Příspěvek: #2301

Co zase kecáš
1.neber fialovou
2.neber na včely minimax

Příspěvek: #2302

A máme po ptákách
http://technet.idnes.cz/perdix-drony-roj...enstvi_pka
JK

Příspěvek: #2303

Podle toho článku moc medu nedonesou. Ale o to budou asi bodavější

Příspěvek: #2304

zajímavej článek o řepce
http://www.osel.cz/9234-rostouc-plochy-e...ejv-t.html

Příspěvek: #2305

Robotická náhrada za včely? Levný dron zvládl opylovat květ
http://www.svethardware.cz/roboticka-nah...kvet/43907
http://www.osel.cz/9245-kdyby-v-el-m-doc...drony.html

Příspěvek: #2306

Mlha: Začátek konce ...

Příspěvek: #2307

Překvapivé zjištění: Včely dokážou vyjadřovat úlek
http://vtm.zive.cz/bleskovky/prekvapive-...fault.aspx

Příspěvek: #2308

Je zde ii zajímavý článek o neonikotinoidech a další zajímavosti.
https://drive.google.com/file/d/0B7zjrhl...ZTSVU/view
Hezký den, u nás to vypadá na prolety.
JK

Příspěvek: #2309

Polím chybí včely k opylování. Vědci místo nich chtějí nasadit drony
Zdroj: http://hobby.idnes.cz/drony-opylovani-po...zlicci_bma

Příspěvek: #2310

(19.02.2017 10:00)Josef Křapka napsal(a):  Je zde ii zajímavý článek o neonikotinoidech a další zajímavosti.
https://drive.google.com/file/d/0B7zjrhl...ZTSVU/view
Hezký den, u nás to vypadá na prolety.
JK

Ten článek je napsán silně účelově, večer případně vysvětlím proč.

Příspěvek: #2311

Souhlasím. Názor prosím napište.
JK

Příspěvek: #2312

Polím chybí včely k opylování. Vědci místo nich chtějí nasadit drony
Zdroj: http://hobby.idnes.cz/drony-opylovani-po...zlicci_bma

Příspěvek: #2313

Takže k onomu článku v Agro Base.
Na úvod je třeba říci, že výměra řepky v Evropě i v ČR je více než dvojnásobná oproti agrotechnickému optimu. Je to důsledek naprosto zrůdné politiky EU, týkající se povinného přimíchávání biosložek do automobilových paliv. Zejména v případě metylesteru řepkového oleje to nelze nazvat jinak, než kravina na kvadrát a výplod šílence, neboť ekologický dopad tohoto biopaliva je ve všech ohledech silně záporný.
Pokud bychom řepku pěstovali jen pro potravinářské využití, postačovala by při rozumné intenzitě pro ČR výměra kolem 200 tis. ha. Tím, že je příměs biopaliv nařízena, má řepkové semeno zaručený odbyt a ani jeho cena nijak výrazně nekolísá, takže je pro zemědělce velmi lukrativní plodinou. To má ale z dlouhodobého pohledu velmi negativní dopad na půdu a životní prostředí celkem.
Řepka je plodina velmi náročná na výživu, a to zejména výživu dusíkem, kdy dusíkatá hnojiva jsou životnímu prostředí, při nevhodném způsobu aplikace, velmi škodlivá. Řepka je zároveň plodinou velmi zranitelnou chorobami a hlavně živočišnými škůdci. A zde jsme u jádra problému. Tím, že se řepka pěstuje na výměře blížící se téměř 500 tis ha a pěstuje se i v teplých, velmi úrodných oblastech, nelze zaručit správné střídání plodin. Z hlediska životního cyklu a životaschopnosti živočišných škůdců řepky by bylo optimální, aby se řepka pěstovala na stejném pozemku s odstupem alespoň 6 let, kdy by se počet škůdců přirozeně omezil. Při současné intenzitě pěstování toto nelze zaručit, takže škůdci řepky jsou silně přemnožení. To vedlo k masivnímu používání insekticidů, na které si postupem času škůdci "zvykli" (tzv. crossrezistence) a insekticidy likvidovaly spíše užitečné organizmy - přirozené nepřátele škůdců řepky. Na tento zacyklený vývoj přirozeně reagovali výrobci insekticidů a začali na trh uvádět stále razantnější účinné látky s dlouhodobým účinkem, což jsou zejména ty na bázi neonikotinoidů.
Shrnutí: článek obsahuje některé lživé informace - např. že zákaz neonikotinoidů vedl ke zvýšení emisí CO2 o 80 mil.t. To není pravda, neboť je dokázáno, že přídavek metylesteru řepkového oleje do paliv, má na produkci CO2 záporný vliv, t.j. v průběhu jeho výrobního a spotřebního cyklu vznikne více emisí, než se ušetří.
Naopak pravdou je, že pokud by řepka byla pěstována max na 10% plochy orné půdy a spíše v chladnějších oblastech, nebyl by tlak živočišných škůdců tak velký a řepku by bylo možné pěstovat s výrazně menší potřebou insekticidů a s nižšími dopady na životní prostředí.
Celá problematika je mnohem složitější, toto je jen stručný exkurz, přičemž závěr platí nejen pro ĆR, ale celou EU.

Příspěvek: #2314

Něco o bzučení.
http://relax.lidovky.cz/zeptali-jsme-se-...n_veda_ape

Příspěvek: #2315

Ekocentrem voněl včelí vosk
http://boleslavsky.denik.cz/zpravy_regio...70219.html

Příspěvek: #2316

Co se týče biosložky z řepky, která se přidává do paliv tak díky ní dnešní palivo vydrží už ne X let, ale jen 4 - 5 měsíců, pak začne v palivu vznikat z biosložky voda.

Příspěvek: #2317

A kal, to keď Toyota zhltne cez filter tak vyhodí " Porucha motoru + odpojenie 4 x 4 "

Příspěvek: #2318

http://echo24.cz/a/wrbDp/obrazem-vcely-n...ovat-kvety

Příspěvek: #2319

Nahrazení včel opylujícími drony a podobné nesmysly jsou naštěstí limitovány hmotností a potažmo i cenou energetických článků potřebných pro pohon - bez energie prostě nefunguje nic - jedině snad jednou biostroje a to by asi musely být v podstatě kopie včel - takže bude lepší se podržet originálu.

Příspěvek: #2320

Včelaři sledují úly s obavami
http://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/vc...70228.html