Příspěvek: #361

(27.03.2015 12:52)Petr Chalupský napsal(a):  Nic se nepatlá . Vysypu z plastové nádoby vyvařené košilky, zbytky z rámečků špachtlí a je poklizeno. Vosk je v druhé nádobě, ten hodím do igelitky.

Na ja, no, a už jsi jich vyvařoval aspoň 400 ks ?
Zbylo sice kvanta plástů, jenž v drtivý míře plných. Když nejste hamoun, je vám jasný, že tydle z uhynulých včelstev jsou rezervoárem nákazy. Takže likvidace. A když jich máte víc, uvažujete ekonomicky. / nehledě na to, že z vyvařených plných vosk téměř není / .
Já to teda vyhodnotil na vatru. Trochu se to musí proložit větvema, ale shoří to i ze zásobama.
A čisto, uklizeno.
Vosku mám samořejmě i tak dost - ale už ne naprodej.
A vemte v úvahu, že tak je to letos v půlce evropy.
Najděte si Šance pro včely - téma volná stavba - a letos to krásně ozkoušíte a přijdete na to, že mezistěny jsou výplod minulého tisíciletí.

Příspěvek: #362

(27.03.2015 12:52)Petr Chalupský napsal(a):  Nic se nepatlá . Vysypu z plastové nádoby vyvařené košilky, zbytky z rámečků špachtlí a je poklizeno. Vosk je v druhé nádobě, ten hodím do igelitky. Jediná nepříjemnost je podle mne ta pára - nejlepší je to mít buď venku, nebo v nějaké technické místnosti. Pravda do kuchyně bych s tím nemohl - manželka by mě vyhnala .

Já vím, už jsem si to taky zkusil, taky jsem viděl pár videí. Je to dost odporná práce, které se budu vyhýbat jat čert kříži

Příspěvek: #363

No na vyvaření 400 set plástů si samozřejmě netroufám(už vůbec ne z uhynulých), ani jsem to nedeklaroval. Je to pro řádově do 50-ti za sezónu. Jinak pro S-ladeka - já jsem z vesnice a jen tak něčeho se neleknu. Asi máme každý jinou představu co je odporná práce .

Příspěvek: #364

Tak u vcelpa vyvarovani vosti funguje tak, ze to tam posled, vytavi a pošlou zpět mezisteny, jde o to, ze vyteznost je od 40% u tmavého vosti , po 90% u světlého...

Příspěvek: #365

Najděte si Šance pro včely - téma volná stavba - a letos to krásně ozkoušíte a přijdete na to, že mezistěny jsou výplod minulého tisíciletí.
Zkušenosti zatím malé a pouze dva roky ale jsou to zatím moje nejlepší přezimovaná včelstva. Tedy volná stavba, přirozená matka a nízké nástavky. Proto letos podstatné rozšíření a uvidíme! Jak jsem napsal, nevím jestli jsem před 20 lety přechodem na DS vlastně nevykročil do slepé uličky.Zdraví R. S.

Příspěvek: #366

(27.03.2015 13:54)Petr Chalupský napsal(a):  No na vyvaření 400 set plástů si samozřejmě netroufám(už vůbec ne z uhynulých), ani jsem to nedeklaroval. Je to pro řádově do 50-ti za sezónu. Jinak pro S-ladeka - já jsem z vesnice a jen tak něčeho se neleknu. Asi máme každý jinou představu co je odporná práce .

Neboj i mě kouká sláma z bot , ale vždy raději hrabu voňavé seno, než vyvážím žumpu

Příspěvek: #367

(27.03.2015 14:57)Rudolf Stonjek napsal(a):  , nevím jestli jsem před 20 lety přechodem na DS vlastně nevykročil do slepé uličky.Zdraví R. S.

Jestli je DS Dadant, tak je to složitější, to je pravda. V nížině stačí NN a tam jde volná stavba sama. U nás je ale jednoznačně dadant lepší a stavba se časem podá.
V tom právě tkví výhoda Sedláčkových dvou plodišť, ale to jsme zase úplně jinde.

Příspěvek: #368

No jo to máš pravdu, jenomže vloni, jako kdyby tušily že přijde srab, tak vzaly dvě velké bedny jako úl mohutně zanesly a poprvé jsem zažil, že 2/3 se vykašlaly na medníky. Rojení díky LBV 0.Díky tomu měly až do krmení blahobyt a kdo ví jestli to tak vlastně není lepší. Když používáš 2 velké bedny, kolikrát je máš za sezonu v ruce? Já je také používám, ale je to hrozná spotřeba času a těch tun v rukách! Zdraví R. S.

