Příspěvek: #61

Moji predkovia v takých bedniach nevčelárili, no další v dedine to áno. To tak vyzeralo jak som napísal. V tom včeláriť je tak pokrok, vhodné pre indianov a náturistov.
V takom systéme by som si nedovolil zakrmovať včelstvá v auguste cez slnečný deň, dobrá rabovka čo je na 100% pravda. Keď volakto si to chváli, ja učite nie, bo najlepšie sa učí na cudzích chybách, ja o také omili nestojím.

Příspěvek: #62

Nemyslím si,že horný letáč môže byť príčinou rábovky,to skôr včelár svojou neopatrnosťou môže pri podávaní sirupu rabovku vyvolať.
Normálne priemerné včelstvo z matkou si svoj letáč postráži,či je hore,alebo dole.Já som mával otvorené očká všetky v zostave 5NN až po vrchné v medníku a lúpeže neboli pri podávaní zásob žiadne.Dokonca mám takú príhodu,kedy mi na úľ padol suchý strom a zhodilo mi zo včelstva vrchný medník,takže včelstvo zostalo odokryté v zostave plodisko a jeden medník dva dni a žiadny náznak rabovky sa nekonal,včelstvo si pevne strážilo uličky a ani nebolo vidieť,že by iné včely sa pokúšali do odokrytého úľa dostať a to bolo počas beznáškového obdobia začiatkom augusta.Netreba strašiť,včely ani v prírode si nevyberajú dutinu podľa toho či má letáč hore alebo dole a vedia si s tým dobre poradiť,ono je horšie ak si s tým nevie poradiť včelár.

Příspěvek: #63

Pri strachu z rabovky zapríčinenej horným letáčom (podľa mňa síce neopodstatneným) je ešte jedna možnosť. Vysoké dno a podávanie sirupu z dola, cez zadný otvor dna...

Příspěvek: #64

Mám takto tři Ležany česno nahoře ale navíc z boku,řekl bych (zkouším tento rok teprve),že rabovka nehrozí včely si mnohem víc hlídaj česno,byly ostřejší což je dané jsou strážkině hned nahoře,časem se to urovnalo,včelstva bych řekl že byla silná uvidíme co bude na Jaře.Je ale pravda že česno mám asi 5cm pod horním okrajem tudíž není uplně nahoře ale mírně níž.

Příspěvek: #65

Nevím jak u horních česen řešena, ale jak známo, nepořádek padá zvrchu dolů a letos jsem měl kvůli nepřízni počasí hromadů trubců před česnem a dno o výšce 10 cm bylo díky mrtvým trubcům skro neprůchodné, takže při představě, že bych to měl všechno rozebírat a čistit, nebo rovnou vyhazovat, mě jímá hrůza. Jistě i včelám se bude ten nepořádek lépe vyhazovat před úl... Ale když chce někdo experimentovat, ať experimentuje. Je to čistě jeho věc. Já si taky do solárních úlů nenechám kecat.

Příspěvek: #66

Ja som daval očka v pravo dole ked som pred, 8 x 50mm, zatial som spok. ale nemam vyriešene regulaciu. No je to len tech prob dufam že piskvor počka. pridam jed dok pan J. Hajek mal k tejto teme prispevok.

Příspěvek: #67

dnes jsem u první pětky instaloval nové přistávací plochy ze síťky proti hmyzu do oken.
loni a předloni jsem použil nejprve desky ze sololitu (blbost - po prvním dešti to nasáklo vodu a začlo se to kroutit), pak desky z tenké lehké překližky natřené bezbarvou lazurou, aby to vydrželo vlhkost.
S deskama byla potíž, jak je přichytit k letáku, aby tam nebyl schod a pak jak je podepřít, aby držely a neodfouk je vítr, pakárna.
Navíc pod těma deskama nic nerostlo, protože tam nešlo světlo.
Nakonec mě teď napadlo použít síťky proti hmyzu, světlo jima projde, včely po nich do česna také dojdou, navíc snad vítr to nebude shazovat, protože to profoukne, a ještě možná když zaprší tak v tom včely najdou vodu, která se v těch drobných očkách udrží díky povrchovému napětí nebo v tom ráno najdou rosu.

k letáku je to chyceno třemi vázacími dráty na kytky, ještě místo těch cihel vymsylím z nějakého silnějčího drátu něco, čím by se dal měnit sklon té sítě, takto mi to přijde dost příkré, ale podstatné je, že včely nepadají na zem a nezalétávají pod úl.

uvdím, jak to bude fungovat, dávám to jako tip, pokud o tom někdo přemýšlíte.

