Příspěvek: #1

Přes léto se občas objevil názor, že včelstva jsou díky vysokým teplotám přeléčena tak nějak bez práce. Mám málo zkušeností, tak jsem tomu věřil. Názor jsem musel nedávno přehodnotit.
RNDr. Roman Linhart loni v létě popisoval v Budějovických listech, jak přišel k nápadu na jeho úl. Ve zkratce - na nějaké půdě žilo léta včelstvo bez léčení, což se zdálo nemožné. První vysvětlení byla přirozená odolnost včelstva na kleštíka a naděje na další chov - pokus negativní. Dál už bylo správně vyhodnoceno "léčení teplem" v těchto prostorech.
Výsledkem je termosolární úl. (takto si to pamatuji, za případné nepřesnosti se omlouvám.)
Mám včelstvo zkušebně v prostorech, které se půdním podmínkám vyrovná. Teploty nad 45 po celý horký den. Věřil jsem, že fumigace bude jen kontrolní. Skutečnost byla překvapivá, kleštím tam byl.
Napadá mě několik možností, proč. Co si o tom myslíte?

Příspěvek: #2

Že je všechno složitější.
Kdyby to všechno bylo jednoduché, je to už dávno vyřešené. Především v teplejších oblastech.

Příspěvek: #3

Včely při ochlazování úlu ochladí i kleštíka. Možná někteří odpadnou, ale většina zůstane. Jak se bude v přehřátém úlu chovat oddělek, slabší včelstvo a velké včelstvo? Ten zbytek, co právě nechladí stačí doletět pro vodu, nebo přinést pyl, sladinu? Kdyby to bylo tak snadné, tak stačí vzít solární panel, topnou spirálu a termostat. Úbytek kleštíka připisuji loňskému roku a ne horkému létu 2015.

Příspěvek: #4

Vždy po uhynutí včelstva byl prostor obsazen novým rojem.

Příspěvek: #5

Ano, včelstvo vnitřek úlu asi dokáže uchladit. To je jedna možnost , která mě napadla.( já pako, mám tam teploměr, na jaře jsem ho vyndal)
Pokud teplo zafungovalo a kleštíky odstranilo, mohli si je přinést znovu. Je-li to pravda, tak to není dobré pro "kmedubezjedu".
Vysvětlení Kohouta je zajímavé a také velice pravděpodobné.
Jak píše Kaji, všechno je složitější.
Bohužel, informace o úspěšnosti používání elektických a jiných ohřívačů jsou málo dostupné.

Příspěvek: #6

(15.11.2015 15:52)vocho67 napsal(a):  Přes léto se občas objevil názor, že včelstva jsou díky vysokým teplotám přeléčena tak nějak bez práce. Mám málo zkušeností, tak jsem tomu věřil. Názor jsem musel nedávno přehodnotit.
RNDr. Roman Linhart loni v létě popisoval v Budějovických listech, jak přišel k nápadu na jeho úl. Ve zkratce - na nějaké půdě žilo léta včelstvo bez léčení, což se zdálo nemožné. První vysvětlení byla přirozená odolnost včelstva na kleštíka a naděje na další chov - pokus negativní. Dál už bylo správně vyhodnoceno "léčení teplem" v těchto prostorech.

Nemyslím si, že by vlivem velmi teplého a dlouhého období byla včelstva jaksi přeléčena, ale tyto dlouhé a nadměrné letní teploty vytvořily nepříznivé podmínky pro rozmnožování kleštíka.
Tuto teorii jsem diskutoval s panem Linhartem a ten s mým názorem souhlasil.

Příspěvek: #7

Zajímají mě hlavně Vaše praktické zkušenosti, jak kleštík po fumigaci padal v úlech léčených teplem.
Vypadá to, že se tím moc včelařů nezabývá.

