Příspěvek: #141

Koukám, že feromony moc lidí nepoužívá.
Někde jsem četl, že lze použít plachetka potažená propolisem (ze strůpku) a zavěšená na kůlu u včelnice. Asi na nějakém ruském fóru. Má někdo zkušenosti s tímto?

Přistěhovalo se mi do sousedství několik "lufťáků" z Prahy (zahrádky se změnily na monokulturu - beton - trávníček - thuje) a tito vyhlásili válku všemu co se na jejich zahrádkách pohybuje. Nerad bych je dráždil případnými roji.

Příspěvek: #142

Všetko je to len náhoda, ja som jedného času každej matke odstrihol polovicu pravého krídla. Prípadnú rojovú náladu (RN) vo včelstve som si zapísal a určil predpokladaný čas výletu roja. Dopredu som na to pripravil, vyrobil som si mini klietočky, ktoré musia byť na oboch stranách opatrené materskou mriežkou, aby mali včely prístup k matke. Veľkosť klietky môže byť npr 15x40x60 mm.

Keďže som cez toto obdobie na včelnici, nemal som problém vyletujúcu M zachytiť a vložiť do klietky. Roj poletoval a hľadal si miesto na sadnutie, zatiaľ som ja klietočku s M vyložil a drôtom upevnil na prístupné miesto npr. na nízky konár a čakal. Po 3-5 min, poletujúce včely zachytili poplašný feronóm M a zároveň včely sadajúce na klietku produkovali združujúci feromón z Nassanovovej žľazy a o malú chvíľu roj sa hromadne sadaoll na klietku s M. Potom stačilo roj striasť do rojnici, matku vypustiť medzi včely a roj osadiť.

Raz som klietku umiestnil na koniec 4 m žrde a včely sadli k M a vytvorili chumáč, čo okoloidúci s údivom kvitovali. To a ostatné spôsoby sa včelár naučí postupne.

Ale i iný spôsob si môže včelár pripraviť, musí mať na včelnici niekoľko mladých stromov, ktoré si upravuje do tvaru dáždnika alebo hríba. ponechá nad zemou konáre asi 12c nad zemou a hornú čas odpíli a nedovolí stromu rásť do výšky. Dobré sú javor klen, javor tatarský, ker hlôh, ale aj iné stromy a kry. Hodia sa aj ovocné stromy, ale tie človek pestuje na ovocie. Ak si takto za 2_3 roky pripraví rojové stromy, je predpoklad, že všetky roje sadnú na ne. Ros so spievajúcou matkou sadne od úľa a ďalej a vyššie aj 15-20 m nad zemou. Anton

Příspěvek: #143

V sobotu jsem zjistil, že jedno včelstvo se mi vyrojilo - co teď s ním?
Mám mu sebrat med - má asi 20kg, ale ještě mi nepřišel medomet. Hledal jsem matku, ale nenašel ji. Včelstvo nemá žádný plod.
Nejraději bych jej rozdělil na oddělky, ale bez plodu?

Příspěvek: #144

Okamžitě dejte do včelstva plást s otevřeným plodem. Pokud není matka ( nebo trubčice), narazí včely matečníky. Když včely matečníky nenarazí, uchrání plást včelstvo před vývinem trubčic.
Pokud chcete udělat oddělky, je nutno sehnat 2 - 3 kvalitní matky, nebo alespoň zralé matečníky. Pokud seženete jen otevřené matečníky, rozdělte včelstvo raději jen na polovinu.
Každému oddělku nechte jeden plást s medem, ostatní si vytočte. Pokud ještě nemáte medomet, uskladněte plásty s medem tak, jako souše.
Po vytvoření oddělkú dejte každému asi 4 kg cukru v roztoku 1:1.
Oddělky, které postavíte na jiné místo, udělejte silnější než ten, který zůstane v původním úlu. Ten může být otevřený hned od začátku, ty, které umístíte jinde, je vhodné alespoň 3 dny věznit. Otevřít nejlépe večer a před česno dát každému nějakou větev, která bude česno částečně zakrývat. Včely se pak budou zalétávat na nové stanoviště a nebudou mít takovou tendenci se vracet na původní.
Tak jsme si to pěkně naplánovali, ale může být, že už tam trubčice máte. To by byl prů.... a včelstvo by bylo na vysypání.

