Příspěvek: #221

hans: Vrby jistě určíš za vegetace, v bezlistém stavu je to problém... ideálně vyfotit kůru, habitus, listy, jehnědy...pak to někdo spolehlivě určí. Nejsem na vrby odborník, ale to červené, co máš na druhém obrázku nahoře podle mě není vrba, ale svída krvavá.

KaJi: Psal jsem to o několik příspěvků výše. Je to jeden z kultivarů vrby trojmužné Salix triandra "Semperflorens" S-430.

Příspěvek: #222

A včely na ní nejdou? Psal jste to u trojmužné.

Příspěvek: #223

Může to být lokální. Mám jeden keř a včely na něm jsou jen velmi zřídka. Možná je to tím, že pylu je u nás dost i v létě.

Příspěvek: #224

(24.03.2016 20:21)tom.50 napsal(a):  A včely na ní nejdou? Psal jste to u trojmužné.

Ono s tou vrbou trojmužnou je to asi tak , keby medovala , včely by sa na ňu lietali, ak nemeduje -nelietajú!
Možno nemeduje kvôli suchu, preto ju niektoré zdroje odporúčajú lebo v ich okolí proste meduje( veľká rosa,častejšie zrážky, resp. hmly).
Keby bol peľ hodnotnejší a výživnejší tiež by na ňu lietali,ale príroda má v lete veľmi bohato prestretý stôl kvytnúcích rastlín, a možno na ňu lietajú , ale len obmedzene , aby si zaobstarali pestrosť peľu.

Příspěvek: #225

Děkuju. Obecně se málo ví, že vrby hostí několik druhů producentů medovice a že jsou velmi významným zdrojem pastvy právě v konci léta, v podletí a medovice je až do vánoc, jenže včely jí už nemohou využít. Není to nikdy snůška významná pro včelaře, ale pro včely prý určitě!
To kvetení by byl bonus.

No a k tomu pylu. Já si naopak myslím, že pylu je v té době, tedy červenec srpen a září velmi málo. Dokonce někde sbírají i pyl z kukuřice, to jsem ale nikdy neviděl. V Česku se běžně děje a psal jsem to tu jinde, že zemědělec mulčuje jak o život a klidně ničí kvetoucí louky a to tak dokonale, že na stovkách ha najednou nikde nekvete nic.

Příspěvek: #226

Medovicu na vŕbach môžem potvrdiť,nebýva jej veľa,ale zaujímavým spôsobom ochutí slnečnicový med a aj ho zafarbí do tmavšieho odtieňa..Tento rok som mal kukuricu 2m od úľov(80ha)..na každej rastline v dohlade 2-3 včely,v prvom momente som myslel že tam blúdi nejaký roj,peľové obnôžky veľkosti akú som ešte nevidel..literatúra uvádza nízku výživovú hodnotu tohto peľu,tak asi preto to chceli dohnať kvantitou..

Příspěvek: #227

Píšete zajímavé informace. Díky. Já nikdy neviděl včelu na kukuřici. Možná tady u nás je v době jejího květu pyl výživnější z jiných rostlin. Tak to říkával můj táta už před 50 lety, když se tu s pěstováním kuku začínalo. Tehdy, pro informaci mladších, zemědělci pěstovali směsky, kde byla vikev huňatá a slunečnice a další pro včely zajímavé rostliny. Kdo to neviděl nepochopí jak významné pro včely to bylo. Jo a mimochodem, včelaři si stěžovali, že sklízecí stroje sklízejí směsky i s pasoucími se včelami. No tak místo směsek dnes jezevci pěstují jen ječmen a senážují ho v mléčné zralosti a to jsou už určitě včelaři spokojení. A nebo pěstují jen tu kuku, hlavně do bioplynek, to má obzvlášť velkou cenu pro všechny, nejen pro včelaře.

Příspěvek: #228

Zdravím. Měl bych prosbu. Nedisponuje někdo z Vás vrbou s černými nebo růžovými kočičkami? Pokud ano, co tyhle vrby a včely? Děkuji.

