Příspěvek: #1041

No tvl tady se to zvrhlo

Příspěvek: #1042

tom.50 mám dotaz. Kam dáš ty zakladené mezistěny z NN který je na VN. Popisuješ jej jako stěžejní bod DS. Takže mne to zajímá. Odhad je že jsou dobré na posílení těch smetenců co vytvoříš z VN.

Dále jak stím nametencem který utvoříš z té černoty (jak píšeš). Necháš ho ve sklepě, převezeš ho jinam, necháš ho vedle, uděláš z takového smetence něco jako přeleták, atp. Dorovnáváš ho zřejmě následně asi přesunem vyb. plodu z VN.

Jinak k vysvětlení medu po celý rok a jedno medobraní. Fígl těchto provozů je vtom, že používají rozdělený medný VN s plodem k posílení dělence. Tak se med přesunuje bez přemetání dělnic a k tvoření včelstev tak dlouho, dokud se podle průběhu sezony zvyšují stavy, je dostupný inventář atp. Samozřejmě nárazová snůška vše rychle zastaví a medobraní se provede s ohledem na dostupný prázdný souše, které se rychle ze skladů vyčerpají a nejsou pro nové oddělky již dostupné.

Za tykání se omlouvám, ale v diskuzi o včelách jsem snad tykáním nikomu neublížil.

Příspěvek: #1043

(11.03.2020 11:12)spd napsal(a):  

(11.03.2020 9:44)Josef Křapka napsal(a):  Tome paráda. Krátké a výstižné. Jenom prosím, v těch zkratkách jsem nerozšifroval co je to to KK. Holt také nevím vše. Ale je to velmi hodnotný příspěvek.
JK

No ja som preto prispevky kde su skratky prestal citat lebo potom neviem o com je rec a nie ze by ma to nezaujimalo.... a nie je to skratka iba KK ale aj kopec inych.... aspon prvu zmienku by som dal plny slovny vyznam za to hned skeatku a potom uz v texte len skratky....

Znát včelařské zkratky, to je nutnost na včelařském fóru

---

(11.03.2020 11:44)tom.50 napsal(a):  Znám u nás pána, který má jen vysoké medníky 39x30, mřížku, převěšuje plod, prostě klasika z osmdesátek. Vytáčí celou sezonu každý den nebo obden a má neuvěřitelné výnosy. Vždy vezme v každém vč 2-3, někde jeden plný plást a nahradí to soušemi.
Viděl jsem nějaký Maďarský film, kde totéž dělal včelař, měl ležany veliké míry a taky bral všude jen dva rámky medu a úl doplnil suchými. Ve filmu to byla taková rutina, musel to být skutečný včelař, působilo to neskutečně důvěryhodně, pohyby toho včelaře a jistota, to byl prostě koncert lidské práce. Myslím si, že to funguje.

Myslím, že něco podobného ve Včelařství popisoval i pan Volejník, že včely nevytáčí jen z nich odebírá. Taky psal, že na jaře, když přijde snůška, že by včelstvo mělo mít vybrané zásoby.

Příspěvek: #1044

Dá sa vytáčať po troškách v priebehu celej sezóny, dokonca bez ohľadu na to, či je alebo nie je poriadna znáška. No denne asi nie, ale len obdeň. Jedeň deň zakŕmiť, druhý vytočiť...a takto "kolem dokola"... Lebo i takí že vraj sú...

Příspěvek: #1045

(11.03.2020 13:41)gupa napsal(a):  tom.50 mám dotaz. Kam dáš ty zakladené mezistěny z NN který je na VN. Popisuješ jej jako stěžejní bod DS. Takže mne to zajímá. Odhad je že jsou dobré na posílení těch smetenců co vytvoříš z VN.

Dále jak stím nametencem který utvoříš z té černoty (jak píšeš). Necháš ho ve sklepě, převezeš ho jinam, necháš ho vedle, uděláš z takového smetence něco jako přeleták, atp. Dorovnáváš ho zřejmě následně asi přesunem vyb. plodu z VN.

Jinak k vysvětlení medu po celý rok a jedno medobraní. Fígl těchto provozů je vtom, že používají rozdělený medný VN s plodem k posílení dělence. Tak se med přesunuje bez přemetání dělnic a k tvoření včelstev tak dlouho, dokud se podle průběhu sezony zvyšují stavy, je dostupný inventář atp. Samozřejmě nárazová snůška vše rychle zastaví a medobraní se provede s ohledem na dostupný prázdný souše, které se rychle ze skladů vyčerpají a nejsou pro nové oddělky již dostupné.