Příspěvek: #369

Neviem koľko krát treba pozerať do nižšej bedne,ale u mňa,ak som pustil plodisko bez mriežky do 4NN,tak nikdy som sa v spodných nadtsavkoch nehrabal.Čo by som v nich asi hľadaľ? Tak prečo tie tony v rukách,já nevidím dôvod.

Příspěvek: #370

(27.03.2015 20:34)Rudolf Stonjek napsal(a):  Když používáš 2 velké bedny, kolikrát je máš za sezonu v ruce? Já je také používám, ale je to hrozná spotřeba času a těch tun v rukách! Zdraví R. S.

V dubnu nasadím horní, od začátku května přzvednutím zkontroluju misky - když nejsou mezi, tak nikde a jak jsou tak spodní dám pryč jako přeleták, tak jak je, eventuelně ještě nadělám oddělky. Je to tak v prvních 14 dnech května. Ty co misky nedělají, zůstanou, jak jsou do krmení, to se musí horní sundat, to je fakt, spodek zredukuju jen na starý zakladený, pak je zase klid do září, října a to se spodní odebere. Takže horní beru do teplých maximálně dvakrát za rok. Na ty rozdělený už dávám jenom NN. A těžkej je jen ten nakrmenej.
Plásty třídim v klidu v zimě na jednom VN. To se už nezvedá nic, až zase do května.

Příspěvek: #371

Dobrý den,
rád bych zkusil doma získat vyvařit vosk.
Poradíte mi, jak nejjednodušeji získat vosk z použitých včelích plastů?
Nechci si kupovat nový vařák za x tisíc korun, nevyplatí se mi to, mm jen několik úlů.
Děkuji

Příspěvek: #372

No pokud by sis dal práci s pročtením tohoto vlákna, tak by si určitě narazil na příspěvek č.296. To je si myslím téměř "beznákladový" způsob .

Příspěvek: #373

hrnec, lavor, něco co můžeš položit na kamna, oheň, plynový hořák a vyhovuje ti objemem-pokud smlat tak neporušený. vosk při styku z kovem mění barvu(říká se to-ještě sem to nepozoroval). Pak kýbl klasickej :
kýbl a jutovej pytel:
pytel
Tím přikryješ kýbl, trošku jej prověsíš. obvážeš provázkem, radši nadvakrát, ať drží. No a hotofka. Vosk s vodou. Měkkou-dešťovka, nebo i destilka-nebo kohoutkovka. Rozehřeješ. Pak přecedíš přes pytel. Trošku pomačkám košilky co zustane na pytli, a nechám vytvrdnout do druhého dne.
Hotovo

Příspěvek: #374

Nezkoušel někdo dát dílo do černého igelitáku na odpad atd. a pověsit na slunce do tepla. Když se prý tam udělají malé dírky dole, vyteče prý vosk.

U nás to asi fungovat nebude, ale někde kde je horko to prý šlape.

Příspěvek: #375

Mam v černym 120L pytly troud na usušení. Jak byly ty dny k 20°C nedala se na něm udržet ruka. Myslím že za pokus by to stálo. Ale zas... chtělo by to někam kde nefouká, tedy třebas odříznout kus krabice a udělat závětří. atd atd- a máš sluneční tavidla

Příspěvek: #376

Někde jsem o tom pytli četl že to funguje, ale osobně jsem nezkoušel.
Sám jsem zkoušel to co píše Zdeněk. Hrnec do něj vodu pak na oheň, po roztavení stačí přecedit přes nějakou látku do kýblu - je dobrý mít v něm předem alespoň trochu teplý vody, aby se to hned moc nechladilo.
Jde tom přecedit třeba i přes starý silonky, a ten kýbl aby byl hladký a měl trochu kónický tvar - jde pak ztuhlý vosk lépe ven. A je to téměř bez nákladů, ale bere to jako všechno čas a práci, ale bez toho to holt nikdy nepůjde.
Jako úplně nejméně pracný pokud ten vosk nechceš mít pro sebe ale na výměnu za mezistěny se mi jeví vyřezat dílo z rámků a vyměnit rovnou bez dalšího zpracování.

