Příspěvek: #41

Děkuju za reakci a pokusí se knihu dohledat. na jednom stanovišti jsem pokusně rozjel 6 tachováků, tak uvidím. Budu vděčný za každou informaci o včelaření v tomto úlu.

Příspěvek: #42

Publikace Včelaříme nástavkově. P. Kamler uvádí Tachov, p. Čermák Optimal. Další brožovaná publikace Nástavkové včelaření, je tam více a podrobněji popsány situace s nástavky. Našel jsem ji na uložto zde.

Dá se říci že hodně dnes zkušených včelařů s tachovem mělo zkušenosti. Dokonce v železářství šel koupit z polystyrenu výlisek tachovského nástavku.

Většinou ty úly ale dožily a nebo se jich hodně lidí zbavilo.

Příspěvek: #43

Odkaz na publikaci Včelařství v socialistické velkovýrobě a články z časopisu Včelařství, které pro mě vyhledala knihovnice ČSV paní Jitka Frajová.
https://uloz.to/folder/niokGWOHC8cF

Příspěvek: #44

Chlapi, fajn odkazy, díky!

Příspěvek: #45

Velký dík za info

Příspěvek: #46

Nevím jistě, jestli se můj dotaz týká Tachovského úlu, kdyžtak prosím moderátora o přesun

Vypravil jsem se na dědovo bývalé lesní stanoviště (opuštěné víc jak 30 let) a našel už jen shluk ztrouchnivělého dřeva, ze kterého nebylo vůbec patrné, o jaké úly se jednalo. Zbyly pouze 2 šuplíky z pozink. plechu o rozměru 40,0x19,2x3,5cm (viz foto). Domnívám se žeby mohlo jít o Tachovské úly, děda do Tachova jezdil konzultovat apod. (ale to ještě nic neznamená...).

Ty šuplíky mohly sloužit jako krmítka, ale zcela jistě nepojmou 5 l roztoku (jak uvádí v článku o Tachovském úlu Fr. Knížek). Pomůže někdo rozklíčovat? Díky

---

edit předchozího příspěvku: Ty šuplíky mohly sloužit jako krmítka, zcela jistě pojmou 5 l roztoku (ale nezdá se to), otestováno ))

Příspěvek: #47

Spíš mi to připomíná víko na plemenáček, ale na Tachovák je to krátké.

Příspěvek: #48

Co si vybavuji z dětských let, tak na lesním stanovišti byly jen nástavkové úly, plemenáčky skoro jistě vylučuji. Bohužel jsem zatím nedohledal žádný kompletní nákres tachovského úlu. To, že by se mohlo jednat o krmítko, odvozuji z textu Fr. Knížka, který ho zmiňuje jako součást dna.

Když se šuplíky položí vedle sebe, tvoří půdorys 40x40 cm a pokud má krmítko vyplňovat celou plochu dna, tak rozdělení na dvě části si vysvětluji snahou o snažší manipulaci...

Příspěvek: #49

Nemám nyní k dispozici všechny knížky, co mám, ale někde jsem viděl výkres, kde bylo ve dnu tachovského úlu krmítko přes polovinu půdorysu. Dnes se dělají dna se sítí po celé ploše, ale já mám doma staré dna, kde je pletivo jen z půlky na přední straně, zadní polovina je plná. Pokusím se případně dohledat nějaký výkres.

Příspěvek: #50

To by bylo super...

Příspěvek: #51

Zkusím oživit toto vlákno. Kdo včelaří v Tachovských úlech a třeba i proč?

Příspěvek: #52

Nevčelařím v tachováku. Mým osudem je 39x30 (zateplený 3 cm,hřebeny 11r)+ 39x15 (střídavě dřevo,hřebeny 10r;či styrodur).
ALE:
a) Koupil jsem od přítele včelaře oddělek a ten kvůli věku upřednostňuje tachovák. Pravil: dobré plodiště, ještě snesitelná hmotnost, mně to stačí.
b) Dcera mé přítelkyně (39x24+39x17) přikoupila nějaký opuštěný včelín s tachováky, takže první, co bylo, nechal jsem si jeden nástavek předložit, abych změřil rozměry pro případ potřeby dorobit případně nová dna (tam byla pevná dna bez síta), ale hlavně jsem vyrobil přechodový mezirámek, který pasuje shora na tachovák a pak se dá na něj nasadit (včetně vložení MM, čímž pod i nad MM je včelí mezera) klasický 39x17
a laicky pravil jsem, že jako plodiště (1 nástavek cca 140dm2, 2 nástavky cca 280 dm2) by mohl být tachovák výborný, a medníky nahoře 39x17 či 39x15 usnadní trochu práci. Čekal jsem, že nevyžádaný mezirámek vyvolá poptávku po dalších, ale nestalo se tak.
Snad boj mezi mužským a ženským principem, nebo mezigenerační rozbroj ale nejspíše cesta menšího odporu. Dnes to jako zhrzený, leč nezávislý inovátor objektivně hodnotím, že její 39x24 + 39x17 jsou mnohem produktivnější, než tachováky (záznamy předchozího majitele také nesvědčí o skvělých výsledcích (dlouhodobě 15-30 na úl). Přitom pouhých 150 m odsud má jiný včelař 12 úlů a nezaslechl jsem nespokojenost, byť jsem se nepídil po detailech
Tož tak. Myslím stále, že 2 tachovské nástavky jako plodiště je srovnatelné s lehce zakomorovaným jedním nástavkem 39x35.
A jeden umožní dobrý rozvoj i slabšímu včelstvu (ušetří se nějaký cent za komorovačku ve větším nástavku)

Příspěvek: #53

No, jestli Tachovak znamena 39x24 x 9, tak ciste nahodou, tyhle parametry ma prvni ul, co jsem vyrobil. 3 nastavky. Letos jsem ho z nouze zase vytah z fronty do kamen.
Vcelstvo zaclo z jara v jednom. Pridal jsem druhej, pak treti. A pak uz nebylo co pridavat...a svestka, musel jsem sestrojit zebrikorojak.

