Příspěvek: #361

(01.03.2016 20:32)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Ja mám Jumbá. 10 rámikov stačí. Prepážky v nich však nepoužívam. Ani prevesovanie rámikov. V úli je vždy maximálne 10 rámikov na plodovanie.

Jaro a není to u Tebe především tím, že jsi právě v takové nadmořské výšce a proto Ti 10 rámků stačí?
Kolik a jakých nástavků Ti včely v plné sezoně maximálně obsedají?
Děkuji, Honza

Příspěvek: #362

Pri Dadantoch (jumbo) je to zvyčajne zostava (zdola) 1NN + VN + 2NN. Raz za čas sa stalo že hore boli 3NN. Pri čisto NN zostave zvyčajne 5NN pri čisto VN zostavách (B10) podľa sily včelstva 3VN alebo 4VN, len výnimočne 2 VN.

Příspěvek: #363

(02.03.2016 21:48)1j1j1j napsal(a):  

(01.03.2016 20:32)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Ja mám Jumbá. 10 rámikov stačí. Prepážky v nich však nepoužívam. Ani prevesovanie rámikov. V úli je vždy maximálne 10 rámikov na plodovanie.

Jaro a není to u Tebe především tím, že jsi právě v takové nadmořské výšce a proto Ti 10 rámků stačí?
Kolik a jakých nástavků Ti včely v plné sezoně maximálně obsedají?
Děkuji, Honza

Já mám taky jumbo 10r - ve 180 m. n. m. a nemám pocit, že by mi to nestačilo.

Příspěvek: #364

MartineH, nechci se Tě nějak dotknout, ale bavíme se o tom, jestli 10 plástů ve vysokém Jumbo plodišti je dost pro dostačující obnovu starého díla.
Není to o tom, zda-li je to dostatek prostoru vysokého plodiště, jako takového.
To jen tak pro pořádek, jestli si rozumíme, ju?

Příspěvek: #365

Napsal jsem názor na 10-ti rámkové LG Jumbo, vycházející z mé zkušenosti a z mé lokality v porovnání s 39x30x11, na to, jestli je to dostatek plástů pro uspokojivou výměnu starého díla.
Na jaře je ve včelstvu plod na čtyřech rámcích, další dva jsou téměř celé pylové desky a dva další jsou se zásobami, to je celkem 8 plástů, kterých se nesmím ani tknout, aby včelstvo mohlo fungovat dál a poklidně se rozvíjet.
Dejme tedy tomu, že podle rady Zdeňka Barnata, včelstvu nadrzo vezmu ty tři zbývající plásty se zásobami a dám je kousek od úlů, aby je včelstva dočistila. Tím tedy vznikne v nástavku místo pro tři plásty, to je super.
A co dál?
To jim tam mám dát hned mezistěny?
U mě ale včely začínají stavět až když téměř začíná kvést řepka, takže by je stejně nestavěly, byly by mezi nimi stísněny a dostaly by se do rojové nálady.
Kdy a kam pak dát stavební rámek?
A co případné ochlazení v době, po odebrání tří přebytečných plástů se zásobami?
Jak se pro ně včely dostanou, když jim počasí nedovolí pro ně z úlu zaletět?
Vždyť je budou potřebovat pro svůj další rozvoj a místo toho, aby je měly v úle, tak je budou mít někde venku.

Příspěvek: #366

Podle mě je chyba v úvaze mít na vysokém rámku u 10r plodiště stavební - proto tam mám ten spodní nízký.
Tedy pokud už nemám v plodišti už volnou stavbu. Ale dřív to pěkně fungovalo, přitáhne to včely dolů a trubčina je dole a nahoře není tak narváno.

---

Nevím co řešíš, buď musíš ty mezistěny strčit mezi plod a ony si je vystaví protože musí - tedy z vytáhnou je a vosk někde posbírají, nebo až budeš dělat oddělek obereš kmenové i o krajní pylové plásty + jeden pldoový a je to 30%obměna.

