Příspěvek: #281

(11.02.2014 10:16)Jan Vondrák napsal(a):  No, Ivane, ruku na srdce, jak výš píše Karel, to co nazýváme volnou stavbou, až zas tak volné není.

jj, chybí nám přesná terminologie. Hrome, to je zas na nás, ji vymýšlet?
Napadají mě možnosti:

• běžný rámek bez mezistěn
• rámek bez spodní loučky
• jen trámky (=horní loučky)
• vůbec nic, nebo jen kříž či klacek

Co vím, tak Němci mají Naturbau a Angličani mají foundationless beekeeping a natural cell size - tedy jsou na to stejně jako my.
Ivan Černý

Příspěvek: #282

S rámikmi:

1. Rámik s medzistienkou - klasika, netreba špecifikovať, stačí hovoriť o medzistienkach (ms)
2. Rámik bez ms - voľná stavba

Bez rámikov:

1. trámiková stavba (stavba na trámikoch)
2. s krížom a bez trámikov - divoká stavba

čiže 4 druhy: medzistienky, voľná stavba, trámiky, divoká stavba

Příspěvek: #283

To zní dost dobře. Akorát si to pamatovat a používat
Ivan Černý

Příspěvek: #284

Sám používám termín volná stavba tam kde je rámek bez mezistěn nebo jen trámek.
Včely staví , ale už jsme jim stanovili směr, rozteče a pod. V tom se rámek a jen trámek neliší.
Přírodní dílo je skutečně jen tam, kde je je prostor a nic, max. kříž, koruna pro zpevnění stavby ,jako třeba k košnicích, japončících a pod. Nehledal bych v tom nějaké krkolomnosti. Vzlášť když neexistuje jednotná terminologie v taxaci varroázy a to je momentálně pro většinu včelařů zásadnější problém.
Stále se jaksi vyhýbáme skutečnosti, že v mnoha přpadech máme co do činění s CCD. Na volnou stavbu každý nepřejde i když se ukazují mezi námi i ti starší. LD

Příspěvek: #285

Ivane, jasně, jde jen o to být si vědom, že je to terminus technicus a neschovávat se zároveň za slovo volný v jeho běžném významu.

Příspěvek: #286

Jakmile je to bez mezistěny, je to tak jako tak volná stavba. Pak už by stačilo to specifikovat (na trámku, v rámku, v rámku bez spodní loučky ...
a pak to přirozené dílo, jak píše Leoš Dvorský.
Problém: adjektiva volný a přirozený se sémanticky vlastně moc neodlišují, proto se taky pořád pletou, musela by se dát "do oběhu" jasná definice a pak čekat, až si to "sedne". Jak to navrhuje Honza Vondrák.
Divočina mi vždycky zněla divně: ona to od včel není žádná divočina, ony vědí, co dělají ... To jen my do toho dáváme svůj pohled.
Takže tam bych dal spíš tu variantu přirozené dílo, stavba ...
Pokud bychom to chtěli fakt výrazně odlišit i sémanticky, tak musíme vymyslet něco, co by nahradilo to adjektivum volný a bylo by to doma. Tedy pokud si ho nenecháme, což je taky řešení ...
Jiří

Příspěvek: #287

Terminus technicus má často arbitrární ráz a optikou běžné mluvy může být i zavádějící. Například "čistá voda" v chemii znamená něco úplně jiného, než si představí nechemik.
Důležité je, že my včelaři víme, co "volná stavba" znamená a tento termín tedy v našem slangu docela stabilně plní svou roli.

Užitečné mi přijde přidat v případě potřeby další přívlastek:

volná rámková stavba
volná trámková stavba
volná stavba bez dolní loučky
přirozené dílo s křížem
stavba s mezistěnou

Příspěvek: #288

Souhlas, funguje to takto. Pokud bychom tedy šli na tento modus, pak je třeba to dostatečně jasně dát na vědomí veřejnosti působící v oboru.
Zdá se, že adjektivum volný asi ničím lepším nenahradíme (a už je tak trochu v oběhu a jsme na ně zvyklí), ale kdyby někoho něco napadlo ...
varianty: volná stavba v rámcích (rámky)
volná stavba s trámky (trámky)
etc.
Jiří
P. S.: definujme si tedy princip, kvůli němuž to odlišujeme:
v tomto punktu tedy jde o to, že včely nestavějí na předem dané struktuře buněk?
Misane (níže, pardon, ale napíšu to sem): tu nejde o vosk, nýbrž o to, aby stavěly, jak chtějí, byť s jistým omezením ...
Dotaz: měla by ta definice obahovat i téma rozběrného díla? Já si tím nejsem jist.
Je to tak?