Musim ale dodat, ze ten muj prototyp ma mizernou cirkulaci vzduchu uvnitr, spatnou. Neni to standardni Tachov.

Příspěvek: #54

K mému předchozímu příspěvku:
Ne, neměním na něm nic podstatného, ale shodou náhod dcera mé přítelkyně (které bych za běžných okolností jen točil medometem), mě požádala, abych medobral místo ní (akutní problém se zády).
A tak v pátek jsem si užil dobývání se do tachováků (některé ve včelíně, některé mimo).
Můj dojem je, že ty tachováky byly nějaká patrně zakázková výroba čepovaných rámů, ale zbytek jakoby doděláván svépomocí. (uvnitř tenké cca 6-7 cm palubky, zvenku sololit jinde překližka) a rozměry asi moc standardní nebyly, neboť propropolisované stěny letitým propolisem natolik upravily vnitřní rozměry, že rámky 39x24 šly jen obtížně vytahovat a zasunovat - takže o nějaké včelí mezeře u bočních louček lze pochybovat.
Pokud toto byly originální rozměry, (přitom vnitřní šířka 370 mm x 400, kterou jsem naměřil dovolí dát jak 9 tak s obtížemi 10 rámků) tak mají tachováky u mne silné mínus. (Po bývalém majiteli tam zbyla spousta mateřách mřížek - asi věděl, proč je používal.)
[ ani dcera mé přítelkyně, která úly získala - jinak včelaří v 39x17+29x24 - s nimi do budoucna nepočítá ]
Já bych dnes uznal jako argumenty pro tachováky jedině nostalgii, nechuť dovčelařit za cenu větších změn a slušné plodiště. I pro dočasné užívání bych medníky řešil přechodovým rámkem a pevná dna bych změnil za sítovaná s tím, že po vyřazení tachovských nástavků bych nemusel jinak mnoho měnit.
_{Abych předešel dotazům od tématu, co se týká medu(první vytáčení, okraj listnatého lesa, v doletu řepka, ale v medu nepřevažovala):
Ve včelíně to za nic nestálo(nějaké oddělky apod.), 3 silná včelstva byla jen venku - bylo to první vytáčení, průměr 12 kg na včelstvo, ale ty dvě ze tří by měly průměr větší, jedno ze silných bylo o cosi méně výkonné. S ohledem na poměry snůšky nic extrémního, ale nemyslím, že je to typem úlu}

Příspěvek: #55

Nemá, prosím, někdo k dispozici sken knihy: Včelařství v socialistické velkovýrobě; Ing. Vladimír Veselý, CSc., František Knížek; MZVž; Praha; 1972 ? Odkazy zde na fóru bohužel nefungují.
Díky.

Příspěvek: #56

Brzo vyjde nove vydani

Příspěvek: #57

V padesátých letech zabraly JZD spousty včelstev a plošně společně s lesními závody vytvářely včelařské provozy střední velikosti, 100 - 200 včelstev. Vytvářeli i nové socialistické úly, třeba Pětiletka a Lesan atd. V šedesátých a sedumdesátých letech postupně přicházeli na to, že se jim včelaření nevyplatí, provozy rušili a úly se včelstvy rozprodávali soukromým včelařům. Zůstaly dvě JZD, které naopak včelaření modernizovaly, mechanizovaly a zvýšily na velikost několik tisíc včelstev. Tachov a Třeboň.
V rámci modernizace vytvořili své úly Tachovák a Třeboňský úl a vytvořili paletizaci, aby mohli s těmi úly snadno kočovat.
Potom hlavně ten Tachovák se později vyráběl na kšeft a byl v sortimentu včelařských prodejen.

Příspěvek: #58

(15.06.2025 22:35)Mirek Novak napsal(a):  Nemá, prosím, někdo k dispozici sken knihy: Včelařství v socialistické velkovýrobě; Ing. Vladimír Veselý, CSc., František Knížek; MZVž; Praha; 1972 ? Odkazy zde na fóru bohužel nefungují.
Díky.

Mám, 45 stran, pdf má 45M, nevím, jestli proleze třeba do mailu...
Nebo WhatsApp

Když tak SZ chodím sem občas (někdy denně, jindy měsíčně), tak nemusím reagovat hned...

Příspěvek: #59

V ucelené podobě do mailu těžko, maily budou mít omezení velikosti přílohy kolem 10 mega plus současně se těch 45 mega nemusí vejít do schránky.
Nevím, jak dnes fungují úložiště, když ULOŽTO osekali a jiná úložiště taky zkrouhli prakticky k nepotřebě. Možná by to stále šlo to tam uložit a potom předat odkaz.
Nebo se to dá zpracovat jako vícediskový archív do víc souborů třeba Total Comanderem a poslat postupně více maily.

Jinak ale pdf na 45 stránek 45 mega je strašně moc, možná by to šlo zkomprimovat na dostatečně malý soubor.

Příspěvek: #60

Uschovna je fajn, taky bych byl zvedavy, pokud to je mozne