Za tykání se omlouvám, ale v diskuzi o včelách jsem snad tykáním nikomu neublížil.

Tykání mi neublíží, jen mě život naučil, že se mnohem blbějc říká vy vole než ty vole, tak abych vám zabránil mi nadávat a ještě jinak, prostě mi od někoho tykání vadí, určitě nebudu nikoho jmenovat, stejně se na Richtra nikdo neptá.

K dotazu. Napřeskáčku.

Nemám sklep a tak smetence nedělám, dělám jen oddělky a jen z vysokých rámků, taky přece kvůi obměně vysokého díla. Přeleták jsem se nějak nenaučil používat, pro mě moc práce a nebo jsem byl línej tu výhodu přeletáku pochopit. Já pak nevím co se starou matkou v mateřáku. Vyměnit jí? Co když je dobrá? A když jí vyměním, nebude to vitální jako oddělek atd.

Nízké M, které mi v prvním NN nad VN zakladou, proto na prostředek dávám M, aby se to dělo minimálně, takové vytočím po vyběhnutí, nebo když přidávám další NN pd tento s několika zakladenými, přendám je zase tam, kde byly, to nejčastěji. jejich med je jejich.

Oddělky nikdy nijak nedorovnávám. Když to jde, odvezu je na jiné stan, to je samosebou lepší, jak musí zůstat na stejném, musí se ještě sklepnout včely nejméně z jednoho plodového rámku. To už nějak dělám "profesionálním" odhadem. Kdo tento terminus technikus nezná, to není machrování, to je popis nepopsatelného = jakési celoživotní zkušenosti.

Poslední odstavec jsem nějak líný pochopit - nikdy nebudu mít vysoké medníky a nikdy nebudu vytáčet na konci sezony. Já se nesnažím ve své včelařině napodobit fabriku. Taky ztekutit řepkáč ztuhlý v rámkách je docela voser co sežere spoustu energie a jde to vůbec tak, aby to šlo vytočit? Jeden kámoš dal rámky, napůl zavíčkované s nezralým medem, aby jim udělal situaci jako že nemají nic a nabudil je prázdnými plásty, do kotelny, kde kvůli TUV (sakra, Teplá Užitková Voda) topí i v létě každé 3-4 dny. Med v rámkách vyschnul na jakousi smůlu, myslím, že to vytavil na vosk i s medem.

Tak jsem snad odpověděl, Snažím se vysvětlovat jak nejlíp umím.

---

daniel

Mockrát jsem tohle slyšel. Taky jsem ale slyšel, že když je snůška, včely prý krmení neberou a popravdě jsem to v životě nezkoušel, víte vy a nebo někdo jiný, jak to je? Berou cukr? (nebo prý inverty a pak to vytáčejí, moc nevěřím). Díky
Jo a ty zkratky mi, prosím, promiňte, některé štve že píšu moc dlouhé příspěvky, poděkujte jim a klidně veřejně jim pěkně poděkujjte, oni už budou vědět kteří to jsou

---

Misoka

Když se zimuje s KK, tak jí do jara pod nohama "vyčistí", ale hlavně, tyhle rámky byly v úle když se léčio a i kdyby byly zlaté, jdou na vyvaření. Vysoké rámky se nikdy nevytáčejí a tak v medníku může být cukerné krmení jenom takové, které by tam vč přeneslo. Ale odkud? Dole už nic není přece, vše proměnily na plod a včely.

Pan Volejník myslím má jen vysoké medníky, tam je všechno jinak a tak se běžně vytáčí nespotřebované zimní zásoby, jinak to ani nejde. Tak asi tak. Právě jsem napsal další důvod proč Dadanta.

Příspěvek: #1046

Tome, víte moc dobře, že nejde o počet řádků, ale o to, co napíšete.....a dyž je teho potom eště hodně......Třeba příspěvek v temto vlakně o vašem dadantu 1030 je dobrý, aj dyž je delší.

Příspěvek: #1047

Díky za reakci, ještě mne zajímá otázka čím si vysvětlit to, že matce se víc líbí ve VN než v NN nad VN když do POL vpohodě klade.

Příspěvek: #1048

Že by trubčí plásty?

Příspěvek: #1049

gupa 1047 snad jsem pochopil otázku správně, prosím otázky méně stručně

Nevím, jak bych mohl? Přesněji co si o tom myslím a jak se snažím, aby tomu tak v max% případů bylo, vám vypíšu.

