Příspěvek: #41

Taky jsem líný, nyní nedrátkuji ani v Dadantu, nedávám tam skoro ani mezistěny a slovo rozšiřování tam má skutečně význam rozšiřování. Z tohoto pohledu je to nepodstatné. Navíc právě NN medníky mohou být extra nízké - L1/2.
A pak si vyberte úl. .-)

Příspěvek: #42

Díky za morální podporu :-), do profilu ještě vše doplním. Jsem 450 m.n.m. a na optimalklub jsem se jiz dnes díval. Nevím kde bych hledal informace nebýt takovéhoto fóra. Kamarád je šikovný truhlář, tak mi určitě podle výkresu za slušnou cenu nástavky vyrobí a přířezy objednám přes net a mám přes zimu hned zábavu si vše ošahat a vstřebávat informace. Jen jsem se zmínil dnes jednomu včelaři a už mi nechával oddělek z příštího roku. Stejně si ale asi jeden koupím od někoho ověřeneho.

Příspěvek: #43

Určitě je třeba začít s více oddělky nebo včelstvy, ale jestli to že je někdoověřený či prověřený hraje roli. Jsem jaksi již asi paranoidní - pořád vše posuzuji a hodnotím jako marketing, ekonomické zájmy atd. I ta doporučení na nákupy od prověřených a zapsaných co ve svých článcích doporučují ti zapsaní a prověření. Kým?
Je třeba si lidi prověřovat osobně.

Viz třeba vlákno o dotacích pro ty co prodávají matky.

Příspěvek: #44

Čo mňa najviac odrádza od nízkych nadstavkov je krútenie dreva. Mal som nadstavky už od 5 výrobcov. Ešte sa mi nestalo, aby mi drevo neskrútilo, čím nadstavky už presne na seba nepasovali, ale vznikali medzi nimi diery, či už menšie alebo väčšie. Či to je nekvalitnou výrobou, alebo mám včely na príliš vlhkom mieste, neviem. Ale dosť ma to stále štvalo. No a ešte drevo aj praskalo. Úplný extrém boli NN, čo sa po týždni nedali použiť. Tie "najlepšie" vydržali pár mesiacov bez pokrútenia. Občas sa nejaký popravil, veď drevo pracuje stále, ale tepelné straty cez tie "fúgy" boli fest veľké. Čo sa týka tej hrubej latky rámikov u LG, mal som aj 19mm aj 10mm hornú latku, dolnú vždy 10x10mm. Žiadny rozdiel som nespozoroval. A čo sa týka šetrného rozširovania, hmm... keď mne treba rozširovať, to už je taká doba, že je v podstate jedno, či NN, či VN. Ale manipulácia s NN a ešte neuteplenými, je super, je to fest ľahké oproti napr. izolovanému b10 medníku, ten je ťažký ako krava. A práca s celými NN... Non sens... Tak či tak pracujem aj s rámikmi. NN sú podľa mňa do nárazových znášok v nižších polohách priam ideálne, vo vyšších polohách si myslím, že to, čo sa propaguje ako ich veľké výhody, sa stráca... Zatiaľ svoj najväčší nedostatok vidím v tom, že neviem dostať v NN včely do potrebnej sily. Viem ich fest silné zazimovať, čomu sám ešte dobre nechápem, ale zimujem oveľa silnejšie včelstvá ako všetci na okolí. Počas znášky v júni však sú už podstatne slabšie, ako majú iní včelári. Keď som to skúsil v Jumbách, bolo to výrazne lepšie. Ešte sa pohrávam s tým uteplením. Ale tá logika, že včely nepotrebujú uteplenie ma akosi nechce pustiť. V zime je mi to jasné, nepotrebujú. Ale v lete a hlavne na jar...

Příspěvek: #45

Uteplenie úľa a tiež krútenie dosiek v nadstavkoch má zaujímavo vyriešené Jan Jindra. Ten vyrába nadstavky z polystyrénu.

Příspěvek: #46

Polystyrénové úle poznám. Nemám ho rád (polystyrén). Aj to hralo rolu pri rozhodovaní v začiatkoch, či uteplené alebo neuteplené úle.

Příspěvek: #47

Polystyrenové úly se dají koupit od různých výrobců, třeba zde, a nebo zde (prodává je např. Sedláček). Ale tyhle profi nástavky jsou poměrně drahé, když si je uděláte sami dostanete se řádově na desetinové náklady (inspirace zde, nebo zde) a pokud uděláte nějakou hezkou povrchovou úpravu, tak ty nástavky ani tak "nekřičí". Uznávám, že dřevo je dřevo, ale polystyrén nezatracuji.
Co se týče té silné horní loučky u Langstrothu, tak je to velmi pohodlné na manipulaci, dobře se berou a i když máte rukavice prsty vám nezajedou do medu. Každopádně srovnání originál Lang rámku, rámku se sníženou horní loučkou a plastového rámku jsem již ukazoval zde. Vždy je to kompromis mezi komfortem včelaře a komfortem včely.
Karle, to že jsi paranoidní ještě neznamená že po tobě nejdou . Ale teď vážně přijde mi, že každá liška chválí svůj ocas a výrobce zeteplených úlů těžko bude chválit něco jiného a naopak. Nebo jsou tu jen subjektivní zkušenosti, protože vím, že jako včelař s pěti včelstvy těžko mohu dávat nějaké věrohodné statistiky. Řekl bych že ve své latině si včelaři nic nezadají s rybáři a zkazky o tom jak někdo z úlu vytočil 120kg medu a na zimu zakrmil 5kg cukru je třeba brát s rezervou. Pokud vím tak v ČR věrohodné srovnání dělal akorát pan Čermák a nebo je třeba se kouknout na zahraniční výzkumy, třeba sem.

