Příspěvek: #1

Tak jsme se právě vrátili ..., ale pozor, nikoli z Hradu, ale z terénního kursu varroamonitoringu v Ledči nad Sázavou. Pořádala jej PSNV ve spolupráci s ČSV, o.s. - ZO Ledeč nad Sázavou a Ústavem sociální péče Ledeč nad Sázavou, příspěvkovou organizací.
Kurs vedl MVDr. Zdeněk Klíma, předseda PSNV-CZ, za přispění Ing. Lukáše Rytiny a pořadatele, kolegy Karla Mišoně. V excelentním, takřka čtyřhodinovém výkladu, nás dr. Klíma seznámil s důvody, charakterem a principy současné metodiky tlumení varroózy, s jejími klady i zápory. Informoval obšírně o situaci a metodikách používaných v okolních zemích a představil jasnou a promyšlenou vizi, jak postupovat v souladu s moderními trendy vedení a ošetřování včelstev a za situace, kdy je stále jasnější, že cesta „chemické války“ a spojení těch, „co spolu mluví“ v byznysu s léčivy, je cestou (diplomaticky řečeno) neperspektivní ... A to i za situace, kdy syntetické preparáty stále ještě na většině našeho území fungují a ještě nějakou dobu fungovat budou. Přesto je třeba se připravit na dobu, kdy fungovat přestanou. Přestat šlechtit roztoče a začít se věnovat včelám, jejich přirozeným potřebám, zdravotnímu stavu jednotlivých včelstev. Poctivě a spolehlivě monitorovat, o výsledky svého monitoringu se dělit s kolegy. Ošetřovat jen ta včelstva, která to potřebují a jen tehdy, kdy to potřebují. A postupně se začít věnovat výběru a šlechtění včelstev na varroatoleranci v rámci jednotlivých lokalit a včelařských komunit. V praktické části jsme si vysvětlili pro začátek význam hygienického chování včel a jeho souvislosti a význam pro zdraví včelstev a poté i ukázali jednoduchý pin-test hygienického chování, spočívající v usmrcení části plodu v zavíčkovaných buňkách pomocí jehly a poté vyhodnocení, kolik z těchto buněk a v jakém čase dokáže včelstvo odstranit. Po odborné stránce moc poučná akce, po stránce společenské moc příjemné a milé setkání, po stránce organizační dokonale připravené a zvládnuté. Omlouvám se za příliš hektickou a nepřípadnou, nevýstižnou zkratku. Dá-li „doba“, časem napíšu víc a vyvěsím na web. V této chvíli náleží upřímné poděkování všem, kteří jakkoli přispěli ku zdaru tohoto setkání. A těším se na další podobné. Pokud tam někdo další ze čtenářů byl, budu vděčen za doplnění.

Příspěvek: #2

(09.07.2011 21:56)Jiří Matl napsal(a):  ...., jak postupovat v souladu s moderními trendy vedení a ošetřování včelstev a za situace, kdy je stále jasnější, že cesta „chemické války“ a spojení těch, „co spolu mluví“ v byznysu s léčivy, je cestou (diplomaticky řečeno) neperspektivní ... A to i za situace, kdy syntetické preparáty stále ještě na většině našeho území fungují a ještě nějakou dobu fungovat budou. Přesto je třeba se připravit na dobu, kdy fungovat přestanou. Přestat šlechtit roztoče a začít se věnovat včelám, jejich přirozeným potřebám, zdravotnímu stavu jednotlivých včelstev. Poctivě a spolehlivě monitorovat, o výsledky svého monitoringu se dělit s kolegy. Ošetřovat jen ta včelstva, která to potřebují a jen tehdy, kdy to potřebují. A postupně se začít věnovat výběru a šlechtění včelstev na varroatoleranci v rámci jednotlivých lokalit a včelařských komunit. ....