Příspěvek: #377

(30.04.2015 9:41)KaJi napsal(a):  Nezkoušel někdo dát dílo do černého igelitáku na odpad atd. a pověsit na slunce do tepla. Když se prý tam udělají malé dírky dole, vyteče prý vosk.

U nás to asi fungovat nebude, ale někde kde je horko to prý šlape.

Kaji, môžem ťa ubezpečiť, že to nefunguje aj napriek dobrému teplu. Prečo? každé vrece má aj zadnú stranu, ne ktorú slnko nesvieti- nezohrieva, preto to vytvorené teplo zo strany slnka sa cez zadnú stranu sa teplo rýchlo stráca, takže nula bodov.
Takisto som dopadol aj s akváriom, aj tam sa teplo strácalo a plásty sa netavili.

Příspěvek: #378

(30.04.2015 9:41)KaJi napsal(a):  Nezkoušel někdo dát dílo do černého igelitáku na odpad atd. a pověsit na slunce do tepla. Když se prý tam udělají malé dírky dole, vyteče prý vosk.

U nás to asi fungovat nebude, ale někde kde je horko to prý šlape.

KaJi, k čemu tady navádíte? Příkladná praxe vypadá přece jinak http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Zpravy...#pid108784

Příspěvek: #379

Nepatřím na rozdíl od tebe k těm kteří uznávají jen jednu příkladnou praxi. Tu svoji. Já se z každé snažím vzít to co považuji za rozumné.

A proč by nemohly být v pytli panenské plásty z medníků?

---

Přečti si v tvém odkazu a mém textu co píši. Že to co ty používáš jako doklad diletanství je jinde považováno za příkladnou praxi.

Ne že to já považuji za jedině správné.

V podstatě je to marný, je to způsob tvého uvažování a argumentace. Potřebuješ černobílý svět.

Příspěvek: #380

Cituji Vaše slova:
1.Tohle asi začnu praktikovat, co s kontaminovaným materiálem. Jedině pálit.
Co je na tom špatného? Pokud to zahrabe a nemůže na to létat jiný hmyz.
Předpokládal jsem, že to asi hrábnu k mravencům, ale jsou jisté indicie, tak nakonec se ukáže že pálení bude nejlpší, nebo ten kompost.
2.Ne, jen poslední otázky? Proč si myslíš že může jít o kontaminaci jen chemií?
Na toto téma - kontaminace prostředí patogeny - jsem letos slyšel pěknou úvahu na přednášce Ing. Titěry. Možná se mýlí i on. Smile
3.Nikdo si na prdel nesedá, ale vyčítat mu něco co se normálně dělá a je považováno za příkladnou praxi?
V Itálii na farmě mě skutečně inspirovalo to, že plodištní plásty pálí komplet. nerecyklují ani rámečky. Když si to prokalkuluji hodinou práce a těch hodin na práci mám doma málo.
Takže možná letos budu v brutaru zatápět poprvé a naposled. Jestli bude snůška včely budou nosit a stavět v mednících, tak pak se už těším.
4..V Itálii mají i jinou cenu práce, ta u nás taky za posledních deset let poskočila nahoru, takže letos to dotáhl trochu i vosk.
Asi to mají spočítané, nevypadalo že by krachovali a vzhledem k tomu jak byli vybaveni - asi žádný problém - tavidlo jak solární elektrárna (u nich asi to nejjednodušší a nejmíň pracné) , ale jen pro medníkové plásty.
Prostě považují plodištní plásty za špinavé.
Podle toho co tak vím, tak na západě se s voskem drobní včelaři většinou nemordují, ve srovnání s jejich platem se jim vyplatí nakoupit rovnou MS, nebo i rámečky se zatavenými MS a drátky. (Což je docela komfort, vyzkoušel jsem a bylo to fajn). Jiní včelaři jim dodají vosk za 4€ a oni jim rádi dají vydělat.
Ta diskuse není o tom jak moc jsou plásty kontaminované, ale jestli se dá to že je Smolík vyřezává a vyhazuje považovat za jeho diskvalifikaci. Což se dá brát tak, že Smolík je v tomto na úrovni profesionálního farmáře. Smile

---

Tohle vše byla reakce na to, že jistý pán hází dílo do kompostu. Pán nepoužívající chemii. Čili včera bylo příkladem dobré praxe dílo vyhodit či spálit.
Dnes dílo již rozdělujeme jinak a některé je vhodné ke zpracování.
Děkuji.