Příspěvek: #1081

Na mezistěny nepřemetám. Proč taky? Volná stavba s přemetáním na mezistěny nemá smysl, ten je někde jinde. Zejména ne v touze včelaře ušetřit za mezistěny

Příspěvek: #1082

Rozumím. Špatně formulovaná otázka.
Pro začátek jsem koupil mezistěny narychlo (39x24), s tím, že jsem dal celou nahoru, půlku dolů a vzniklou mezeru si prostavěly (v oddělku).
(Rámky mám 39x36)
Pak přidávat rámky na jaře už budu jen na volnou stavbu.

Příspěvek: #1083

četl jsem pár příspěvků v tomto vláknu, ale ne celých 55 stran, začtu se do toho podrobně později.

mohl byste mi prosím někdo z volnostavařů vsvětlit stručně, jak je to se zakrmením na zimu? viděl jsem některé fotky zde ve vlákně, třeba od Aliho a ta volná stavba je taková dost zvlněná. Když se to pak vyndá a vytočí, tak se jednak trochu ty plásty zase zkroutí jinak a druhak je asi potřeba je poskládat do původních nástavků zase stejně vedle sebe ty, které vedle sebe byly, aby do sebe "zapadly"...jak hlavolam. A do těch včely zanosí zásoby z krmení. Je to tak?

Nebo co se vám nepodaří složit a vložit a poskládat jak hlavolam/puzzle, tak to tam už nevracíte a včely si stihnou ještě narychlo dostavět nový plást....což se mi tedy nezdá, ale nevím, nemám zkušenost a praxi, včelařím krátce.

Ptám se i proto, že nyní včelařím s mezistěnami a i tak včely někdy z toho plástu postaví takový "vlnobití", že z manipulace s tím (ven a dovnitř a ještě pak správně poskládat ty co byly vedle sebe) mě občas může trefit šlak. Chtěl bych ale příští rok zusit volnou stavbu. díky za vysvětlení.

Příspěvek: #1084

Hele, nemá smysl řešit kraviny. Pokud nepochopíš, že metodiku včelaření určují včely, nemá smysl se do toho pouštět. Cti a pak se ptej, pokud budeš mít ještě na co

Příspěvek: #1085

no, to je rada k nezaplaceni...stacilo misto ty jedny vety bez odpovedi napsat jednou vetou odpoved na dotaz. ale i tak diky, zes reagoval. samozrejme si to prectu a to ze to je mozna debilni dotaz taky pripoustim.
jq mam totiz obcas problem s tim, ze me neco napadne, ale rychle to zapomenu, tak se radeji ptam hned, nez to zapomenu, tim spis kdyz prave nemam cas precist 55 stran. no. tak proto.

Příspěvek: #1086

Sorry, ok. Krmení je stejný, krmí se včely. Jinak co chceš rozebírat? Včelí dílo má svůj řád a smysl. Mixování plastu nemá pro včely žádné pozitivum, čili k úspěšnému včelaření je beze smyslu. Zvlnění plastu asi má pro včely nějaký smysl, proto to dělají(lepší termoregulace). A v medníku, který jediný rozebírám, ničemu nevadí, stejně musí každý plást opravovat k obrazu svému znovu.

Příspěvek: #1087

(20.08.2021 14:05)TomasK1 napsal(a):  no, to je rada k nezaplaceni...stacilo misto ty jedny vety bez odpovedi napsat jednou vetou odpoved na dotaz. ale i tak diky, zes reagoval. samozrejme si to prectu a to ze to je mozna debilni dotaz taky pripoustim.
jq mam totiz obcas problem s tim, ze me neco napadne, ale rychle to zapomenu, tak se radeji ptam hned, nez to zapomenu, tim spis kdyz prave nemam cas precist 55 stran. no. tak proto.

Nejde to dílo prostě nějak vyrovnat rukama do lajny a upevnit nebo ho vyrovnat i když je hore vlkovitě přilepené? Je to jedno jestli jde rámek nebo jen dílo, po vytočení rámky vizuálně kus po kusu kontroluji a srovnávám, jde jen o zvyk a cvik a dílo je hned rovnější. Také jsem to okoukal a je to jakási taková práce která je detajlem a mistrovstvím v chovu. Potom co je dílo několikrát srovnáno po vytočení, je jako obrázek rovné a pravidelné.