Asi patří dík za kažou takovou akci.
Jen je škoda, že hledat cesty s minimem chemie u nás zřejmě bude možné až přestanou působit jedy.
Do té doby nám ty jedy stále bude chtít zřejmě někdo nařizovat.
A dokud to bude nařizováno, těžko se hledají perspektivní včelstva.
A i kdybychom ta včelstva našli, potom potomky budou ovlivňovat trubci okolních včelstev, pešlivě chemicky opečovávaných.
A je pravda, že při dodržování metodiky aplikace, se účinnost jedů asi nějak rychle snižovat nebude.
A teď je otázka, za co máme být vlastně rádi (mít dobré a účinné jedy, které nám veterina nařídí, nebo je už nemít, smířit se se ztrátami a začít hledat odolnější včely) ?

Podle oficiálních informací zřejmě očekávat nějakou změnu ve smyslu změny nařizování aplikace jedů na doporučení, je nepravděpodobné. Pokud budou účinné jedy, vlastně o to ani nikdo nestojí, spíš naopak, většina se toho bojí.

Příspěvek: #3

Díky za reakci, Radku. Pokud jde o to hledání cest, tak na onom kursu v podstatě tento problém, vlastně jakýsi circulus vitiosus (bludný kruh) byl samozřejmě stále přítomen a debata se vedla o tom, že cesty je třeba hledat hned a nečekat. (Rozhodně to nebylo o tom, že zatím to ještě nějakou dobu půjde, takže klídek a pohůdka ...) Ostatně Vy sám a jistě i řada dalších kolegů na jižní Moravě máte jiné zkušenosti s tím "fungováním", což bylo vlastně jedním z východisek výkladu dr. Klímy. Protože razantní snížení účinnosti např. Gabonu v některých regionech je vážným varováním a cesta nalézání nových t.zv. léčiv nikam nevede z řady důvodů. Zároveň zaznělo i to, že včelstva je třeba vystavit infekčnímu tlaku, aby se dala hodnotit jejich schopnost s problémem se nějak vyrovnat. Takže důsledný pak monitoring, testy hygienického chování etc. Prostě nutně znát jejich stav. Ostatně v zahraničí jsou již o dost dál v těchto snahách. U nás je holt ta konstelace, jakou jste popsal. Ano, je jistý rámec, to ale neznamená vzdát pokusy o debatu a snahy o možnou změnu. Nicméně přece jen je naše situace stran zavčelení etc. v tomto ohledu hodně limitující a komplikovaná. Kompromis v této situaci nalézt je velmi subtilní problém. Mi připadá velmi zajímavý a promyšlený návrh, který tam byl předložen, totiž jistá forma postupného "šlechtění" či snad zatím spíš výběru na bázi lokálních společenství a místních domluv a dohod. Samozřejmě s jistou odbornou garancí. Postupné zlepšování materiálu v regionu formou vzájemných výměn, zkoušení, testů a jaksi vzájemných oponentur. Ona ostatně asi jiná cesta není. Je třeba si vydupat šanci pro přijatelnou alternativu. Jsme na začátku a cesta bude dlouhá, ale vždyť nic není jednoduché. To by pak byla nuda ... Toť můj věru zatím pohříchu málo poučený pohled.

Příspěvek: #4

Na kurzu jsm byl a pořadatelům i přednášejícímu patří velký dík za uspořádání takovéto akce. Všë fungovalo perfektně!!! Rovněž námětů na přemýšlení dost. Ale po logickém domyšlení se domnívám, že vše je asi jinak a domnívat se, že v dohledné době dojde k nějakému zlepšení by asi bylo silně naivní! Asi stejně tak jako když Karlík Marx a Éda Engls chtěli změnit společnost k lepšímu. O rozčarování se postaral hned v diskuzi jeden z přítomných dotazem na přednášejícího ,kdy je nejlepší vkládat do včelstev sirné knoty. No se všemi to zamávalo, kdy vyšlo najevo, že dotyčný si tak vysvětluje fumigaci!!! jeho paní ho omluvila tím, že ze spolku mu to vždy udělají, tak jak to má chudák vědět!!.Pak jsem se duchem vrátil do naší ZO. Je 13. 7. máme za sebou průšvihový rok 07/08 a nikdo se neshání po lécích. Samozřejmě monitoruje pouze několik jedinců, ostatní nic. To i přes max osvětovou činnost, to že se každý musí o svá včelstva již 6 rok starat sám a pod. Já už na to také pěkně s.... /práce v ZO/ protože jakákoliv snaha vůbec nikam nevede. Jak z tohoto bludiště ven, no to by mě také zajímalo. Možná ta správná cesta nastane až doopravdy léky přestanou fungovat i po zdvojnásobení dávek. Ale toho bych se nerad dožil! Zdraví R. Stonjek

