Příspěvek: #1

Varroamonitoring systém - VMS - často kladené otázky - FAQ

Toto téma bude obsahovat oficiální často kladené otázky na provoz a funkčnost Varroamonitoring systému.
V prvních dvou příspěvcích jsou otázky s odkazem na příspěvek, ve kterém bude patřičná odpověď.
Pokud zde nenajdete odpověď na svoji otázku, napište ji do tématu Varroamonitoring systém - VMS - dotazy.
Toto téma je zamčené a není možné do něj přispívat. Zodpovězené otázky z Varroamonitoring systém - VMS - dotazy budu přesouvat sem.

---

FAQ - často kladené dotazy

O projektu
Jaké informace systém poskytuje
Jak provádět monitoring

---

Chtěl(a) bych přispívat, ale bojím se zveřejnit své jméno, abych nebyl(a) kvůli spadu pomluven(a) okolními včelaři nebo postihnut(a) SVS.
Mám záruku, že pokud v okolí včelaři zjistí minimální spad, že ani má včelstva nejsou napadena kleštíkem?
Budu-li sledovat na své včelnici spad pouze u několika včelstev, bude vypovídat o situaci na celé včelnici?
Ve spadu se vyskytuje škála kleštíků - od nevyvinutých průhledných až po černé. Počítají se všechni jedinci, nebo jen dospělí?
Udělal jsem v minulém zadání spadu chybu. Lze ji napravit?
Je správný termín varroóza nebo varroáza?
Proč je používán slovenský název roztoče varroa destruktor jako kleštík a ne český název VČELÍK ZHOUBNÝ?
Jak mám zadat spad během léčení?
Je možné nějak zajistit, abych nemusel mnohokrát zadávat stejný údaj při zadávání zamoření?
Jak mám zadat GPS souřadnice u stanice?
Dnes odpoledne odečtu spad a hned začnu léčit KM. Jaká mám zadat data (datum)?
Proč zůstávají v tabulce zamoření evidována včelstva, která ukončila činnost - úhynem, rozpuštěním do oddělků, spojením a podobně?
Proč nejde smazat včelstvo?
Nejde srovnat situace s minulými sezónami
Jak zadat hromadné léčení?
Na mapě nejsou vidět stanice

Příspěvek: #2

Rezervováno pro další otázky

Příspěvek: #3

O projektu

Varroamonitoring systém, VMS, je internetová aplikace pro sledování vývoje spadu roztoče Varroa destructor (VD) na území České republiky. Vyvinula ho Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ a poskytuje ho jako pomoc všem včelařům a pracovníkům veterinární správy při potlačování varoózy. Na používání systému stačí mít připojení k internetu. Na obrazovce počítače se zobrazí mapa ČR s barevnými body – pozorovacími stanicemi. Barva každého bodu odpovídá intenzitě spadu roztoče Varroa destructor. Systémem VMS může být každý včelař nebo jiný zájemce rychle informován o tom, jak je kde silný spad VD. Je-li silný spad v jeho sousedství, je pravděpodobné, že bude silný i u něj, a možná bude třeba provést příslušný léčebný zásah. Tím lze předejít zbytečným úhynům včelstev, které mnoho včelařů postihly v sezóně 2007.

Příspěvek: #4

Jaké informace systém poskytuje

Systém VMS poskytuje přehlednou mapu ČR s pozorovacími stanicemi a intenzitou posledního spadu VD každé stanice. Při najetí myší na stanici se zobrazí informace o místě stanice, počtu monitorovaných včelstev a hodnotě spadu. Hodnotou spadu za poslední odečítací období se rozumí průměrná denní hodnota spadu monitorovaných úlů stanice přepočítaná na jeden úl. Podrobný návod je v odkazu Jak se systémem pracovat.

Při kliknutí na stanici se otevře další okno, ve kterém jsou zobrazeny detaily stanice a podrobný kalendář se všemi odečty, ze kterého lze určit např. trend spadu VD.

Příspěvek: #5

Jak provádět monitoring

Pro sledování spadu potřebujeme podložku zakrývající celou plochu dna úlu (popisy podložek a jsou ve vedlejší sekci) a opatřenou zábranou proti vynášení spadu včelami (např. síťovinu s hrubými a jemnými oky, rámeček se síťkou apod.).
Sledování spadu lze provádět v každém typu úlu. V úlech vybavených varroadnem se sledování provádí velmi snadno a pohodlně bez kontaktu se včelami. V úlech s nedostatečnou výškou podmetu může být vkládání a vyjímání podložky traumatický zážitek pro včelaře i včely.
Je-li to technicky možné, zamezíme přístupu mravenců k úlům (nohy podstavce natřené vazelínou nebo v miskách s olejem apod.), protože mravenci většinou roztoče z podložky odnášejí, a zkreslují tak hodnoty spadu. To platí zvláště pro podložky, ke kterým včely nemají přístup.
Spadlí roztoči se sami aktivně snaží vylézt zpět do úlu a shromažďují se při krajích podložek nebo i pod nimi. Proti tomu pomůže namazat vazelínou nebo indulonou apod. proužek na okraji podložky.