Nehledě na to, že na brzkém jaře můžeš jeden nebo dva krajní nahradit přepážkama nebo mezistěnama. Určitě neplodují na 8 rámkách.

Příspěvek: #367

(03.03.2016 16:20)pavelno napsal(a):  MartineH, nechci se Tě nějak dotknout, ale bavíme se o tom, jestli 10 plástů ve vysokém Jumbo plodišti je dost pro dostačující obnovu starého díla.
Není to o tom, zda-li je to dostatek prostoru vysokého plodiště, jako takového.
To jen tak pro pořádek, jestli si rozumíme, ju?

Nevím jestli si rozumíme. Já mám plodiště 10 r Ju a pod ním 10r 2/3. Z plodiště není problém obměnit ročně 4 plásty (2 jaro, 2 oddělek) a kdybych měl důvod, tak i více, třeba všechny, ale nevím proč bych to dělal. Z 2/3 nástavku dole můžu obněmit každý rok vše, ale nedělám to, vyberu to co je OK a použiju to znova za rok . Jinak dávám do plodiště jen rámky bez m. takže cíleně LBV nedělám, ale doufám, že si ji včely dělají nějak samy.
Takže si myslím, že 10r je zcela dostačující pro obměnu díla a koneckonců kdybych měl v nástavku jen 4 plásty a měl nějaký důvod proč bych si myslel že že je potřeba je každý rok obměnit, tak bych to jistě nějak udělal. Ale jak už tu někdo napsal, cílem mého včelaření není obnova díla.

Příspěvek: #368

Jo, tak to si rozumíme.

Pro Káju:
Na osmi plástech neplodují, ale s těmi osmi plásty je to přesně tak, jak píšu hned nad Tvým příspěvkem.
Doufám, že už nic neřeším, mám rozhodnuto pro následující pokus, viz. zde.

Eventuelně zkusím ještě pár sestav s vysokým plodištěm jen na těch 11-ti plástech, ale budou vysoké 36cm.
Ale nevím, jak to vše do jara časově zvládnu, ale určitě mi to stojí za pokus.
Třeba se pak na jaře včelám vejde plod do menšího počtu plástů, když budou o 6cm vyšší, a bude možné jich odebrat víc. Odhaduji, že by to mohlo udělat jeden až dva plásty.
Prostě si to vyzkouším a pak se rozhodnu.

Příspěvek: #369

(03.03.2016 17:18)KaJi napsal(a):  ... musíš ty mezistěny strčit mezi plod a ony si je vystaví protože musí - tedy z vytáhnou je a vosk někde posbírají ...

Tohle jsem ze zoufalství udělal pokusně vloni.
Aby to bylo objektivní, zkusil jsem to u tří včelstev.
Výsledek u všech tří byl naprosto stejný - nestavěly, prostě nikam nevedoucí, utopie.
A to jsem tam ty mezistěny dal tři týdny před rozkvětem řepky.
Mezistěny jsem dal raději jen dvě, z obou stran plodového tělesa, abych ho netrhal.
Nevím proč, ale včelstva zůstala mezi těmito mezistěnami jaksi "uvězněna" a nevyvíjela se dál tak pěkně, jako ostatní.
Nevydržel jsem se na to dívat a raději jsem ty mezistěny posunul až za další plásty.
Za dva dny se včely na tyto plásty posunuly a rozjely se.
Mezistěny začaly stavět až při rozkvětu řepky.
Po celou sezonu už ale tato pokusná včelstva zůstala slabší, než ostatní.
Proto chci vyzkoušet to, co popisuji v mých předchozích příspěvcích.

