Příspěvek: #1

Rád bych se zeptal zda máte někdo praktické zkušenosti s distančními (vymezovavcími) hřebeny do nástavků, tj. alternativa mezerníků i hoffmanových rámků. Láká mě představa propolisem neslepených, snadno vyndavatelných a bezvíčnělkových rámků. Mám Optimaly, tak myslím že by tato výška (17cm) byla zkousnutelná co se týče možnosti nerovnosti spodku rámku. Zajímalo by mě taky jak je to s přehazováním jednotlivých rámků - jsem zvyklej rozpěrákem posouvat rámky v úlu což by tady asi nešlo. Jsem před výrobou cca 5000 rámků a furt váhám - uvítal bych i odkaz na někoho kdo je ve větším používá.

Příspěvek: #2

Hřebeny jdou používat bez ohledu na výšku rámku. Ale problém je to, co píšeš: nemožnost posouvat rámky rozpěrákem. Chce to jiný styl práce. A taky záleží pro co včelaříš. V mednících to tolik nevadí, v plodišti je to větší problém... Já si na to nezvykl - a "přeloupávání" rámků přes cimbuří mě hodně štve (výrazně víc to rozruší včely než posunutí bloku rámků...). Rád se vrátím k hoffmanům.

Výhodou je opravdu minimální přitmelování - a to i v případě, kdy je distanční hřeben slícován s polodrážkou. T.z. ouško rámku sedí jak na plechu, tak na dřevě. Lze to udělat i tak, že polodrážka je hlubší a rámek sedí jen na plechu (s tím praktickou zkušenost nemám).

Ještě můžeš u hřebenů narazit na jeden problém - a to když bys chtěl mít v medníku méně plástů než plodišti (ztluštělé plásty). Bude to fungovat jen tehdy, když budeš mít medníkové nástavky extra vyčleněné, t.z. ne u rotace nástavků.
Z osobní zkušenosti vřele nedoporučuji snižovat počet rámků o víc než jeden (u 10ti rámkového úlu). Osmirámkové medníky včely prostavují porůznu divočinou...

Hlavní výhodu hřebenů vidím v možnosti výrazně zjednodušit výrobu rámků. Stačí na ně potom de facto odpadový materiál průřezu 25×10 mm a forma na sponkování. Někdo ještě uvádí naprosto přesné zarovnání rámečků do sloupců. Ale většinou tento argument doplňují tím, že jim včely krásně vystaví voskové můstky mezi nástavky, což považují za výhodu. Mě to jako výhoda nepřipadá, takže pro mě zbývá jen to zjednodušení výroby rámků a menší přitmelování ... a to mi nevyváží ztíženou manipulaci v sezóně.

---

P.S. Taky zvaž, jak chceš léčit. Pokud kyselinou mravenčí, tak pozinkované hřebeny nejsou to pravé ořechové... zvlášť ne u dlouhodobých aplikátorů. Naopak fumigace horem se u nástavků s hřebeny a obyčejnými rámky dělá úplně luxusně (s háčkem jako na gabon).

Příspěvek: #3

V podstate súhlasím s predchádzajúcim príspevkom, len by som ešte doplnil, že dištančné hrebene sú prospešné pri odviečkovaní strojom vo veľkochovoch, alebo nožom pri rovnakej hrúbke všetkých latiek. V medníku som skúšal znížiť počet rámikov z dôvodu nepoužívania materskej mriežky. Pri 9 rámikoch ešte M v medníku plodovala a pri 8 už nie. Na rovnomerné rozloženie 8/9/ rámikov v medníku používam hrebeň ako šablonu.

Příspěvek: #4

Já si myslím, že s největším nedostekem hřebenů se setkáte při kočování.
Nechci si ani představit transport úlů s tímto systémem. Rámky se rozhoupou a začnou do sebe narážet. Kolik mrtvolek bude v podmetu to si radši nechci domýšlet. A vůbec hrozí riziko, že to schytá i matka...

Výhodou je určite odvíčkování to bezesporu.

Honza

Příspěvek: #5

Na eliminaci houpání při (častých a dlouhých) převozech se nechá použít ještě druhý, konstrukčně odlišný, hřeben, který se umístí do spodní části nástavku. U nás jsem to neviděl, občas to je na fotkách ze zahraničí.
Jinak včely na hřebenech jsem občas převážel (ne kvůli kočování a ne na přívěsu) a při ohleduplné jízdě to bylo bez problémů.

Odvíčkování... to je záležitost mašina od mašiny. Jsou i na hoffmany (Kolomý). A horkému noži to také nevadí - jede se podle horní a dolní loučky (ideálně užší než 25 mm).

Příspěvek: #6

Měl by někdo fotografii, nebo obrázek distančního hřebene? Předem díky, Jiří Š.

