Příspěvek: #1

Viry Viry a zase viry

Může kyselé prostředí ovlivnit, kolik virů včely přinesou z krajiny? První úvaha nad fyzikou letu a virovou náloží.
Včelařství dnes řeší hlavně roztoče. Ale stále více se ukazuje, že skutečným problémem jsou viry, které si včely přinášejí z krajiny. A právě tady může hrát roli něco, o čem se zatím vůbec nemluví: elektrostatika letu včely a pH prostředí, ze kterého včela vyletí.
Nejde o jedinou cestu šíření virů. Hlavní cesta je stále potravou – tedy přenosem virů v pylu, nektaru a trofalaxí uvnitř včelstva. Ale elektrostatika může být další, dosud opomíjený mechanismus, který ovlivňuje, kolik virů se do úlu vůbec dostane.
Včela se za letu nabíjí kladně. Je to známý fyzikální jev. Třením o vzduch získává včela kladný elektrostatický náboj. Ten je dost silný na to, aby přitahoval pylové částice – a stejně tak může přitahovat i jiné mikročástice v ovzduší. Většina virů má při běžném pH negativní náboj. RNA i DNA jsou záporně nabité. Fosfolipidy v obalech virů jsou záporně nabité. Z fyziky tedy vyplývá jednoduchý vztah. Kladně nabitá včela může přitahovat negativně nabité virové částice v aerosolu, pokud nevyletěla ovlivněna clonou.
Co když včela vyletí z kyselejšího prostředí? Kyselé prostředí mění povrchový náboj částic. Viry mají tzv. izoelektrický bod – při nižším pH se jejich náboj blíží nule. Zároveň se mění i iontová vrstva na povrchu včely. To může znamenat, že včela vyletující z kyselejšího prostředí má jiný povrchový náboj a může přitahovat méně virových částic než včela vyletující z prostředí neutrálního.
Nejde o náhradu hlavní cesty přenosu virů potravou, jde o další možný faktor, který může ovlivnit celkovou virovou nálož.
V praxi pozoruji, že kyselinová clona (KM) dlouhodobě pomáhá nejen proti roztoči, ale i proti virovému tlaku. Dlouho jsem si nedokázal vysvětlit proč. Jedna z možností je právě tato fyzikální rovina, že včely z kyselejšího prostředí mohou přinášet méně virů z krajiny.
Neříkám, že je to hotový fakt. Je to hypotéza, která vychází z fyziky, chemie a dlouhodobého pozorování v provozu.
Ale pokud by se potvrdila, byl by to silný argument pro to, aby se kyselina mravenčí používala déle než jen 4 dny, jak je dnes běžné.
Proč to píšu:
Včelařství potřebuje nové úhly pohledu. Nejen biologické, ale i fyzikální. A právě elektrostatika letu včely může být jedním z faktorů, který ovlivňuje virovou nálož ve včelstvu víc, než si dnes uvědomujeme.
Toto je první vlaštovka.
Hypotéza, která si zaslouží další rozpracování a diskusi.

Příspěvek: #2

Uvědomuji si, že toto téma může zajímat více včelařů, a proto bych poprosil pána Goro jestli by toto téma nezaložil. V jak to dělám já by to spíše zaniklo, proto navrhuji „Viry viry a Kyselinová clona“, měl bych nachystáno pokračování.

Příspěvek: #3

Zdravím- viry a ich kombinácia dajme tomu s nosema cerrana je dá sa povedať už skoro celosvetový problem, možno tohto roku resp tuto zimu sa niečo udialo , že nie sú take masivne uhyny ako v minulých rokoch myslím na Slovensku neviem ako v Čechach.
neviem sa vyjadriť k prekyslenosti prostredia v uli Jirko myslel zrejme obdobie podla jeho článkov od septembra do bezletovej časti sezony roka- braniac vstupu virov z vonkajšich vplyvov ako su rabovačky či zalietavanie, skušal som to aj ja jednu sezonu v celku v pohode. vitalita včiel bola v poriadku,
trošku chcem upozorniť na zakyslený tak troch octový mierny zapach vônu v sezone po otvorení uloveho priestoru-nie nie je to od kyseliny mravčej skôr si myslím zásoby či plod proste niečo nebolo v poriadku- pred časom/rokmi/ tuším Merkuri spominal vyradovať včelstva s takzvanou mokrym zaviečkovaním medu- proste taketo včelstva vykazovali vysoku skoro 100 perc umrtnosť ku konci sezony- neviem neviem skade sa ten slabý octovy pach naberie vo včelstve. plod v poriadku---Dakujem trochu aby reč nestála

