Příspěvek: #101

Tanula:
To je málo informací.
Jak silná jsou ta 2 včelstva, kolik mají vystavěného díla, kolik obsedají rámků.

S-ladek:
Zcela běžně se dají zimovat záložní vč. na 5-6 r. 2/3 L. Takže oddělky lze dělat také rovnou do nástavku. Já to dělám zrovna tak, nač mít příliš mnoho jednoúčelového zařízení. Zda ho budeš dělit na 2,3,4 je pouze tvoje věc, jen se k sobě nesmí dostat včely z jednotlivých oddělení. Takto rozdělený nastavek používám pro oplozovací oddělky, kde po oplození jedné mladé M ihned otočím M další. A na konci chovatelské sezony vytahnu přepážky a nechám jen 1 M.
Jinak by stím byly problémy a musely by se oddělky překládat do jiného nástavku, z nedostatku místa. A to docela brzy.

Příspěvek: #102

Trošku se podivuji nad rozlišením včelstva na silné a slabší.Spíše by mne zajímalo jak silné je to slabší včelstvo.Nepovažuji za slabé ani letošní oddělek který do zimy plně obsedá jeden nástavek r.m.39x24 už i tento oddělek je za ideálních podmínek schopen v příští sezoně vyrůst na několik nástavků a není nic neobvyklého že předčí i silnější včelstva samozřejmě že vše se odvíjí od podmínek.
Také jdou udělat oddělky na minimu souší,postačují dvě souše jedna s plodem a jedna ze zásobami pak už lze vše dělat jen pomocí mezistěn.Zcela běžně přidávám oplzené matky do smetenců jen na mezistěny a při následné péči obsedají 5-6 rámků 39 x27,5 zimuji jako matky záložní toto praktikuji pokud mi zbudou oplozené matky a je škoda je zlikvidovat ,pokud pak spojím dva takto vyzimované oddělky mám zcela produkční kmenové včelstvo.Zase platí čím dříve tím lépe.
Nejvíce záleží na péči o oddělek.To znamená mít co nejdříve kladoucí mladé matky která potřebuji pro oddělek ,nechávat vychovat matku až oddělku je poměrně velká ztráta času 15 až 20 dní nehledě na riziko při ztrátě matky .
Udělat oddělky v době aby oddělek měl co nejvíce času pro vlastní rozvoj což znamená udělat oddělek co nejdříve ,ale až tehdy kdy mi to síla včelstva dovoluje.Proto bych pokud chci množit při nižším počtu včelstev spíše obětoval celé jedno včelstvo na oddělky než dělal oddělky postupně z toho mála co mám.
A nakonec se musí mít ten oddělek jak to pověstné prase v žitě.Pořád vycházíme z minima vlastních včelstev při větším počtu je to mnohem jednoduší.Nedělal bych několik oddělků do jednoho nástavku pro lepší manipulaci spíše každý zvlášť.

Příspěvek: #103

Z mého pohledu silnější oddělek vystavěl 3 NN 2/3L, obsedá 6 rámků. TEn druhý vystavěl 2NN a obsedá 4 rámky.
Jestli se měly jako prase v žitě nevím, jen doufám. Jedny dostaly 27kg a druhé 31kg cukru. Med jsem jim všechen nechala, medomet zatím stále nemáme.

Příspěvek: #104

(11.01.2012 19:31)Vladimír Polyster napsal(a):  S jídlem roste chuť. Takže když už budete mít 4 produkční včelstva a 4 oddělky a ta chuť poroste, můžete si objednat matky na dobu, kdy končí snůška a z každého produkčního včelstva udělat(nejméně) 2.
Po sundání medníků stačí nástavek s matkou přemístit o kus dál na připravené dno a do zbytku, který zůstal na místě, přidat novou matku.
Pravděpodobně ještě letos budete muset každému z těchto včelstev přidávat další nástavek.
Nezapomenout hned nejméně 5 kg cukru!

