Příspěvek: #1

Přátelé, letošní Velikonoce nejsou zrovna z těch, o kterých sníme, ale přesto bych rád popřál Vám všem radostné a požehnané svátky.
Vždycky jsem víc ctil Vánoce co symbol zrození i obratu, ale nějak poslední dobou vidím Velikonoce jinak, tož jsem založil i vlákno
Chtěl jsem přidat rozkvetlou trnku (i se včelou sosající), ale je na ní sníh a to mě (asertivně řečeno) deptá, tak nic ... Ale bude líp ... Určitě ...
Jiří

Příspěvek: #2

Velikonoce jsou především židovské a křesťanské svátky. Židovské proto, že Židé si připomínají vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Od přejití moře suchou nohou se také odvozuje jejich název latinsky pascha, řecky πάσχα – pascha, hebrejsky פֶּסַח‎‎ pesach – přechod, přejití, anglicky Easter.
Křesťanské proto, že si křesťané připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Nazaretského, které se odehrálo právě během těchto židovských svátků.
Dnes je Velký pátek, den kdy byl Kristus ukřižován v kostelech se čtou pašije, ve většině civilizovaných zemí je den pracovního klidu. Zíta bude Bílá sobota, den kdy Kristus ležel v hrobě, v kostelích se nekonají žádné bohoslužby, svatostánek bývá otevřený a prázdný. Na Bílou sobotu končí postní doba. Velikonoční nedělí (nebo též Slavnost Zmrtvýchvstání Páně) začíná velikonoční oktáv (v křesťanství jsou Velikonoce coby slavnost Kristova vítězství nad smrtí největším svátkem, a proto samotný den slavnosti je prodloužen do osmi dní,), avšak velikonoční doba jako taková končí až 50. dne, slavností Seslání Ducha svatého (Letnice).
Co o pašijovém týdnu píše Ottův slovník naučný můžete zjistit zde.

A já se tedy také přidávám a přeji všem včelařům (a i všem lidem dobré vůle) požehnané prožití Velikonočních svátků, Velikonoce plné Božích milostí, hojnost zdraví, pohody a lásky. A také ať se daří vašim včelkám.

Příspěvek: #3

Já mám Velikonoce rád proto že se nemusí do práce. A je to tutovka, nikdy nevyjdou na sobotu nebo neděli.

Příspěvek: #4

.....

Příspěvek: #5

U nás sa praje ženám veľa vody a chlapom tej vodky!(samozrejme všetko s mierou)

Příspěvek: #6

Tak si ty Velikonoce všichni pěkně užijme
   

Příspěvek: #7

...by mě zajímalo jestli někdo ví proč jsou velikonoce pohyblivý svátek? Někdy v dubnu, někdy v březnu, letos to vyšlo na 6. dubna...

Příspěvek: #8

Ví...

Příspěvek: #9

Přeji Vám všem krásné a klidné velikonoce i bohatou výslužku.

Příspěvek: #10

(05.04.2015 18:47)Kohout napsal(a):  Ví...

...ví? A prozradí, nebo jenom naznačí?

Příspěvek: #11

Ohledně úplňku.

Příspěvek: #12

(05.04.2015 20:07)Kohout napsal(a):  Ohledně úplňku.

Rozumím, měsíc, ale jak to souvisí s velikonocemi?

Příspěvek: #13

Metoda výpočtu[editovat | editovat zdroj]
V křesťanských církvích se Velikonoce (Pascha) slaví první neděli po 14. nisanu, tj. po prvním jarním úplňku (tedy prvním úplňku po 21. březnu). Z metody výpočtu vychází 35 možných dat, kdy se mohou Velikonoce konat, z tohoto počtu je odvozeno 35 tabulek křesťanské chronologie, které slouží k výpočtu datace podle svátků. Každý rok totiž musí spadat do jedné z těchto 35 tabulek.

Byl-li úplněk v neděli, jsou Velikonoce až další neděli. Datum Velikonoc se tedy může lišit mezi jednotlivými roky až o více než jeden měsíc (od 22. března do 25. dubna). Jarní rovnodennost je stanovena „úředně“ na 21. březen podle gregoriánského kalendáře bez ohledu na astronomickou skutečnost (která se může až o dva dny lišit). V některých protestantských zemích (například Německu, Švédsku a Dánsku) se ale Velikonoce slavily po několik desetiletí 18. a 19. století podle astronomické skutečnosti.

Pravoslavné Velikonoce, označované jako Pascha, jsou proti katolickým většinou opožděny (zpravidla o týden, ale nezřídka i více), protože pravoslavná církev pro jejich výpočet používá starší juliánský kalendář. Navíc zachovává ustanovení Prvního nikajského koncilu (tj. prvního všeobecného sněmu), který přísně stanovuje, že křesťanská Pascha nesmí být před židovským svátkem Pesach nebo spolu s ním. Toto pravidlo se ve sněmovních aktech nedochovalo, ale je dosvědčeno 1. kánonem Antiošské synody; o tomtéž hovoří už 7. pravidlo apoštolské. Římskokatolické Velikonoce byly např. v r. 2005 před židovským Pesachem

Jinak vše na Wikipedii.

Příspěvek: #14

Ale PROČ po prvním jarním úplňku, čím je to určeno?

Příspěvek: #15

Milan, vediete tému k sviatkom jari, ktoré tu, na našom území, slávili naši pohanskí predkovia ?

Příspěvek: #16

A co slavili naši předci?

Příspěvek: #17

Přeji všem krásné prožití Velikonoc....předpověď počasí nám sice moc nepřeje, ale zase nehrozí, že by někdo po koledě v "náladě" lezl do včel....

Příspěvek: #18

Veselé sviatky plné vody a šibačky.

Příspěvek: #19

(05.04.2015 20:53)milan.hula napsal(a):  Ale PROČ po prvním jarním úplňku, čím je to určeno?

Vlastně to původně mělo být v den jarní rovnodennosti. Protože v tom na samém počátku byl poněkud binec a autority jen těžko hledaly shodu, stanovilo se to na koncilu v Nicei. Navíc tehdejší Juliánský kalendář se už markantně rozcházel s astronomickou skutečností a byl v tom opravdu dost chaos.
http://www.novakoviny.eu/archiv/zahady/4...vatky-jara
Jiří

Příspěvek: #20

A nesouvisí to nějak s ovulací, tedy lunárním cyklem, ženy?