Příspěvek: #145

Dnes přijdu ke včelám a koukám, že na větvi je velký roj.
Na zemi pod rojem jsem zahlédl matku a hned jsem věděl, které mi frnkly.
Matku jsem chytil do klícky, roj sklepl do dvou nástavků na mezistěny a klícku s matkou jsem položil na rámky.
Po chvíli jsem se šel podívat, jak se roj stahuje a koukám, že v nástavku je další matka.
Tak jsem jí vychytil do další klícky a podle čísla jí umístil mezi plásty do medníku včelstva, ze kterého vylétla.
Navečer jsem roj přenesl na jeho místo a ještě jsem mu chtěl porovnat mezistěny a hele, další matka.
Tak jsem jí opět vychytil do další klícky a podle čísla jí umístil do včelstva, ze kterého vylétla, do medníku, mezi plásty.
Trochu jem porovnal rámky a tu první matku jsem jen vypustil z klícky mezi včely do roje.
Shodou okolností jsou to F1 Singrovky z loňska a jejich úly stojí hned vedle sebe uprostřed řady ostatních úlů.
Sranda je ta, že v podmetech se včely ani trochu nevyvěšovaly, byly na čtyřech nástavcích 39x15 a před dvěma dny jsem jim přidával druhé nízké medníky, takže pak byly na pěti nástavcích, až jsem měl obavy, aby jsem je nerozšířil moc a dnes tohle.
Prvně nasazený medník byly samé souše a teď ten druhý samé mezistěny, s jedním stavebním rámkem a se dvěmy plásty s medem z prvního medníku.
Původní úly jsou plné matečníků a zatím jsem je nechal jak jsou.


Měl bych pár dotazů, dovolím si je kvůli přehlednosti očíslovat.

1. je tento jev - vyrojení tří včelstev vedle sebe - normální? Přitom na pohled byly relativně slabé.

2. jakým způsobem by se daly ty vyrojené matky co nejdříve vrátit do původních včelstev?

3. a co teď udělat s těmi původními včelstvy?

Všem moc děkuju za rady, Josef.

Příspěvek: #146

Paradox tejto (ne)zimy
Tyto matky (Singerky) jsou velmi mírné,klidné a nerojivé. Další charakteristikou je poměrně rychlý rozvoj v jarním období.

(09.05.2014 22:25)Josef K napsal(a):  ... Shodou okolností jsou to F1 Singrovky ...

Příspěvek: #147

Josefe..... 5 nástavků 39x15..... A divíš se.....? Nevím sice v jaké nadmořské výšce jsi.... Ale mě se rojej z 5ti 39x24 + 1nn 39x17.....

Příspěvek: #148

Vždyť jsem psal, že jsem měl obavu, že je zabrzdím v rozvoji:

(09.05.2014 22:25)Josef K napsal(a):  Sranda je ta, že v podmetech se včely ani trochu nevyvěšovaly, byly na čtyřech nástavcích 39x15 a před dvěma dny jsem jim přidával druhé nízké medníky, takže pak byly na pěti nástavcích, až jsem měl obavy, aby jsem je nerozšířil moc a dnes tohle.

Nojo Milane, ale čím se pak teda řídit, když selhávají poučky o vyvěšení včel v podmetu pro přidání dalšího nástavku?

Jsem asi v 550 m.n.m.

Příspěvek: #149

Jestli bych mohl poprosit, tak kdyby mi mohl někdo, co nejdříve poradit, jak udělat alespoň tento druhý bod z mého dotazu:

(09.05.2014 22:25)Josef K napsal(a):  2. jakým způsobem by se daly ty vyrojené matky co nejdříve vrátit do původních včelstev?

Děkuji předem, Josef.

Příspěvek: #150

Ty už tam teď nevrátíš, z nějakého jejich důvodu ji chtěly vyměnit, tak to udělaly. Kdyby zněla otázka jak vrátit včely do původního úlu, zněla by odpověď, kdyby při vyrojení přišly o matku.

Příspěvek: #151

Včelám v rojové náladě, zvláště pokud se už vyrojily, nemá smysl cpát starou matku. To se ti akorát vyrojí znovu s dalšími úlovými včelami.
Starou M buď zamačkni, nebo s 2 plásty plodu udělej oddělek, tedy pokud se ti líbil její výkon v minulé sezoně.
Ve vyrojeném včelstvu nechej vylíhnout a oplodnit novou mladou matku z matečníku (některé malé a podivné matečníky můžeš vylámat, ale není to nezbytně nutné, včely si s tím poradí samy).

Hlavně aby v tom velkém roji byla alespoň jedna kladoucí matka.

Také je možné tento sdružený velký roj rozdělit třeba na dva průměrně velké (tedy cca 1,5 až 2 kg včel) a každému ponechat po jedné (staré) kladoucí matce. Tím budeš mít roje dva a tedy 2x větší radost. Pozorovat rozvoj a chuť k práci roje je totiž moc pěkné. Samosebou usadit na mezistěny a stavební rámky, žádné souše, nebo plodové plásty to je kontraproduktivní.

Příspěvek: #152

(10.05.2014 12:13)Josef K napsal(a):  Jestli bych mohl poprosit, ...

Asi s tým moc nenaponáhľaš. Ak sú M drahé a dobré, ta urob tie oddelky a tam počkajú až kým neskončí tá rojová sezóna. Potom pospájaš a do budúcej sezóny pôjdeš s nimi.

Příspěvek: #153

Vyvěšení v podmetu je podle mě velmi vztyčený prst, ne povolení k přidávání nástavků.
Těžko říkat do kdy, ale pokud je asi tak ke konci dubna a včely obsadají asi tak 40-50cm na výšku - tedy jak já říkám koule - tak já se s přídáváním nástavků neupejpám a co se vejde do auta to jim rozdávám. Tam už si včely dokáží udržet teplo a rychle jedou nahoru až ke stropu a neuzavřou se aby se pak nakonec nevešly do obsednutého prostoru a nevyrojily.