Včera jsme měli na naší ZO výročku s přednáškou od pana Vydry z Brna. Musím říct, že co se týká tvorby oddělků tak mi dost zamotal šišku.
Letos začínám včelařit, takže letos určitě oddělky řešit nebudu, protože oddělky teprve nakoupím, ale prostě mi to vrtá v hlavě. Příští rok přijde akutní nedostatek souší a budu muset dělat protirojová opatření, abych to neměl všechno na třešni.
Chtěl jsem začít dělat oddělky odebráním plodových plástů někdy v květnu podle počasí a vývoje včelstev. Nechci nějak výrazně množit, ale jen udělat rezervní oddělky pro pokrytí jarního spojování atd a zbytek klidně spojit ještě v podletí.
Na přednášce jsme však dostali dost důrazně "seřváno" od pana Vydry ( kdo ho znáte víte co tím myslím ) , že do včel se tímto způsobem neleze. Protirojová opatření jsou hlavně dostatek prostotu, kvalita matky a úlu. Oddělky dělá jak je citováno nahoře. Po medování vezne nástavek s matkou na samostatné dno a do zbytku přidává novou matku.
Můžete mi někdo pomoci poskládat ten maglajz co mám teď v hlavě. Osobně mi připadá to co říkal pan Vydra smysluplné. Asi by se mi taky nelíbilo kdyby se mi pořád někdo hrabal v obýváku, ale na druhou stranu nečtu nikde nic jiného než o tahání plodových rámků ze včelstev jako základ oddělku.

Příspěvek: #105

A nebylo by lepší vzít jednu nebo dvě souše udělat si smetenec nechat ho osyřet a pak do něj přidat matku?? Berte to jako názor začátečníka mě se to teda aspoň osvědčilo.

Příspěvek: #106

(30.01.2012 11:01)DonPepe napsal(a):  ...
Na přednášce jsme však dostali dost důrazně "seřváno" od pana Vydry ( kdo ho znáte víte co tím myslím ) , že do včel se tímto způsobem neleze.
...

V této souvislosti si dovolím jen obecnou poznámku: Opravdu dáš víc na informaci sdělenou s emočním výjevem anebo na pouhý obsah v ní sdělený?

To, co popisuje v citaci V. Polyster (pozažmo tedy dle Tebe přednášel Vydra) se více blíží přelétáku než oddělku. Oddělek je preventivní opatření, přeléták poslední záchrana.
Kouzlo oddělku spočívá v tom, že z minima včelího materiálu vypipláš plnohodnotné včelstvo. Anebo obráceně, že odebráním nezbytného minima včelího materiálu z kmenového včelstva pořešíš preventivně rojení. Jistě lze dělat oddělky i jinak (L. Dvorský) - ale tento extenzivní způsob má zase jiné přednosti (u NN systému).

A ještě k tomu hrabání se v úlu - každý zásah včely vyruší, ale do rána jsou v klidu...

Příspěvek: #107

Jako oddělek jsme opravdu zvyklí označovat malou části silného včelstva odebranou v květnu, nebo v červnu.
Pro vytvoření nových včelstev po snůšce bych dokonce nepoužil ani název přeléták, ani oddělek. Neřeší to žádné problémy ve včelstvu samém, je to prosté rozdělení, dá se říct přímo roztrhání včelstva na několik nových společenství. Z jednoho včelstva udělá šikovný včelař i 3. Lze je ponechat na stanovišti ,ale lze je také okamžitě po rozdělení předat jiným včelařům, kteří si je odvezou do různých koutů země. Při řádném opatrování jdou tato včelstva do zimy v dostatečné síle.

Příspěvek: #108

Díky za reakce. V emecionálním výbuchu pan Vydra nebyl, to on má výraznou intonaci hlasu celých třeba 5 hodin přednášky

Abych trochu upřesnil svoji otázku napíši jaké mám požadavky na výsledek ( je mi jasné že u všel nikdy nic nelze zaručit )

1. Chci předejít tomu, aby se mi včely dostali do rojové nálady.
2. Chci mít připravených o cca 1/3 včelstev na přezimování víc než bude můj plánovaný stálý počet produkčních včelstev pro další rok. Konkrétně mám plán mít 6 produkčních včelstev, tedy zimovat bych chtěl 6 včelstev + 2 záložní (oddělky, přeléták...). Na jaře chci bez milosti spojovat slabá včesltva, takže počítám s tím, že po spojení zase nebudu mít víc jako 6 včelstev.

