Příspěvek: #401

(26.07.2015 10:29)LPS1 napsal(a):  Kluci vcelarsky, jakych dosahujete vynosu na volne stavbe...

Tento rok na voľnej stavbe (rámiky bez drôtovania a ms) priemer 25 kg.

Příspěvek: #402

No - tohle vše ukazuje, jak je to zajímavé a zároveň zábavné i poučné ...
U mne se stavba rozjíždí až se silnoujarní snůškou a s jarními teplotami.
Karle u vás jsou dosti specifické podmínky stran oné melecitózy - asi ...
Nesouhlasil bych s tím, že větší množstvní trubců souvisí s volnou stavbou. Možná jen v prvních fázích, kdy se chovají jako utržené ze řetězu, ale pak je to u každého včelstva jiné a asi se to řídí jinými faktory. Ony to vědí ... Letos bylo velmi zajímavé pozorovat jednotlivá včelstva. Volná stavba se rozjela až za snůšky z ovocných stromů (jabloní), to je ale u mne tradice. Dříve nestaví nikdy.. Vzhledem k únosnému počtu jsem to mohl sedovat a valil jsem oči, jaké v tom byly rozdíly ... Nic nevyvozuji, jen se dívám ... Dobré byly ve stabně letos oddělky i jeden usazený roj.
Zrovna tak bych netvrdil, že více trubců znamená méně medu, ale to už se tu mnohokrát probíralo jinde ...
Ty výnosy se časem srovnají a je to spíš fakt o momentální situaci a stavu včelstev. letos se to vše sešlo, myslím, docela zajímavě ...
Jiří

Příspěvek: #403

(26.07.2015 12:22)KaJi napsal(a):  Já měl vloni nulu a kolega klasik o kousek vedle vytáčel. Ale jak říkal, hned jak jsem měl půlku plástu s medem, už jsem to točil.

Todle je zase jiná písnička - dobře viditelná na Merkurim. Včely na medu sedí. Když maj plno, nelítaj. Čili - ve snůšce prázdný úl a po snůšce plný. Prázdný se udělá snadno a pak se ale krmí, jináč se to neodhadne, tím je toho"medu" zase víc. To ale nemá co dělat se stavbou, ale systémem točení - to jde i na volné stavbě.
K dobrému výnosu je potřeba mít hafo prázdných plástů pár týdnů v roce. To se u volný i nevolný stavby zajistí tím, že jim dám stavět, když není medová snůška a naopak nandám prázdný plásty když je.
Nejlíp a beze ztrát staví od února do třešně a pak na melecitoze. To je třeba využít a v tuhle dobu tam mít samé nevystavěný plásty. Jasně, že staví i v květnu a dobře, ale tím už snůšku snižuju. A do března a srpna vyndat co je možný.

Příspěvek: #404

Tobe stavi v unoru? U me v nejteplejsi oblasti CR nekdy nechteji stavit jeste ani v dubnu. Fakt bych chtel videt vcely, ktere stavi na Sumave v unoru.

Příspěvek: #405

(26.07.2015 14:58)Michal Schützmeister napsal(a):  Nejlíp a beze ztrát staví od února do třešně a pak na melecitoze. To je třeba využít a v tuhle dobu tam mít samé nevystavěný plásty.

Tohle mě zajímá, takže během února a března vyházíš část plástů a nasázíš prázdné rámky? Nahoru, pod, nebo na kraje plodového hnízda? Mě to na stavbu přijde moc brzy, v březnu dělám teprv první prohlídky. Díky.

Příspěvek: #406

Take by me to zajimalo. A jak? Co mam vyzkouseno, nemaji rady moc velkou diru. Mne osobne dobre stavi, kdyz to zebruji. Nacham zapocnout stavbu a uz prehodim o patro vys a vlozim prazdny a takhke porad dokud stavi. Nejlepsi je to pobliz plodiste.