I mě se to děje a obecně tomu není věřeno, v jiné souvislosti píšu, že většina v prvním NN na VN neklade, pokud má VN+ POL aspoň 150, lépe 160 dm2, ne však neomezeně moc. U míry 390x30x11 a POL39x15x11 dávám 6 TR + 5 DĚL. U jiné míry to bude jinak, TR by mělo být asi 20-30dm2 v úle každého typu, pokud se vědomně neomezuje plodování.

Vysvětluju si to následovně. Vč rádo dává trubce na periferii, tedy mezi česno a dělničí plod. Je tomu tak proto (vyčteno, ne tedy moje nějaké fantasmagorie, kde vyčteno nevím), že metabolizmus TR plodu vyrábí teplo a vzduch z venčí se tam samočinně předehřívá. Důležitější je ale druhý důvod proč vč dává plod na periferii = dolů. Když se prudce ochladí a vč se musí stáhnout, obětuje plod postradatelnějších trubců. Bez nich přece vč přežije v pohodě, když by přišlo o část dělničího plodu, ohrozilo by ho to.

Jestli jste četl pozorně, jasně tam říkám, že se trubčáky (nejlépe jeden hotový, aby přiměl matku slézt dolů co nejdřív) prostřídají (nemám rád slovo zebrování) s dělničáky. Asi by mohla být trubčina pohromědě a dělničáky u stran, nevím, vysvětlím proč to "zebruju". No přesně proto, na co jste se bystře zeptal. A narážka na vaší bystrost není nic pejorativního, naopak, udělal jste mi radost, že jste to postřehnul. Vy na čtené myslíte.

I TR plod je furt plod přece a ten chtějí mít vždy pohromadě kvůli vyhřívání celistvého plodového tělesa a to přece platí i dole v POL. Aby tedy "navázaly", nebo prostě spojily plod TR, nic jiného jim nezbyde, než přimět matku zaklást i dfělničáky, které jsou nastrkané mezi trubčáky. Podmínka je teplo ode dna = žádné síto!. Tudíž pak matku už nebude nic rajcovat (nebo ne tolik - mají už dělničího taky dost, právě dole přece), aby vylezla nahoru do prvního NN. Ale jak říká pan Cimala, ne všechny matky to pochopí, co se od nich žádá, některá holt nahoru na 2-3 prostřední N rámky vyleze. Odpustíme to těm méně chápavým? Pan Cimala odpouští a já taky, co vy gupa?
Možná by stálo za to, snažit se matky, co kladou "nadnormativně" (Singer třeba) nemnožit a nepodporovat. Ale to se líp řekne než udělá, aspoň mě se to dlouhodobě nedaří a furt nějaké nezodpovědné (nechápavé) "masařky" mám.

No a ti bystří pochopí, že proč brojím proti sejtům ve dně. Táhne odtud ZIMA a ta zjara strašně vadí a kdo budete chtít mocí mermo furt monitorovat, ani se o Dadant ala Tom nepokoušejte, na POL se vám vyreflektujou zvysoka! Proč je monitoring nesmysl jsem tu opakovaně vysvětlil mockrát. Víc udělat fakt nemůžu. Vysereflektujte se na monitorig, v ušetřeném čase včelařte, chovejte zdravá silná včelstva a když je nebudete týrat průvanem očkama, nebudete mít ani moc brouků. Ničte brouky předem, preventivně, teplem v medníku a ne že budete "hlídat" až jich je tolik, že je to už jedno...

Mě někdy monitorovací doktrina přijde, jako cílevědomé pěstování brouků a čekání až jich je dost na to, aby stálo za to nějak zasáhnout, nebo co. Copak jsme všichni veterináři abychom to dokázali správně vyhodnotit? Já tedy určitě takový odborník nejsem a tak na nic nečekám.

Příspěvek: #1050

Radit nemonitorovat je špatně, zvládám to aj á a to su enom zootechnik...

Příspěvek: #1051

K příspěvku 1049 cituji:
Vysereflektujte se na monitorig, v ušetřeném čase včelařte, chovejte zdravá silná včelstva a když je nebudete týrat průvanem očkama, nebudete mít ani moc brouků. Ničte brouky předem, preventivně, teplem v medníku a ne že budete "hlídat" až jich je tolik, že je to už jedno...