Někdy prostě do nových nástavků nepřelezou na povel - potřebují nějaký čas aby prostor přijaly a mezitím si narazí v "plodišti" matečníky i když včelař koumá nad tím, proč, když jim tam dal nad a nebo pod nástavky. Nehledě na to že jim někdo brání mřížkou v obsednutí prostoru.

Ovšem je mi jasné, že je zde klasická škola která do června či července má panickou hrůzu z prochladnutí včel,. A dokud není za okénkem černo, není radmo přidávat rámek.

Příspěvek: #154

A ještě podotýkám, že pokud to jde - stejná výška N - tak já protě převěšuji, v chledném počasí se i když přídám dílu někdy zamknou a nejdou dál,

Takže to ředíma cpu dílo i N dovnitř. Většinou z 2. udělám 2A a 2B

Příspěvek: #155

(10.05.2014 12:58)TomasoFernando napsal(a):  Ty už tam teď nevrátíš, z nějakého jejich důvodu ji chtěly vyměnit, tak to udělaly.

Včelařím zatím krátce a nechtěl bych se tímto příspěvkem pouštět do nějakých hádek, ale měl jsem za to, že včely se rojí proto, že včelař něco zanedbal a ne proto, že chtějí vyměnit matku, vždyť ta i po vyrojení včelstva s jednou jeho částí zůstává dál
A jak píšu, že včely se rojí proto, že včelař něco zanedbal, tak v tomto případě jsem zanedbal zvětšení prostoru a zřejmě jsem jim dal i malou příležitost ke stavbě, ač v podmetu nevisela ani včelka a nástavky mi na pohled přišly i relativně nezaplněné.

(10.05.2014 12:58)TomasoFernando napsal(a):  Kdyby zněla otázka jak vrátit včely do původního úlu, zněla by odpověď, kdyby při vyrojení přišly o matku.

TomasoFernando, jestli Tě smím poprosit, mohl by jsi popsat ten způsob vrácení včel do původních úlů?

Děkuju, Josef

Příspěvek: #156

Do vyrojeného včelstva by som roj nevracal aj keby so roju vychytil matku,pretože do včelstva by som vrátil včely z rojovou náladou a kolotoč by sa opakoval,včelstvo by znova založilo MB a vyrojilo by sa znova.Roj treba nechať vybúriť stavbou diela kým ich rojová nálada prejde a za takých 10 dní je možné tento roj spojiť s produkčným včelstvom a tak lepšie využiť ponúkanú znášku.

Příspěvek: #157

Včely se rojí, protože se chtějí množit. Je to jejich pud. Takové ty řeči o malém prostoru atd. to jsou jen řeči, které platí, pokud není silný ten rozmnožovací pud. Pak to třeba pomůže, ale pokud chtějí, prostě se vyrojí. Můžete rozšiřovat jak chcete, nedávat mřížku atd. Z toho důvodu se šlechtí matky na nerojivost. Možná bys se dalo přirovnat k ochotě lidí k rozmnožování u současné evropské populace a jiných etnik, ale to je na jiné téma.

Příspěvek: #158

Kdyby to bylo tak jednoduché, tak by to bylo snad až poetické ...
Ostatně šlechtit nějakého "animala" na to, aby se nechtěl množit,to je fakt zadání jako řemen ...
Jiří

Příspěvek: #159

Šlechtit na nerojivost? Tak určitě se to dobře prodává, když chovatel napíše, že se matky nemají tendenci rojit.

Ale ještě jsem nečetl smysluplnou teorii, jak by to mělo fungovat. Vždycky to nakonec skončí tak, že by:
A. "rojivé" včely převálcovaly genově ty nerojivé.
B. tyto včely by vyhynuly

Navíc je známo, že slabé včelstva se rojí podstatně méně, než ty napěchované společenstva včel. A tak by pravděpodobně tyto hledané geny nerojivosti byly maskovány tím, že by se upřednostňovali slaboši. Ti se nerojí často nebo vůbec.

Příspěvek: #160

Jednoduché to určitě není, já jen tvrdím (čistě můj soukromý názor), že to rojení mají včely jako hlavní myšlenku už od jara ("boží příkaz" milujte se a množte se) a jdou to toho, i když třeba není idelání svět okolo. Pokud to v sobě mají, budou se rojit, jistě, procentuelně jim v tom zamezíme tím rozšiřováním atd., ale líp tomu zamezíme u linií, co jsou šlechtěné na nerojivost (neboli neochotu se množit). Jistá paralela s lidmi, za války se děti rodily plus minus stejně, dnes válka není a porodnost je jaksi někde jinde...Takže pokud chci zamezit rojení, musím mít opravdu na toto vyšlechtěné včely (jasně, machr pozná co a jak, a přelétákem zatne tipec i těm rojivým, ne však začátečník).