Příspěvek: #8

Tak já nevlastním termosolár a ani teplem neléčím.
Téma tohoto založeného vlákna je vliv horkého léta na kleštíka.
Mám dvě stanoviště od sebe cca 20 km zhruba ve stejně nnadmořské výšce kolem 550 m. Na jednom stanovišti mám většinu včelstev ve včelíně a menší část volně na zahradě, a druhé stanoviště je včelnice na louce u lesa.
Spady po 1 fumigaci. Na otevřeném stanovišti u lesa do 10 ks,
Na včelíně spady do 50 ks, volně postavená včelstva s přístupem slunce do 10 ks.
Další možný faktor je vlhkost, kdy u nás bylo extrémní sucho, které trvá až do ted. Léto i podzim prakticky bez srážek (před včelínem vyschl potok což nepamatuji)
Upozorňují, že u nás nebyl uhynový rok, úhyny v celé ZO minimální a plošné jarní ošetření také nebylo nařízeno. Přesto dle informací i ostatních vcelařů spady kleštíka po fumigaci minimální.

---

Ještě dodám, že v létě nasazen Gabon Flumm a spady v jednotkách ks.Stejné i u kolegů.

Příspěvek: #9

Informacím o tom, že VD je málo se nedá moc důvěřovat. Z letoška vím, že kdo neprovedl jarní nátěr má spady okolo 1200-1600 VD na včelstvo. Já taky zapoměl ( domnívám se) jedno natřít a 1200 VD to jistí..... Vzhledem k tomu že jarní spady po nátěrech byly okolo 20 ks, je to jasný. Ostatní včelstva po 1.fumigaci do 100 ks - což je stav z roku 1987...
No a k tomu horkému létu..... Ono vloni o moc menší teplo a sucho nebylo.

Příspěvek: #10

Ja celkovo nedôverujem nízkym spádom,ale ten to rok je v pohode!

Příspěvek: #11

Já bych, s prominutím, spíš vedl debatu o vlivu horkého léta na včelaře ...
A v té souvislosti i debatu o chování včelařů v poúhynové sezoně ...
Jiří

Příspěvek: #12

Jo, tak jsem zase za vola. Krutá daň začátečníka.
(a moc se toho nedozvím)

Příspěvek: #13

Vždy následující rok po úhynech bylo málo roztočů. Extrémně v roce 2003, to jsem myslel že nefunguje léčivo a šel si půjčit kompresor. Po 2007 to bylo už zřejmé plošně ve VMS.
V něm pak bylo možné vysledovat cyklus - tvar pila.

Proto jsem letos vůbec zatím nezasahoval, včely jsou v pohodě.

Příspěvek: #14

(16.11.2015 10:32)vocho67 napsal(a):  Jo, tak jsem zase za vola. Krutá daň začátečníka.
(a moc se toho nedozvím)

V praxi je to, Mirku, spíš tak, jak už několikrát výše naznačil Karel.
1.Ta věc je mnohem složitější.
2. Nikdo to, pokud vím, letos v létě exaktně nesledoval. Pokud ano, odkažte, nebo aspoň naznačte, pokud smíte naznačovat ...
Za sebe řeknu jen, že kombinovaný a kontinuální monitoring neukázal žádné větší napadení (vlastně skoro žádné), takže bych vlastně k tomuto tématu striktně vzato něměl co říct. Ale když ona tu řada věcí souvisí.
Chápu, že jinde to může být jinak.
Ale ty vlny, o nichž píše Karel, jsou stálým tématem debat, seminářů, přednášek, článků (MV).
http://www.psnv.cz/index.php?option=com_...Itemid=137
http://www.modernivcelar.eu/clanky/potre...-meli.html
Z toho mi plyne, že vše ostatní jsou sice zajímavé, ale přece jen spekulace.
Nebude vůbec od věci tuhle otázku položit na lednovém setkání VMS (bude letos v neděli 10. ledna, opět v Brně (podrobnosti budou velmi brzy na webu PSNV v rubrice Připravované akce.
Ostatně i za necelý týden ve Zbýšově k tomu bude příležitost na Podzimním semináři.
Jiří

Příspěvek: #15

Jirko, je možné, že ty vlny mají svůj podíl v místech kde proběhly plošné úhyny, ale jak vysvětlit zanedbatelné množství napadení kleštíkem v místech, kde žádné plošné úhyny nebyly a ani se na jaře hromadně nenatiralo. A přitom u nás loni bylo také napadení kleštíkem spíše nadprůměrné.

