Příspěvek: #141

Mám zkušenost s vrbou trojmužnou. Vysadil jsem si cca 15 sazenic /po zakořenění řízků/ do volné přírody. Než jsem zjistil, jak jsou atraktivní pro srnky, tak jich zůstala polovina. Ničily je na podzim, v zimně i na jaře. Potom jsem sledoval využití květů včelkami. Přestože květy byly i přes léto, včelky nejevily o ně zájem. Pravděpodobně nebyly pro ně až tak atraktivní i kdyxž byly vysazené asi 15 m od úlů. Boj se srnkami jsem vzdal a včelkám určitě nebude líto, že vrby vykopu.

Příspěvek: #142

Proč hned kopat, pokud ji srnky likvidujou, budeš to mít časem bez práce.

Příspěvek: #143

Vyzkoušel jsem asi 9 druhů vrb z vrbovny a jednoznačně největší "propadák" pro včely je vrba trojmužná. Sice kvete 2x, ale pokaždé v době, kdy mají včely něco lepšího a tato vrba je pro ně tedy nezajímá. Košíkářská vrby pro včely taky nic moc. Jednoznačně lepší je vrba smithova nebo jíva. Celkem mile překvapila i vrba černající.
Ve výsadbě do volné přírody jsem zatím 100%. Srnky a sucho se totiž postarali o všechno Ale pár kusů mám na zahradě a ve "vrbové školce" , takže mám z čeho řízkovat na další pokusy.

Příspěvek: #144

Aby si predišiel tomu aby obhyzali a očochraly vŕby tak saď do prírody odrezanú hauz o vyške 2.5m a priemeru aspoň min 8cm. To sa chytí bez problemou keď to zakopeš aspoň 60cm. Robí sa to už v marci a vrch aby nevysichal tak zatrieť štepárskym voskom.

Příspěvek: #145

(20.11.2015 14:10)DonPepe napsal(a):  Vyzkoušel jsem asi 9 druhů vrb z vrbovny a jednoznačně největší "propadák" pro včely je vrba trojmužná.

Přesně tak, vrba trojmužná nestojí za tu práci. Nejlepší zkušenost mám s vrbou Smithovou (008), lýkovcovou (021), apeninskou (393) a mechovitou (082). Vše u Prahy, 400 m.n.m. Kvetou pěkně za sebou až do doby, kdy rozkvítá špendlík. Pro jarní rozvoj je to neocenitelné. Nikdy jsem je nechránil proti okusu ani otloukání a vysadil jsem jich už stovky a ze všech jsou 4 - 10 metrové keře či stromy. Pokud je otluče srnec, musí se co nejdříve sestřihnout pod tím otlučením, pak v pohodě obrazí a rozvětví se. Když je nezastřihnete, tak většinou uschnou. Jakmile jsou rozvětvené, už jim srnci neublíží. Hluboké zastřihnutí na jeden až dva pupeny je důležité i při výsadbě. Když necháte za země trčet kmínek, je to pro srnce výzva. Tam kde leží sníh, okusují to zajíci, často až u země a všechny letorosty, a to je pak horší.

---

(20.11.2015 14:10)DonPepe napsal(a):  sucho se totiž postaralo o všechno

Mám na zahradě suchomilnou pouštní vrbu. Nemůžu si teď vzpomenou jak se jmenuje . Původem z vátých písků na Jižní Moravě. Ta sucho přežívá velmi dobře, kvete časně, ale ne moc bohatě. Vrba Smithova ale sucho snáší také velmi dobře...

Příspěvek: #146

Ako daleko je ešte dobré sadiť vrby, aby boli prospešné pri jarnom rozvoji.?

Příspěvek: #147

Pokud už tu odkaz je, tak se omlouvám za duplicitu. Pokud ne, tak tu máte zajímavou "vrboknížku" se spoustou obrazového materiálu pro určování: http://flora.upol.cz/data/syllabuses/vrb...educed.pdf

Příspěvek: #148

Vrby okrem smutnéj treba sadiť od seba 7 -8 m.

Příspěvek: #149

To je zbytečně daleko,já mám vrby lýkovcové po 4 m a je to v poho.

Příspěvek: #150

Vrba sa rozkonári a bude to akurát, každých 6 rokov sa buď obrúbu alebo orežú. takto sa vrby dožijú aj 90 rokov.

Příspěvek: #151

..nemyslel marianb ako ďaleko sadiť vŕby od včelnice,nie medzi sebou?

Příspěvek: #152

Jo gusto nejspíš myslel. Ty časně z jara kvetoucí vrby jako smithova,lýkovcová,mechovitá,egyptská,erdingerova je dobré nasadit co nejblíž k úlům řekněme tak do 200m,ty pozdější klidně i 1km,každopádně je to pro včely velmi výhodné,mám kolem včelnice asi 50vrb a to je na jaře teda hukot. Všem doporučuji.

Příspěvek: #153

U nás vrba nejlépe roste v mokřině. A poblíž chci usadit i svoje dílo včeliček. Petr.

Příspěvek: #154

Chcem Vás poprosiť o radu, na aký podpník sa vrúbluje alebo očkuje vŕba rakyta--Pendula?

Příspěvek: #155

Podle mě na vrbu košíkářskou , ale řekl bych že se chytne na jakoukoliv dobře zakořeňující vrbu.

Příspěvek: #156

Pro roubování vrby Jívy převislé se používá Salix smithiana,
tato je výborná i pro nás včelaře. Má veliké samčí květy, bujný růst a velice dobře koření. U této se řežou silnější pruty, mohou se v zimě naroubovat a když je dáte do země zakoření. Zkoušel jsem hodně druhů Jív sázet tímto způsobem, ale mnoho z nich takto nekoření a nebo jen při dobrých podmínkách. Tato Salix smithiana je ideální, všem doporučuji.
VašekB.

Příspěvek: #157

Jen dodám, že Salix x smithiana je hybridní druh - je to kříženec vrby jívy a vrby košíkářské. Tedy na podnož - hybrida roubujete jednoho z rodičů.

Příspěvek: #158

Zdravím!
Měl bych velikou prosbu. Objednával jsem si letos řízky z Vrbovny a nevyzbyly na mě klony:
S012 vrba egyptská,
S082 vrba mechovitá a
S102 vrba košařská.
Nenašel by se někdo, kdo by mi byl ochoten prodat z těchto tří vrb řízky? Ideálně všechny tři najednou.
Prosím o nabídku do schránky.
Děkuji!

Příspěvek: #159

Zkuš pana Šenkeříka, za 20 Kč jsem od něj bral letos několik desítek samčích klonů. Je to odborník a taky včelař. Vrby jsou už zasazené. Odolaly okusu od zvířat, ale čast z nich bohužel ne lidem..

Šenkeřík:
http://www.senkerik.cz

Příspěvek: #160

Jak si vypěstovat vlastní vrbu jívu