Příspěvek: #41

... jo to mě pripomíná, že na fórum nordbiene psal nedávno kolege, jak jeden 75 letý včelař, který měl ve vřesoviště 250 košíků s AMM, vytahoval žlutooranžové matky, protože jejich dcery píchaly o sto šest. A moc ho bavilo, že za žlutooranžové matky dostával o dvě marky více než za ty tmavé.
Ale hlavní je, že Tě ta lidumilovnost Tvé žlutooranžové matky těší. Mě osobňe více těší varroanemilurodná Mellifera utopená v mori šedé včely.

Příspěvek: #42

..Zajímavě popsaná zkušenost s tmavou včelou a kraňkou:
… „z historie víme, že černá včela Amm ukládala pyl převážně nad plodové těleso do prstence. Tím byly dány podmínky pro výživu kvalitní mladé generace. Zejména z tohoto důvodu byla Amm velmi odolná vůči bakteriálním a virovým chorobám. Černá včela dokázala překrýt pylové zásoby v podletí snůškou z vřesu, jedle a podobně. Také se velmi dobře vyrovnávala s medovicí. Roj, který se usadil v dutině stromu, vždy dobře přezimoval.
Naproti tomu včela kraňská Amc, ukládá pyl převážně blíže k česnu, kde je místo a zřejmě pospíchá pro další snůšku. Tím je plodové těleso částečně ochuzeno o kvalitní bílkovinovou výživu.
Včelu kraňskou, zejména některé její kmeny testoval na svých včelnicích již kolem roku 1960 včelař Jan Topinka (v té době největší včelařský praktik), který s manželkou obhospodařoval tehdy kolem 300 včelstev, spolupracoval s Výzkumným ústavem včelařským v Dole a hodnotil celkově kraňku jako včelu dosti nečistotnou, s tím, že pyl prskne, kam se jí zlíbí, a i její čistící pud je na pováženou. Na svých přednáškách často opakoval: „Jen budoucnost nám ukáže, jakou chybu děláme tím, že zavádíme na naše území kraňku“.

Toto je citát ze strany 376 posledního vydání svazového časopisu Včelařství.
Co na to přátelé šlechtitelé kraňky?

Příspěvek: #43

drvivá vačšina včelstiev u mňa nabúchava peľ do krajných plástov,ale každý rok sa nájdu 2-3 rodiny,ktoré ho majú v krásnych prstencoch medzi vencami medu a plodom..nemyslím síce,že to má nejaký súvis s čiernou včelou u mňa,ale začnem si tie včelstvá viac všímať(med.výnos,počet klieštikov,celkové správanie..)doteraz som tomu nevenoval nejakú zvláštnu pozornosť..

Příspěvek: #44

(29.10.2012 0:02)Anton Turčáni napsal(a):  Debora, mám obavy, že sa nejedná o včelu tmavú

(29.10.2012 9:16)Anton Turčáni napsal(a):  Debora, myslím si, že v mori šedej včely sa utopí aj prípadná Apis Mellifera Mellifera.

Na včelnici odchovaná mellifera plodí F1-dělnice, které mají část genů po matce a část genů od otců, vetšinou Kraňky nebo Buckfast.
Je to většinou okamžitě vidět, některé se chlubí šedým oplšením, jiné žlutými kroužky.
Ale trubci jsou geneticky čistý, protože nemají otce. Tak že i na malé včelnici s 10 úly mellifery a masivním chovem trubců můžeme pozorovat, že odchované matky jsou ve vysokém procentu oplodňovány mellifera trubci. Dá se teda skutečně odchovat 20% matek, které už nesou téměř 100% genotyp mellifera!

Tmavý trubci jsou solí v polívce Kraňky. Tak že sousedi s legrační žlutou nebo šedou včelou mě nepřekáží.

Příspěvek: #45

Neví někdo kde najít někde na netu loketní index AMM a AMC? díky

Příspěvek: #46

http://www.nordbiene.de/dunkle-biene-flu...oidal.html

Příspěvek: #47

Morfologické vyšetřování příznaků

http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY254.html

Příspěvek: #48

Švýcarsko:

Rána pod pás – chovná stanice Tmavé včely je uzavrena!

