Příspěvek: #401

(19.11.2014 23:58)Pavel Holub napsal(a):  Také sdílím ten názor. Po vyloupení stačí dva cykly, tedy 2x17 dnů a je rozhodnuto o osudu loupícího včelstva. Znamenalo by to permanentně hubit a to je také riskantní.
Paradoxně může dojít i k opaku. Kdo měl silná zdravá včelstva, měl větší šanci, že úspěšně loupila a díky tomu kolabovala.

Tyto úvahy vycházejí z předpokladu, že každý kdo přišel o silná včelstva má v sousedství s prominutím lempla ( letos se jich urodilo! ) se slabými a roztočem zamořenými včelstvy. Vlastně po loupežích už bez nich a který za vše může. Asi to nebude tak jednoduché.

Příspěvek: #402

(20.11.2014 10:43)Zdeněk Barnat napsal(a):  Za komančů ...

... kvetly louky.

Příspěvek: #403

(20.11.2014 14:09)Kohout napsal(a):  

(20.11.2014 10:43)Zdeněk Barnat napsal(a):  Za komančů ...

... kvetly louky.

Toto není pravda, byla to zelená močůvkovaná poušť, louky kvetou až nyní !!
Jinak samozřejmně po starých časech se mi nestýská.

Příspěvek: #404

Já věděl že nemám mazat to "u nás".

Příspěvek: #405

(19.11.2014 23:58)Pavel Holub napsal(a):  Paradoxně může dojít i k opaku. Kdo měl silná zdravá včelstva, měl větší šanci, že úspěšně loupila a díky tomu kolabovala.

...a ja hlupák () som si myslel, že silné rodiny sú silné, pretože mali dosť včiel na ošetrovanie plodu a dostatočný prínos nektáru a pelu a preto matka silno neprerušovane plodovala, a tak bolo mnoho cyklov plodu a mnoho cyklov liahnutia klieštika...

Příspěvek: #406

O tom, že přenos z kolabujícího včelstva na loupící včelstvo je velmi výrazný, není třeba polemizovat,..... ale i vlastní armáda VD dokáže pěkně zdecimovat včelstvo při takhle dlouhém období plodování bez nějakého omezování počtu VD. Stalo se .....ale jak to řešit v budoucnu?

Příspěvek: #407

u mňa dôvodom pádu včiel bol enormný výskyt ôs,ktoré sa rozmnožili v dôsledku množstva ovocia a tiež napadali blizké včelstvá a dokázali ích dôsledne vyrabovať,zistil som to až zo slabého lietania a následne pri jesennom ošetrovaní proti varoa

Příspěvek: #408

Ještě hlouběji bych otevřel téma silných a slabších včelstev. Už to tu naťukl KaJi a Pavel Holub. Těch pár let co včelařím, srovnávám včelstva s plodištěm a mřížkou na dvou nástavcích L 2/3 a na třech nástavcích. Plástová plocha je díky plastovým rámkům počítána jako L3/4 ve dřevě. Dodnes se mi nepotvrdilo, že silné včelstvo (v mém případě na 3 nástavcích) přinese více medu. Je to včelstvo od včelstva. Včelstva na 2 plodištních nástavcích se však daleko lépe odhospodařují, spotřebují méně času, léčí apod. Vykazují také menší spady. Silné včelstvo potřebuje většinou dvě sezóny od založení. Slabší včelstvům stačí do maxima jedna sezóna. Při kočování tomu bude jinak, mám zkušenost jen s pevnými stanovišti.

Příspěvek: #409

Taky by mne zajímalo srovnání výnosu silného včelstva na 6VN a dvou normálních na 3VN. Pořád se srovnává výnos z jednoho slabého a ze silného.

Příspěvek: #410

(20.11.2014 15:19)micouche napsal(a):  u mňa dôvodom pádu včiel bol enormný výskyt ôs,ktoré sa rozmnožili v dôsledku množstva ovocia a tiež napadali blizké včelstvá a dokázali ích dôsledne vyrabovať,zistil som to až zo slabého lietania a následne pri jesennom ošetrovaní proti varoa

??? to sa mi nechce veriť

Příspěvek: #411

(20.11.2014 15:19)micouche napsal(a):  u mňa dôvodom pádu včiel bol enormný výskyt ôs,ktoré sa rozmnožili v dôsledku množstva ovocia a tiež napadali blizké včelstvá a dokázali ích dôsledne vyrabovať,zistil som to až zo slabého lietania a následne pri jesennom ošetrovaní proti varoa

Tvoje včelstvá nepadli od premnoženie ôs, ale osy boli,premnožené, že mali z tvojich padnutých včiel väčšie množstvá proteínov, ktoré sú základnou zložkou ich premnoženia. Je samozrejmé, že osy pri svojo rozmnožovaní do hniezda prinášajú aj sladkú šťavu ale i malé čiastky ovocia. Ešte poznámočka, osy nelovia zdravé včely, len choré a čerstvé mŕtvolky.