Příspěvek: #289

V žiadnom prípade nejde o voľnú stavbu, lebo vždy sa usilujeme o rozoberateľné dielo, teda umiestnené a organizované podľa našich predstáv.
Vždy však ide o to aby stavba prebehla bez "cudzieho vosku" s cieľom ušetriť na vosku, zvýšiť hygienu, zvýšiť produkciu vosku ...
Z toho by sa mal odvíjať názov, v medníku "hore bez" a v plodisku "dole bez".

Příspěvek: #290

Jen možná zbytečná poznámka, ale od loňska si značím stranu rámku (čárkou) k česnu abych jim to neotáčel. U velkých rámků co mám 45*30 je skoro průkazně vidět, že to vnímají a velikost buněk přizpůsobují - osobně mi to připadá jako optimalizované z hlediska jarního rozvoje. Trubčina je ve spodním oblouku a obklopuje hnízdo tam kde je pravděopodobné že vyzimují nebo se tam na jaře přestěhují - tedy k očku.

Příspěvek: #291

Ježiš lidi nekomplikujte to , mě se označení pouze "volná stavba" líbí a pod ní si, jako většina včelařů, představím stavbu bez mezistěny a už je jedno jestli na stavebním rámku nebo trámku, popř. nějaké větvi. Nechte to tak a nevymýšlejte nesmysly, které stejně nemají šanci se chytit, lidi májí rádi jednoduché výrazy a ne ty, které sice nejlépe vystihnout věc, ale jsou moc dlouhé nebo odborné

Příspěvek: #292

(11.02.2014 12:36)Jiří Matl napsal(a):  P. S.: definujme si tedy princip, kvůli němuž to odlišujeme:
v tomto punktu tedy jde o to, že včely nestavějí na předem dané struktuře buněk?

Co třeba takhle:

stavba s mezistěnou - včelám je diktována velikost buněk i orientace stavby vůči česnu a rozteč plástů
volná stavba - včelám je diktována orientace stavby vůči česnu a rozteč plástů
přirozená stavba - včelám není diktováno ani jedno

Příspěvek: #293

(11.02.2014 14:03)Misoka napsal(a):  Ježiš lidi nekomplikujte to ...

Milane, ale koukni, co zajímavých aspektů se tu objevilo. A taky vezmi v úvahu, jak se v těcfh termínech pořád nějak plácáme, tudíž si taky občas ani moc nerozumíme ...
Jiří

Příspěvek: #294

Začínam chápať problémy včelárstva keď výraz "hore bez" ( http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Volna-...2#pid68562 ) prichádza ako ťažko zapamätateľný ( http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Volna-...5#pid68565 )

Příspěvek: #295

(11.02.2014 13:58)KaJi napsal(a):  Jen možná zbytečná poznámka, ale od loňska si značím stranu rámku (čárkou) k česnu abych jim to neotáčel.

Karle, ty nemáš mezerníky?.....Mě snad nikdy nenapadlo, že bych jim dával plásty obráceně.....vždycky mezerníky k levé stěně nástavku.

Příspěvek: #296

..ja mám hofmany,na vrchnú latku píšem fixou rok vloženia medzisteny,tiež to využívam na to čo píše kaji..

Příspěvek: #297

Proč by jim měl vadit rámek vložený obráceně?

Příspěvek: #298

(11.02.2014 15:05)Milan Havelka napsal(a):  

(11.02.2014 13:58)KaJi napsal(a):  Jen možná zbytečná poznámka, ale od loňska si značím stranu rámku (čárkou) k česnu abych jim to neotáčel.

Karle, ty nemáš mezerníky?.....Mě snad nikdy nenapadlo, že bych jim dával plásty obráceně.....vždycky mezerníky k levé stěně nástavku.

Je přeci známo že každý člen PSNV musí při vstupním zasvěcení rozdupat Adamcův rámek a sníst mezerníky za volání čtyři čtyři osm

I kdybch je měl, tak bych je měl asymetricky abych mohl otáčet rámek.
Ale tam kde mám Hofmany tam mám ještě hofmany, v medníkách je ruším a pokud bych dělal další rámky tak nevím, zda bych se neuvolnil taky. Když volná, tak volná

Ale u vysokého plodiště, u NN je to bez pravidelného mezerování docela nerozebiratelné ale o to víc přirozené

---

(11.02.2014 15:33)Sbeedboat napsal(a):  Proč by jim měl vadit rámek vložený obráceně?

Protože jinak staví u česna a jinak vzadu. Předpokládám, že ví co dělají. Tak jim to nebudu kazit.

Příspěvek: #299

A když jsme u té terminologie, tak jak nazývat stavbu pouze na pruhu mezistěny třeba 1-5 cm a zbytek volné - polovolná, kombinovaná stavba ?

Příspěvek: #300

Na těhle základech můžete stavět.

Volná na pevném základě. .