Příspěvek: #229

Obraťte se na pan Šenkeříka. Je to šlechtitel vrb a včelař, číslo na jeho živnost je dohledatelné na internetu. Myslím si, že rád odborně poradí.

Příspěvek: #230

Díky za radu, samozřejmě znám firmu pana Šenkeříka. Bohužel tyto dvě v nabídce nemá

Příspěvek: #231

Plánuji si vykopat v přírodě (popř. koupit) několik semenáčků Vrby jívy, chtěl bych jak samčí tak samičí rostliny. Zajímalo by mě, jak s jistotou poznám jívu od ostatních vrb a jestli se rozpoznají samčí rostliny od samičí i jinak než podle květů. Dále plánuji živý plod z řízků vrb. Potřeboval bych poradit jaký druh vrby se na to hodí a zároveň je i hodně atraktivní pro včely. Chtěl bych použít 2-3 druhy vrb.
Předem dík za rady?

Příspěvek: #232

Misoka: Co týče vrb, tak je problém v jejich určování, protože se vyskytují jejich kříženci a kříženci kříženců. Chce to odborníka. Zrovna vrba jíva je příkladem, kdy se v přírodě vyskytuje jako čistý druh i ve formě kříženců s jinými druhy, kteří jsou někdy více podobni jednomu rodiči, jindy druhému. Osobně bych vycházel z nákupu materiálu z nějakého ověřeného zdroje a ten dál množil. Protože i když budeš mít opravdu čistou jívu, tak je velká variabilita mezi jedinci v intenzitě kvetení a s některými stromy pak nebudeš spokojen. Spíš bych letošní jaro věnoval průzkumu krajiny ve Tvém okolí a hledal bohatě kvetoucí jedince a ty pak množil.
Úplně nechápu, proč chceš samce i samice. Samec dá nejen nektar, ale i pyl. A podle některých zdrojů by měly být samčí květy vrb stejně í více bohaté na produkci nektaru v porovnání se samičími. Tedy ze samice máš poloviční užitek, vzhledem k tomu, že neprodukuju pyl. Jinak vzácně se vyskytují i oboupohlavní jedinci se samičími i samčími květy na jedné rostlině a s různě zprzněnými přechody mezi. Jednu jsem našel kousek od baráku a letos ji chci vegetativne množit.
Pokud se chceš dozvědět o vrbách víc, tak doporučuji tuhle publikaci: Vrby České republiky
a potom tuhle knihu: Vrby pro včelí pastvu
Ta první Ti řekne mnoho o vrbách v ČR a ta druhá o včelařky významných vrbách, jak je pěstovat, množit a které jsou vhodné pro jaké výsadby (i pro živé ploty).

Příspěvek: #233

Dík za odkaz! Jen pro vysvětlenou. Chci kupovat pozemek a inspiroval jsem se přednáškou p. L. Dvorského, kde popisoval včelaře s alejí vrb v blízkosti včel. Já dlouho uvažoval, co vysázet na novém pozemku - jehličnany a ovocné stromy jsem nechtěl, lákalo by to hlavně zloděje a já to budu mít kousek z ruky. Navíc u nás obec začala kácet náletové dřeviny včetně vrb. Je tam jedno místo, které bylo pokryto velkým množstvím vrb, různé velikosti a stáří. Tak jsem uvažoval, že bych pár semenáčků zachránil pro sebe, když už je stejně chtějí zlikvidovat. Na tyto vrby včely létají, ale nejsem si jist jsou-li to jívy, protože jsou ve stínu garáží a někde jsem četl, že se jim daří spíš na slunci. Samčí i samičí rostliny jsem chtěl proto, že jsem někde četl, že samčí dávají sice oboje (pyl i nektar), ale samičí dávají mnohem více nektaru, ono to znělo docela logicky, kdyby nebyly vůbec atraktivní, tak by je včely neopylili. Sotva jsem předchozí příspěvek odeslal napadlo mě, že bych nějaké vrby nasázel i u mně doma, i když plánuji se odstěhovat, ale ještě nějaký ten pátek tam budu bydlet. Mám zahradu, která je v jedné půlce silně slunečná a suchá (kolikrát když trochu déle neprší, tak mi tam uschne i tráva nastojato) a druhá půlka (spíš třetina ) je zamokřená a v poledne ve stínu (krom léta). Na jejím konci je mokrá tráva i v těch největších vedrech a suchách. Do té sušší části uvažuji vsadit 4 jívy a do té mokřejší chci jednu samostatnou vrbu a živý plod před úly, zde bych uvažoval o vrbě trojmužné a popelavé.