Buckfast včelaři "zlikvidovali" ve Švýcarsku nejstarší chovnou stanici Tmavé včely (Belegstelle Klöntal).

Na jaře roku 2011 ohlašoval Švýcarský svaz Buckfast včelařů, že otevřou novou chovnou stanici s vysokým mnozstvím Buckfast trubců . Místo pro zahájení bylo utajeno.
Chovná stanice Buckfast trubců byly otevrena jen ve vzdálenosti 4,5 km od stanoviste trubců Tmavé včely.
Letní nabídka matek Tmavé včely byla v roce 2011 více či méně silne zbastardizována.
Z tohoto dúvodu skončila po více jak 100 letech činost chovná stanice Tmavé včely na Belegstelle Klöntal.

https://www.landlive.de/blogs/entries/5705/

Chovné stanice Švýcarsko:

http://www.mellifera.ch/Belegstellen.php

Příspěvek: #49

(04.11.2012 16:45)bohemia.gall napsal(a):  Neví někdo kde najít někde na netu loketní index AMM a AMC? díky

Nejlepší návod a volný program "Křídla" je na stránkách p. Čermáka.
http://www.vigorbee.cz/clanky

Příspěvek: #50

Aj tu niečo užitočné nájdeš....
Odkaz_1
Odkaz_2
Odkaz_3
Odkaz_4

Příspěvek: #51

(04.11.2012 19:01)Debora napsal(a):  Švýcarsko:

Rána pod pás – chovná stanice Tmavé včely je uzavrena!

Buckfast včelaři "zlikvidovali" ve Švýcarsku nejstarší chovnou stanici Tmavé včely (Belegstelle Klöntal).

Na jaře roku 2011 ohlašoval Švýcarský svaz Buckfast včelařů, že otevřou novou chovnou stanici s vysokým mnozstvím Buckfast trubců . Místo pro zahájení bylo utajeno.
Chovná stanice Buckfast trubců byly otevrena jen ve vzdálenosti 4,5 km od stanoviste trubců Tmavé včely.
Letní nabídka matek Tmavé včely byla v roce 2011 více či méně silne zbastardizována.
Z tohoto dúvodu skončila po více jak 100 letech činost chovná stanice Tmavé včely na Belegstelle Klöntal.

https://www.landlive.de/blogs/entries/5705/

Chovné stanice Švýcarsko:

http://www.mellifera.ch/Belegstellen.php

Minule som čítal v Modernom včelárovi inzerát o predaji Buckfast matiek,takže je reálna hrozba bastartizácie i tu!

Příspěvek: #52

díky všem, mám co dělat do jara..

Příspěvek: #53

Několik málo poznámek k Tmavé včele. Problém bodavosti, je především problém včelařů a bastartizace včel. Musíme si uvědomit , že na prostoru střední evropy se včely stěhovali s majiteli na menší nebo větší vzdálenost od dob co byli v košnicích, takže tu žádná krajová relativně uzavřená skupina včel nikdy nevznikla. Také neprobíhal žádný výběr matek a už prapradědové vozily vlašky a kde co všechno , čím půvbodní včele nepomohli a sobě taky ne. Takže to čemu říkáme včela tmavá je od Alp až po Balt něco co má znaky včely tmavé, ale pochybuju o čistokrevnosti. Němci se snaží vyřešit problém čistokrevnosti dovozem matek z oblastí, kde určitě nic jiného Tmavá včela nepotkala a to z oblastu Uralu resp. z Baškirstánu.viz.http://politikus.ru/industry/2159-bashko...aniyu.html. A podle toho co se dá najít na ruském internetu, to není bodavá včela a navíc je velmi odolná. Z čehož plyne, že jde jenom o selekci a dodržování jistých zásad při výběru plemeniva bez ohledu na to jestli jde o kraňku nebo tmavou včelu.

Příspěvek: #54

Jen dodám, že Němci vozí tmavé včely hlavně z Polska (Kampinoska, Augustovská včela) a Švédska. Čisté poulace jsou i v severských zemích (Dánsko, Švédsko), ale i ve Švýcarsku. Chovatelé tmavých včel v těchto zemích nemají s bodavostí žádný problém...