Jasom na svojej včelnici tohoto roku dlho nepozoroval osu, až ku koncu jesene a to preto, že na včelnici som nemal pochodujúce včely a ani mŕtvolky v podmete úľov, ku koncu sezóny som v podmete (V jednom) predsa len našiel osami spracované včely a sem tam trus ôs, ale inak v pohode. Takže neostáva nám nič inšie, len správne a dokonale ošetrovať včelstvá proti Vd.

---

(20.11.2014 14:15)Zdeněk Barnat napsal(a):  

(20.11.2014 14:09)Kohout napsal(a):  

(20.11.2014 10:43)Zdeněk Barnat napsal(a):  Za komančů ...

... kvetly louky.

Toto není pravda, byla to zelená močůvkovaná poušť, louky kvetou až nyní !!
Jinak samozřejmně po starých časech se mi nestýská.

Zdeněk, ja som pri včelách od roku 1954 (otcove) a družstevníci prirodzené lúky ošetrovali tradične, medzi trávou bola najviac zastúpená ďatelinka biela a iné kvety, hlavne po prvej kosbe.
Až asi od roku 1970 začali lúky rozorávať a siať trávu, v ktorej už kvety chýbali a zdroj nektáru sa stratil. Teraz je veľa opustených plôch, lenže tie postupne zarastajú krovinami a burinami, ktoré ak kvitnú tak dávajú len peľ a hlavne rastie najviac trávy, ktorá nič nedáva, skôr prípadné kvety udusí. Ešte pre 20 rokmi sa na družstve u nás siala ďatelina a lucerka, teraz všade okolo mojej včelnici je len kukurica, repku a slnečnicu prestali siať (už asi 5 rokov). Taká je pravda i keď je niekedy relatívna.

Příspěvek: #412

(20.11.2014 16:29)JKL napsal(a):  Taky by mne zajímalo srovnání výnosu silného včelstva na 6VN a dvou normálních na 3VN. Pořád se srovnává výnos z jednoho slabého a ze silného.

Pokud můžu srovnávat letošní rok.....dvě včelstva.....silné - vyzimované v 2vn+1nn, slabé - vyzimované na 9r 39x24.....tak k 27.5., kdy se točilo podruhé je poměr výkonu přibližně 3,8 : 1. Jaro se nedá se slabým včelstvem pořádně využít. Při snůšce ze slunečnice se to už srovnává na 1,7 : 1.

Příspěvek: #413

Aha takže násobím-li to slabší dvěma tak jaro 3,8:2 a slunečnice 1,7:2.
Snazší obsluha, menší nebezpečí vyrojení, méně kleštíků. Cukru na zazimovani možná trochu více. Pravděpodobnost přežití dvojnásobná. Takže... volba je na každém z nás.

Příspěvek: #414

Samozřejmě, že kdo má hlavní snůšku až od června, ten zimovat včelstva na 2vn nebo víc prakticky nepotřebuje. Tady musím"udělat" jaro.....akát je poslední 3 roky těžce v mínusu, lipová medovice jednou za 4-5 let. Medovice z lesa tu není.....a pokud nestihnu to jaro, tak můžu být i bez medu.....

Příspěvek: #415

Tak smutné zpřesnění. Já zatím 4/4, cca 800m vedle 5/0, kamarád cca 1km 22/4 slabé, vedlejší vesnice cca. 4 km 36/1 na druhou stranu včelín nevím jistě kolik jich tam bylo cca 10/ prostě 0. To jen tak okolí. Myslím že to bude hodně přes 50%. U Janovic 50/ snad 1 nebo nula atd.... . Nevěřím že vydržím až do jara, ale jediný z nich jsem měl úplně všude nové dílo a jen 4 včelstva. Používám rámky od Žáka a můj usazený roj stavěl jen na 1 mezistěnu a zbytek byl SR. (už jsem neměl rámky od p. Žáka) Léčil jsem 85% KM po 150ml po 10 dnech. Možná to někomu pomůže.
Mám pár urgentních dotazů.
- můžu včelstva přemístit blíž k baráku za plot a k velkému psu? (teď jsou cca 50m, ale volně přístupné.)
- nebudou mít problém při proletu na jaře? (nevrátí se zpět na původní místo?)