Příspěvek: #234

Myslím si, že vrby jsou pro jarní rozvoj včelstev zcela zásadní, v našich podmínkách rozkvétají vrby jívy kolem 20. března a včetně dalších druhů vrb a různých kříženců kvetou téměř celý měsíc, až do rozkvětu třešně ptačí, včelstva jsou jako by je polil živou vodou - pokud je v tuto dobu příznivé počasí a včely mohou létat za pastvou, silně vyzimovaná včelstva dokážou z vrb nanosit i do medníku, v každém případě se vrbách rozplodují a rozjedou - zpočátku se vrací každá druhá včela s pylovými rousky z vrb a podložky v tuto dobu bývají celé žluté od pylu, vrb máme v blízkém doletu stovky a každý rok další vysazuji, výhoda je pokud jsou co nejblíž u včel, v předjaří je pro včely problém létat daleko.

Příspěvek: #235

Vrba trojmužná je včelama téměř úplně přehlížená, i když kvete průběžně velkou část sezony, nedoporučuji a psalo to tu více včelařů. Navíc ta z vrbovny je u mě nějaká neduživá, pomalu roste, usychají větvičky a má silnou chlorozu (možná nějaká viróza).

Mně nejlíp roste smithova a lýkovcová, květy jsou neuvěřitelně rychle očesané do posledního žlutého prašníku, ostatní druhy mám ale v dost nevyhovujících podmínkách, tak je nemůžu moc hodnotit.

Příspěvek: #236

O té lýkovcové taky uvažuji a možná i ušatou. Tu trojmužnou asi oželím, podle vrbovny by se hodila ke mně, ale podle dalších webů, zase ne

Příspěvek: #237

Já jsem vzal z vrbovny všechny nabízené a testuju to. U nás v 650 nad mořem už je to o pokusu. Chci najít vrby vhodné pro naši oblast, ty rozšířit kolem sebe, a pak pokud možno rozšířit mezi včelaře v okolí.

Jinak pokud se na vrbách vyskytují chlorózy, nebývá to problém vrby, ale půdy. Chlorózy často postihují vrby na bazických půdách. Většina vrb má ráda lehce kyselo a ne zásadito. Tedy na vápencích se hodně vrbám nedaří. Ale lze najít alternativu. Např. na bazických půdách vrba šedá, naopak na kyselých půdách ji nahrazuje vrba ušatá.
Přečtěte si ty dvě odkazované knížky o vrbách, otevřou vám oči v mnoha aspektech.

Příspěvek: #238

Tak to mám dobrý, u nás je dost kyselá půda. Že se u mě vrbám nebude dařit, toho jsem se nebál. v Okolí je spousta vrb různých druhů (ještě je tak umět určit), všem se daří. Mám několik velkých vrb hned za plotem, ale včely na ně skoro nelétají, jen jednou jsem je zažil navštěvované včelami. Tyto kvetou dost pozdě, proto asi nejsou pro včely atraktivní, už hold mají v okolí něco lepšího.

Už se těším na jaro, hold si udělám výlet po vrbách a kouknu, které jsou obsypané včelami a ty si nařízkuji (kromě jív).

Příspěvek: #239

Neměl byste někdo vrbu s červeným proutím? Nebo další barvy do oranžova, nebo do fialova?
Objednal jsem si nějaké řízky, ale v reálu je to samá zelená.

Příspěvek: #240

Pane inženýre, vrba v zimě, nejen košíkářka, kterou asi myslíte, mění barvu několikrát.
Docela je zajímavé vidět, jak tady jeden pán u nás má několik košíkářek, rostou stejně, stromky mají stejný habitus, ale proutí je u každé jiné.
Ty barvy, které je sháníte, budou jen po malou část roku. Tak to s vrbou prostě je.