Příspěvek: #16

To je zajímavá otázka, Martine. U nás to totiž bylo podobné.
Vloni byl infekční tlak enormní, aspoň u mne. Pral jsem se s tím celé léto, podzim ... Velmi efektivní zimní ošetření se silnými léčebnými spady a vstup do letošní sezony s minimálním, prakticky nulovým napadením. No a pak kontinuální sledování, ale napadení skoro nebylo. Nyní se jeví vyšší spad jen u jednoho včelstva (velmi aktivního na začátku podzimu ...), ověřím zítra.
Úhyny u nás byly, nevím kolik přiznaných a nevím, kolik nepřiznaných v mém nejbližším okolí.
Ale zřejmě byly i úhyny u t. zv. divokých včelstev. Nemám k tomu ale žádná data, je to jen spekulace. Nesleduje se to. Ale tu, pokud tomu tak bylo, parazit nepochybně zlikvidoval se svým hostitelem i sebe.
Prostě letos nebyl prakticky žádný infekční tlak. I ta včelstva, která vloni měla velké problémy (to vidím jako jistou indicii pro jejich hodnocení a vnímavost vůči VD etc.), šla letos sezonou zcela bez problémů.
Jasně: vše se ukáže napřesrok a zejména pak v r. 2017. Budeme-li živi a zdrávi, pak si to dopovíme ...
Jiří

Příspěvek: #17

Horké léto má jistě určitý nepříznivý vliv na množení kleštíků. Stejně tak je nesporný určitý vliv letošních jarních nátěrů plodu na nízkou letní a podzimní intenzitu varroózy. Podobně jak píše KaJi, za rozhodující vliv považuji loňské úhyny. Podobně jako u jiných systémů parazit - hostitel, i u kleštíka je zákonité, že po vrcholu přemnožení parazita přijde období nízké intenzity.

Cyklický vývoj je ztručně popsán ve stanovisku PSNV k úhynům:
http://www.psnv.cz/index.php?option=com_...&Itemid=68
1. Cyklický vývoj populace parazita kleštíka včelího (Varroa destructor).
Po plošných úhynech v letech 2002 a 2007 a lokálních problémech v roce 2012 přišel další rok plošných úhynů. Předpověď pravděpodobnosti úhynových roků není snadná, ale je v zásadě možná. Některé rizikové faktory, zejména časný nástup jara (bod 3) a bezsnůškové léto (bod 4) lze identifikovat snadno. Také lze poměrně spolehlivě předpovědět nízkou úroveň parazita v příštím roce jako důsledek kolapsů populace hostitele (včelstev). Bohužel při současné úrovni centrálního řízení tlumení varroózy a úrovně znalostí včelařů dojde v příští sezóně podobně jako v roce 2008 k panice a zbytečnému nadužívání akaricidů během léta a podzimu 2015. Opět dojde k zbytečnému nasazení syntetických léčiv v době, kdy parazit dočasně opustil bojiště.

Na jaře jsme o tom diskutovali zde na Včelařském fóru:

(09.03.2015 23:23)Bronislav Gruna napsal(a):  

(09.03.2015 21:52)josef napsal(a):  Mě se líbí jejich jasnozřivost , že letos bude po předešlé kulminaci roztoče malý výskyt. Něco jako věštěni z cibule .
Příroda však má své vrtochy a vždy dokáže překvapit. Sice letošní zima není tak mírná jako vloni ale vše nasvědčuje , že roztoče se budou veselé množit a určitě nedám na jejich předpověď. " LIDÉ BDĚTE " roztoč má Vás rád.