Již staří bastlíři (míněno radioamatéři) tvrdili, že měřit znamená vědět.
A proto se ptám, co mají zasíťovaná dna společného s průvanem v úlovém prostředí? Vždyť pod sítí jsou podložky, které dno uzavírají. Záleží ale na "konstrukci" a požadavcích včelaře na možnost odvětrávání úlového prostoru v letních vedrech... No a k tomu odporu k monitoringu, ten lze provádět i jinými způsoby. Jo, měřit znamená vědět.
Hezký den. A zkusím předstírat nějakou práci, pokud mi to vítr dovolí. Mimochodem, všimli jste si také, že letos jsou ty nástavky opět o něco těžší ??
Čím to asi je??
JK

Příspěvek: #1052

Asi nemáte pravdu pane Křapko. Třeba větrání v létě. Už je mi trapné to pořád opakovat o té klimatizaci, nemysleme proboha pořád za včely, ty si uměly letní tepla odvětrat miliony let. Až přišel člověk, muž s technickým myšlením a začal problém. A nebo jinak. Já viděl přednášku na YT a odkaz jsem (myslím už potřetí za několik let) dal minulý týden. Já se inspiroval hned (popravdě jsem monitorovat nezačal nikdy) a mám živé včely. Mnozí monitorovali a nemají je.

Sám si odpovídáte, že při sejtech záleží na konstrukci a protože to utěsnit jde velmi obtížně, je lepší mít dno pevné, protože monitoring je nesmysl, mockrát jsem to vysvětlil. A stejně marně.

A srovnávat přírodu, živý svět s elekrotechnikou, nezlobte se pane kolego, asi právě z tohoto přístupu pramení drtivá většina potíží ze zdravím a vitalitou včelstev. A vy nevíte, že vaše včely mají brouky i bez monitoringu? Já vím, že moje je mají a i kdyby je neměly dneska, zítra někde něco vykradou a vše je jinak. Opakuju, vy a ostatní monitorovači čekáte, až bude brouků dost - až budete vědět. Místo toho já nevím nic o broucích ve svých včelstvech, ale dělám opatření aby nebyli žádní a i kdyby se tam nějaký dostal, zabiju ho při preventivním ošetření a nemusím vědět, zda byl sám, nebo měl několik kámošů a nebo několik stovek kámošů. Ve skutečnosti se většinou druhý den po aplikaci podívám do pár vč a už roky vidím to samé. Žádné nebo jen pár brouků, když 15 v jednom z 10 úlů, zbystřím!

I to, že Amitraz a Flum je tisíckrát méně jedovatý než KM - přesněji mikrogramy proti dekagramům jsem tu vysvětlil. Jak nemít med v plástech, které jsou tím nasáklé, taky, co víc mám ještě udělat? Co kdo chce ještě vědět víc? Nestačí?

A ještě jinak. Když tu ještě nebyl VD, jaké tu byly úly? Měly síta ve dnech? Měly očka? Všechny? Měly vysoká dna? Měly vůbec oddělitelná dna? Ne! Dřívější úly měly okýnka a furt se vyřezávala zavíčkovaná trubčina - tím šlo pryč 90% brouků. Ale přišel Boháč, PSNV, adorace Amerického úlu, vylepšeného o vysoká dna s divočinou a líhní brouků a síty a podchlazeným dělničím plodem a pak nevitální háklivé včely k virózám a jiným nemocem a další moderní vychytávky a výsledek se dostavil.

Já, když mi nastane problém, první co vždy udělám je, že se zeptám, co je nyní jinak než dřív, když problém ještě nebyl. Druhá otázka je, jak skloubit nové a nepopřít výhody starého. Zatím mi to vychází a nabídnul jsem všem, že to můžou zkusit taky a napdobit. Jen varuju, že ne jen část, myslet si, že musím monitorovat a budu zastuzovat plod? Tak je lepší nezkoušet nic a hořekovat a trnout strachy, kdy...

Obsahuje jedna jediná, ČESKÁ kniha nabádání dělat v úlech průvan? Zastuzovat v plodišti plod v časném jaru? Ale nejen zjara, jak je asi vč v červnových monzunech když se udělá přes den 10, je vlhko, furt prší, foiuká vlezlý vítr a v noci je 5 a ve dně sejto, které nedokážou ucpat? teplo a teplo, to tvrdí každá stará kniha, ale mnozí naším pohrdají a zlíží se v Západním, tak jo, no...
Radí nějaká stará česká kniha pouštět do medníku předčasně? Zvětšit prostor o 100% naráz? Trhat plod? Tvrdím, že to neradí ani jediná. Přesto to skoro každý dělá. A pak se stráááášně diví...

