metrů od úlu to jsem dlouho nevěděl.Po vyfocení následovala akce BIOLIT

Příspěvek: #9

Možná škoda. Jsou to sršni a mnohými bylo vypozorováno, že tito naši sršni včelám nepůsobí větší problémy, spíše slouží jako uklízeči. Na každý pád jsou chráněni, takže bychom asi měli nad použitím BIOLITU více přemýšlet. Já tedy sršně nehubím, naopak je pozoruji a mnohdy mě okouzlí. Jsou svým způsobem impozantní. S asijským sršněm by to ale bylo jinak, to připouštím...

Příspěvek: #10

Sršně dokáží v okolí svého hnízda vyrabovat hnízda vos.Ačkoliv sršně u nás každé léto vídám,nikdy jsem si nevšiml,že by se ometaly kolem úlů.Zato vosy ano. Letos si vosy udělaly hnízdo ve staré pneumatice pod kultivátorem ,který zapřahám za traktor.Když jsem ho zapojoval,myslel jsem,že jsem se spálil o kopřivu a pak koukám,že mám na noze asi čtyři vosy.No bránily se a já je tam nečekal.Přemýšlel jsem,co s tím,bylo jasné,že to nezapojím,protože jak to zvednu z té gumy,tak mi dají.Došel jsem pro kapku benzínu a šplíchl jsem jim to na to hnízdo.Během pár vteřin bylo po nich.Akorát když jsem tam pak odpoledne vracel ten kultivátor tak tam poletovaly zbylé dělnice.Už neutočily. Já nevím,přišly mi smutné a zmatené.Neměly už žádnou šanci.Už to neudělám.Vezmu si kombinézu a kuklu....

Příspěvek: #11

Nitra, trošku ťa poopravím, môže to byť aj inak. Ja som zažil niekoľko sezón, keď v značnej blízkosti bolo obrovské hniezdo, niekde v družstevnej opustenej budove. S veľkosťou hniezda je spojené množstvo jedincov sršňov a na to je naviazaná príroda v podobe bielkovín pre ich mlaď. A kde ju môžu získať, na našich včelniciach, kde ju veľkom množstve lovia. Nemôžem napísať ako ty, že nerobia škody, práve naopak škody sú veľké.

Prírodu mám rád, ale ak sršne ohrozujú moje včely, môj majetok, tak vás chytá zlosť a začnete proti ním používať všetky spôsoby boja, npr. entolomogické sieťky a začnete ich loviť vy. Nestačil som na ne, pretože to trvalo celé mesiace a musel som robiť i inú prácu. Zo začiatku, keď sršňov ešte nebolo veľa, odchytávali včely priamo na letáči, hlavne včely, ktoré vetrali. Napodiv sa včely spamätali a začali vytvárať obranné zoskupenia (na každom letáči) a keď sršeň priletel pre potravu na letáč a vtedy ho včely v množstve do 5O včiel zovreli do klbka a možno ho ubodali alebo ho udusili teplotou do 50°c. Často som pozoroval ako klbko včiel padlo do trávy, včely sa rozleteli, v tráve som nachádzal už mŕtveho sršňa. Môžem smelo napísať, že včely sa vedia brániť tak ako tie japonské, lenže aj prilietajúce sršne zbadali zbadali, že takto včelu neulovili, tak zmenili taktiku. Bol som týmto chovaním prekvapený, vtedy som nepoznal život včiel. Presne viem, že sršne nikdy nezískavajú svalstvo z mŕtvych včiel, osa to robí, tá pozbiera všetky čerstvé mŕtvolky na zemi.

