Příspěvek: #1021

Rotujem len jeden NN a VN. na jeseň hore, na jar dole. Pri znáške môžete medníkový NN nasadiť a pri liečení - po vytočení medník odložíte.
Plodisko sa dá optimalizovať, čiže zužovať, aj pri NN.

Příspěvek: #1022

Děláte z toho trochu marmeládu slušně řečeno. S NN nebo chcete li s polštářem máte 2 možnosti. Buďto Řeháčka kdy je NN pod plodištěm a jeden se zásobama nahoře, to je sestava na zimování a nebo podle Cimaly, který někdy v září dolní zruší a na jeho místo přijdou zásoby zezhora. Tento způsob se mi líbí víc a proto ho používám. Zdraví R. S.

Příspěvek: #1023

Pane Gros. Mám ještě uly s langstroth 2/3. Tam jsem kdysi rotoval, ale už to nedělám. Přesel jsem na dadant, protože u nás je 100% plodová přestávka 2-3 týdny. A když jsem nepoužil MM, tak včelstva šla středem nahoru. Minimálně mám 6 nástavků, ale spíš se to pohybuje na 7-8 NN. Kolegové si ze mne dělají srandu, že si musím nosit žebřík. U dadantu NN+ VN+NN...NN se to bez MM nestává. maximálně zaklade matka v prvním NN 2-3 cm na 2-3 rámcích od dolní laťky. Točit stále jeden NN jako mednou komoru nechci. Přeci jenom projde minimálně 3x za rok chemickým ošetřením a ta chemie se koncentruje ve vosku. Proto taky nechci kupované mezistěny. Vždyť to včelky umí i bez mezistěn.

Příspěvek: #1024

Dadant systém je tu roky a je úspešný bez ohľadu na metodiku. Je to brnkačka aj bez knižiek

Příspěvek: #1025

Roky tu být může, ale my jsme podstatně mladší než ten dadant a pamatovat si to nemůžem.

Příspěvek: #1026

emer

Velmi obšírně jsem vše vysvětlil, líp to nedokážu, všimněte si, že se některým opět nelíbí delší text a nedej Bože rozvité věty a více souvislostí. Pak přidje maci a postaví na hlavu co říkám, asi mu nevadí med v zakladeném a hlavně, nepochopil to základní. Jestli má míru 448x326x10 je to 146 dm2 a on už žádný polštář tudíž nepotřebuje, proto mu v podstaveném NN nechtějí stavět ani klást.

Jinde píšu, že chci úl aby neměl vyšší rámek než 30 a podrobně vysvětluju proč, ale ani nižší, vysvětluju jak je ošidné mít vyšší než 30 a abych nemusel mít polštář, aby takový úl měl plodiště na jednom neděleném prostoru 150dm2 max 10%+ a max 5%-. A že jestli má být čtvercový, může to být jen a pouze originál Dadant-Blatt. Málokdo vyhází co má (ani já nepřešel na ED například) a já se jen snažím říct každému, že to jde v každém úle když vysoký nástavek pro plod doplní nízkým pro plod + tolik nízkých pro med, kolk je potřeba.

Vše jsem tu napsal mockrát. Jen tak naokraj, kolik má dm2 Eurodadant? No kolik? Nepočítejte to, má 152. No pane jo, to je ale náhodáááááá!

Proč? No protože vč musí mít plodiště 150 dm2 + - . Mnohokrát jsem to tu psal, nechcete chápat základní zákonitosti, co už mám dělat?

A taky je u mě vše podřízeno tomu, že nikdy nevytáčím med z rámků, které byly zakladené (a které zažily léčení)

U Slováků mám za to, že drtivá většina má B10 (115 dm2) a k němu je normalizovaný NN 42x17x10 (71 dm2) a už dávno před Čechy, hned když ta míra vznikla, už před 100 lety byl tvůrce tak chytrý a prozíravý, že k tomu rovnou dal NN a tvrdím, ač jsem v B nikdy nevčelařil, že je to úl ideální pro dadantsystém (nebude využívat celý polštář, ničemu to nevadí) za splění několika málo podmínek. (Hlavně dole teplo = dělničí plod je od česna o 17 cm výš, taky žádné síto a hlavně nikde žádná očka aby matka nechtěla do medníku klást + další benefity jako žádná očka = žádná a nebo menší tichá loupež a tudíž méně přenášení nákaz a nižší vlhkost medu) tohle někomu nestačí? A možná (neměřil jsem to)díky teplotě v medníku bez oček i nad 40 méně roztočů i bez termosolárních předražeností a bez termokomor a jiných blbostí, hned zadarmo a každý, stačí zadělat očka a nikdy je neotevírat...