Příspěvek: #1053

Když tu ještě nebyl VD, jaké tu byly úly? Měly síta ve dnech? Měly očka? Všechny? Měly vysoká dna? Měly vůbec oddělitelná dna? Ne! Dřívější úly měly okýnka a furt se vyřezávala zavíčkovaná trubčina - tím šlo pryč 90% brouků

tak byl tu ten brůk nebo né? jak mohlo jít 90% pryč, dyž tu nebyl...

Příspěvek: #1054

Otázka pro Tom-50. Mohl byste v krátkosti shrnout metodiku vašeho včelaření? Vím ze používáte Dadant , velké ramky v plodišti , nastavek s trubcinou pod plodistem, nízké pevné dno ( 18mm) a nízké nastavky jako medniky. Fólii nahoru používáte. ?Strop zatepleny v létě i v zimě. Lecite Gabonem a fumigaci. Mužů vědět kdy? A pak by mě zajímal Váš způsob vytáčení ( kdy a kolikrát) a krmeni ...kdy jaké dávky jak dlouho. Děkuji za odpověď.

Příspěvek: #1055

(04.12.2020 18:37)jirka.marx napsal(a):  Otázka pro Tom-50. Mohl byste v krátkosti shrnout metodiku vašeho včelaření? Vím ze používáte Dadant , velké ramky v plodišti , nastavek s trubcinou pod plodistem, nízké pevné dno ( 18mm) a nízké nastavky jako medniky. Fólii nahoru používáte. ?Strop zatepleny v létě i v zimě. Lecite Gabonem a fumigaci. Mužů vědět kdy? A pak by mě zajímal Váš způsob vytáčení ( kdy a kolikrát) a krmeni ...kdy jaké dávky jak dlouho. Děkuji za odpověď.

Mohl bych. Ale.

Děláte si srandu? Vy nejdřív palcujete, že lžu a pak ode mě něco chcete? Najednou byste se nebál mojí lži?

Navíc jsem to tu popsal několikrát, podrobně, vy jste to nečetl? Ale to jste měl. Já vím, moc dlouhé příspěvky a vy chcete holvětná hesla, štěky, nakonec to i teď píšte, že to chcete v krátkosti. Akorát, že těmi štěky se nic kloudného sdělit nedá. Někteří četli pozorně, všechno a nelitují. Vy si to najděte sám, snažte se.

Příspěvek: #1056

a je to tu zase

Příspěvek: #1057

Já se fakt tetelím blahem nad vystupováním tohoto živočicha.

Příspěvek: #1058

(04.12.2020 21:42)patko79 napsal(a):   a je to tu zase

Co je natom tři čtyři hodiny sedět a poslouchat nějakou dotovanou přednášku, nebo, co je natom sedět, klepnout na tlačítko pod příspěvkem s názvem "Vyhledat" a tři, čtyři hodiny číst. Je to stejně zabitý čas, akorát jiný přístup s předáváním informací. Jestli mají hodnotu, otom rozhodují jen ověřené zkušenosti.

Příspěvek: #1059

Vy si to najděte sám, snažte se.
Tome, ale najít to není vůbec jednoduché. Včera mě chytla líná, v televizi sraágory a tak jsem hledal. Dostal jsem se až někdy do března a nic jsem nenašel. Opravdu by bylo tak těžké odkázat zájemce na dva tři stěžejní příspěvky abychom se nemuseli prodírat neskutečným množstvím příspěvků tzv. o ničem. Ono u tak plodných autorů je to velmi obtížné! Zdraví R. S.

Příspěvek: #1060

Já bych se přimlouval taky o trochu Vaší schovívavosti. Jste textově plodný, jak nikdo tady. Sednout na hoďku a napsat v kostce třeba čtyči, pět A4 musí být pro Vás malina a nemusíte se v dalších článcích tak vybavovat, stačí odkaz a je to.
Dělal jsem si předloni výpis Havelky, cca 1300-1500 článků celou zimu. Třikráte jsem to pročetl a zjistil jsem, že na to nemám ani fyzicky, ani časově a psychicky ? A hledám něco jednoduššího, normálnějšího pro inspiraci.
Zkuste, jestli by to nešlo hodit se všechny podstatné, důležité věci z Vaší zručnosti a zkušenosti. Řek bych, že se o Vaše zkušenosti zajímá docela dost lidí.
Jestli je to Vaše extra Now-Haw , tak to řekněte a nepište. Ale myslím, že by si to pročetlo nás více, byť by to bylo třeba na hodně listů. Jo a asi do jiného linku, třeba "Jak to dělám já" ?
Tome dik, ať se rozhodnete jakkoli.