Příspěvek: #68

Zajímavé řešení, taky zkusím.

Příspěvek: #69

kvoli comu tam potrebujes tie sietky?

Příspěvek: #70

ty síťky tam mám místo desek, které jsem tam měl proto, aby přilétající včely nepadaly na zem, ze které se jich spousta v této době už nezvedla. V jiném vlákně (myslím co se děje v úlech teď) jsem cca před týdnem psal, že před úly to vypadalo jak když nasněží, ale místo sněhu pyl.
po těch deskách, nyní síťkách včely dojdou, poté, co se posadí a oddechnou, přitom neprochladnou. podle mě ty včely co zůstaly na zemi se už nezvedly proto, že prochladly nebo neměly sílu vzlétnout, ale takto k česnu dojdou. přijde mi, že se vyčerpají sběrem pylu, protože ty co popadaly a už nebyly schopné vzlétnout k česnu, měly rousky ja velké špendlíkové hlavičky.
A hodně jich také přiletělo, a sedlo na to ztracené bednění pod úly nebo zalétavaly pod dno pod drátěnku. Což se teď děje minimálně.

A proč síťku a né desku? Jak jsem psal, vadilo mi, že desky snadno bral vítr, nevělděl jsem, jak je upvenit, časem se kroutily a díky tomu padaly a nešlo pod ně dost světla aby pod nima něco rostlo. Tohle všechno s tou síťkou nehrozí.

Během dneška jsem to několikrát byl pozorovat, pylová snůška intenzivní (nektar možná taky, ale to nepoznám, a že by nosily jen vodu se mi nezdá) a výsledek to přineslo.

Občas, ale opravdu výrazně málo (v porovnání s předchozími dny, kdy včely padaly pod letáky), včel se dostalo pod tu síťku, ale snadno vylétly ven a dostaly se zase nad síťku, díky tomu, že lítaj ze strany na stranu tak vždy snadno najdou kraj, kde síťka končí.

---

loni jsem měl desky jen opřené, nechtělo se mi do nich vrtat, a stačilo, aby se trochu zmenil tvar té hrany u letáku (prohlo se to po čase) a spadlo to, tak se to muselo furt rovnat, od spodu to vlhlo, na ruznych podstavcích to nedrželo, vítr to shazoval, byla pod tím tma, nic tam nerostlo.

Příspěvek: #71

přistávací plošiny ze sítěk fungují a včely je využívají

Příspěvek: #72

Nepochybuji, že se dá úspěšně včelařit i s horním česnem.
Já to ale zkoušet nebudu. Jestliže je známo, že matka ploduje u přístupu kyslíku, mělo by být česno u plodiště. Protože - kde mohou - mají včely med nad plodem, vychází mi česno dole. Díra nahoře i dole se mi nezdá dobrý nápad, mohl by vznikat průvan.
Při častějším pozorování včelstva zjistíme, že při ochlazení má tendenci stáhnout se z medníků blíže k plodu (záleží na velikosti včelstva a prostoru). Potom se může stát, že bude horní česno méně hlídané. Proto zůstanu u dolního česna u plodiště.

Příspěvek: #73

Teorie a praxe se občas nepotkávají, mám úly s horním i spodním česnem, umístěné na pravé straně úlu, plodiště o obsahu 150 nebo 170l. nyní v zimě sedí u horního česna, které svými tělíčky ucpávají a myslím i regulují množství vzduchu podle své potřeby. Zásoby si ukládají pod sebe a protože je to úl na 12 rámků mají dost prostoru i na opačné straně asi 5 rámků zásob, výška rámků 60 či 70 cm.
Protože mají prostor, jsou to silná včelstva, není pro ně problém si ponechat trubce i přes zimu, nerojí se dělají tiché výměny a tím, že matička od vajíčka se potkává s ( viry či nosemou ) je daleko odolnější vůči přidávaným matkám. Do plodiště nezasahuji, kontrola zásob z jara a na podzim, toť vše. Při ochlazení se nikam nestahují, plodiště začíná pod víkem, tam sedí celoročně.
Když se včelařilo v klátech, včely měly plod nahoře a včelař si odebíral část medu ze spodu, jinak by musel likvidovat celé včelstvo, takže horní česno, ovšem při dnešním včelaření jsou daleko větší výnosy a o tom to asi je.