Že je to vyšší teplotě v medníku jen moje neověřená spekulace? No je, nejsem Dol a nemám prachy ze státního rozpočtu a z kšeftů s léčivy, mám ale celý rok neuvěřitelně málo brouků i když léčím méně, než je doporučeno, čím to tedy je?

Řečnická otázka, co víc kdo chcete ještě vědět?

To mě v osmdesátkách, když jsem to vyvíjel, žádný internet, v knihovně knihy, co jsme měl doma a Překlady zrovna začaly psát hypervědecké, nikým normálním nevyužitelné voloviny a tak mi musely stačit Boháčovy bludy z jeho překladů o Americe a tam chované včele Vlašce! Sám včelařil v 39x15x11. Kde byl tehdy Kamler a kde Řeháček? Včelařství tehdy horem dolem vnucovalo, jak nesmí být v jednom úle dvě míry, jak to nefunguje. A já doma odmlaička viděl, že to funguje a líp než cokoli jiného s polovinou práce.

Boháč tvrdil druhý nesmysl jen o NN systému, který v Americe překonali už po ww2 a z tohoto bludu další blud o manipulaci celými nástavky + ultrablud o jejich rotaci.
Nakonec, napadlo někdy někoho, proč by měli Američani hned 6 výšek rámku? Není náhoudou Lang nejpoužívanějším úlem světa jen a pouze proto? Co? A proč to tedy neděláme všichni? Jako v Americe? I ti rusáci to tak mají, celý balkán a víc jak půlka Evropy má vlastně ruskej úl (originál Dadant Blatt). Jen my holt potřebujeme jen jednu míru. Tak jo.

Příspěvek: #1027

A jádro sdělení. Ano, řešením je dát KK dolů pod VN nyní. Asi některé rámky nevyberou. Nevadí. V době, kdy vč bude nahusto obsedat celý VN a nastane okamžik, kdy by se přidával první medníkový NN, tehdy uděláte z podstaveného NN polštář. Na prostředek NN, co už pod VN je (dal jste ho tam zjara nebo na podzim, to je jedno) se dá nejlépe už vystavená trubčí souš (když není, není, dá se stavebňák), vedle ní po rámku dělničím, pokud někde zůstaly zásoby tak tyto, pak další stavební, celkem 6 budoucích trubčáků a u vyšší míry, třeba 39x17 stačí 5 a tak podobně. Dole staví trubčinu nějak méně rády, nahoře je dávno už vystavěný jeden velký rámek trubčiny. Ten se za pár dní, až se bude dávat první medník, nahradí mezistěnou (nechávám i ten jeden vysoký trubčí).

Esli se tady emer ztrácal, tož po přečtení posledního příspěvku je úplně v pr...., to se Tome zlobte jak chcete.

emer - kdybys potřeboval, Řeháčkovu metodiku mám v pdf

Příspěvek: #1028

Milý Tome, je to siahodlhá a vyčerpávajúca informácia. Určite pravdivá a teda správna, o tomto nepolemizujem. Pýtal som sa na nasledovné: je podstavený NN a vankúš uvádzané vo vašom predchádzajúcom príspevku jedno a to samé alebo sú to dva rôzne N a nesedí mi počet SR vkladných do NN/ vankúša - 1 alebo 6.

