Příspěvek: #1

chtěl bych zkusit vytvořit diskuzi týkající se výhod a nevýhod zimování s varoadnem, osobně používám toto varoadno http://www.vpjested.cz/e-shop/uly-nastav...mku-39x24/

co jsem však nezkoušel, zimovat na něm včely, osobně varoadno od září do března měním za pevné dno a to z těchto důvodů

1. není potřeba již zjišťovat monitoring po léčení nebo ve fázích léčení, v případě potřeby sleduji spad jen na podložce pevného dna
2. nedovedu si představit fumigaci s otevřeným zasíťovaným dnem - byla by neúčinná, jelikož by v úlové sestavě nešlo docílit takové koncentrace léčebné látky - proč jinak by se po dobu 30 minut uzavírala při léčení očka a česna
3. kovově zasíťované otevřené dno je horší tepelný izolant v zimě, což předpokládá vyšší spotřebu zásob
4. možnost průvanu a nafoukání sněhu, tedy zvýšení vlhkosti v úlové sestavě
5. hygienická záležitost - při výměně dna přes zimu mohu bez problémů kdykoliv dna očistit

V čem by mohla být výhoda

1. lepší přístup čerstvého vzduchu k chomáči včel
2. možnost sledovat spad VD i během léčení
3. nerušení včel výměnou dna
4. rychlejší jarní rozvoj, protože zasíťované dno by umožnilo rychlejší průnik teplejšího vzduchu do úlu
5. otevřené dno může odvádět přebytečnou vlhkost, tedy nižší vlhkost, horší podmínky pro bujení plísně na neobsednutých rámcích

Nyní bych vás požádal o vaše doplňující postřehy a názory a zkušenosti se zimováním na varoadnu

Příspěvek: #2

Výhody zasíťovaného dna, pokud nekočuješ, se podle mě týkají hlavně zdravotních opatření a pohodlí jejich aplikace:

• sledování spadu (i v zimě poznáš počet uliček obsedajíc včelami apod)
• fumigace přes zasíťované dno
• odběr zimní měli ber rušení
• vložení kys. mravenčí ze spodu na podzim

Měnit dna mi přijde investice financí a času navíc.
Pokud by tu nebyl kleštík, ihned hned přecházím na pevná dna. Jsou jednoduchá (včely si je sami uklidí) a bez jakékoli péče. Nicméně už se tu objevují i jednoduché a zajímavé kombinace obou typů den. Třeba KaJiho v jednom z čísel MV...

Příspěvek: #3

A v lete ti je otvorene zasietovane dno na co?
Najlepsie je mat zasietovane dvojite dno z pristupom zozadu, do ktoreho mozes vlakad podlozku, pri dymeni fumigant a v zime polystyren. V lete je nevyhodou otvoreneho varoa dna prievan (a s tym spojena horsia teplodrznost) ako aj drazdenie vciel pri napadani sita osami ci inymi vcelami.

Příspěvek: #4

(07.02.2013 13:03)Axolotlik napsal(a):  4. rychlejší jarní rozvoj, protože zasíťované dno by umožnilo rychlejší průnik teplejšího vzduchu do úlu

Myslíte? Včely pre vývin potrebujú cca 35 stupňov. Vzduch vonku na jar je vždy chladnejší. Zákonite tak prúdi do úľa zvonku chladnejší vzduch. Skôr im vzduch zvonku môže termoreguláciu komplikovať.

Příspěvek: #5

(07.02.2013 13:25)Ivík napsal(a):  Měnit dna mi přijde investice financí a času navíc.

Jasně u velkochovatelů by to byla náročná činnost na čas, prostředky, skladování, ale když má to někdo jako koníčka a má jich do 10.
Jak říkám, stejně bych potřeboval dna měnit, abych je mohl očistit a takto přes zimu je mám k dispozici na očistu a v létě zase pevná dna mohu natírat a ošetřovat.
Také varoadna nemám všech úlových soustav, ale jen u 1/3 úlů jejichž pořadí dle libosti měním. Sice nemám přehled o tom, jak jsou na tom jednotlivá včelstva se spadem v horizontu několika po sobě jdoucích let, zato mohu říci, že nevidím snůškové rozdíly mezi úlem s varoadnem a bez něho. Snad jen, že tam, kde bylo pevné dno mi občas staví v podmetu, kdežto stavební rámek zůstává nedotčen. V úlech s varoadnem mi nikdy nějak výrazně v podmetu nestavěly.