Příspěvek: #48

Nezkoušel jste někdo mezi dva nízké nástavky vystrojené nízkými rámky vrazit doprostřed dva vysoké, které by to propojily a matka by mohla používat k přelézání. Takové rámky třeba Rámek 39x34,7 dělá Sedláček. Možná by to bylo dobré v kombinaci s použitím hřebenů místo mezerníků. Je sice pravda, že pak ztrácíme možnost práce s celými nástavky ale zase by to mohlo v horských oblastech urychlit jarní rozvoj tak jako kombinované včelaření s vyšším plodištěm.
Někdo tu už zmiňoval, že s úspěchem používá vysoké rámky přes dva NN, ale nevím zda to někdo nekombinuje přímo v rámci těch dvou NN.

Příspěvek: #49

Jo, právě to zkouším: dostal jsem dva oddělky na vyšší míře (30 a 34 cm), na dvou a třech plástech, a přendal je do Langu. Aby se to vešlo na výšku, tak je to přes dva NN a ještě kus do vysokého dna. Zbytek dostaly trámky a pěkně to zastavěly odshora až dolů. A k mému překvapení to stále jde dobře rozebírat. Další se uvidí na jaře. Fotka je z půlky července, teď už jsou plásty pořáááádně velké.
Ivan Černý

Příspěvek: #50

(10.09.2013 14:55)JKL napsal(a):  Nezkoušel jste někdo mezi dva nízké nástavky vystrojené nízkými rámky vrazit doprostřed dva vysoké, které by to propojily a matka by mohla používat k přelézání. Takové rámky třeba Rámek 39x34,7 dělá Sedláček. Možná by to bylo dobré v kombinaci s použitím hřebenů místo mezerníků. Je sice pravda, že pak ztrácíme možnost práce s celými nástavky ale zase by to mohlo v horských oblastech urychlit jarní rozvoj tak jako kombinované včelaření s vyšším plodištěm.
Někdo tu už zmiňoval, že s úspěchem používá vysoké rámky přes dva NN, ale nevím zda to někdo nekombinuje přímo v rámci těch dvou NN.

Před třemi lety jsem přecházel pro stáří hned z jara z rámků 39x24 na 39x17 a běžně jsem takto měl rámky uspořádané. Dva nástavky v.17 cm na sobě a v nich podle úvahy různě r. v. 17 a 24 cm. Vystavené dílo pod rám. výš. 24 jsem pak odřezával. Poslední rámky v. 24 cm jsem likvidoval až v příštím roce.

Příspěvek: #51

Včelárim na NN a myslím si, že vkladaním vysokého rámika do dvoch nízkych nadstavkov, by som prišiel o výhody, ktoré tento systém ponúka. Na jednej prednáške som videl nízky rámik s polovičnou šírkou spodnej latky. Medzistienka, prilepená v drážke hornej latky, volne visela až po spodnú časť dolnej latky. Včely potom jednu stranu medzistienky vystavali tak, ako keby tam spodná latka ani nebola. V takto vystavaných rámikoch už potom matka nemá problém prechádzať medzi nadstavkami.

Příspěvek: #52

Občas to použiji (když z vysokého rámku dělám oddělek do nízkého), ale je to nevyýhoda obou dvou systémů v jednom a žádná výhoda a pěkná sranda když člověk zapomene že tam má ten vysoký rámek a zkouší vzít jen jeden nástavek.

Tomu kroucení nástavků nerozumím. Až na pár - doslova - kusů jsme to nezažil.

Ale na druhou stranu, úspěšnou prevencí jsou flexibilní spoje co si samy řeknou a povolí = hřebíky, sponky a slabé prkno které nemá takovou sílu jako silné prkno.

A pokud by ty malé nesrovnalosti mezi nástavky včelám vadily - tedy mluvím o 1-4mm, tak si je včely zatmelí.

Je naprosto normální že dřevo pracuje, hlavně když je každá strana nástavků jinak vlhká a osluněná.

Příspěvek: #53

dá se to také jednoduše vyřešit úzkou nejenom spodní loučkou, ale též i úzkou horní loučkou.