Příspěvek: #1029

Pro tom.50
Jděte se prosím napít. Práší se Vám od (h..)pusy. Kde píšu že mám 10 rámků v plodišti? To jste nad tím příspěvkem běhal s virgulí, nebo máte doma věšteckou kouli? Ano používám 448x326, ALE mám horní loučku širokou 19mm, aby udržela (kdyby musela) celý rámek. Vnitřní rozměry mezistěny (i když je nepoužívám) jsou 427x299 mm. Takže splňuji Vaše TTD do 30cm. Opakuji a zpřeňuji 29,9 cm.
4,27 x 2,99 = 12,7673 dm jednostranně a 25,5346 dm oboustranně. Používám 8 rámků + jednoduchou přepážku jen z polystyrenu (tedy loni jsem to zkusil a včely se do něj pustily, takže budu dělat trvalejší, nebo blinovu přepážku) Psal jsem taky, že včely zakladou 5-6 rámků a ty zbylé rámky mám krycí/zásobní. Tam jsou jejich zásoby, když u nás není snůška a myslím, že si je zaslouží. Podstavuji pod VN jeden NN 2/3L. A světe div se, on má 169mm na výšku Takže plodiště mají holky taky cca 170 mm nad dnem U horního rámku nesplňuji Váš rozměr 30 cm o jeden mm, prosím o prominutí. A dále prosím o prominutí, že nesplňuji Váš rozměr i u spodního nástavku o jeden mm. Nenecháte mne za to klečet v koutě? Z Vašich obšírných esejí je znát, že jste určitě zažil zemi, kde zítra již znamená včera a prohnilý kapitalismus je pro Vás to správné údernické heslo. Promiňte mi, ale jsme tak blbí, jak Vy jste chytrý.


Sorry Tome, střílíš jak kulomet a jsi k nezastavení. Chovám se tak, jak se lidé chovají ke mně.

Příměří a příště více přemýšlej.

Příspěvek: #1030

emer k vašemu příspěvku 1028 BOHUŽEL TO NEBUDE KRÁTKÉ

Ne, není to totéž. Znova od začátku ano? A ne jen pro vás, kdo chceš ber, kdo pohrdneš, neplivej a nech být. Snažil jsem se pomoct, kdyby jedinému, stálo to za to!

Teď nemáte podstavený polštář, ale chcete zkusit co doporučuju. OK. Nevím, zda teď máte vyzimováno s KK, tedy s nízkým nástavkem na VN, nevím ani, jestli máte jako 80% Slováků B. Vycházím z předpokladu, že na všechny otázky je odpověď ano.

Takže. Na VN máte od podzimu NN = to je v této funkci KK. Do nynějška vč nespotřebovalo všechny zásoby, v některých rámcích ještě nějaké jsou. Není tam ale plod, V NN NENÍ PLOD! Pokud tam plod není, dejte ho pod VN. Ale vyberte asi 5 rámků a dejte tam 5 stavebních (prostřídat s dělničími, ale ne ke stěnám) a jestli byste našel na nízké míře trubčí souši, dejte jí doprostřed ano? O nic jiného se nestarejte. Právě jste ze zimní KK udělal polštář - POL. Někam si zapište ty plochy nástavků, měří se to jednostranně i se dřevem, je to jen pro orientaci a představu, pár dm2 nehraje roli (třeba kvůli tlustším loučkám rámků).

VN by bylo dobré teď zúžit, asi nesedí na všechn 10 r. Co je blinovka asi víte, najdete to na netu. Ale možná nevíte, že jí můžete udělat za pár minut - deska sololitu vysoká jako rámek, ale na stranách větší (nevím kolik je vnitřek B, asi 435 mm?) Udělejte tu desku o 5 mm užší, Tak aby za ní nemohly včely (a moc to neluftovalo), ale aby šla vyndat když něco nabobtná. Nahoru natlučte hranolek 7x7 mm dlouhý jako horní loučka s oušky aby přepážka šla zavěsit jako rámek. I jen takto by fungovala, včely by jí podlézaly. Vy ale raději uprostřed vyvrtejte díru asi 18-20 mm tak, že střed díry je asi 35 mm od horního okraje přepážky. Je to tenká přepážka, i tak funguje znamenitě.

Obsedají vám asi 7 rámků? Oddělte dva se zásobami a ten blíž k přepážce poškrábejte odvíčkovací vidličkou aby všechny buňky byly podráplé, ale aby to nekapalo na dno (do spodního NN = POL).

Jestli nemáte igelitový strop nebo spešl folii, dejte to tam, bude na tom kondenzovat voda a nebudou muset tolik ven. Jestli máte někde očka, zavřete je natrvalo. Jestli máte na dně sejto, dejte na něj něco tak, aby to neluftovalo. Fakt těsně, ne že pár mm kolem dokola fuka! Co teď nejvíc potřebují je teplo, teplo a radši ještě teplo Ony si ho umí vyrobit, neumí se ale bránit průvanu.