Příspěvek: #416

Jarní prolety problém není. Problémem mohou být ty po přemístění teď. To mají stále zafixované to původní místo a teď v chladnu nemusí najít nové místo pokud se za slunečného dne proletí. Pokud ne tak zapomenou do jara a pak se při prvním proletu zorientuji na nové místo.

Příspěvek: #417

JKL, moje skúsenosti hovoria niečo iné, včely tie čo robili prelety do posledných dní jesene, nezabudnú kde sa posledný krá preleteli (a je jedno či ich preložíme v zime alebo ešte teraz), ak je včelár trpezlivé a pozoruje prvý prelet uvidí, že včely z preloženého úľa sa vracajú tam kde robili posledné jesenné prelety.

Preto netreba z toho robiť problém, pretože keď pri prvom jarnom prelete vyletia včely z úľa, ich prvou povinnosťou nie bezhlavo odletieť z úľa do prírody, ale ich povinnosťou je sa orientovať na nové podmienky a ak aj zaletia na pôvodné miesto, nič sa nestane, majú novú orientáciu úľa a jeho okolia a všetky sa vrátia do svojho včelstva. Takže žiaden strach.

Příspěvek: #418

Ono to také není tak žhavé i když to včelařská literatura a někteří staří praktici opakují. Každoročně přemisťuji část včelstev na konci listopadu o několik metrů (cca 3 - 10 m). Jedná se o plánované zmlazení kmenových včelstev (s tříletými matkami), spojením se záložními, k tomu účelu odchovanými včelstvy. Podmínkou je, že na původním místě nesmí zůstat nic, co by včelám připomínalo úl. To znamená vše provést v co nejkratším čase, v jednom dni. Při i zimních proletech, ale i v předjaří včely na původním místě ještě po několik dnů hledají svůj úl. Včely si tedy pamatují, kde původně byly. Když na tom místě úly nenajdou, vrátí se na nové stanoviště odkud vyletěly. Nemám však vypozorováno, zda se vrací do úlu odkud vyletěly nebo vezmou za vděk kterýmkoli úlem na stanovišti. V příštím týdnu tuto akci plánuji provést.
JK

Omlouvám se, jsem opět v jiném vlákně.

Příspěvek: #419

(21.11.2014 0:13)Anton Turčáni napsal(a):  JKL, moje skúsenosti hovoria niečo iné, včely tie čo robili prelety do posledných dní jesene, nezabudnú kde sa posledný krá preleteli (a je jedno či ich preložíme v zime alebo ešte teraz), ak je včelár trpezlivé a pozoruje prvý prelet uvidí, že včely z preloženého úľa sa vracajú tam kde robili posledné jesenné prelety.

Preto netreba z toho robiť problém, pretože keď pri prvom jarnom prelete vyletia včely z úľa, ich prvou povinnosťou nie bezhlavo odletieť z úľa do prírody, ale ich povinnosťou je sa orientovať na nové podmienky a ak aj zaletia na pôvodné miesto, nič sa nestane, majú novú orientáciu úľa a jeho okolia a všetky sa vrátia do svojho včelstva. Takže žiaden strach.

Tono souhlasím i na jaře bude část včel hledat to podzimní místo. Já jen chtěl upozornit na to, že teď kdy se vyskytovaly ještě pěkné dny by se mohlo stát, že část jich k večeru nenajde nové místo a přes noc prochladne a uhyne což oslabí na zimu včelstvo. Samozřejmě pokud ty hezké teplé dny nyní nebudou tak je vše OK.
Na jaře to takový problém není jelikož už se začíná vyměňovat generace a včely, které uhynou jsou nahrazeny.
Já taky přesunuji na podzim nebo v zimě a to tak, že je před přesunem uzavřu a i po přesunu (rozrušení) je otevřu se zpožděním nejlépe až za tmy - pak už se nerozlétají. V každé případě bych, ale na podzim nedělal přesuny před nadcházejícími hezkými dny.

Příspěvek: #420

Děkuji za rady. Počkám do sněhu, ale nevím jestli úly počkají na mne.