A teď mám tuto představu a to chci zkunzultovat jestli nejsem vedle jako jedle:

Oddělek v kvetnu/červnu
výhody :

• velmi dobré protirojové opratření
• mám vše hotovo už na jaře a nemusím "trhat" včelstva v červenci

Nevýhody :

• oslabím včelstvo a zpozdím v rozvoji, tedy může vést k menší výtěžnosti medu. )
• sehnat matky v květnu není nic lehkého, tedy nutnost třeba přečkat na záložních M a pak měnit = víc práce, času, rizika
• musím hledat matku, abych ji nedal do oddělku ( navíc chci brát plodové R z více včelstev a dělat z nich 1 oddělek , tedy 1 rámek plodu od 3 včelstev = 3 rámkový oddělek, tedy o to důležitější matky najít)
• musím se o oddělek déle starat, krmit, podněcovat, hlídat loupež
• z více stran jsem slyšel, že čím méně do včelstva polezu, tím pro nás oba lépe

Tvorba záložního včelstva po medování:
výhody:

• neoslabím včelstvo v jarním rozvoji
• zbytečně ho neruším
• včelstvo roztrhnu až v době kdy budu mít nové matky v ruce, takže vše udělám z jedné vody
• celé operace je velmi rychlá, a na to abych udělal 2 záložní včelstva roztrhnu jen dvě produkční a zbylá 4 nechám v klidu. Samozřejmě dá se udělat 3 z 1 a nechám vklidu 5, ale zdá se mi menší zlo netrhat zase na tak malé kusy, zvlášť když to nemám na prodej.

nevýhody:

• jediné protirojové opatření je včasně rozšířit

Tak teď nevím. Rozdělit včely po medobraní mi přijde maximálně jednoduché a efektivní, ale mám obavu, abych už neměl v té době rozděleno tím, že se včely vyrojili.

Samozřejmě můžu zkusit s polovinou včel udělat tak, a druhou opak, ale když už tu forum je, tak bych si i rád nechal poradit.

Příspěvek: #109

K příspěvku 104. nechci se nijak dotknou přednášejícího ,ale dle mého názoru není dobrým přednášejícím,především pokud je tématem přednášky oddělky a vše s nimi spojené měl by mít všeobecný přehled.Pokud je pravda co je napsáno v příspěvku připadá mi přednášející jako člověk který se upnul na svůj názor(což u některých přednášejících není nic neobviklého) a vše ostatní je mimo.
Proč vlastně děláme oddělky:

1. chceme rozšířit počet včelstev,lze i jinak.
2. chceme mít záložní matky tedy zimovat matku v menším společenství které jí umožní přežít zimní období.
3. chceme měnit matky oddělkem,lze i jinak.
4. utvořením oddělku chceme předejít rojové náladě což je jedna nikoli jediná možnost.
5. máme pro oddělek jiné využití třeba posílení kmenového včelstva,či jeho prodej.

Tvrdit že pokud něco dělám jinak je špatně je hloupost.Každému vyhovuje něco jiného a přednášející by měl být nad věcí a mít přehled o všem co se daného tématu týká.
Souhlasím s tím že oddělek by měl být nazýván oddělkem jen po dobu jeho zužitkování.Následující rok jeho vzniku pokud ho chci zachovat jako samostatné včelstvo bych ho měl nazývat kmenovím včelstvem.Mluvit o dvouletém včelstvu vzniklém z oddělku pořád jako o oddělku bude asi zavádějící

---

Don Pepe pročti toto téma,téma péče o oddělek a téma chov matek najdeš spoustu odpovědí na tvé otázky.

