Příspěvek: #321

Zajímavé, tam nabízejí i vrby o kterých jsem nikdy neslyšel.

Příspěvek: #322

Ahoj, chci se zeptat, jak moc atraktivní pro včely je Vrba hrotolista svěží?

Příspěvek: #323

Slavik: Všechny vrby jsou pro včely atraktivní. Jednou z doporučených je právě vrba hrotolistá kultivaru Wehrhahni. Obecně vrba hrotolistá je menší pomalu rostoucí vrba jako pravokořenná dorůstající po letech zhruba do jednoho metru. Někdy se dá sehnat roubovaná na kmínku. A ještě dvě obecná pravidla: Vrby jsou silně světlomilné, mnoho druhům dělá problém i jen polostín. A druhá věc - když vrbu pro včely, tak samčí - ta dá nejen nektar, ale i pyl, velmi kvalitní pyl

Příspěvek: #324

Díky za informace... Samčí vím... Ještě se zeptám na vrbu jivu, je nějaký trik, jak jí zasadit bez nutnosti roubování? Slyšel jsem, že jako jediná nejde množit řízkováním...
Předem děkuji.

Příspěvek: #325

Slavík: U jívy závisí na genetice. Některé se dají i zakořenit, jiné jívy se podaří třeba 1 řízek z 50 a jiné jsou bez šance. Možné je ale použít zahřížení větví nebo nakopčení zeminy, obojí přináší skoro 100% úspěšnost. Pokud Vám ale nejde přímo o jívu, tak použijte vrbu lýkovcovou, nebo křížence jívy a lýkovcové - vrbu Erdingerovu, nebo křížence jívy a košíkářské - vrbu Smithovu - bohatě kvetou a množí se řízky bez problémů.
http://flora.upol.cz/data/syllabuses/vrb...educed.pdf

Příspěvek: #326

Heteropteryx, moc děkuji...
Ještě, že tu máme alespoň pár odborníků.

Příspěvek: #327

(08.03.2021 9:27)Heteropteryx napsal(a):  Slavik: Všechny vrby jsou pro včely atraktivní. Jednou z doporučených je právě vrba hrotolistá kultivaru Wehrhahni.

Nemáte prosím ještě tip na nějakou vrbu menšího vzrůstu? Dal bych nějakou do zahrady, ale aby byla spíše kompaktní keř nebo stromek.

Příspěvek: #328

Vrba bude tak velka a mit takovy tvar, jak budes chtit ty. Je to skvele tvarovatelny strom, rychle rostouci a brutalne houzevnaty. Pokud ma dost vlahy, tak je neznicitelna.
Ja bych ti doporucil kosikarskou vrbu, at z toho mas jeste dalsi uzitek (pomlazky, kosiky,...). Mam asi 50 sazenic zamrzlych v kamence, ktery jsem nestih vysadit. V okoli stovky jiv, ale ty jsou na pleteni blby.
Nebo na zahradu taky pekna vrba smutecni.

Příspěvek: #329

No kosikarska je spis na kosiky, pro vcely nic moc, to stejny smutecni, kvete v dobe, kdy uz zacinaji tresne (aspon ta moje). Ideal je samci klon jivy , co nejdriv kvetouci. To je pak koncert v breznu kdyz vykvete Velikost neres jak pise Dast, budes rezat a tvarovat...

Příspěvek: #330

Je to takovy neobvykly napad, vysadit si na zahradu vrbu. Jivu... tech mas v okoli asi taky dost. Tady je to takovej ten bordel, co je vsude a porad se to musi vyrezavat okolo cest. Jak rychle to vyroste, tak rychle to chradne. Po 20-30 letech uz je to sama dira od ptaku atp.
Tim myslim nepestovane jivy.
Tak proto na zahradu bych dal aspon tu kosikarskou nebo nejakou okrasnou. Ovocny stromy asi nechces. Liskovy ker, ktery kvete jeste driv, nez vrba, ale zas zabere spoustu mista...

Příspěvek: #331

Ta zahrada byla uplne vyčištěná po letech neobhospodřováni-totalni džungle s 10m nálety. Ovocné stromy jsem už zasadil. Tři jabloně, dvě svestky, třešeň, dvě hrušně. Lísky také dvě. Všechno je staré max 3 roky, takže malé. Kdoví jestli se vše chytí. Sázím podle citu a tak aby se tam případně dalo vjet autem kdyby bylo potřeba. Teď zkouším orechoplodec a ibišek syrský. Chci udělat nějaký kout pro včely, ale bez záhonů, jen to co zvládne růst vvpodstate po zakořenění v trávě a jen to obsekávat. Záhony plejt nehodlám. Proto me zaujala vrba, ale mám obavy ji ukočírovat.

Trochu mě zaujaly ty roubované kultivary jívy. Rozrostou se trochu, nebo zůstanou jen prťavé? Nemáte je někdo?

---

něco takového jsem myslel...

https://www.jukka.cz/vrba-previsla-jiva.htm

Příspěvek: #332

Pokud bych hledal malý keř s minimem údržby, tak bych šel do višně plstnaté. Včelky jí mají hodně v oblibě. Sice kvete jen týden, ale je z toho pak užitek i pro mě.
CO se týče vrb je ještě kroucená. Ale poměrně dlouho trvá než začne kvést a popravdě z ní včely u nás moc nemají. Jíva je praktičtější, ale té je hodně všude okolo, to samé olše. Větší využití by bylo z lípy.