Příspěvek: #74

Pokud se na podzim stáhne včelstvo nahoru k hornímu česnu, není dolním česnem (kde nesedí a proto ani nehlídá) vykrádáno, třeba vosami?

Příspěvek: #75

Není vykrádáno, už jenom proto, že v té době nejsou vosy, jen pro zajímavost, když jsem tyto úly vyrobil a dal do nich včely, prostavěly plásty ke dnu až nakonci 2 roku a spodní česno nebylo hlídáno a přesto jsem nezaznamenal včely nebo vosy, které by se snažily tím spodním česnem vniknout do úlu, proč - nevím a strávil jsem dost času sledováním. Já by jsem vosy zas tak nezatracoval pokud se nepřemnoží, ukáží kvalitu matky a tím i včelstva, mám letáky 12 až 15 cm široké, vosa si sedne na kraj, popoběhne a ani se nesnaží vniknout a odlétne u jiného úlu ji musí včely vyhnat.
Podle mne má horní česno vliv i na chuť medu, plodištní plásty se nemění ( černé ) matka nemá zájem jít do medníku, kde jsou pannenské plásty, není potřeba mřížka a včely nosí sladinu rovnou do medníku.

Příspěvek: #76

Mohu poprosit o foto úlů? Děkuji

Příspěvek: #77

zdenda3, nebyl by to problém, kdyby jsem to uměl, snad až syn, ale není to žádný zázrak, čtvercový Langstroth, výška rámků 68 cm.
Kdyby jsem omládl o 10 let, postavil by jsem zase čtvercový, ale na 14 rámků, jak to staví včely, když mají neomezený prostor

Příspěvek: #78

14,?
není to málo? Tedy moc?
Já budu z toho všeho co jsem vyzkoušel nadále udržovat 12ámkové čtvercové, tedy 45x45 půdorys,ale to je výhodné spíš kvůli tomu že tam člověk má na boku místo pro krmítko a nebo pro přidání oddělků.
Bývaly časy naposledy v roce 2014 kdy skutečně včely využili na zimování třeba i 10 uliček, ale od té doby jsou včely čím dál víc v horším stavu.
A pokud bych měl něco dělat tak budu zvětšovat kvůli na výšku, něco jako nymsuv úl.
A je to velmi zajímavé, že i když je čerstvo v komíně, tedy ve vysokém úlu a se dá jen horní část, že pokud není nemocné tak není loupeno i když neobsedá spodní očka a česna.
Zatímco nemocné včelstvo když je zúžené kolem jednoho očka tak je napadáno, a jak jsem si loni všiml tak takové včelstvo obsedají vosy i po stěnách že člověk když zvedne nástavek tak má v ruce žihadla odvoz,
A za pár týdnů to včelstvo zmizí, jako by to ty vosy cítili

Příspěvek: #79

No málo, jak se to vezme, co jsem viděl na videu nebo četl a mají prostor co hrdlo ráčí, postaví 16 plástů, oba krajní jsou jen ochrané, vytvoří elipsu, jejíž 2 střední plásty dosahují délky 1 až 1,2 m výška je 0,6 až 0,8m, ale je to asi vzácnost, takový prostor se těžko hledá, trvá jim to 3roky.
Najednou zjistíš že to uspořádání úlu je jinak, pylová deska je najednou uprostřed plodiště, celý rámek jinak nic, trubčina také není u kraje, ale jak se jim to asi líbí a je jí hodně a pokud obsadí celý prostor, tak těch 14 by také nebyl problém a protože mám česna na straně, zásoby jsi dávají na druhou, vznikl by jim větší prostor na zásoby a pro včelaře méně starostí zda nehrozí hlad.
Ale nic není pravidlo, každé včelstvo je svým způsobem originál a má to jinak, na naučné knížky kašlou.

Příspěvek: #80

Česna jsou na teplou nebo studenou stavbu?
Pokud to dobře chápu, medník je nad horním česnem? Jak je medník vysoký?
Děkuji