Jak vybírat úly pro sledování spadu
Není třeba sledovat spad u všech úlů na stanovišti, stačí si vybrat několik silných včelstev. Čím více včelstev monitorujeme, tím lepší výsledky získáme, ale je to omezeno časovými možnostmi včelaře. Vybíráme přednostně silná včelstva.

Jak sledovat spad
Do úlu vložíme očištěnou podložku se zábranou proti vynášení roztočů včelami (viz výše) a zapíšeme si datum vložení. Podložku ponecháme v úlu alespoň tři dny. Ponechání podložky v úlu více než 14 dní je nevhodné, protože napadané měli je již tolik, že znemožňuje spočítání roztočů, a navíc vytváříme dobré podmínky pro rozmnožování zavíječů. Ideální doba je kolem jednoho týdne.
Po vyjmutí podložky spočítáme spadlé roztoče Varroa destructor a hodnotu si zapíšeme. Počítáme všechny roztoče, vybarvené i nevybarvené. Dobrou pomůckou nám může být rastr nakreslený na podložce, dobré osvětlení, lupa apod. Pokud je spad vysoký, např. více než 500 roztočů, lze roztoče spočítat přesně pouze na části podložky a výslednou hodnotu pak odhadnout.
Podložku pečlivě očistíme např. špachtlí a vložíme zpět do úlu pro další cyklus sledování spadu.

Příspěvek: #6

Chtěl(a) bych přispívat, ale bojím se zveřejnit své jméno, abych nebyl(a) kvůli spadu pomluven(a) okolními včelaři nebo postihnut(a) SVS.

Odpověď:
Tento problém byl týmem autorů VMS ze všech stran zvažován. SVS nás upozornila, že data lze považovat za relevantní, pokud bude uvedeno jméno včelaře. Z tohoto důvodu jsou údaje požadovány. Pokud nechcete uvést své jméno, uveďte Jméno: jméno, Příjmení: neuvedeno. Okolní včelaři i tak ocení poskytnuté informace, pokud budou zodpovědně uváděny. Nově lze též zvolit, kterým uživatelům má být Vaše jméno zobrazeno. Více viz. nastavení viditelností položek.

Příspěvek: #7

Mám záruku, že pokud v okolí včelaři zjistí minimální spad, že ani má včelstva nejsou napadena kleštíkem?

Odpověď:
Bohužel nemáte. VMS poskytuje informace o okolí, ale každý včelař má odpovědnost za svá včelstva, a pokud chce znát stav na svém stanovišti, musí provádět monitoring u sebe. Rok 2007 jasně ukázal, že napadení kleštíkem včelím se může velmi výrazně lišit i u stanovišť ležících blízko sebe.

Příspěvek: #8

Budu-li sledovat na své včelnici spad pouze u několika včelstev, bude vypovídat o situaci na celé včelnici?

Odpověď:
Bohužel nebude. Každé včelstvo je jedinečný organismus a každé se může v daných podmínkách chovat trochu jinak a může být více či méně kleštíkem včelím napadeno. Sledování spadu u velkého množství včelstev je ovšem pracné a časově náročné, proto se v praxi obvykle sleduje jen několik včelstev na stanovišti a přijme se riziko, že u nesledovaných včelstev může úroveň varoózy překročit práh poškození včelstva.

Příspěvek: #9

Ve spadu se vyskytuje škála kleštíků - od nevyvinutých průhledných až po černé. Počítají se všechni jedinci, nebo jen dospělí?

Odpověď:
Doporučujeme počítat všechny roztoče; tmavé i světlé. Všichni se vyvinuli ve včelstvu a jsou jeho zátěží.

Příspěvek: #10

Udělal jsem v minulém zadání spadu chybu. Lze ji napravit?

Odpověď:
Ano, v seznamu zamoření najdete příslušný, špatně zadaný záznam a použijete akci opravy, nebo zrušení záznamu.

Příspěvek: #11

Je správný termín varroóza nebo varroáza?

Odpověď:
Odborně správný termín je varroóza. Jedná se o parazitózu.