Příspěvek: #55

Pokud se nemílím, nejcistejsí plemena Amm jsou ve Svédsku, Norsku, Irsku a na Korsice. Pricemz s Korsickou vcelou se v trenýrkách vcelarit nedá. Muhehe
Kai (Nordbiene) má kamaráda v Baškirstánu, ale neznám nikoho, kdo v Nemecku tuto vcelu chová. Jsou vcelari, kterí se zajímjí jen o cistokrevný chov tmavé vcely, já to povazuji za rozmanitost, jiní jsou spokojeni s robustnímy, na okolí prizpúsobenými hybridy (die Heidebiene).

Příspěvek: #56

Nevím jak vy, ale já bych včelu tmavou chovat nechtěl a ani bych nebyl rád, kdyby o to nějaký nadšenec v okolí usiloval. Když si vezmu, že matky si odchovávám sám a to tak, že je nechávám přirozeně pářit, tak nechci domyslet, jaké vlastnosti by měly včely vzniklé křížením včely tmavé a kraňky. Osobně jsem na toto téma hovořil se zkušenými včelaři, kteří včelaří třeba 50 let a mají zkušenost s chovem této včely a i oni si nad touto informací rvali vlasy na hlavě a to zejména kvůli agresivitě a bodavosti těchto včel.

Příspěvek: #57

Neviem prečo, ale mám pocit, že včelu tmavú sa stále niekto snaží démonizovať... Je predsa mnoho línií včely tmavej, tak ako u kraňky. A okrem toho, mnoho včelárov má skríženú kranku a nigru už dávno a ani o tom nevedia. Nikdy totiž čistú kraňku nemali. Čistých línií kraňky nie je toľko, ako to mnohí tvrdia. Ale to je zase o tom istom. Tvrdiť, že na území ČR alebo SR sa chová len kraňka, je nepoznanie reálneho stavu. Chová sa kadečo, od ligustiky cez kraňku až po nigru a ich krížence...

Příspěvek: #58

Já sice také miluji Staré povesti ceské, ale nebrala bych je za bernou mici. Takové výroky budou jiste jeste dlouhou dobu nase synapse zatezovat. Ta povestná bodavost vznikla krízením Vresovky (Apis mellifera mellifera lehzeni) s vcelou vlasskou (Apis mellifica ligustica). V dnesním reálném chovu Kranky a Mellifery vsak tyto obavy nejsou potvrzeny. Ve skutecnosti jde jen o nemilosrdný pokus, jak udrzet Kranku abioticky.

---

---

(04.11.2012 20:34)miloš.p napsal(a):  Minule som čítal v Modernom včelárovi inzerát o predaji Buckfast matiek,takže je reálna hrozba bastartizácie i tu!

aká to ze hrozba? Pro milovníka Buckfastky je bastardizace Tmavou vcelou vítaná pochoutka.

Příspěvek: #59

Tak sem asi fakt už starej.Nebo se u nás začala AMC rozchovávat tak pozdě? Jako kluk tmavou včelu pamatuju a s tou bodavostí to nevidím tak černě,s těmi co byly bodavé udělal táta krátký konec - matku okamžitě zamáčk se slovy " honit se nenechám" . Takže bych to viděl tak že záleží na chovateli co bude mít!

Příspěvek: #60

Já si zase pamatuji,že v našem kraji jeden významný chovatel včel rozchovával linie tmavé včely, tuším ji říkal Slezanka.Já v té době začal včelařit a vstřebával jsem informace od všech včelařu. Jeden kočovník potom říkal ,víš pro Slezanku už nejdu já chci med.Než přijde do síly tak je po řepce a pak sbíram roje.Všichni chtěli kranku.Takže žadný befel zhora.Prostě chovatele včel se ptali po krance a tmavou nikdo nechtěl tak zanikla.Ekonomiku provozu dělá med,takže to rozhodne.Jestli farmaři dotáhnou Buckfast ,ktera da hodně medu dobře přezimuje a zdr.stav bude lepší bude tu ona.A nadšenci co chovají v košnicích toho moc neovlivní.