Příspěvek: #201

(23.02.2023 11:25)stefanos689 napsal(a):  Ještě je dobré udělat komín a dospodu a nahoru dát například jemnou síťku v rámu.

Metoda asi dobrá, pokud funguje tak asi nejlepší, ale ... má někdo odzkoušeno, jak vysoký komín by to měl být?
Pokud někdo napíše např. 3 metry, tak nemám problém nad nástavky (nebo nějaké bedny cca rozměrů nástavků) nahodit trubku (skutečný komín ), aby tah a cirkulace byly řádné. Nad 4 metry už to nedám neb dřevník holt vyšší není

Nebo fakt stačí nechat plásty zavěšený defacto volně venku jako píše "misan" v příspěvku Příspěvek: #116 - nebo už má sám jiné zkušenosti?

Dík

Příspěvek: #202

Dělal jsem i komín i venku volně....oboje funguje. Komín byl na zasitovanem dnů na cihlách a na něm 11 nástavku Lang, na tom mateří mřížka záclona a mateří mřížka. V každém nástavku 7 rámků. Když jsem měl , dal jsem na dno levanduli. Vydrželo vše.
Venku to mám teď povesene a je to taky pohoda, jen je potřeba je věšet večer, aby se nerozjela rabovaci nálada.
Kdysi jsem siril a pod a je to vopruz a stejně se do toho pustí. Za mne nejlepší je komín, ale už na to nebyl prostor.

Příspěvek: #203

stačí volně zavěsit venku s mezarami a nikdy nebyl problém

Příspěvek: #204

byl jsem poučen před lety veterinářem, že na území s MVP to může být problém

Příspěvek: #205

Podľa mojich skúseností pre netriedené plásty funguje zasieťovaný komín o niečo lepšie, ako voľné uloženie, lebo do neho nemôžu naliezť kladúce vijačky. Pri voľnom uložení sa plásty dali bez postihnutia skladovať iba pri teplotách pod 10°C, takže uloženie nevyhovuje cez sezónu. Rady nad zemou navyše chytali plieseň. Dlhodobé uloženie v komíne ako sklad ale vyžaduje vkladať iba plásty, ktoré nemôžu byť kontaminované vajíčkami vijačky, takže cez sezónu je vhodné používať akýsi karanténny medzisklad v nízkom komíne, kam idú čerstvo ukladané plásty na pozorovanie pred finálnym uložením a môžu sa prípadne aj opakovane zasíriť. Častokrát prezentovaná predstava o vertikálnom prúdení vzduchu v komíne ako ochrannom faktore proti vijačke nemá fyzikálne opodstatnenie, lebo bez zdroja tepla nemá vzduch dôvod prúdiť. Môže tak byť iba pri oslnenom komíne s vetracou štrbinou pod sieťovaným dnom. Komín v chládku alebo bez spodnej štrbiny proste funguje iba ako ochranný obal. Skúmal som fyzikálne možnosti ochrany plástov a choval som preto doma vijačky, preto môžem konštatovať, že ako tenké krátke nitky vyliahnuté larvičky sa pretiahnu cez najmenšiu skulinku (napr. skrutkový uzáver fľaše- viď problémy uskladnenia hríbov) a po vyliahnutí sa rozliezajú desiatky cm na všetky strany za potravou (manželka mala z rok trvajúceho výskumu radosť). Viem si predstaviť, že sporadicky môže samička naklásť stovky vajíčok do zatienených štrbín komína v blízkosti voňajúcich plástov. Ale v praxi sa to asi nestáva. Ja ale bez problémov skladujem plásty v chládku v komínoch z nadstavkov vo veľkých plastových "sáčkoch", potláča to aj šírenie vône plástov atraktívnej pre vijačky.

Příspěvek: #206

(05.05.2023 9:35)Pavol Ondruš napsal(a):  ... Ja ale bez problémov skladujem plásty v chládku v komínoch z nadstavkov vo veľkých plastových "sáčkoch", potláča to aj šírenie vône plástov atraktívnej pre vijačky.

Zdravím, to davate plasty po kolko kusov do plastových sackov ci azda vriec? A potom su v tých sačkoch akože nepriedušne uzavreté? nerozumiem tomu ...

Příspěvek: #207

Někde jsem ted četl, že kromě průvanu zavíječi vadí i světlo ... Válí se mi v dílně hodně odřezků plexiskla, tak že bych udělal komín cca rozměrů nástavků s okýnky, kdy na plásty pro kontrolu bude trochu vidět a zavíječi to prý bude vadit. Možná proto tolik nenavštěvuje volně visící plásty - ne kvůli průvanu, ale kvůli světlu.

2Pavol Ondruš: mám stejnou otázku jako "edo".