Příspěvek: #12

Proč je používán slovenský název roztoče varroa destruktor jako kleštík a ne český název VČELÍK ZHOUBNÝ?

Odpověď:
S českým včelařským názvoslovím jsou trochu trable, obecně se používají i nesprávné názvy. Protože chceme mít stránky odborně v pořádku, dali jsme si se správnými jmény velkou práci a používáme termíny, které - ač jsou správné - se mohou zdát nezvyklé.
Konkrétně s roztočem Varroa destructor se to má takto: Včelík zhoubný není konvenční české jméno. Vyskytuje se tu a tam bez vysvětlení stejně jako roztoč včelí. Na vysokých i středních školách se používá mnohem častěji kleštík včelí. České jméno kleštík včelí bylo ustáleno s komentářem v publikaci:
PŘIDAL A. 2006: Odborná včelařská terminologie: Názvosloví živočichů a parazitismus. Článek vyšel ve Včelařství 59(7): příloha 7-8 a celý si ho můžete prohlédnout tady.
Proto považujeme návrh autora tohoto článku za relevantní a vhodný k dalšímu použití.
K tomu dodáváme, že návrh jména kleštík zhoubný vychází z toho, že kleštík včelí patřil dříve k Varroa jacobsoni. My však tímto českým názvem kleštík včelí mohli pojmenovat a měli tak na mysli celou dobu před popsáním druhu Varroa destructor právě druh V. destructor. Není třeba proto zavádět nové české jméno, které by tak českou nomenklaturu komplikovalo nad míru užitečnosti a praktičnosti.

Příspěvek: #13

Jak mám zadat spad během léčení?

Odpověď:
Systém automaticky spojuje spady a léčení. Stačí normálně zadat spad a poté léčení pro dané včelstvo nebo celou stanici. Pokud bude spad v době zadaného léčení, bude považován za spad při léčení.

Příspěvek: #14

Je možné nějak zajistit, abych nemusel mnohokrát zadávat stejný údaj při zadávání zamoření?

Odpověď:
Ano, v hromadném zadávání zamoření stačí kliknout na jednou vyplněné položce pravým tlačítkem myši a následně vybrat do jakých položek se má tent údaj kopírovat. Zadaná hodnota bude zkopírovaná do dalších položek dle volby.

Příspěvek: #15

Jak mám zadat GPS souřadnice u stanice?

Odpověď:
Nejjednodušší metoda je kliknout do mapy pod formulářem přibližně na místo, kde máte umístěnou stanici. Souřadnice se automaticky přenesou do příslušných polí. Pokud znáte souřadnice, stačí je zadat do příslušných polí v livovolném formátu WGS84 používaném pro specifikaci souřadnic.

Příspěvek: #16

Dnes odpoledne odečtu spad a hned začnu léčit KM. Jaká mám zadat data (datum)?

Odpověď:
Datum spadu dnešní, Datum léčení zítřejší. Protože je rozlišení času v systému pouze na dny, je nutné zadat datum léčení na zítřek, jinak by systém počítal dnešní spad jako spad při léčení.

Příspěvek: #17

Proč zůstávají v tabulce zamoření evidována včelstva, která ukončila činnost - úhynem, rozpuštěním do oddělků, spojením a podobně?

Odpověď:
Je to kvůli historii zadávaných dat, která mohou být cenná.

Já to například řeším tak, že jsem si vytvořil stanici Hřbitov, kam tato včelstva přesouvám a ona se mi pak nepletou mezi živými.

Příspěvek: #18

Proč nejde smazat včelstvo?

Odpověď:
Včelstvo jde smazat pouze pokud nemá žádný záznam v tabulce zamoření nebo léčení.

Příspěvek: #19

Nejde srovnat situace s minulými sezónami
Naskytla se mi potřeba srovnat situaci na vlastní včelnici s minulými sezónami. Zkusil jsem nastavit časovou lištu pod mapou v intervalu od minulého jara do dneška, ale např. tabulka zamoření vrací stále aktuální rok.

Odpověď:
Mapa se překreslí až po zadání koncového data. Tedy nestačí nastavit počáteční datum, je třeba ještě "pohnout" koncovým datem a pak již tabulka obsahuje data za celé zvolené období.

Příspěvek: #20

Jak zadat hromadné léčení?
Je nějaká možnost, jak vložit do systému záznam o léčení pro vice včelstev najednou, ne po jednom?

Odpověď:
Hromadné léčení lze zadat přes stanici kliknutím v menu na odkaz STANICE a následné kliknutí na ikonku léčení.
Ve výběrovém menu lze zvolit jednotlivá včelstva a na konci je položka Celá stanice.