Příspěvek: #370

Mezistěny se dají dát ke stěnám na kraj a až na nich začnou vyditelně stavět a předpověď počasí a snůška budou příznivé. Pak mezistěny dostaví mezi plodem za jediný den. Při takových podmínkách už se večer v podmetu začíná dělat brada asi jako polévkový talíř. To je ten správný čas dát rozestavěné mezistěny mezi plod. Musejí už rozkvétat pampelišky a líhnout se ve velkém mladušky. Staré včely vám stavět nebudou i když se vám zdá že je tam včel hodně. Jedna mezistěna se dá takto dát ke stěně i před krmením v červenci. A na jaře už máme zásobní panenský plást. Hlavní problém je neskušenost a snaha to uspěchat.
Musíte včelstvo nechat rozjet a roztočit jako když chcete v autě vytočit motor před řazením a předjížděním. A pak to má odpich. Vy se snažíte rozjíždět se na dvojku.

Příspěvek: #371

Vloni jsem dával první mezistěnu 10 .4. a hned na ní makaly, zrovna začínala meruňka . Žádné až třešeň ptačí, ale včelstva musí být rozjetá! První mn. 10.4. druhý 27.4. Jsem teda 300 mnm. a 200 ha ovocných sadů, taky řepka, ale na té sem tam včela. Kde jsou ty časy.

Příspěvek: #372

(02.03.2016 21:55)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Pri Dadantoch (jumbo) je to zvyčajne zostava (zdola) 1NN + VN + 2NN. Raz za čas sa stalo že hore boli 3NN. Pri čisto NN zostave zvyčajne 5NN pri čisto VN zostavách (B10) podľa sily včelstva 3VN alebo 4VN, len výnimočne 2 VN.

[attachment=3925]

Příspěvek: #373

(03.03.2016 16:55)pavelno napsal(a):  Napsal jsem názor na 10-ti rámkové LG Jumbo, vycházející z mé zkušenosti a z mé lokality v porovnání s 39x30x11, na to, jestli je to dostatek plástů pro uspokojivou výměnu starého díla.
Na jaře je ve včelstvu plod na čtyřech rámcích, další dva jsou téměř celé pylové desky a dva další jsou se zásobami, to je celkem 8 plástů, kterých se nesmím ani tknout, aby včelstvo mohlo fungovat dál a poklidně se rozvíjet.
Dejme tedy tomu, že podle rady Zdeňka Barnata, včelstvu nadrzo vezmu ty tři zbývající plásty se zásobami a dám je kousek od úlů, aby je včelstva dočistila. Tím tedy vznikne v nástavku místo pro tři plásty, to je super.
A co dál?
To jim tam mám dát hned mezistěny?
U mě ale včely začínají stavět až když téměř začíná kvést řepka, takže by je stejně nestavěly, byly by mezi nimi stísněny a dostaly by se do rojové nálady.
Kdy a kam pak dát stavební rámek?
A co případné ochlazení v době, po odebrání tří přebytečných plástů se zásobami?
Jak se pro ně včely dostanou, když jim počasí nedovolí pro ně z úlu zaletět?
Vždyť je budou potřebovat pro svůj další rozvoj a místo toho, aby je měly v úle, tak je budou mít někde venku.

Už jsem sem nechtěl psát, ale když čtu vaše příspěvky nedá mi to.

Bohužel netuším v jaké nmv včelaříte, ale podle toho, jaká vč zimujete soudím, že v podobné jako já.

Popíšu vám, co ve stejné době (asi) a stejné situaci se stejnou rm 39x30x11 + 39x15x11 udělám já.

Už v polovině února, někdy dřív a jindy i o pár dní později, hned jak je to možné, otevřu včelstvo. Nemám na VN NN, neboť ten patří od 5-10 do 15 září předešlého roku pod VN. Krmeno musí být tak, aby ve VN byl dostatek a spíš nadbytek zásob! Takže "nad hlavou", kam by v předjaří, když potřebuju nastartovat rozvoj, utíkalo teplo NN není a práce je o to snazší.

Dejme tomu, že musím, stejně jak to dokonale popisujete vy, ponechat 8 plástů. Zbývající vyndavat a nechat v nástavku volný prostor a dokonce dávat plásty někam mimo úl, je nesmysl, že nemůžu pochopit, co by tím vč získalo a jakou výhodu bych měl já.