Příspěvek: #5

No jo, Rudo, co k tomu dodat? Můj nikoli bezbřehý, ale občas i naivní optimismus tuhle pragmatickou korekci potřeboval jako sůl a díky za ni! Je to tak, jsou tu pořád tyhle dvě roviny, rovina těch, kteří jsou jaksi dál a snaží se s problémem něco dělat, a pak těch, kteří jsou zatím ve vleku a moc o tom nevědí a chovají se v tomto duchu. Ale právě proto je třeba o tom mluvit. Je fakt, že mezi účastníky byli včelaři, pro které to vše, co tam bylo řečeno, bylo španělskou vesnicí (zajímavé je, že Němci tomu říkají Böhmisches Dorf ... ). Ale byli tam také kolegové, kteří věděli a jasně chápali, o co jde. A hlavně: právě ti to zorganizovali ... Také jsou v tom kadlubu občasné beznaděje ... Vždyť to tam z těch hovorů po akci bylo zjevné. Bude to běh na dlouhou trať a bude to stát hodně času a sil. A nedá se předpovědět, jestli se to vposledku vyplatí. Snad se aspoň něco z toho, co bylo řečeno, ujalo. Ale asi máme fakt jen dvě cesty do budoucna: buď pracovat na tom, abychom byli připraveni, až dosavadní systém přestane fungovat, tedy ho vlastně cíleně podrobovat kritické reflexi až marginalizaci a učit se od těch, kteří to v okolních zemí už dělají jinak a studovat a pracovat na tom a dávat to dál, nebo to nechat dojít až do toho prieseršvihu, jak poeticky říkají kolegové na Slovensku ... . Ale kdo ví, co by z toho i pak vyšlo ... Taky bych se toho nerad dožil ... Nebo jsou ještě další možnosti? Zatím mě žádná nenapadá, ale to může být jen mé minus ... O to víc je v této situaci dobré ocenit nasazení těch, kdo takovou věc uspořádají i těch, kdo jedou přes půl republiky, aby přesvědčili ostatní kolegy o své vizi. To, co jsem do úvodní zprávičky nenapsal, bylo mé vnímání tohoto kursu jako modelové ukázky současného stavu. Pokud jde o naši ZO, je to inspirace ... A je, myslím, na čem stavět ...

Příspěvek: #6

Co k tomu dodat Rudo a Jirko. Podle okřídlené otázky co bylo dříve zda slepice nebo vejce, se musíme zeptat co přestane účinkovat dříve. Zda chemická či jiná léčiva nebo dobrovolní funkcionáři ZO, kteří mnohdy za své, tlačí ten Sysifův balvan nezájmu včelařů o zdravotní stav svých včelstev?