Příspěvek: #333

Dobrý den.
Doporučuji ke každému stanovišti vysadi několik vrb trojmužných, protože kvete 2x za rok. V dubnu a potom v srpnu. Z jara je jedno zda bude v doletu o 2 nebo 3 vrby více ,protože pylu z vrb je všude dost. Pyl z vrby v srpnu zpestří stravu larviček a pomůže zimní generaci včel.
MK

Příspěvek: #334

Angrest, rybiz, sipek, rakytnik, drin,...

Příspěvek: #335

Velký výběr včelařských vrb nabízí pan Šenkeřík, mrkněte na jeho stránky má zakořeněné rostlinky za 30 Kč loni jsem je kupoval, má tam i popis.

Příspěvek: #336

Vrby jsou velmi rozdílné, je hodně druhů a hodně klonů.
Správným výběrem klonů a kříženců se dá zajistit prakticky trvalá snůška pylu od prvních vrb kvetoucích současně s prvními jívami, které se na rozdíl od jív dají množit snadno řízky až do května.
Jinak za socialismu se u nás nakřížily a vybraly klony vrb pro včelaře, celá kolekce takových samčích vrb a myslím dodnes se část z nich prodává. Vedle doby květu se liší jednak vzrůstem, některé dorostou jen do metru, dvou metrů a jiné jsou 15 metrové stromy a potom nároky na vodu, většina vyžaduje vlhkou nebo mokrou půdu a některým stačí i běžná nebo po zakořenění i suchá půda.
Z hlavy a ze své zahrady znám klon S021, to je kříženec, který kvete mezi prvními současně s prvními vrbami jívami, možná kvete už nyní. Vzhledem listy je to jednoznačně vrba, dorůstá až 15 výšky a intenzívně roste a to i v suché půdě. Mohla by se používat i pro produkci biomasy. Třeba na zahradě mít ke včelám dvě a příliš vyrostlý strom jednou za pár let střídavě seřezávat. Její řízky hůř zakořeňují, ideálně se musí předpěstovat v dobrých podmínkách a potom vysazovat na místo. Ale v zimě a na jaře ořezané větve do vázy často při rašení listí zakoření už v té váze.
Co se týká vrby jívy, pro horší podmínky a prostředí někde u stanoviště v lese je nezastupitelná. Tam se podle mne hodí naroubování. Na jaře, jak kvetou, najít vhodné keře s intenzívní produkcí pylu, mně se osvědčilo si je označit hadříkem a vyfotit. Do zahrady natáhnout nějak drobné stromky jívy, jíva by měla jít i vysemenit z větviček olámaných z samičí jívy v době tvorby semen jívy, to je někdy v polovině května nad vlhkou půdou. Nebo z nějakých neošetřovaných ploch stáhnout tak půlmetrové stromečky jívy. Druhý rok před rašením podle těch fotek a hadříků nabrat správné rouby a naroubovat. Na většině vrb jív a klonů vrby by se měla vrba jíva ujmout. Nebo je možné, pokud se povede ze semen vrby jívy získat větší množství stromečků, prostě nasadit všechny a po pár letech podle kvetení prostě vybrat tak ejdnu z pěti nebo deseti.
Co se týká včelařských vrb, svého času jsem je v přírodě taky přenášel ke svému včelařskému stanovišti. Měl jsem v dosahu všelijaké porosty různých vrb, třeba melioračních na břehu místní řeky a rybníků a v lese kolem řeky a na jaře jsem tam chodil a fotkami a kapesníkem označoval ty správně kvetoucí. Podle zdrojů vrbové řízky samy od sebe nejlépe koření, když jsou nařezány v prosinci v době teplot nad nulou za oblevy po prvních větších mrazech. Potom v prosinci jsem se tam prošel, nařezal tak 3/4 metrové řízky a zapichoval na správných stanovištích. A některé se i ujaly a začaly tam růst.

---

Návod na množení vrby jívy ze starého čísla časopisu Včelařství, jak si ho pamatuji.
Na zahradě na slabě zastíněném místě se vytvoří bažinka či vlhká půda. Vykope se prohlubeň asi 10 - 20 centimetrů hluboká, o průměru metr až dva mety a vyloží se igelitem, aby se tam držela voda a dá se tam nazpět zemina ideálně vylepšená rašelinou. Udržuje se přídavkem vody pořád vlhká. V květnu, tak týden před tím, jak na samičích vrbách jívách na jehnědách začne uvolňování semen v podobě chmýří, se ořežou větévky tak 20 - 50 centimetrů dlouhé se semennými jehnědami a napíchají do té vlhké půdy. Nebo by se mohly dát do nádob s vodou umístěných na té bažince. Po vysemení se větve jívy odstraní. Rostlinky jívy by měly začít rašit v létě. Na místo, kde není konkurenční porost by se mohly vysazovat už na zimu, kde je vysoká tráva a podobně po nějakém roce na záhonu. A až začnou kvést, se podle kvetení provede výběr těch včelařských. Případně se ty nevčelařské přeroubují na ty včelařské.
Nemám vyzkoušeno, stačily mně jívy občas někde nalezené a přesazené.