Havelka Jan upravil 30.01.2012 15:05 tento příspěvek z důvodu: Pro citování používejte, prosím, tlačítko "Citace" a přebytečný text odstraňte. Nepoužívejte text " K příspěvku XY". Při přesouvání příspěvků ztrácí čitatel přehled. Doplnil jsem odkaz na uvedený příspěvek.

Příspěvek: #110

(30.01.2012 14:45)DonPepe napsal(a):  1. Chci předejít tomu, aby se mi včely dostali do rojové nálady.
2. Chci mít připravených o cca 1/3 včelstev na přezimování víc než bude můj plánovaný stálý počet produkčních včelstev pro další rok. Konkrétně mám plán mít 6 produkčních včelstev, tedy zimovat bych chtěl 6 včelstev + 2 záložní (oddělky, přeléták...). Na jaře chci bez milosti spojovat slabá včesltva, takže počítám s tím, že po spojení zase nebudu mít víc jako 6 včelstev.

Tak seber z každého produkčního včelstva 1-2 plodové plásty, udělej z toho tři oddělky, přidej jim matečníky a máš hotovo. Nemusí se všechny chytit - proto radši o jeden víc. A protirojové opatření uděláš u všech svých kmenových včelstev, ne jen u dvou jak popisuješ (pokud tedy není cílem Tvého snažení pokusničení).

---

Ad emocionální výjev - je jedno, zda trvá pět hodin či minut. Pokud jej dotyčný v běžné řeči nepoužívá a při přednášce ano, je to divadlo. Pak by měla vyvstat otázka proč...?

Příspěvek: #111

(30.01.2012 11:01)DonPepe napsal(a):  ..... Protirojová opatření jsou hlavně dostatek prostotu, kvalita matky a úlu......

Že by to bylo tak jednoduché? Ten prostor....no...."hmmmnevim,hmnevim"....
Ony se klidně vyrojí i když mají prostor.

Příspěvek: #112

(30.01.2012 14:45)DonPepe napsal(a):  1. Chci předejít tomu, aby se mi včely dostali do rojové nálady.
2. Chci mít připravených o cca 1/3 včelstev na přezimování víc než bude můj plánovaný stálý počet produkčních včelstev pro další rok. Konkrétně mám plán mít 6 produkčních včelstev, tedy zimovat bych chtěl 6 včelstev + 2 záložní (oddělky, přeléták...). Na jaře chci bez milosti spojovat slabá včesltva, takže počítám s tím, že po spojení zase nebudu mít víc jako 6 včelstev.
A teď mám tuto představu a to chci zkunzultovat jestli nejsem vedle jako jedle:

Plán je to krásný, představa ještě lepší. Už jen bod 1. Stačí jeden jediný přehlédnutý matečník a jsou na švestce. A to jsou roky, kdy se vyrojí snad úplně vše, ať s tím děláš, co chceš. Proto zkus do těch představ započítat min. 1 - 2 roje a teprve podle toho zakalkuluj oddělky. Že nevíš, kolik se toho vyrojí? Jo hochu, to neví nikdo. Jeden rok skoro nic (to jsme borci, to jsme to zvládli suprově!!!!). Další rok měl i uhlák svoje obyvatele (o tom raději decentně několik let mlčíme). Ale takový je už včelařský život.
P.S. Docela mě zaujala ta magnetická značka na matky. A samozřejmě magnet v česně. Jenže, co když frnknou očkem?
iRP

Příspěvek: #113

Zamačkávání matečníků nelze dnes snad už brát jako protirojové optaření, ne...?? DonPepe správně nepíše o tom co dělat, aby se mu nevyrojily, ale o tom co dělat, aby se mu nedostaly do rojové nálady...! Doporučení, ať kalkuluje s roji je tak jako ze skanzenu...

Úspěšná protirojová opatření se projeví právě v těch letech, kdy ostatním vše visí po "švestkách"... Hezky o tom psal R. Stonjek ve svých nemnoha příspěvcích - doporučuji dohledat, stojí to za to.