Až vyčistí první rámek a nalíhne se víc včel, vezměte ho pryč, na jeho místo posuňte blinovku a dejte k ní SR, samosebou směrem do úlu, na za ní ven. Nejlíp půlku trubčí souše. Ony chtějí trubce dřív (musejí je mít) než se odváží plodovat dole v POL. Až zesílí a vyberou poslední zásobní za BP, mezi vysoký SR a krajní lást dejte M. Mezi plod a SR, vždy mezi, ony chtějí za každou cenu mít plod pohromadě a v této pozici neskutečně rychle nejen vystaví, ale HLAVNĚ zakladou M. A jak je zakladená, může do prostředka. To už vyndáte úplně pryč BP. V úle je původních 7 r z deseti. K tomu jeden vysoký SR a jedna M. Jestli jsou k tomu, dejte další M mezi plod a trubčák, ten je teď "u zdi" a vy máte ve VN dvě M.

Až budou načerno obsedat VN, to vidíte zezhora, do POL nelezte, (tam se dostanete až 15.9.)
Tak až budou na přidání medníku, s medníkem nemusíte úplně spěchat a přidáte ho klidně tak o 2-4 dny později než to je k tomu. Ony se nezačnou cítit stísněné, mají POL. Ale když by byly na medník, ten den vyhoďte vysoký SR a místo něj dejte třetí M. Ano ke zdi, jestli je v sousedním rámku plod, jestli není, dejte jí vdle plodu. Až budete dávat medník, dáte jí mezi plod, asi bude povytažená, možná i trochu zakladená. Máte 1/3 obměny díla, což je v Dadantu jediný problém. Kvůli rojení a jiným důvodům byste měli dělat odd a odebrané r se nahradí M a tím je nejméně 50% obměna zajištěná. Odd se prodá nebo se v srpnu či září zase spojí a vymění se tak matka. Vůbec není k zahození vyzimovaný odd se zál matkou, velmi často dá takovýto ddělek lepší výnos, než kmenové vč.
Taky se může tak třetina vč smést na M a tím je obměna dostatečná a největší problém dadantu je vyřešený.

Jdete přidat medník. Přidat proto, že ne že už tam nějaký je a vy přidáváte další, ne. V české odborné terminologii znamená přidat dát, nebo vložit. Takže jdete dát první medník - přidáváte medník (blbé, ale já to nevymyslel).

Dejte NN bez mřížky, ke "zdem" po souši a jinak samé M. Když nechcete dávat stavět tolik, jestli třeba jen 4 M, nebo 6, to je na vás. Taky klidně jen souše, ale asi by stálo za to dopracovat se k "panenskému medu" když už děláte Dadantsystém Ale jestli dáváte S i M rozhodně nezebrovat. Ke krajům souše, na prostředek M vedle sebe. Tady vysvětlení a následující je nutné akceptovat, je to zuákladní předpoklad panenského medu a nekladení v medníku. Proč na prostředek M a ne souše a už vůbec někdy zakladené - tedy pro matku atraktivnější. Souše totiž voní jako cizí a navíc jsou asi od medu. Na to se matka dychtivě vrhá a spěchá to zaklást. M taky voní cize, ale než je vystaví tak, aby je mohla zaklást, už voní jako jejich a hlavně, ještě nejsou buňky úplně vytažené a už je včely plní. A kvůli plodování, když je jinde placu dost, to "vyklízet" nebudou.
Ani jeden rámek nesmí být volná stavba a ani na jedné souši nesmí být díra či upadlý roh, kde by si mohly postavit trubčinu, to samé M musí být bezvadné. Je to u tohoto prvního NN NEZBYTNÉ, u dalších NN medníků to už tak přísně nutné není. Když by se musela dát VS, tak "ke zdi". Je ale lepší se tomu v této rané snůšce vyhnout. Nelezeme do POL a nevíme, zda tam už "trubcují". Vysoký trubčák už ve VN nemají, toto by je mělo donutit udělat trubčinu jen dole a na 99% to tak je vždy.
Nemusím připomínat, že v NN nesmí být očko, že ne.

Každý další NN přidáváte pod ty všechny, které tam už jsou, nahoře by ho ignorovaly. Všechny další přidávané NN už můžou být volná stavba, asi už trubce dole chovají a budou stavět hlavně dělničinu, nebo na prostředek M a ke "zdem" dva a dva na VS.

Matka možná u prvního přidaného NN medníku v některých N rámkách zaklade malé půlměsíčky dělničiny nad dolní loučkou, to se stává. Budou tak 2-4, v lepším případě žádné. U poloviny vč tam klást nebude (jsem ve výšce 420-470 mnm, nevím jak v nížině či někde výš)

Je to jasné? Shrnu podstané.