Je tedy asi půlka února, včelstvo má 10 r, protože tam chybí jedenáctý od fumigace.
Je třeba zúžit na těch 8 (raději méně, ale to nechám na vás). Takže dva rámky oddělím blinovou přepážkou u zadní strany (teplá stavba) a nebo prostě u stěny dál od česna. Ve skutečnosti zužuju ještě radikálněji, ale pak by hrozilo, že vč bude mít málo zásob a pak je ponechání zásob za blinovkou přímo nutností!

Zúžení blinovkou je tedy kompromis že zúžím, aby vč mělo teplo a rychleji ovládlo prostor = a tedy začalo dřív a víc plodovat, ale současně ho nepřipravím o zásoby, které má díky otvoru v blinovce snáz a dřív v dosahu než, jak se domnívám, když musí včely podlézat plnou přepážku. Ale plná přepážka funguje taky, asi později a každého dne je škoda.

Dávat M v únoru je skutečně nesmysl a je to nesmysl i později dokud není snůška a myslet si, že je postaví protože budou muset je pošetilé. To se častěji radši vyrojí!!! Vč potřebuje klid, zásoby má a je dobré zavíčkované zásoby za blinovkou podrápat, lépe odvíčkovat. Výhoda je, že včely za přepážkou plásty vyčistí tak dokonale, že plást může jít rovnou do tavidla, nic nepřijde nazmar. Mít totiž prázdné souše k vyřazení je jinak celkem kumšt když se nevytáčí vysoké rámky.

V době, kdy vč začínají sílit, se rozšiřuje mezistěnami a to tak, že vždy na okraj vedle plodu, ale ne "ke zdi". "U zdi" od česna je tak zvaný "krycí rámek" (normální, světlá dělničí souš) a ten by měl být nedotknutelný, obyčejně v něm vč neploduje nikdy a nebo zřídka.

To, co popisuju, je velmi zredukovaná metoda. Bezezbytku řeší obměnu 3 rámků ročně i bez tvorby oddělků.

Proč zužuju radikálněji? Proto, že kromě aspoň tří M potřebuju mít jeden vysoký stavební (trubčí) rámek. Ostatní trubčinu si dle libosti staví v NN "pod nohama" který je pod VN celý rok a který Sedláček ve Včelařství nazývá "polštář", což je název dokonale vystihující jeho funkci.
Ve skutečnosti mám polštáře v sezoně dva a tím mi odpadly kejkle s měněním úlů na třináctirámkové! On je pro mě v 60 letech těžký i jen jedenáctirámkový VN a tak si to přece nepředělám aby to bylo ještě těžší. V počtu rámků (nepřirozeném) to kouzlo nespočívá! On ani počet rámků 11 není nijak přirozený, to je 9, max 10 rámků.

Mřížku nepoužívám a plod nikdy nepřevěšuju, nikdy nevytáčím vysoké rámky a snažím se nevytáčet zakladené nízké rámky, hlavně ty, které se v polštářích zúčastnily léčení. Vytáčím jen panenské či jednou zakladené po prostředku.

Mám i míru 39x24 a u ní používám stejný NN 39x15 úplně stejně, jen některé vč má dva VN a nebo víc NN.

Jestli jste to nepochopil, klidně mi napište soukromě, abych tu s tím neotravoval ostatní. Ještě mám tzv. "buchty", obecně neznámou věc, která má velmi rozmanité použití (je z polystyrenu) a pomocí ní mám v kritické době zateplený jinak celoročně tenkostěnný úl. O tom snad ale někdy jindy.

A na závěr toto. Ve špičkových letech se třicítce nic nevyrovná a i v letech průměrných je na výnos medu lepší. Ovšem v letech jalových je na čtyřiadvacítce aspoň nějaký med, třicítka nedá nic co by vyvolalo i jen malé nadšení.