---

Citace:P.S. Docela mě zaujala ta magnetická značka na matky. A samozřejmě magnet v česně. Jenže, co když frnknou očkem?

A nepomohlo by to očko tedy nejpozději v okamžiku instalace magnetu do česna zavřít či překrýt mateří mřížkou...?

Příspěvek: #114

S roji se mi moc počítat nechce. Ne že bych si dělal iluze o tom, že zrovna mě se včely rojit nebudou. Ale budu víkendový včelař, tedy moje možnosti chytit roj jsou omezené. Z tohoto důvodu se zkuším upnout na metodu zastřihnout matce křídlo. Pak by se měly včely ve většině případů vrátit zpět a já dostanu trochu času na snahu s tím něco udělat. K tomu ještě sháním informace, kde se dá.
Já neříkám, že náš přednašející má pravdu, měl spoustu věcí, se kterými zásadně nemohu ani jako naprostý začátečník souhlasit ( věty typu: komu se včely rojí je špatný včelař, kdo včelaří na nízké rámkové míře je hloupý a nerozumí tomu ...) , ale možnost dělat záložní včelstvo roztržením po medování mě zaujalo hlavně kvůli výhodám, které jsem popsal výš.
A z toho co píše i př. Pešek se mi do hlavy zase krade ta původní otázka. Jak moc omezím rojení, pokud jim vezmu plodové rámky na tvorbu oddělku? Není to hlavně o tom jestli je rojový rok nebo ne apod.?
Tuto zkušenost se tu snažím vypátrat, ale začínám podle odpovědí chápat, že odpověď asi neexistuje. Vezmu plod, včely se nerojí, ale rojili by se kdybych to neudělal? Nevím a ani se to nikdy nedozvím a o tom to asi je. A asi je to tak lepší, jinak by se dalo včelařit podle nějakého manuálu o 10 bodech a veškerá zábava by byla pryč

Příspěvek: #115

Done Pepe: protirojová opatření fungují v souhrnu. T.z. v zásadě jich musíš udělat víc a vytvořit si z toho systém. Trochu to je popsané tady: http://www.vcelky.cz/protirojova-opatreni.htm#prevence

Příspěvek: #116

DonPepe napsal(a):•musím hledat matku, abych ji nedal do oddělku ( navíc chci brát plodové R z více včelstev a dělat z nich 1 oddělek , tedy 1 rámek plodu od 3 včelstev = 3 rámkový oddělek, tedy o to důležitější matky najít)

Plány, uvedené v příspěvku, ze kterého je tato citace, jsou velice rozumné. Asi bych udělal to co je řečeno v poslední větě - zkusit jak jarní oddělky, tak rozdělení několika včelstev po snůšce. Když už nic jiného, tak z cvičných důvodů.
Tu citaci na začátek jsem vybral proto, že je z ní cítit obava, abyste neodebral plást i s matkou. Jednoduchá pomoc. Plást (nebo 2)se zavíčkovaným plodem oklepejte do plodiště a bez včel ho pověste nad mřížku do medníku. Za hodinku bude znovu obsednutý včelami a můžete ho bez obav použít do oddělku.

Příspěvek: #117

ja som robil odelky ak sa to da tak nazvat v polovici maja vzal som zo vcelstva 3 ramky s plodom a 2smedom strepal som ich zo vciel aby som nemusel hladat matku. Potom som pridal vcely s mednika po 5 dnoch som vilamal matecniky a pridal matky vceli koncom augusta (8 mesiac) obsadili 10ramkov

Příspěvek: #118

(30.01.2012 14:45)DonPepe napsal(a):  Rozdělit včely po medobraní mi přijde maximálně jednoduché a efektivní, ale mám obavu, abych už neměl v té době rozděleno tím, že se včely vyrojily.