Popíšem ako sršne zmenili taktiku chytanie včiel a včely ostali proti tomuto bezmocné. Sršní jedinec priletel pred úľ na d letáč a otočil sa hlavou k prilietajúcim včelám z paši, včela vtedy zníži svoju rýchlo aby mohlo bezpečne pristátí na letáči a práve vtedy ľahko včelu chytí nohami. Sršeň odlieta na blízku vetvičku, kde sa zakvačí jednou nohou a ostatnými nohami si ju rýchlo podáva k hryzadlám, ktorými ju dokonale zbaví balastu a hruď - svalstvo si odnáša do hniezda. Pri tomto spôsobe sa včely nedokážu zaútočiť asi 1 m nad letáčom.

Pozoroval som ako sršne v prírode npr. na podliakoch a na iných kvetoch odchytávali vo veľkom včely, tam majú jednoduché, včely sa nedokážu brániť sršne často oblietavajú väčšie skupiny rôznych kvetov, kde im padne veľa našich včiel, nemajú to naše včely jednoduché. Takéto útočenie sršňov bolo často aj preto, ak boli včely postihnuté varoázov a inej potravy, npr. vhodnou potravou je aj dvojkrídly hmyz konkrétne ovady. Ale ako som na v úvode napísal, sršne sú nebezpečné vtedy, keď v blízkosti včelnice je viac hniezd s vysokým počtom jedincov.

Příspěvek: #12

"...kde im padne veľa našich včiel, nemajú to naše včely jednoduché" My to taky nemáme jednoduché Přeji všem zdařilý rok 2013.

Příspěvek: #13

To jsou ale divní ptáci?



Že by to bylo tím Silvestrem?

Tak hezký Nový rok.
JK

Příspěvek: #14

Chtěl bych se zeptat. Od svého kamaráda, který teď psal nějakou práci o hmyzu Slovenska, jsem se dozvěděl o hmyzu, který dokáže zdecimovat včelstvo opravdu důkladné. Jedná se o kodulku evropsku či horskou. Vypadá jako mravenec, chová se i tak. Napadá včelu tak, že na ní vleze a ucpe jí dýchací otvory a tím ji zadusí. A to přímo v úlu. Další pohromou prý může být květolib včelí( druh jako vosa), který včelu ubodá, vysaje a odnese. Preferuje právě včely a čmeláka. Klade vajíčka do jejich mrvtvých těl.
DalšI potvorou je běžník kopretinový, který čeká na včelu v květu a napadne ji a zardousí.
Setkal se s tím někdo. Pro mě je to neznámá. Nemaj to ty včely vůbec lehký.

Příspěvek: #15

(21.03.2013 10:45)zdenda napsal(a):  ... Napadá včelu tak, že na ní vleze a ucpe jí dýchací otvory a tím ji zadusí ....

To se mi moc nezdá, včela má celkem 10 párů stigmat (vstupní dýchací otvory). Dva páry jsou na hrudi a 8 párů na zadečku. To je poměrně slušný počet, nevím, nedokážu posoudit, jestli ucpání šesti stigmat by mohlo včelu ohrozit na životě. Ale je fakt, že Kodulka parazituje na larvách čmeláků.

Příspěvek: #16

Je otázkou, jestli je to na tzv. férovku. .

Příspěvek: #17

(21.03.2013 11:00)Havelka Jan napsal(a):  

(21.03.2013 10:45)zdenda napsal(a):  ... Napadá včelu tak, že na ní vleze a ucpe jí dýchací otvory a tím ji zadusí ....

To se mi moc nezdá, včela má celkem 10 párů stigmat (vstupní dýchací otvory). Dva páry jsou na hrudi a 8 párů na zadečku. To je poměrně slušný počet, nevím, nedokážu posoudit, jestli ucpání šesti stigmat by mohlo včelu ohrozit na životě. Ale je fakt, že Kodulka parazituje na larvách čmeláků.

Jan, máš pravdu, moje pozorovanie nepotvrdzuje, žeby osi lovili živé včely, pretože na včelnicach je toľko čerstvých mŕtvoliek, že ich osy loviť nemusia a ešte živú včelu, ktorá už nemôže lietať, osa tak rýchlo "spracuje", že ju ani nemusí usmrtiť, totiž ose stačí len včelia hruď, kde sú ukryté svaly a tie potrebuje pre svoj plod.