Příspěvek: #6

od roku 2013 žádný příspěvek, nějaké další názory, aktuálně mám vysoké dne síťované, sice je tam pod ním, ještě lišta s podložkou, ale stejně si říkám, jestli tam nebudou velké úniky tepla spodem (ano vím, teplý vzduch se drží nahoře, ale stejně ..)

Příspěvek: #7

BVD-Zasíťované celé dno,. jen zašoupnutá podložka. kolem je cca 3-4mm mezera. žádný problém.

Příspěvek: #8

orxi...
čo už na sieťovom dne napíšeš...
pri odkrytom dne (bez podložky!) má včelstvo kontakt z realitou, a tak mi prvé septembrové nočné ochladenia (mrazíky) vyženú matičke z hlavy chuť na plodovanie, v októbri je rodina bez plodu a môžem na istotu zabojovať s klieštikom...
Odkryté sitové dno je pre včely výhodné aj v decembri či januári naďalej umožní včeličkám mať reálnu predstavu o tom, čo sa deje vonku, plodovať začnú až keď sú na to podmienky v prírode!
Ja zimujem každú zimu s plne odkrytým sitovým dnom, včely sú vitálne a má to aj iné výhody (neplesnejú rámiky a tak...)

Příspěvek: #9

Loni jsem pod oddělky ve 2 NN Lang 2/3 podhodil vysoké varroadno už v srpnu. Podložka je tam celoročně, sleduji stav kleštíka co 2 dny. V zimě absolutně žádný problém, včely se stáhnou nahoru, v podmetu je není vidět. Letos jdu do zimy s 3 NN.

Příspěvek: #10

(10.08.2015 13:19)goro napsal(a):  orxi...
čo už na sieťovom dne napíšeš...
pri odkrytom dne (bez podložky!) má včelstvo kontakt z realitou, a tak mi prvé septembrové nočné ochladenia (mrazíky) vyženú matičke z hlavy chuť na plodovanie, v októbri je rodina bez plodu a môžem na istotu zabojovať s klieštikom...
Odkryté sitové dno je pre včely výhodné aj v decembri či januári naďalej umožní včeličkám mať reálnu predstavu o tom, čo sa deje vonku, plodovať začnú až keď sú na to podmienky v prírode!
Ja zimujem každú zimu s plne odkrytým sitovým dnom, včely sú vitálne a má to aj iné výhody (neplesnejú rámiky a tak...)

Goro,
odkryté zasíťované dno máš takto celoročně?
Podložku nepoužíváš vůbec nebo jen např. v určitých částech roku na sledování spadu VD nebo měli?

Příspěvek: #11

vždy som mával sito celý rok volné a len pri "boji" s klieštikom som podložku vkladal na nevyhnutný čas,
tento rok som pod tlakom údajov o % vody v mede
prvýkrát po rozplodovaní rodín, koncom apríla/dubna zasunul podložky a nechal som ich tam... až do slnovratu, kedy som to psychicky nevydržal a znovu ich vybral kvôli tohtoročným horúčavám...

V každom prípade to budem skúšať tak, celú zimu na odkrytom site ako vždy doteraz, a od apríla už s podložkou.... (už keď je plodu veľa a studené noci, včielky pri zakrytom site išli na vec "rýchlejšie" )
(zvažujem však urobiť úpravu dna, aby sa miesto sita dala podložka, pretože pri zasunutej podložke, padá veľa peľu a zbytkov viečok cez sito na podložku, treba to čistiť ináč si tam bahnia tie nepríjemné červíčky ktoré majú radi plásty, a včielky na ne nemôžu...)

Příspěvek: #12

Mám dna asi 8-10cm vysoká, dole zasouvatelná podložka a nad ní síto.
Od března zasouvám podložky a až do konce léta je tam nechávám. Přes zimu bez podložek, aby se pěkně zchladily. Jen na pár dnů zasouvám kvůli monitoringu nebo pak na přelomu roku pro měl.
Snad je to tak ok, někdo mi v minulosti radil, že v období plodování mají rádi teplo, v klidu pak zimu.
Dna rozhodně neměním, připadá mi to naprsto zbytečné a včely bych tak zbytečně rušil.

Příspěvek: #13

Ja tiež zimujem s otvorenými sitami a na jar vkladám namiesto sita pevné podložky kôli tomu, že som mal problém s hustotou medu. Dná mám od pána Ľuptáka, ktorý robí sitá v ráme a ktoré sa dajú jednoducho nahradiť pevnou podložkou. Slúži to potom ako pevné dno.