Příspěvek: #407

Zajímavé téma.
Letos jsem taky volnou stavbu zkusil a líbí se mi to.
Pochopitelně jsem hledal dostupné informace o ztrátách výnosu. Určitě nějaká je, zákony přírody nejdou obejít.
Můj závěr je, že to není významné v porovnání s množstvím, které včelstvo spotřebuje jinak .
Předpokládám, že v jednom nástavku je asi kilo vosku což je nějakých 1000 kcal.
Kilo medu je 400 kcal, takže minimálně 2,5 kg medu na vystavěný nástavek padne. Ve skutečnosti je to víc. Odhady jsou různé - do max 10 kg medu.
To je přijatelné a proto v tom budu pokračovat.

Příspěvek: #408

Ony ten vosk stejně produkují a buď ho využijí, nebo opadá bez využití. Kdo sleduje spad, tak má jasný přehled i o produkci vosku, nachází na podložce pětiúhlé lupínky. Mezistěny nepoužívám už pět let a už nikdy bych se k nim nevrátil. Mezistěny mají význam pro velkochovy, které nikdy nehospodaří na takovém úhoru, jako já. Přidávají celé nástavky mezistěn. Tam by to s volnou stavbou dopadlo špatně. Určitě by byl problém na odvíčkovací lince. My, co převěšujeme a odvíčkujeme vidličkou, mezistěny nepotřebujeme. Ten čas vynaložený na výrobu, drátkování a zatavování se holt zase vynaloží na to převěšování. Je to radost.

Příspěvek: #409

(26.07.2015 15:20)Petr L napsal(a):  Tohle mě zajímá, takže během února a března vyházíš část plástů a nasázíš prázdné rámky? Nahoru, pod, nebo na kraje plodového hnízda? Mě to na stavbu přijde moc brzy, v březnu dělám teprv první prohlídky. Díky.

Brzy z jara je zásada jakkoli nerušit hnízdo. To se ale týká jen plástů se včelama. Asi to moc nejde u NN, ale při jednom zimním VN. Kde nejsou včely, beru ven. Musí zůstat krycí s medem. Začátek stavby se pak pozná, dle vystavěných srdíček v mezeře. Když jsou včely silný a teplý vánoce + snůška pylu, staví i na nový rok. To je ale jasně vyjímka. I v tom únoru to musí být fénový týden. Březen, ale když není 20 mrazu a nebo fakt totální chcípáci, staví. Srdíčka ulámu a dám začatý rámek. Zkraje. Nebo mezi krycí med. Jak to jde - tj. na kolik je teplo. V dubnu už to jede. V půli krajní bez plodu nahoru do druhýho plodiště, dole rozestavěný a nahoru buď postupně, nebo něco vystavěný a z krajů rozestavěný, to už je fuk, princip je komín s hnízdem a stavba po všech stranách. Medníky už pak taky zebruju.
To je pro stanoviště dole v 500m - na kopci v 800m to má 14dní až měsíc zpoždění.
Staví když maj mrak pylu a to v tuhle dobu maj. Ikdyž kde nejsou lísky a jívy asi to taky nepujde. Oni stejně nezakladou víc, než obsedají a než se plod nalíhne je nový plást na kraji hotový. Ten kupodivu staví, ikdyž ho obsedají jen příležitostně - v noci se z něj stahnou.
Jak se nechá plástů dost, nestavěj, nemaj potřebu. A nic se tím nevymyslí - to zakladený hnízdo je daný obsednutýma včelama, takže víc hotových plástů nevede k rychlejšímu rozvoji. To ale platí jen do začátku nektarové snůšky. Jak začne medu přibývat je potřeba volných plástů naopak vyšší, než obsednutí.

Příspěvek: #410

A je to panenský bílý nebo žlutý vosk? Já se většinou setkal s tím, že to byl žlutý, jak je braly jinde a zastavovaly ponechanou díru na Varidol.

V posledních mnoha letech čekám se stavbou až se začnou objevovat bílé nástavky na plástech. Mnohdy až k červnu, pozdní květen. Když se jim udělá díra v plodišti, tak to skoro vždy zastaví i kdyby měly krajní oloupat.

A možná se tady směšuje množství stavby - tvorby vosku a podíl nového díla v úle.