Příspěvek: #7

Pěkně se nám, Josefe, ta debata o obyčejném kursu košatí, ale to je snad jen dobře ... (už jsme asi v několika dalších tématech, ale zatím bych to tu snad i nechal, co Ty na to, Petře? ).
Chmurné vize obě, což? Nojo, ale zase na druhou stranu co spolkový kronikář mám trochu přehled o vývoji našeho spolku za posledních skoro sto let a vím, že tohle se tam řešilo nesčíslněkrát. Vždycky byli ti, kdo káru táhli, a ti kdo se vezli. Často to byl poměr extrémní ... A je tomu holt tak i dnes. Ale pořád je dost těch, kdo zatáhnou, je-li třeba, kdo do toho jdou, kdo křižují tuto republiku a poctivě přednášejí a dělí se o své poznatky a zkušenosti, kdo píší do různých diskusních komunit či tráví značný čas odpovídáním na dotazy kolegů a kolegyň, ať už e-mailem, či osobně. Snad v téhle extrémně individualistické době jen tak nevymizí ...

Příspěvek: #8

No já jsem chtěl pouze naznačit, že s tímhle mančaftem, kdy 1/3 tj. cca 15000 včelařů vůbec nic neumí a nehodlá s tím nic dělat a další třetinou která jak kdy, se varoatolerantní včely a jejího rozchovu nemůžem nikdy dočkat. A to se nezmiňuji o vedení Svazu a jejich vizí do budoucna pokud nějaké mají. Rovněž ani s těmi úspěchy ve světě to nebude tak horké. Jsme jednou z nejzavčelenějších zemí na světě. Je známo že při dvojnásobné koncentraci včelstev rostou problémy s roztočem na2,tzn.4 x. Např Francie má asi 7 - 10 x míň včelstev na km2 . Dá se lehce spočítat o kolik jsou na tom líp . Takže když budu hodně velký optimista bude to běh na velmi dlouhou trať a už bychom se měli dát do mírného poklusu. Zdraví . Stonjek

Příspěvek: #9

Nejperspektivnější bude zavedení dotace na odvčelení.

Vrať úly a okolí se rádo složí na příspěvek.

Příspěvek: #10

(13.07.2011 8:51)Rudolf Stonjek napsal(a):  Jak z tohoto bludiště ven, no to by mě také zajímalo. Možná ta správná cesta nastane až doopravdy léky přestanou fungovat i po zdvojnásobení dávek. Ale toho bych se nerad dožil!

To jak z toho ven, jsem se snažil nastínit na včelařském setkání, o kterém se tu píše. Nepůjde to jinak, než tvrdou prací a spoluprací na vyhledávání, šlechtění a chovu VT včelstev. Půjde to velmi pomalu, ale jinak to nejde. Do té doby Ti, kteří se nezapojí, nám alespoň mohou děkovat za zlepšení genetické kvality trubců v okolí. My zase jim za jejich trubce, jejichž včelstva přežívají jen díky chemoterapii, kteří šířením svých genů nám stále budou házet klacky pod nohy. Ale jinak to opravdu těžko půjde. Do doby, než se povede pozvednout úroveň genofondu včel v ČR na vyšší úrověň pomocí lokálních chovů a spoluprací včelařů, si hold budeme muset sednout na zadek, vytáhnout hlavy z písku a přiznat si, že nejsme nejlepší na světě. Až nám jaksi ze dne na den přestanou fungovat naše včelařské berličky, bude pozdě se něco učit - musí přijít další zázračný preparát bez práce, jinak 80% českých včelařů nebude vědět na koho má dřív nadávat. Oficiálně se asi žádné využití času, který ještě máme, konat nebude - jak jsem si přečetl v posledním Včelařství, půjčeném od kolegy, účinnost Gabonu je stabilní. Těžko říci, jestli ten, kdo to napsal si uvědomuje, že si to přečetli chovatelé na Jižní Moravě, kde se mnohde vyplatí dávat kousek gabonové dýhy do včelstev už jen z estetických důvodů.

Příspěvek: #11

Milé kolegyně, milí kolegové,
jak jsem byl slíbil, sepsal jsem podrobnější zprávu o výše diskutovaném Terénním kursu varroamonitorignu v Ledči a pověsil ji na náš spolkový web do rubriky Včelařská setkání (http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/vcelarska-setkani ). Děkuji přednášejícímu i pořadateli za velice cenné připomínky k textu i za souhlas s jeho publikováním.
Jiří