Včely po prostavění pokládají jednotlivá patra nástavků za jeden vysoký plást.
JK

Příspěvek: #54

(10.09.2013 18:52)František H napsal(a):  Včelárim na NN a myslím si, že vkladaním vysokého rámika do dvoch nízkych nadstavkov, by som prišiel o výhody, ktoré tento systém ponúka. Na jednej prednáške som videl nízky rámik s polovičnou šírkou spodnej latky. Medzistienka, prilepená v drážke hornej latky, volne visela až po spodnú časť dolnej latky. Včely potom jednu stranu medzistienky vystavali tak, ako keby tam spodná latka ani nebola. V takto vystavaných rámikoch už potom matka nemá problém prechádzať medzi nadstavkami.

No jo, ale pak nechápu, proč ten rámek se zúženou dolní loučkou výrobci nenabízí. Respektive nabízí ale jen v rozměru 39 jen pro výšku 24 přestože je to nejvhodnější pro nízké nástavky. Ideální by byl plastový rámek 39x17 a navíc s poloviční šířkou toho spodního rantlu. Tím by se snad smazala ta nevýhoda NN působících jako mateří mřížka.
Proč do toho rýpu - zatím mám s nízkými nástavky špatnou zkušenost - nejdřív mi je nechtěly vystavět a pak se jim do nich nechce a to ani, když jsem krmil zhora a měl nízký nástavek s vystavěnými mezistěnami taky nahoře. Zanesly si VN k prasknutí, ale ten vystavěný NN nad ním, přes který musely chodit pro papání zůstal prázdný. Tak prostě spekuluju proč a co proti tomu. Asi učiním příští rok pokus a jedny prostě přemetu na nízké rámky, tam si prostě nebudou moci vybrat a budou muset plodovat a medovat v nich. Třeba až budou projeté plodem tak už do nich i v kombinovaných půjdou.

Příspěvek: #55

Úzké horní a dolní loučky a prostavění má za následek to, že pak s horním nástavkem vytáhnu celé spodní patro a to se pak dějou věci. Ne nechci. To jsou pak lepší ty tupláky přes dva nástavky.

Příspěvek: #56

A nepomohlo by proti tomu takové to odklopení nástavku?

Příspěvek: #57

(10.09.2013 21:05)Josef Křapka napsal(a):  

Včely po prostavění pokládají jednotlivá patra nástavků za jeden vysoký plást.

Proti gustu žádný dišputát, ale mít tohle (rozuměj to prostavení pater) v úlech, tak to balím. Občas se mi to objeví, spíš dříve - a byl to důvod pro obměnu matky. Nehodlám lézt ze včel opatlaný jako medvěd...
Na druhou stranu ale chápu, proč pak Pepovi nefunguje vyfukování včel a má všude aerosol z medu .

Příspěvek: #58

Ale zase to bude výborné na melecitozu.

U těch plastových rámků - to nemusí být úzké, stačí když je to slabé a už to včelám neva.

Příspěvek: #59

Nikdy jsem nevčelařil v jiných než nízkonástavkových úlech (s rámky od Nerada a Žáka), tudíž nemám srovnání s jiným systémem, výhody ale ani nevýhody proto nerozpoznám a jsem spokojenej.

Příspěvek: #60

(10.09.2013 21:34)Malej Franta napsal(a):  A nepomohlo by proti tomu takové to odklopení nástavku?

Vyzkoušej si to.
Odpáčíš nástavek, zjistíš, že je rámky uvnitř jsou spojené s těmi o patro níž. Jednou rukou držíš horní nástevk přizdvihlý a druhou rozpěrákem v dvoucentimetrové mezeře mezi rámky loupeš rámečky od sebe. Po kolikátém úlu Tě to asi tak přestane bavit - odhadem?
Nebo můžeš nástavek zatočit kolem svislé osy (jinými slovy pootočit doprava nebo doleva) - prostavené můstky tak "ukroutit". Je to o něco méně náročné než první postup, ale sem-tam dostanou včely na frak - záleží na typu vymezovačů (hřebeny, mezerníky, hofmanny).
Někdo snad používá i strunu na odřezání před odklopení nástavku...

Ať tak či onak - ty můstky jsou buď plné plodu nebo medu. Je-li v nich med a postavíš-li horní nástavek bokem (třeba na sousední úl), aby ses mohl podívat do spodních pater, tak Ti med ze spodních louček slušně zapatlá ten sousední úl (skvělé na slídivost...). Navíc včely začnou automaticky olizovat med vyteklý z těch můstků a jdou jen těžko zahnat kouřem - je to docela masakr při opětovném skládání úlu. A pokusy o oškrábání můstků jsou po zásluze odměněny včelami, zvlášť v srpnu. Nehledě na potřebu se jít po takové operaci umýt nebo na to mít extra rozpěrák či špachtli a kýbl.

Chápal bych argument, že je pro včely takovýto systém (prostavené dílo) přirozenější - kdybych narazil na to, že v neprostaveném díle mají nějaký problém. Ale moje včely v neprostaveném NN systému žádný problém nemají, tak nechápu, proč bych si ho tímto bordelem měl přidělávat já. Ale jak jsem napsal - proti gustu...