Josef

V biologii není nikdy nic stoprocentně jisté.
Přesto můžeme relativně spolehlivě předpovědět, že letos bude kleštíků málo. Už máme nějaké zkušenosti. Cyklický vývoj množení kleštíka končící rokem přemnožení a hromadných úhynů můžeme sledovat už delší období - rozsáhlé plošné úhyny 2002, 2007, 2014. V letech 2003 a 2008 bylo kleštíků několikanásobně méně než obvykle.

Předpověď dalšího vývoje není jednoduchá záležitost. Něco podrobnějšího k problému je zde: http://www.psnv.cz/documents/uhyny.pdf .

Máme jen dvě (skoro) jistoty - 1. rok po úhynu bude málo roztočů, 2. dříve nebo později bude další úhynový rok. Bude dobře, když i letos budete bdělý. Ještě lépe, pokud vám bdělost vydrží i do dalšího úhynového roku. Jarní nátěry plodu, gabony a podobné chuťovky si raději nechte taky na úhynový rok.

Broněk

Pro osvěžení paměti doporučuji nahlédnou do archivu včelařské konference z roku 2008. Např. v příspěvku č. 30465 z 13. července jsem stejný problém vysvětloval dost podrobně:

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?fro...&type=arch
>Také jsem letos pozoroval velmi nízké zamoření roztočem a nikdo kolem mne neskončil. Dával jsem gabony koncem června, protože jsem šel na operaci a na podložce jsem nenašel ani jednoho roztoče. To už jsem kolik let neviděl.
Tonda
>Také letos, poté co kvůli varroáze přestal včelařit můj soused, pozoruji velmi nízké zamoření roztočem.

Fascinovaný včelař (http://ovcsvpardubice.blog.cz) uveřejnil nedávno na toto téma článek "Proč nemůžu najít roztoče?" K tomuto článku jsem připojil komentář, který vkládám také sem:

To, že letos roztoči nepadají, je pravděpodobně logický důsledek lońské kalamity. Vývoj populace parazita a hostitele má určité zákonitosti a kulminuje ve víceletých cyklech. To platí u hrabošů, producentů medovice a zřejmě také u Varroa destructor. U našeho roztoče však do přirozeného cyklu zasahuje člověk aplikací léčiv.
Nechci zpochybňovat vliv teplé zimy, ale podle mého názoru na problémy zadělal rojový rok 2006. Ten rok se také roje bohatě zásobily na zimu, protože v letní snůška byla vynikající (medovice byla téměř všude, výborně medovala lípa i slunečnice). Tyto roje pak během léta 2007 zamořily roztoči včelstva léčená.
Hromadné úhyny nebyly u nás poprvé. Na podzim 2002 a v zimě 2003 uhynulo na okrese Břeclav 40 % včelstev na varoázu. Protože byly tučné náhrady (1300 Kč/včelstvo), tak se to svedlo na melicitózu. Ta se ale v rovinách jižní Moravy prakticky nevyskytovala. Mě na Břeclavku roztoč zdecimoval asi 50 ze 60 včelstev. Následně v roce 2003 byla také nízká intenzita varoázy. Stačí se podívat do diskuse v říjnu-listopadu 2003, také se řešilo, proč roztoči nepadají. Příčina je stejná jako letos - krajina je vyčištěná. Takže navzdory teplé zimě, varování odborníků a nařízené plošné aplikaci gabonů se pravděpodobně nepřítel nedostavil.
Broněk Gruna



Exaktní data o cyklickém vývoji populace kleštíka najdete v grafu č. 1 v mém článku o zimní měli:
http://www.modernivcelar.eu/clanky/potre...-meli.html
Modré sloupečky v grafu ukazují průměrný spad kleštíků po fumigaci při přížových testech, které organizuje VUVč. Dol. Je dobře zřetelný zejména dramatický propad populace kleštíka v roce 2008.