Vč potřebuje jako plodiště asi 150 dm2, když dává součet plochy VN a NN víc, nevadí když to, co je nad 150 je dole. Každé vč potřebuje asi 30 dm2 trubčiny a tak si to snadno spočítáte na počet vašich nízkýcvh rámků, možná proto vám to emer nesedělo, že jsem smíchal "hrušky s jabkama", tedy Škvařila s Béčkem.

Jo, možřná někdo neví, jako je Adamec 39x24, je 39x30 Škvařil - někdejší, dnes už zapomenutý, vynikající, myslím že moravský včelař.

A jak dál s dadantem ala Tom?

Mezi 10-15.7. vezmu poslední med a vrátím tolik NN, kolik obsedají. Ano, všeho pozdějšího medu než se musí dát Gabon - 1.8. se musím vzdát jestli chci mít zdravé včely. Mrzuté, ale tak to je.

Přijde konec sezony. Teď se musí udělat KK z těch rámků, které chci na jaře vyřadit, zakladené, poškozené v medometu a jinak nevhodné pro další těžbu medu. Krmit se bude skrz vytočené medníky. Včely nejsou hloupé a nedávají do medníků cukr, nanejvýš jen do toho, co je hned na VN. Jestli přijde pohroma v podobě melecitozy, dají jí do KK.
Protože mají pod VN POL, obyčejně nad KK stačí jen jeden NN, pokud by se dával Gabon 1.8., musí tento NN pryč.

Ale zpět do první půlky 7 měsíce, u někoho možná konec 7 měsíce. V den posleního braní medu dám večer velkou dávku (8 l) krmení a MUSÍ být řídké 1:1. Pak je to přesně 5 kg suchého cukru. Takových dávek musí dostat podle toho, kolik zbylo medu ve VN (u 30 asi dost, u 24 skoro nic a u B nějak mezi) tolik aby dostaly nejméně 20 kilo suchého cukru, max asi 30 kg (v jalovém roce). Do konce srpna, nejdéle půlky září (9 měsíc) musí být nakrmeno, raděj dřív. Ale VN se nesmí ulejt, musí jim zůstat volné buňky kde bude zimní chumáč. Je to tam, kde se vylíhne polsední plod. Protože mají pod sebou POL, dají se ulejt snadno, musí se to pohlídat. někdy totiž ukončí plodování už na začátku 9 měsíce. V žádném případě se nesmí krmit po malých dávkách jako to je často vidět třeba až do října. Pak budou pořád plodovat, protože jim to cmrndání simuluje stálou snůšku.

Vč je nakrmené, je půlka září (15.9.). Teď se dá KK mezi VN a POL. Opakuju. POL se nechá jak je, ani ho neprohlížím (co bych tam viděl), na něj se dá KK (ani jí neprohlížím, co bych tam viděl), na to VN a pozor, teď to přijde. Na to prázdný NN a dekl teprve na to. Musí mít nad sebou tento prostor kam jim utíká všechno teplo a to zajistí, že jich po 10.10. nebude mít 90 i víc % plod. Tehdy se dělá první fum. Prázdný NN je na nich celou zimu, aby je náhodou nenapadlo začít plodovat. Zateplí se až po Silvestru.

Druhou fum nedělám, po první spadne v průměru do 5 brouků, 30 dní v srpnu (august) měly Gabon, KM nedávám nikdy a ani nic jiného. Před vánoci to jistí aerosol acetonem. To je celé moje léčení, letos jsem měl v zimní měli u 52 vč jednoho brouka, u všechn doromady slovy JEDNOHO BROUKA.

Jo podložky mám po celý rok a čas od času se podívám, hlavně třeba když dám G a nebo po FUM abych věděl, co padá. Dna mám pevná bez sejta, podmet 18 mm, tak je vysoké letní česno přes celý úl, stačí bohatě a žádný jiný přívod vzduchu nepotřebují, naopak, ve videu, které jsem dneska dal, myslím říká (Klíma?), že stačí i v létě i menší česno.

A jak to, že nemám brouky? Štěstí? Pouze štěstí? Možná. Hlavně ale neberu pyl a tak zimní generaci "nekojí" včely, které strádaly nedostakem bílkovin. Nikdy nekrmím ničím umělým, nikdy. Jen cukr nebo med. Proč? No proto, že nevím, co to se včelami dělá, tak raděj ne. Nikdy nedělám včelám nic o čem si myslím, že by jim mohlo nějak vadit, poškodit je i sebeméně stresovat. Opakuju to pořád, Češi říkají: "Stokrát nic umoří i vola."