Podle mých záznamů se mi vloni první roj usadil na třešní 8.5.2011 okolo jedné odpoledne. Tvoje obava je zcela důvodná, ten oddělek by se měl dělat dříve. Medobral jsem skoro za dva měsíce, protože se jednalo o přezimované oddělky, takže nijak zvlášť silné mi nepřipadaly, navíc - aby měly dost místa, tak jsem jim podstavil nízný nástavek se stavebními rámky a několika mezistěnami, kašlaly na to a šly se prolétnout.
Mám včely na Hané, výška 229 m.n.m.

Příspěvek: #119

(30.03.2011 21:24)Josef Skala napsal(a):  Tvoření oddělků je vemi účinné protirojové opatření.
Oddělky se tvoří podle síly včelstva.U silných včelstev praktikuji tvorbu oddělků po prvním vytáčení což je za příznivích podmínek během měsíce května spíše v druhé polovině.Pokud není včelstvo dostatečně silé na celý oddělek pak dělám smetence.S tvorbou oddělků většinou končím zhruba do poloviny června aby z oddělku vzniklo do zazimování životaschopné včelstvo.

Ale v dalším příspěvku na první straně se píše, že oddělky uděláš už ve 2/3 kvetení řepky. Pracuju v Olmu, takže vím, že tady je všechno nakvetené třeba o 3 týdny dřív než u rodičů na Vysočině, takže na datumy si moc hrát nejde.
Asi už nevíš jak to bylo s tou řepkou toho 8.5.2011, že? Osobně se zkusím řídit podle toho květu řepky a oddělky budu dělat v tu dobu. Když bude pozdě, tak hold bude a udělám to příště jinak, když nebude pozdě, tak super.
Zkusil si přerovnat do nového nástavku i rámky z původního jak je to popsané v posledním bodě o rozšíření na
http://www.vcelky.cz/rozsirovani-oddelku.htm
nebo jsi tam ten nástavek s MS a SR dal "naostro" ? Moje zkušenosti nula, ale co vyzvídám od včelařů v okolí, tak šance, že se na stavbu včely vykašlou a raději se vyrojí je v případě nepřerovnání rámků vyšší.

Příspěvek: #120

Podívám se do poznámek, ale podle mne ještě ani řepka nekvetla, končily ovocné stromy. Přezimoval jsem v jednom nástavku 39x24, podstavoval jsem 1 NN 38x15, takže ty rámky proházet nešlo. Asi jsem špatně pochopil Rašovskou metodu a měl jsem zato, že když dám možnost stavět dolů, tak toho využijí, bez ohledu na rámkovou míru. Mám na těch větších nástavcích pozorovací okénko, ve kterém je navíc vložený rámek 39x15 s proužkem MS, takže letos začnu rozšiřovat ihned, jakmile na tomto rámku začnou stavět a nebudu čekat, až to zastaví celé. Mám v plánu u zimovaných v jednom VN a jednom NN (jako krmná komora) nic nepodstavovat, přidat vysoký nástavek nahoru, tam přehodit pár zakladených plástů z toho přezimovacího a až začnou stavět i v tom druhém pozorovacím okénku, tak nasadit nízký nástavek shora. Někde to zkusím s MM, ale většinou ne. Většinu úlů zimuji na dvou VN a jednom NN (nahoře jako krmná komora), takže možná bude stačit zaměnit ty VN s přesunem poloviny plástů uprostřed, aby zůstal komín a potom nad horní VN (pod krmnou komoru) podstavovat NN s MS a SR. Časově bych to viděl podle květu ovocných stromů a množství včel, prohlídku plánuji tak týden po rozkvětu třešní. A pak se uvidí. Ono taky záleží na tom, jestli se neproplodují do krmné komory, to bych asi nastavil NN s MS a SR shora a potom případně prostřídával zaplodované a vystavěné rámky mezi novými a starými NN. Taky mi komplikuje život to, že budu úly stěhovat asi o 300 metrů dál, než jsou nyní, a tak úplně si nevím rady, kdy, asi v den prvního proletu. A oddělky (no, možná by spíše bylo terminologicky správněji uvést "rozdělky") chci dělat až v rámci případné rojové nálady podle myšlenek uvedených p. Bencúrem zde.