Příspěvek: #374

Dnes ukončeno komorování. Včelstva jsou zatím dost stažená, s plodováním to nepřehánějí, zásob dost. Mohlo by to vyjít. draví R. S.

Příspěvek: #375

Já komorovat tak možná kolem 20.3.. Tady je víc zataženo a kolem 7 st.C . Sázím vrby.

Příspěvek: #376

Jak to máš Rudo letos silné? Na kolik uliček jsi to stahoval? Já letos to budu míst zase nerovnoměrné, jak to tak odhaduji, když sjme dneska sundaval mřížky proti myším. Od 3 do 6ti. Nad 6 nekomoruji, ale takových bude letos pomálu.

Příspěvek: #377

Taky nekomoruju....Nedokážu je stáhnout ze 3vn na 2vn.... Nevešly by se mi tam.

Příspěvek: #378

No, nechci vám do toho kecat, ale zužovat (komorovat) jste měl ve vaší nadmořské výšce přesně o měsíc dřív než si to plánujete. Tedy jestli vám jde o jarní snůšku. Pokud ne, pak zase nemá žádný smysl zužovat.

Třeba vás to nezajímá, ale někoho třeba jo.

Jediný smysl zužování je v tom, že chceme aby matky začaly dříve klást. Když jim zúžíme, sebrali bychom zásoby a ony by sice měly teplo, ale ne zásoby a tak by stejně plodovat nezačly. Proto se dávají zásobní plásty do komory za blinovu přepážku a docílí se tím toho, že vč je zúžené, má teplo (zvládá teplotně daný prostor), ale za přepážku si chodí pro zásoby a tak ho zásoby nelimitují.

Protože ve vaší nmv začne jarní snůška asi kolem 20 dubna, možná taky dřív, potřebujete, aby na létavky, které se mají té snůšky zúčastnit, položila matka vajíčka o 40, raději však o 45 dní dřív. Proč 40 dní se dočtete v každé knížce, i té prastaré z 50 let, u včel jsou některé věci dané a neměnné.
Přitom není to tak, že jeden den zúžíte a druhý den matka zaklade velké plochy plodu. Ono jí to několik dní potrvá, než na teplo dané zúžením včelstvo a tedy matka s kladením zareaguje. A tak 20 března to bude jen 31 dní, kdybyste byl zúžil dnes, bylo by to jen 38 dní. Chápete co říkám?
Obecně platí, že čím dřív, klidně v únoru třeba ještě budete stát ve sněhu, ale je třeba zúžit.

Ať se daří! Jo a zužovat se dá i když je jen jako dnes, nesmí ale foukat vítr.

---

Příspěvek je pro pana Facka.

Příspěvek: #379

(10.03.2016 21:18)Rudolf Stonjek napsal(a):  Dnes ukončeno komorování. Včelstva jsou zatím dost stažená, s plodováním to nepřehánějí, zásob dost. Mohlo by to vyjít. draví R. S.

S dovolením, p. Stonjek, po testovaní NN zostáv najskôr pokračujete na RM plodiska 39x35, na 10-11 rámkoch, dvoch plodiskových nadstavkoch. To spomínané komorovanie robíte v hornom plodiskovom nadstavku so zúžením včelstva , alebo ide o alternatívny postup- presun časti zásob do spodného VN alebo ide o kombináciu oboch? Zaujíma ma to, chcem teraz na jar toto otestovať u RM 42x35 pri 10 rámikoch. No u nás to ešte nejde realizovať, v úľoch dominuje zimná formácia- chumáč. Vpred ďakujem. DŠ.

Příspěvek: #380

také jsem ještě nezužoval - velký vítr, chladno, spíš to připomínalo začátek prosince... i snížek občas poletoval... takže jsem si zajel pro sazeničky vrbiček...
ono zúžit se dá i v tomto počasí, ale když to vypadá venku takto, ať se ještě týden včelky odpočinou ... ony pak ty zásoby letěj dolů, když musí roztopit pod kotlem...