Jakmile mám vystavěno, je jen na mě, kolik jim toho nechám stavět. Já prořezávám, cik cak, jednou tu pak druhou půlku - svisle děleno. Ale přiměřeně. Jednak z jara tmavé, druhak v létě v rámci likvidace trubčiny, to už mají zastavěno, a pak na jaře v rámci komorování a jarní prohlídky, kdy vezmu to tmavé z boku. Ale to je plodiště - tedy u 45*30. Medníky mám díky dadantu snad "věčné", letos mákly, mám asi tak 4-5NN L1/2 na každé a skoro vystavěné. V kombinaci MS a volná stavba a dostavba - MS jak se to šiklo.

Takže pak mi budou stavět jen asi tak 3-4 plásty v plodišti a to nepovažuji za nějaké přetěžování včel.

Příspěvek: #411

Brzy z jara nikdy není sněhobílý. Ale staví, jen když nosí pyl, takže ani žádná stará záplata. Ve fénovém týdnu dokáží vyjet celý rámek 39x30 za pár dní, takže ani nijaká z nouze ctnost. Je to prostě tak, že buď mají a kašlou na to, nebo nemají a je příležitost, tak jedou. Jako se snůškou - buď maj do čeho dávat, nebo na to kašlou.
Je to o využití příležitosti.
Jinak řezání cik-cak jsem taky dělal, ale nechal jsem toho - jednak starý většinou zaplodují a nový maj na med a jednak nikdy to není tak čistý dílo jako ve funglovním rámku. A je s tím babrání. Takhle celý rámek do tavidla a je to. Je to jen zbytečná snaha jim ulevit - jenže oni zvládnou daleko víc, než se tvrdí. Podřezávám ale z jara panenský rámky, kde maj třeba kolečko od plodu - to je zase škoda nevyříznout, pak mam celý zase panenský.

Příspěvek: #412

Já žádnou ztrátu výnosů nepociťuji když se porovnám s okolím, spíš naopak. Záleží také jak kdo počítá průměr. Zatím používám VS tak napůl. Plodiště VS polomedníky převážně mezistěny, což má své výhody. Možná MS později. Na VS v plodišti vidím úplně jiný cvrkot . Včely si žijí v podstatě svým životem! Teď se to projevuje na TV a v úlech to kváká a týtá jak o život. Prostě vyhazují poslední zbytky uměle odchovaných matek a získávají si svoje. Proč asi? Jaké s tím máte zkušenosti? Moje zkušenost je taková, že VS vyžaduje pro včely svobodu se vším všudy. A uměle dodané matky uměle odchované přijdou jako první na řadu! Zdraví R. S.

Příspěvek: #413

A ještě důležitá věc, nedáváme včelám recyklovaný vosk ze zbytky nepatřičných léčiv, které tam mnozí včelaři cpou.

Příspěvek: #414

..Rudolfe,je rozdiel v kvalite matiek odchovaných z vajíčok na volnej stavbe oproti matkám z klasických plástov? Tiež mám tretinu plástov v dadante VS,očividný je rozdiel v štruktúre diela,rozmiestnenia plodu,peľu,medu,aj rozdiel v zapĺňaní uvoľnených buniek či už novým plodom,peľom alebo nektárom oproti plástom z medzistien..včely si jednoznačne na vs plástoch"gazdujú"inak,tak po svojom,oproti klasike..

Příspěvek: #415

Mám tiež volnú stavbu, už by som nemenil, ........................Gusto- to gazdovanie je svätá pravda, nech machri prídu pozrieť, kde včely zakladajú a stavajú trubčinu!