Příspěvek: #4

Dokud nebude zmáknuta diagnostická metoda kvantifikace virů přímo ve včelstvu tak, aby mohl včelař sám monitorovat aktuální zdravotní stav včelstva, nikam moc dál se asi neposuneme. Reakce včelaře na stav, kdy se začnou projevovat při vysoké virové náloži včelstva klinické příznaky je již většinou neúčinná a nevede k ozdravení včelstva. My sice umíme reagovat na roztoče varroa destructor, který se podílí na přenášení virů ve včelstvu, ale neumíme včas reagovat na aktuální virovou nálož ve včelstvu způsobenou ostatními převažujícími faktory přenosu virů, aby jsme předešli kolapsu včelstva. S tím souvisí tzv. preventivní léčba včelstva, aby jsme pokud možno předešli jeho kolapsu, protože víme že viry ve včelstvech jsou, ale nevíme jaká je aktuální konkrétní virová nálož ve včelstvech, tak léčíme raději více. Já jsem dospěl k názoru, že v součastnosti je jediná prevence proti virům ve včelstvech dlouhodobá kyselinová clona kyselinou mravenčí po skončeném medobrání. Ale zároveň nejsem přesvědčen, že tato metoda preventivní léčby je pro včelstvo to nejlepší co s ním můžem udělat.

Příspěvek: #5

Jane ty asi máš toho více ve včelách (nebo mluvíš obecně nevím) ale stav, do kterého jsem dostal svoje včely (myslím zlepšený bez úhynů navzdory okolí) trval min. 3roky. Nevzdal jsem to a nepoužíval dolská léčiva a šlo to. Pak jsem zjistil, že se mi vůbec neobjevují virové příznaky ve včelách i když okolí padalo. Trvalo mi dlouho než jsem přišel na to co píšu nahoře, ale zatím OK. O stylu nebo době nejvhodnějšího vložení clony ještě napíšu až to bude zvláštní kolonka. Jsou to postupné kroky, které normální včelař pochopí.

Příspěvek: #6

Ano je to tak- bojoval bojujem asi 5-6 rokov s virmi- posledne dva roky s celkom dobrými vysledkami s minimom uhynov - resp už to niečo mám odpozorovane čo sa deje , a skušam - to zakyslenie v sezone či ako to nazvať je tiež sprievodným znakom problemoveho včelstva- Pomohli mi Dvorský aj Vy vaša metodika a liečba KM - nebolo to celkom na 100 perc čo sa týka vyzimovania ale to sa dalo čakať- že problem neodide ihneď- veľa mi pomohlo klietkovanie matiek v čase agatu- minuly rok celoplošne- potom to bola paráda- vitalita včiel. žiadna mrtvolka v napajačkách alebo v krmitkach. prekypovali včely zdravím ako už davno si nepamatam- tohto roku iba jedno včelstvo -čo som v zime vysíril a nepustil do sezony- veľa mrtvoliek na snehu pred ulami a v podmete zrejme nosema ceranna možno aj viry v celku silne. Je bolo to na dlhšiu časovu periodu.ĎAkujem

Příspěvek: #7

Ještě k tématu. Brzy jsem poznal, že KM neobsáhne celý prostor. Tak jak jsem to aplikoval (nejhůř se napravovaly silná včelstva), ale časem mi vůbec nevadilo pár roztočů po zimě, protože právě nejúčinnější byla KM v březnu. A pak jsem si opravil názor na účinnost clony v plodu. Podle vzdálenosti od aplikátoru už roztoče v buňce nezabíjí, ale on plnohodnotně netvoří další populaci. To jen na doplnění. Mě ale už nejde o roztoče ty umím „uzdravit“ KM ale nedbám. Vše, co dělám je o virech. Dokud bude infekce z okolí.

Příspěvek: #8

(Včera 16:21)Včelařík napsal(a):  Dokud nebude zmáknuta diagnostická metoda kvantifikace virů přímo ve včelstvu tak, aby mohl včelař sám monitorovat aktuální zdravotní stav včelstva, nikam moc dál se asi neposuneme.

A k čemu to bude dobré? Kam by nás to jako mělo posunout? Jako že vymyslíme další berličku, které se dříve či později stejně zláme?

Příspěvek: #9

v poslednej dobe už vo včelárskej pospolitosti oprávnene prevláda názor, že včely hynú hlavne na vírusové choroby...