Co ještě nedělám? No nedělám jim zimu na nohy sejtem, jak by se komu líbilo kdyby vám u baráku někdo utrhal podlahy a dal sejto? Nikdy nemají průvan, taky ho nemám rád. Mají v úlech v předjaří mokro, no ano, potřebují vodu přece, nebo je Příroda blbá? Něco jim tam sem tam zplesniví? No a Fleming a Penicilin, co? Kapišto? Copak já vím, jestli ty plísně dokonce nepotřebují? Měly je tam v předjaří miliony let, proč ne teď?
Kde to nejvíc plesniví, no dole, tam mám KK a pod ní POL, z obojího udělám přece nový POL a zbytek půjde do kotle a lisu. Ano, každý rok se "recykluje" kromě vysokého dílla v popsaném množství taky nejméně tento jeden celý NN.

Asi potřetí jsem tu napsal svojí Metodiku, pokaždé jinými slovy, pokaždé to samé, prosím o sdělení, je to srozumitelné? Kamler o tom napsal knihu (nečet jsem jí) já tady toto, určitě to není dlouhé jako kniha. Stručněji by to někdo dokázal? Já ne. Myslím, že to je komplet metodika použitelná hned už letos.

Ještě dodám nač jsem zapomněl. Kdo nezimuje s KK a chce udělat polštář v době, která se blíží (může už teď), prostě POL sestaví popsaným způsobem z nejhorších N rámků, jaké najde (nejsou-li tak samosebou klidně z výstavních) + nízkých SR.

Příspěvek: #1031

Tome, odevzdal jsi skvělou práci a ti co v DS tápou a takových je zde většina, by ti měli poděkovat. Jasně, stručně výstižně a mnozí jistě ocení i blbuvzdorně. Jen tak dál! R. S.

Příspěvek: #1032

Já včelárim v dadante bez polštáru a ide to podstatne jednoduchšie.Plodisko mám z optimalizované len na jeden vysoký nadstavok a o ten sa starám.Krmím do krmného nadstavku a ten v auguste podstavujem,takže polštár je len na zimu.Takto mi to vyhovuje.Včeláril som aj s polštárom, ale nič pozitívne to neprinieslo,len práca na viac.Z ostatným sa dá súhlasiť.

Příspěvek: #1033

(08.03.2020 23:33)Albert Gross napsal(a):  

(08.03.2020 10:50)supec napsal(a):  VČELAŘENÍ V DADANTU (Ing Stanislav Heczko)
je to v pdf na webu

Neviem to nájsť

Je to na uloz.to
(zadat jen název knihy do vyhledávání)

Ilustrace rozložení rámků a nástavků jsou tam také.
https://uloz.to/hledej?q=V%C4%8CELA%C5%9...mplete=std

Příspěvek: #1034

Tome paráda. Krátké a výstižné. Jenom prosím, v těch zkratkách jsem nerozšifroval co je to to KK. Holt také nevím vše. Ale je to velmi hodnotný příspěvek.
JK

Příspěvek: #1035

myslím že je to "Krmní Komora" (KK)..

Příspěvek: #1036

(11.03.2020 9:44)Josef Křapka napsal(a):  Tome paráda. Krátké a výstižné. Jenom prosím, v těch zkratkách jsem nerozšifroval co je to to KK. Holt také nevím vše. Ale je to velmi hodnotný příspěvek.
JK

No ja som preto prispevky kde su skratky prestal citat lebo potom neviem o com je rec a nie ze by ma to nezaujimalo.... a nie je to skratka iba KK ale aj kopec inych.... aspon prvu zmienku by som dal plny slovny vyznam za to hned skeatku a potom uz v texte len skratky....

Příspěvek: #1037

Díky pane Křapko a díky pane Goro, ano, je to krmná komora.

Mám kámoše, který celý rok vzpírá tento nízký nástavek plný jarního medu (musí být bezpodmínečně pořád v nejvyšší pozici v úle), který se hůř prodává a že ho jako nechá včelám a ušetří si práci s odvíčkováním 11 rámků, vytočením, rozpuštěním odpovídajícího množství cukru a zase nakrmením do této KK. To má logiku a při jarním rozvoji med nic nenahradí.