Příspěvek: #416

Uvažuji že v příštím roce zkusím do stavebních nástavků dávat jenom nadrátkované rámky bez mezistěn ( RM 2/3 lang. ), je třeba dávat k horní loučce proužek mezistěny , případně použít horní loučku s dřevěným břitem? Když jsem letos dával stavební rámky - byly pouze z drátkem, včely stavěly bez problému jako by měly předlohu, nevím co to ale udělá , když jich bude plný nástavek, s vytáčením předpokládám problémy nejsou, slibuji si od toho ideální množství trubčiny a trubců ve včelstvu - mohlo by to působit jako protirojové opatření, časem by ve včelách byl jenom vlastní vosk, navíc ta cena za MS za rok a půl na dvojnásobku - taky lehká motivace.
Jaké jsou s tím zkušenosti, zajímalo by mě porovnání jak rychle včelky vystaví dílo na MS a bez MS, nemají tendenci více plodovat do horních nástavků - pokud si tam mohou stavět trubčinu dle libosti, jak často dojde k prostavování jednotlivých rámků - čili stavbě mimo rámek, dá se používat dílo vystavené v medníkových nastavcích taky do plodištních - další postřehy uvítám, díky.

PetrM upravil 07.12.2015 11:54 tento příspěvek z důvodu: Pište příspěvky do správného tématu. Přesunuto do správného tématu. Přečtěte si a dodržujte Pravidla fóra, prosím. Používejte Vyhledávání. Popis jak vyhledávat.

Příspěvek: #417

Je zde takové vlákno, myslím Volná stavba, či tak nějak.

Příspěvek: #418

Díky, už jsem to našel

Příspěvek: #419

(05.12.2015 22:51)papipapi napsal(a):  Uvažuji že v příštím roce zkusím do stavebních nástavků dávat jenom nadrátkované rámky bez mezistěn ( RM 2/3 lang. ), je třeba dávat k horní loučce proužek mezistěny , případně použít horní loučku s dřevěným břitem? Když jsem letos dával stavební rámky - byly pouze z drátkem, včely stavěly bez problému jako by měly předlohu, nevím co to ale udělá , když jich bude plný nástavek, s vytáčením předpokládám problémy nejsou, slibuji si od toho ideální množství trubčiny a trubců ve včelstvu - mohlo by to působit jako protirojové opatření, časem by ve včelách byl jenom vlastní vosk, navíc ta cena za MS za rok a půl na dvojnásobku - taky lehká motivace.
Jaké jsou s tím zkušenosti, zajímalo by mě porovnání jak rychle včelky vystaví dílo na MS a bez MS, nemají tendenci více plodovat do horních nástavků - pokud si tam mohou stavět trubčinu dle libosti, jak často dojde k prostavování jednotlivých rámků - čili stavbě mimo rámek, dá se používat dílo vystavené v medníkových nastavcích taky do plodištních - další postřehy uvítám, díky.

Neboj se a jdi do toho. Postavi si tolik trubciny kolik potrebuji a pak vali delnicinu ci smisenou stavbu. A presne tak jak je potreba si to i predelavaji. Kdysi jsem pouzival jen horni loucky s britem a postupem casu presel na uplne prazdne ramky. Je to o drobne zmene metodiky vedeni vcelstva. Zkratka, neznam slovo "MEZISTENA". Kdyztak vice na SZ.

Příspěvek: #420

(05.12.2015 22:51)papipapi napsal(a):  Jaké jsou s tím zkušenosti

2/3 Lang ani drátkovat netřeba. Jinak samozřejmě vše co píšeš trochu problém je. Na volné stavbě staví pomaleji, ale matka dílo rychleji zakládá, na jaře více plodují v horních nástavcích, ale o to méně v létě (zejména pokud v těch dolních převažuje dělničina), občas je dílo mimo rámek, slepené s vedlejším nebo zvlněné, tak nejde plást dát na jiné místo. Když se přidává více prázdných rámků je dobré je proložit soušemi nebo převěšenými plásty nebo alespoň nalepit proužek mezistěny či proužek vosku na horní loučku. Že by vystavily plný nástavek prázdných rámků bez chyby se mi nechce věřit. Možná má LPS1 nějakou fintu, kterou neznám, pokud je tajná, napište mi ji do SZ . Při malém množství včelstev to vše není problém. Mám takto 15 včelstev a myslím že bez mezistěn je to pořád méně práce než s mezistěnami, když pominu spoustu jiných výhod .