Příspěvek: #41

Orobinec není trvanlivý ani pevnostně ani proti poškození jinému, ale je více teplodržný, proto ho používám do úlů místo polystyrenu.

Příspěvek: #42

камыш (kamyš) = škripina
рогоз (rogoz) = orobinec, pálka
тростник (trostnik)= trsť po slovensky, rákos po cesky..
vo videu hovori ze ule su zo skripiny.. ze ked ju mys nacne, tak necha tak, len mini poskodenie obcas.. orobinec ze znici ovela viac.. co sa tyka zberu, idealne do konca roka.. lebo po novom roku a neskor uz zacina material degradovat.. vyrobit to ide zo vsetkych troch, aj zo slamy, ale kamyš /škripinu maju pri tych mnozstvach najosvedcenejsiu..

---

hrabem sa v tom.. je mozne ako spominal stefanos, ze to robia z najrozsirenejsieho rákosu/trste.. a len to nespravne,ludovo nazyvaju kamyšom..aj ked to je uplne ina rastlina.. v tomto videu napr. :

Příspěvek: #43

Podle mě trostnik i kamyš se týká rákosu, aspoň ruský slovník mi to ukazuje. Trostnik je možná název rostliny a kamyš pojmenování pro materiál? To co je na videu je každopádně normální rákos.

Příspěvek: #44

mne to vyhadzuje ze kamys je latinsky scirpus, rastlina s viacerymi druhmi..oni ale na stopro uz som presvedceny, tomu rakosu tak hovoria ludovo..aj v tomto videu typek hovori kamyš, ale stonku ked drzi tak hovori trostnik.. u nas tiez sa hovorovo vselico pletie, rakosu kazdy druhy povie ze bambus, a kazdy terenak je džíp .. hlavne ze sme sa dopracovali k spravnemu vysledku.. ked bude cas tak napisem priamo vcelarovi s tymi lezanmi...

https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%...1%8B%D1%88

Příspěvek: #45

Tady ty mokřadové palachoviny jsou jiné než v Itálii, a vidím i na UA nejsou přesně to samé. Itálie má opravdu takové skoro bambusové stvoly velkých výšek a průměrů.

Každopádně traktor takové plochy buď objede nebo se zasypou výkopem z vinných sklepů. Původní říční rozlivy už neexistují, tyto rostliny v torzech jen ukazují jak natom bažinatý terén kdysi byl. Protože mají hluboké kořeny. Zabít je umí jen zvýšení terénu a tz. vysušení.

Příspěvek: #46

Hezké nedělní odpoledne,
nedá mi se s vámi nepodělit o pár fotek z archivu roku 2013, kdy jsem opět navštívil deltu Dunaje, tentokráte v zimě a při čtení tohohle tématu mne napadlo sem dát pár fotek z těžby rákosu (kamyše), jak tomu Rumuni taky říkají(Lipovani). Sklízí se hlavně v zimě a za mrazů, kdy je na těch obrovských rákosových pláních nejdostupnější. Je to neskutečný stavební materiál a oni z něj dokáží udělat úžasné věci.
Tak a tady pár fotek












Soukromníčci ho ,,těží,, i takto ...

Omlouvám se, pokud je to mimo téma.

Příspěvek: #47

stefanos689, jak se daří včelám v rákosu ? První dojmy zimování ?

Příspěvek: #48

Zatím je na hodnocení brzo, nicméně všechna včelstva v rákosu žijí.

Příspěvek: #49

První poznatek. Žádná vlhkost v rákosových úlech, žádné "ojíněné" rámky. Zimuju jen vysoké plodiště 4/3 lang, přepážkou zúžené na chomáč, tj. 4-9 plástů dle síly.

Příspěvek: #50

Já myslím, že nad takový úl nic nemá. Akorát mít čas a rákos.
V zimě sucho a teplo, v létě chladí a větrá. Co může být lepšího.
Ve stěnách může žít spousty užitečných zvířátek

Příspěvek: #51

zvířátka v rákosu jsou lepší než zvířátka v kožichu. Ony si to nějak vyřeší a vytmelí. Nápad dobrej, ale musí to být docela dřina pár úlů postavit. Třeba by šel použít mladý bambus, vrba, líska a bylo by to trvanlivější.

Příspěvek: #52

Jednoduchšie by bolo použitie obyčajnej slamy.

Příspěvek: #53

Rákos není méně trvanlivější než dřevo, spíše naopak - dřevo zhnije dříve. Ve skanzenech jsou rákosové úly staré desítky let a prakticky nic jim není.

http://www.atiss.cz/rakosove-strechy/

Trvanlivost : Rákos je velmi trvanlivým materiálem. Střechy z tohoto materiálu mají životnost 50 a dokonce 100 let. Trvanlivost je zaručena tím, že rákos obsahuje voskové složky a dodatečně ve spodní části stvolu křemičité složky, což má významný vliv na pevnost. Podmínkou této mimořádné životnosti je dodržení optimálního sklonu krytiny (min 42°). Právě ten je pro naše stavitelství tradiční. Požadovaný sklon zaručuje správnou funkci krytiny, kdy se i při déletrvajících srážkách zamočí pouze horní vrstva rákosu do hloubky 7-8 cm z celkové tloušťky 30-35 cm. Tato vrstva je schopna rychle vyschnout při příznivém počasí.

Příspěvek: #54

Není větší problém se zavíječem? Má asi větší možnost k úkrytu.

Příspěvek: #55

Pokud jsou v úle včely, tak si se zavíječem poradí. Navíc během první sezóny vnitřní stěny úlu perfektně zatmelí propolisem.

Příspěvek: #56

Ahoj, moc Ti fandím!! Tady je jasne videt, ze to funguje, kdyby ne, tak jich tenhle clovek nema tolik
At se dari a mas z toho radost!!
Honza

Příspěvek: #57

riadna vcelnica ... na znaske to musi byt iny hukot

Příspěvek: #58

To je nádhera ...

Příspěvek: #59

Ja myslím že u nás takáto včelnica by bola absolútna hrúza. Tam mu to možno funguje, keď 10 km okolo nie sú včely.

Příspěvek: #60

no, to mě taky často napadne, když koukám na některá ruská/ukrajinská/postsovětská včelařská videa, jaké mají v okolí těch stnaovišť zavčelení nebo jaký mají výnos.
Ale tady u toho včelaře mě zaujalo, jak má ty úly rozestavěné a natřené a zorientované tmi barvami cik cak....jestli to tedy vede k menšímu zalétávání.