Jenže. "Jeden háček ale ve všem musí být", jak zpíval pan Neckář v jedné písni mého mládí. Tady je to doslova hák a stojí za zamyšelní následující fakt. V některém ze starých Překladů z 50 nerbo 60 let 20 stol (nebo jinde z té doby) je zveřejněn sovětský pokus, který spočíval v tomto.

Povšimli si (určitě to pozoroval každý i u nás), že za určitých podmínek, když se stihne vzít vč med, velmi rychhle naplní medníky znovu. Kde se nepodařilo vzít med, zůstane jen ten jeden plný a níže postavený prázdný medník je jen málo zastříkaný.

Pro začátečníky jednodušeji. Zkrátka. Vč, které žádný med nemá se snaží očividně víc než takové, které má "své jisté" už doma. Bylo to třeba ještě dokázat vědeckým pokusem.

Soudruzi na několika místech obrovského státu provedli následující pokus. Běžně chovali kolem 100 vč na jednom stan. Vč rozdělili na sudá-lichá. Jedněm pomocí hadiček, vývěv a nepatrného přetlaku posílali do úlů vzduch ze skladu plných plástů a druhé skupině vzduch ze skladu prázdných souší. Pokus opakovaně potvrdil obrovské rozdíly ve velkých desítkách % (přesná čísla jsem za 50 let zapomněl, omlouvám se, stejně jako už nevím jistě zda jsem to vyčetl v OVP). Pokus byl opakován několik let po sobě, vždy se stejným výsledkem, jen průměrné množství medu se podle roků lišilo v jednotkách %.

Resume:

Nechávat včelstvům med celou sezonu a vytáčet pak až nakonec je nerozumné a znamená to v každém případě bez výjimky ztrátu části a někdy podstatné části medu v tom roce.

Znám u nás pána, který má jen vysoké medníky 39x30, mřížku, převěšuje plod, prostě klasika z osmdesátek. Vytáčí celou sezonu každý den nebo obden a má neuvěřitelné výnosy. Vždy vezme v každém vč 2-3, někde jeden plný plást a nahradí to soušemi.
Viděl jsem nějaký Maďarský film, kde totéž dělal včelař, měl ležany veliké míry a taky bral všude jen dva rámky medu a úl doplnil suchými. Ve filmu to byla taková rutina, musel to být skutečný včelař, působilo to neskutečně důvěryhodně, pohyby toho včelaře a jistota, to byl prostě koncert lidské práce. Myslím si, že to funguje.

Co si kdo s touto informací udělá je každého věc. Považoval jsem za poctivé to sdělit. Já, ač to vím, tak jsem se k obdennímu vybírání několika málo plných medových plástů nedopracoval.

Příspěvek: #1038

To s tím otáčením medu tu popisoval Louky už dávno!

Příspěvek: #1039

Mna tiez moj "skolitel" ucil ze ked maju vcely nad hlavou 20kg medu vedia ze spajza je plna a staci len doplnovat...
Myslim ze to ma logiku ... ci ju maju aj vcely neviem ale hlupe urcite nie su.
Pokus by bol jednoduchy... dva podobne silne ule a jednemu nechat med tak ako je a druhemu ho pravidelne odoberat....
Pokus realiziovat po slnovrate aby nechceli zobrat nahodou roha ked sa budu nudit....
samozrejmostou je aby bola vydatna znaska.

Příspěvek: #1040

spd

Já zas vše přirovnávám k lidem a je neuvěřitelné, jak moc toho máme společného i když hmyz se od lidí liší neskutečně.

Přece když se založí mladá rodina, nemají nic nebo málo, oba se snaží víc, než je běžné. On zpravidla dře 15 hodin denně, zábavy a koníčky odloží, staví barák či adaptuje byt atd.

Ve chvíli, kdy má dům postavený, rodinu zajištěnou, plné konto, změní práci kde asi vydělá méně, ale nenadře se tolik a dělá jen těch 8 hodin. Má najednou čas a začne pokukovat po milenkách (u včel rojení), stará doma přece mezitím zestárla...

Tady podobnost končí. U lidí se většinou nepodaří přimět starou aby vysmahla i s dětičkama, ale bývá to naopak, on musí nechat jí a dětem co má a s holým zadkem a prázdným kontem táhnout jinam...
A baba začne žít .