Příspěvek: #14

Zkoušel jsem nechávat zasunuté podložky během sezóny (taky kvůli hustotě medu), ale brzo na nich vyrostla spousta bordelu vč. plísně - v tom vidím nevýhodu zasíťovaného dna s podložkou - včely na ni nemohou (na rozdíl od pevného dna).

Příspěvek: #15

zasíťované dna celoročně odkryté,v létě dávám pod síta skla kvůli monitorování spadu,v zimě na chvíli kvůli měli,očka taky na větrání otevřené,poslední souše nevyndávám. Nic nikde neplesniví,na podzim už moc neplodují,nejsou zbytečné prolety a včely jsou na jaře vitální.

Příspěvek: #16

Zajímalo by mne, jestli někdo namísto otevřeného varroa dna v zimně nepoužívá větrání do úlu vrchem pod stříškou a varroa dno tak nechává zcela uzavřené, aby příliš chladný vzduch zimní hrozen předčasně nevyprovokoval přejít pod střechu do tepla. Má se zimním větráním úlu z hora někdo nějaké zkušenosti, není pro včelstvo lepší než větrání otevřeným varroa dnem, případně česnem.

Příspěvek: #17

Varoa dno vysoké som poslednú zimu mal otvorené a na VN bol položený prázdny NN s paropriepustným strupkem. Vlhkosť minimálna, plesne taktiež. Prezimovali OK.
No vetraní vrchem? Fyzika nepusti- komínový efekt prúdenie, miešanie vlhkého vzduchu (zmes O₂ / CO2 funguje aj v úli. V navrhnutom spôsobe nevidím výhodu.
Tejto sezóny v lete som mal mriežku varoa dna prekrytú kartónovou niekoľkovrstvou lepenkou (pre hustotu medu resp. vlhkosť medu), vetrané 3cm česnem.

Příspěvek: #18

Já jsem měl také posledních několik zim dno otevřené, ale minulý rok, jak přišly ty větší mrazy (jednu noc jsem měl -23) tak ne zrovna silný oddělek tento dlouhotrvající a relativně silný mráz nepřežil. Ale už na podzim jsem tak trochu s touto variantou počítal, byl to pokus. Proto si myslím, že v případě takto silných dlouhotrvajících mrazů už může být otevřené varroa dno pro některá včelstva nebezpečné. Nebo je třeba otevřít jen částečně.
Letos chci v některých včelstvech zkoušet větrání horem pod střechou.
Já si myslím, že včelstvo jej vyvětrá z velké části i horem. Protože když otevřu úl v zimně nebo na jaře, kde bylo uzavřené dno a větrání jen česnem, tak vlažnost a třeba plíseň jsou téměř všude okolo včelstva. Mokrá je stropní fólie i horní loučky a to dost. takže oxid uhličitý, vláha je všude. Nyní jen musím zvolit velikost horního větrání, aby nebylo příliš velké, nebo naopak malé a rozhodnout se jestli nechat otevřené i česno a jakou nechat velikost otevřeného česna, nebo jej zcela uzavřít a dno také.
Proto jsem se ptal, jestli s tím má někdo nějaké zkušenosti, třeba větrá jen horem, nebo s nějakou kombinací větrání pod víkem a částečně dnem nebo česnem...
Protože minimálně při ne zcela silném oddělku, když přijdou dlouhotrvající a relativně silné mrazy jako minulý rok, může při zcela otevřeném dnu včelstvo uhynout, vlastně od hladu a mrazem, protože se přestalo posunovat směrem nahoru, kde mělo dostatek zásob. Toto byla chyby včelaře, který doufal, že zimy budou mírné jako mnoho zim před tím... a ejhle, přišel dlouhotrvající a silný mráz.

Příspěvek: #19

Při větrání vrchem bych se bál že teplo od včel by stoupalo nahoru a dole by se česnem nasával studený vzduch. Myslím že by jim to nedělalo úplně dobře.

Příspěvek: #20

Clanky (tedy i zkusenosti) o hornim cesne jsou k dohledani v anglictine - zadej si do vyhledavace "beehive top entrance".
Par lidi se tomu dost venuje (nebo venovalo).
Pred par lety jsem si to procital, moc si z toho uz dnes nepamatuji, ale zaver byl takovy, ze jsem to ani nezacal zkouset.
Nemluve tedy o tom, ze vcely jsou v tuto dobu uz nejak v ulu usazene...