Podle mého názoru je již poznatků dost. Stačí jen naličkost - přizpůsobit tomu praxi. Zejména léčit s větší intenzitou v létech přemnožení kleštíka, kdy to může být k užitku a ne "z vyděšení" až rok poté. To už ale patří do jiného tématu.

Broněk

---

(16.11.2015 12:23)MartinP napsal(a):  Jirko, je možné, že ty vlny mají svůj podíl v místech kde proběhly plošné úhyny, ale jak vysvětlit zanedbatelné množství napadení kleštíkem v místech, kde žádné plošné úhyny nebyly a ani se na jaře hromadně nenatiralo. A přitom u nás loni bylo také napadení kleštíkem spíše nadprůměrné.

Martine, odpovídáš si sám. I u vás bylo více kleštíků než jiné roky. Shodou okolností nebo díky vaší péči nedošlo k plošným úhynům. Zvýšená intenzita varroózy sama o sobě mohla stačit na podzimní a zimní úhyn včelstev s malou nebo žádnou péčí.

Abych to trochu zkomplikoval, domnívám se, že i v letech 2011-12 došlo ke skryté gradaci bez dramatických úhynů. Myslím, že nás před plošným úhynem zachránila vydatná medovicová letní snůška. Došlo ale k "restartu" nového cyklu s gradací v roce 2014.

Broněk

Příspěvek: #18

Nižší počet VD v poúhynovém roce je logický - redukce náchylnějších chovaných a volně žijících včelstev.
Rok přemnožení, resp. úhynový, ale už nemusí souviset až tak z periodicitou.
Mrkněte třeba na korelaci se zaledněním Severního ledového oceánu - a ejhle, úhynové roky se shodují s roky minimálního zalednění tedy nepřímo s akumulací energie od slunce na severní polokouli. Vlastně bych se mohl domnívat, že úhynový rok nastane pokud bude ta křivka zalednění prokletě nízko.
Náhoda ?

Příspěvek: #19

Rojový způsob včelaření stále převažuje. Kdyby se toto podařilo zvrátit, skončily by kolapsové roky. Hlavní ideolog o tomto problému taktně mlčí a při tom řeší, jak nás jednotně správně naučit včelařit. Jediným, kdo se v tomto smyslu snaží je PSNV prostřednictvím LŠNV.

---

V jiném vlákně se tu kolegové baví, kolik asi tak včelstev se dá zvládnout při zaměstnání. O tom to je. Když se nedělají oddělky, matky, spojování, .... dá se jich extenzivně zvládnout mnoho. Pak se ale nemůžeme divit.

Příspěvek: #20

Já jen podotknu, že úhyny 2002 u nás byly zjevně na melecitozu, ale včely nebyly zřejmě zdravé.
Toho roku přišla po vlhkém podzimu náhle dlouhá a tvrdá zima.
Domnívám se z pozorování, že když se včela chce vyprášit, tak vyyletí z úlu a létá do kola. Kolem úlů je na sněhu žluté kolo, cca 2-3m radius.

Ale tu zimu jseme pporvé a od té doby už víckrát ne (ale je to spíše nedostatkem zmrzlého sněhu), zaznamenával mrtvé včely na sněhu i 100m od úlů. Tedy mám za to, že tak nějak odlétávají nemocné včely z úlů.

SPojuji to se dvěma informacemi.

Pavel Holub myslím již tehdy po 2008 pronesl teorii, že když v zimě a na jaře nemocné včely i s VD na sobě opustí úl a uhynou, tak je to pro včelstvo třeba ztráta 1000 nemocných včel překonatelná snadno několikadenním plodováním, ale pro populaci roztoče kalamita.

V Olomouci Demiranda referoval o Gottlandu a tam vznik rezistence včelstev byl časově spojen s nástupem viroz ve včelstvech.

Můj závěr je, že zdravá (viry od roztoče neinfikovaná) včela se zdravým roztočem neopustí úl, s nemocným ano. A podle všeho letos byly hlavně zdraví roztoči, takže máme zdravé včely a začínáme od nuly.