Příspěvek: #1088

chlapi, kto mate skusenosti s ramikmi s hornou delta latkou, jak to moze dopadnut ked by som podstavil cely nadstavok, vystrojeny len takymito ramikmi..? konkretne B, 42*27,5..postavia to rovno, ci? osobne mam skusenost s premetanim alebo osadzanim na ramky vydrotovane a s pasikom medzisteny, cca 3cm,u ramkovej miery 42*35..u mna vsetko ok, toto zistujem pre kolegu.. na jar sa bude skusat, ale ci nahodou nemate niekto uz skusenost s tym.. Ď.

Příspěvek: #1089

(17.11.2021 23:00)gusto napsal(a):  chlapi, kto mate skusenosti s ramikmi s hornou delta latkou, jak to moze dopadnut ked by som podstavil cely nadstavok, vystrojeny len takymito ramikmi..?

Co jsem četl historické prameny, vždy se přidávalo postupně, pouze když nebylo co tak část nalepených s proužky díla nebo povytažených s dílem. Když nebylo vůbec nic, tak prý roj nemíval problém s orig. patentovým celo (4 loučkovým) triaglovým langstroth rámkem plus pohyblivý pátý s průlezem.

Kadopádně terminologie v době před mezistěnami, byla něco jako rámek s počátkem pro zavěšení, povytažený dílo a nalepený proužky byla druhá varianta, něco jako divočina nová dělničí trubčí smíšená a tmavý nebo černé dílo co byla vystavěno zcela.

Nedovedu si přesně představit co je přesně delta rámek podle toho co sem dal p. Bencůr, ale s triaglovým rámkem podle langstrotha bych si dovedl dobře představit jak sním rozšiřovat. Akorát jsem letos vpadl konečně po dlouhé době do válcové výroby mnoha roztečí buněk, takže k tomu za mého života k nějaké volné stavbě asi už nedojde.

Příspěvek: #1090

priznam sa, netusim co je na tom milanovom obrazku... ja mam na mysli normalny ramik, akurat horna latka ma trojuholnikovy prierez..

---

http://ulearamikyprevcely.vlastnyweb.sk/...lta-ramiky

Příspěvek: #1091

Ahoj, pridam malickou trosku do mlyna. Volna stavba na uzkovysokem ramku miniplusu, vyska ramku je vyska dvou nastavku.

---

Volna sravba na uzkovysokem 30x43,5, ctvrty den po vlozeni. Navoskovana horni loucka[/i][/b]

[b]

---

Volna stavba na mednikovem ramku 39x17[/i]

---

Volna stavba na 30x43,5, vzadu ramek z prechodu na tuto RM.
Hezky vecer vsem

Příspěvek: #1092

jak je to s obměnou díla v plodišti při volné stavbě? když vlastně včly určují celkem dost věcí včetně veliskosti buněk a celé to má tvořit funkční celek. Nějakým přehazováním rámků a vyřazováním těch černých jim v tom člověk musí tak jak tak dělat bordel, ne?

celkem mně to zajímá, takže sonduju. Na mezistěnách je to jasné. Staví dělničinu, když jim dám rámek bez mezistěny, staví trubčinu... Ale takto navolno si staví co chtějí. jako OK, kdyby jim do toho člověk nemusel zasahovat, nejsem proti, ale když musí.....?

Příspěvek: #1093

Plodiště musí vystavět oddělek sám a musí mu vydržet do zrušení včelstva. Nebo stavět nové plodiště v dalším nástavku odděleným MM ala přeléták.
IMHO se nedá dělat jednoduše průběžná 1/4-1/3 obměna jak s mezistěnou.