Příspěvek: #208

Celý komín je v širokom tenkom igelitovom vreci, viď príloha. Tá je výňatkom z publikovaného článku v časopise Včelár č.8/2017, kde je aj ošetrovanie komínov sírením. V príspevku sú príklady na možnosti nákupu a ceny rozmerných fóliových vriec, resp. rukávov v r. 2017, terajšie možnosti a ceny treba preveriť.
  Dlhodobé skladovanie plástov VF 20323.docx (Velikost: 455,9 KB / Stažení: 52)

Příspěvek: #209

tomu s tím světlem bych moc nevěřil .. jednou jsem si u okna v kamrlíku položil bedýnku, a pak si na ni vzpomněl až na jaře .. no asi nemusím říkat v jakém byla stavu

Příspěvek: #210

Pokud do komínu uložím i zásobní plásty se sladinou (pylem) a nahoře a dole komínu použiji pletivo z varroa dna, tak nebude problém s mravenci a pod.?
Dík

Příspěvek: #211

Musíš je tam uložit až po tom, co se mravenci uloží v mraveništi k zimnímu spánku, pak to bude v pohodě, sleduj, až přestanou šmejdit. A na jaře pak sledovat co se děje kolem a až ti v baráku, kde máš teplo, začnou šmejdit mravenci, tak je čas něco udělat s těmi zásobními plásty.

Já našel pouze pár mrtvých vos a včel, které v komíně zůstaly, když tam vlétly před tím, než jsem komín zavřel víkem.

Příspěvek: #212

My kluci s paneláku ve středu města, máme problém zjistit kdy začíná kvést planá třešen, natož co a jak s mravenci ... Jsem netušil kolik věcí kolem včel je dobrý znát ...
Dík za info ..

Příspěvek: #213

Cožeeeeeeeeee?.....vy nemáte v paneláku mravence?????

Příspěvek: #214

Pokud se mi "v komíně" nástavků přeci jen vyskytne larva zavíječe, tak se může sama nějak dál namnožit? Jako že se zakuklí, vylíhne, ale počítám že se potřebuje oplodnit, což jí síto a zavřené otvory zabrání, takže dílo bude zničeno jen od např. jednoho zavíječe. Není to doufám tak, že jedna larva (případně její potomci) nakonec rozežerou vše na co přijdou...?
Dík

Příspěvek: #215

Jedna larva je schopna znicit ramecek. Tmavej. Kterej uz nejde opravit.
Otakza, kolik vajicek ti tam ten motyl vrazi

Příspěvek: #216

Jasně, naklade až 400 vajíček, které se do 5ti dnů vylíhnou a později mění v housenky ... Takže když plásty po cca týdnu proberu, tak tak co uvidím odstraním - ale co když něco málo přehlídnu ... ale ok, jedna housenka zničí celý plást, dík

Příspěvek: #217

Pockejc5 dnu a pak vystourej housenky.
Stejny jak kdyz pockac a vylamwc matecniky.

Příspěvek: #218

Měl jsem stranou na vytavení jednu sestavu po uhynulém včelstvu ze zimy tj. dno a dva nástavky. Protože nebyl čas, pustil se do toho zavíječ, a to opravdu hodně. Nepozorností se mi otevřelo česno. Koncem května se chystám sklepnout chvilku usazený roj, ten se najednou zvednul a namířil si to do toho pavučinou prolezlého úlu. Tak jsem ho nechal, protože mě zajímalo jak se s tím popere. Za týden jsem je otevřel a nevím jak to dokázaly, ale ten úl byl jako "nový". Byl to roj se starou matkou. Tím příběhem se tady chlubím nerad, nemělo by se to stávat, ale reaguji na shora uvedené....závěr zní včely umí opravit rámky po zavíječích a dále je používat.

Příspěvek: #219

Tak to je skoda, zes to nevyfotil, to by bylo zajimave.
Nicmene "zaver" bych z toho nedelal, protoze slo o mohutnou stavebni energii roje. Zkus dat tmavej poskozenej ramek do ulu. Predstava, ze ho vcely zase zpatky nejak doplni noym dilem... je mylna.
Zustane deravy. Az v pripade, ze ho chybi velky kus, tak se pokusi tu diru zaplnit, ale ne tak, ze navazou na to cerne dilo. Proste na vedlejsi ramek prilepi srdicko.

Příspěvek: #220

Souhlasim s Dastem, mam stejne zkusenosti, dokonce ani lonske rozestavene mezisteny nechtely moc dostavet, stejne tak nedoplni bunky do mist, kde jsem vylomil matecnik v plose plastu.....tedy toto jsem pozoroval v plodistnich plastech.
V mednikovych plastech mi ale radky bunek po vystouranych larvaxh zavijece dostavely, mevybavuju si, ze bych pri vytaceni narazil na plasty, ktere by mely nedostavene radky bunek, ktere jsem zacatkem zimy znicil pri kontrole zavijece.