Příspěvek: #18

Tak já naopak loni pozoroval, že vosy si z jednoho oddělku udělali špajzku. Odebírali jim zásoby a dokonce i živé včely. Nebylo jich moc, ale byly. Vosa začala shazovat na zem včely, které seděly na přední stěně nástavku a nakonec jednu vybrala a odlétla s ní.

Příspěvek: #19

No, hej, to som neraz videl i ja, ale včela sa dokáže ubrániť, sršňu nie! Ale ani ten včelu nezabíja, nemá prečo, lebo jeho rýchlosť akou včelu oberie o to, čo včelu robí včelou, za pár sekúnd mu v jeho predných nohách ostáva iba hruď a tú odnáša do svojho hniezda.

Příspěvek: #20

Květolib včelí je hrabavá vosa, ale jiný druh než vosa obecná . Dokáže včelu srazit v letu, žihadlem ji usmrtí, vycucne z ní nektar a odnese ji do svého hnízda. To si buduje v zemi nebo v odpadcích jako asi půlmetrovou chodbičku, na konec položí mrtvou včelu a na hrudník jí naklade vajíčko. Larva se pak živí masem z hrudníku včely. A tak jich tam naskládá několik vedle sebe.
V listopadu minulého roku na schůzi ZO dva včelaři tvrdili, že ji vosy zdecimovali včelstva. Je-li to pravda ? Mohlo to tak být ? Kdo ví.
V nějaké diskusi na tomto fóru jsem se dočetl, že viděli vosu přiletět na včelu. Sedla na ní, ušmikla jí křídla, pak hlavu a z tělem odlétla. To už jel vychytralý tah.
Co se týká sršňů, včely sršně znehybní, obalí a počtou mávat křídly. Pohyb svalů zvedá teplotu až na 47 stupňů a tím doslova sršně uvaří. Aby neumíral v bolesti, než se uvaří, udusí se, protože včely znemožní přístup vzduchu, koncentrace CO2 se zvedne a sršeň končí. Uvařen či udušen. Ale to už Anton tady psal. Mnoho včel ale padne . Je to úspěšná obrana ?. Snad ano, hold co jim zbývá. Myslel jsem, že to umí jen japonské včely, dle nějakého dokumentu. Přívozem včel z Evropy, prý mají asiaté s tím problémy. Překvapilo mě proto, že Anton viděl úspěšnou obranu i u nás. Tedy, ještě, že to nepoužívají na nás. To by se mě nelíbilo. Žihadlo stačí. Díky vám.

Na tomto fóru se mluví dost o vosách a sršních, ale právě o kodulce se nikdo tady nezmínil. Ono to asi nebude s ní takový problém. Já jí například ještě asi v životě neviděl. Nebo si to neuvědomuji . Existuje spousta hmyzích druhů, a některé jsou si hodně podobné. A tak si myslíme, třeba, že nám spoustu práce v úlu dělají mravenci, a ejhle ona kodulka (ač vypadá jako mravenec, běhá jako mravenec a dělá ze sebe mravence, tak to mravenec není.). Třeba. Kdo ví ?
Je to ten hmyzí svět rozmanitý.

---

Našel jsem na youtube.com video právě z napadení sršně mandarínské úl včel. Je to tedy děs a hrůza. Chvíli jsem přemýšlel, jestli to tu mám dát. Hudba to ještě umocňuje. Opravdu je to hodně drsné. Tedy alespoň pro mě. Zlatá česká (slovenská) sršeň obecná. Tady nepomáhá nějaké uvaření, či dušení. Jak se brání je popsáno v článku (níže odkaz). Ale


K tomu je také článek :

http://www.national-geographic.cz/detail...tezi-9133/