Příspěvek: #1094

(03.05.2022 14:07)Tomáš Chrudimský napsal(a):  jak je to s obměnou díla v plodišti při volné stavbě? když vlastně včly určují celkem dost věcí včetně veliskosti buněk a celé to má tvořit funkční celek. Nějakým přehazováním rámků a vyřazováním těch černých jim v tom člověk musí tak jak tak dělat bordel, ne?

celkem mně to zajímá, takže sonduju. Na mezistěnách je to jasné. Staví dělničinu, když jim dám rámek bez mezistěny, staví trubčinu... Ale takto navolno si staví co chtějí. jako OK, kdyby jim do toho člověk nemusel zasahovat, nejsem proti, ale když musí.....?

pokial mas rovnaku ramikovu mieru ,tak len podstavujes nadstavok vystrojeny ramikmi a najvrchnejsi mozes po sezone zrusit..ja v dadante odstranujem alebo izolujem matku ,a po vyliahnuti plodu plodiskove plasty komplet odoberiem a vcely premetiem na nove..mozes kazdy rok ,alebo kazdy druhy,pripadne az kazdy treti..

Příspěvek: #1095

Tomasi Chrudimsky, privedl jsi mne na zajimavou myslenku. Ano, mas pravdu, ze kazdy plast na kazde urcite pozici ma ve vcelstvu svuj vyznam, u volne stavby dvojnasob, protoze stavi presne to, co potrebuji a nestavi to na ,,par dnu,,. Zkusim vyfotit jeden plast, ktery, az budu menit, na stejne pozici nahradim opet ramkem na volnou stavbu a porovnam, zda bude skladba bunek stejna, podobna, ci naprosto odlisna.
Dekuju!
Honza
Ps: takhle pokrocila stavba na tom sledovanem ramku

Příspěvek: #1096

Jakmile se změní podmínky (teplota, snůška, množství plodu a včel, datum) mohou stavět na stejném místě jinak... (Klidně i vykousat předchozí dílo a přestavět).
m.

Příspěvek: #1097

Vloni jsem se setkal s přestavěním panenské trubčiny na dělničí plást v cca 2/3 vysokého rámku. Řešil jsem rojovku tvorbou oddělků a vkládal jsem stavební rámky.
Na 5 rámku prvně vystavěly trubčinu. Pak zjistily že mají 4 rámky trubčího plodu a rozestavěný plást předělaly.

Příspěvek: #1098

Tak nějak došly mezistěny, asi zkusím u oddělků zase volnou stavbu. Aspoň uvidím jaký mají tah na branku.

Příspěvek: #1099

volná stavba mě začala zajímat, protože...
moje 39x30 + 39x15 nabízí možnost využít některé ideje eurodadantistů, čímž mám na mysli
a), že plodiště mám jen jedno(39x30 izolované 3 cm) které, ač těžší, počet úkonů s nástavkem se dá spočítat na jednom či dvou prstech ročně; (předpokládám ovšem pod ním manipulační nástavek (39x15) a popř. nad ním mednou komoru(39x15),
b) med pouze z panenských plástů (39x15), kteréžto nástavky nejsou izolované a dají se vyrobit na obyčejné cirkuli s prkna cca 25 mm x 165 mm délky cca 190 cm "na počkání" a tudíž se také chystám na využití sice néé úplně volné stavby, ale rámek nevrtat, nedrátkovat, jen opatřit vodicím proužkem vosku, což je (bez nutnosti být precizní) minutová záležitost.
c) nevím, zda má opodstatnění myšlenka, že dynamika stavby (i za cenu příkrmu cukrem) oddělků je vyšší než u standardního rozvoje včelstva vedoucí k absurdní úvaze, že stejný počet včel, rozsekaný na oddělky, vystaví víc než původní kolektivní manšaft. znamenalo by to, že ....
Zkrátka a dobře: zkusím a bude-li výsledek stát za zmínku, dám vědět

Příspěvek: #1100

Myslím, že včelstvo nejvíc staví v době, kdy je hodně mladušek a málo larviček, o které by se mohli starat. Tato situace nastává po usazení roje. Podobně se chová umělý roj - smetenec. A taky silný oddělek, u kterého se právě rozkladla matka. Otázka je, proč rozsekat produkční včelstvo na samé oddělky. Pokud nepotřebuješ med, ale spíš vosk, tak proč ne. Na druhou stranu, pokud máš víc souší, než potřebuješ na jaře, musíš je někde skladovat přes léto a bojovat se zavíječem.