Příspěvek: #7

http://vcelpotreby.sweb.cz/dh.html

Příspěvek: #8

Díky za rady, asi zůstanu zatím u Hofmanů a zkusím hřebeny je na pár nástavkách - vím že každýmu vyhovuje něco jiného a třeba mně sednou.
Houpání nástavků při převozu bych se asi nebál, je asi třeba opatrnější jízdy a dávat nástavky s rámky ve směru jízdy.
Jak jsi Jakube psal o odvíčkování nožem a loučce užší než 25mm - proč užší než 25mm - myslíš že 27mm už včely nedostaví přes loučky - máš s tím nějakou zkušenost.
Taky jsem slišel názor že s rámky bez mezerníků a bez šïřích bočních louček může mít problém linka (do budoucna o nějaké uvažuju), z důvodu že když se rámky tlačí po kolejnicích a nebo se točí v radiálním medometu slepují se dílem k sobě - lze toto nějak řešit n ějakým vymezením?

Příspěvek: #9

(07.01.2011 21:16)Martin R. napsal(a):  ... linka (do budoucna o nějaké uvažuju)...

Tohle je klíčová věta... Udělej, jak uznáš za vhodné, ale já bych začal obráceně... První vybrat linku a podle toho uzpůsobit rámky (i kdybych linku kupoval až později). Až budeš mít desítky tisíc rámečků, půjdou jakékoliv úpravy těžko... A nemusí jít jen o linku - ty užší horní a spodní loučky jsou dobré i při odvíčkování nožem - zvýšíš pravděpodobnost, že víčka budou vždy přesahovat loučky - i bez ztluštělých plástů. Tudíž na jeden řez odvíčkuješ. Zkušenost s tím mám takovou, že na 25mm loučkách to nefunguje 100% (u ztluštělých plástů pak ano).

Já linku nemám, takže s uvedeným problémem Ti neporadím. Ale to, co píšeš (slepování) zní logicky. Stav se za někým, kdo linku má a pobav se s ním. Ideálně různé typy linek. A pak se pobav s výrobcem. Existují i linky, které vytáčí celé nástavky bez vyndání rámků - zkus Toma. Anebo Vodičku.
Co vím, že mezerníky jsou pro linky dost problematické, jestli se nepletu, tak třeba Kolomý předělával rámky na hoffmany.

Příspěvek: #10

Jo, na leden jsem domluvenej s panem Novotným (Novo Bruntál - výrobce linek) že se u mě zastaví a probereme právě třeba i tuto záležitost. Chtěl bych být připraven ale taky doufám, že to technicky bude řešitelné a nebudu se muset díky lince tomuto přispůsobovat (omezovat)

Příspěvek: #11

Zdravím, možná to sem nepatří, ale fc. to má stejnou.
Na youtube.com jsem našel video, kde můžete vidět klasické rámky bez mezerníků (ne hofmany). Místo mezerníků a hřebenů jsou na horní loučce použity, nazval bych to spony. Domnívám se, že je možné tyto jednoduše spony nasadit a odstranit. V úvahu přichází strojní odvíčkování. Také manipulace bude lepší oproti hřebenům --> můžete si rámky standartně posouvat
Nevíhoda buda nejspíš vtom, že jsou ze zinkovaného plechu vs. HCOOH...

---

Optimal a nástavkový 39x24, Frýdlantsko 300 m.n.m.

Příspěvek: #12

Zajímavé řešení. Nejvíce mě ale na tom videu zaujala ta kravata .

Příspěvek: #13

Jó tak tomu říkám přístup.Ten jde do světa s kravatou a né jako já v montérkách a zorostlej jak pangejt..
Jinak dobrej nápad a určitě po stažení spony snadnější vytáčení.Z čeho to ale udělat?Z dutinek Makrolonu?

Příspěvek: #14

Dobrý den ve spolek,
toto téma mě také zajímá, letos jsem si dal za cíl zrušit mezerníky a hřebeny se mi jeví jako řešení. Do Hoffmanů nejdu už kvůli složité výrobě, tmelení louček k sobě a možnosti mačkat včely co lezou po bočních loučkách, na tohle už jsou snad lepší mezerníky. Hodně jsem o tomhle hledal na internetu i v Německu, kde se hřebeny používají určitě víc jak tady. Názory jsou takové, že pokud člověk nekočuje, tak už je lepší nepoužívat nic. Znám pár včelařů, kteří to tak dělají, ale já o kočování do budoucna uvažuju. Jelikož mám 24 vysoký rámek, tak řeším zajištění mezery dole. Variant je několik, zatím vedou nerez hřeby s roztečí 1 cm, vždy dva kolem rámku. Pro někoho pakárna, ale nic lepšího jsem zatím nevymyslel. Natlučené jsou 5mm od spodní hrany nástavku, protože ta samá výška je i na horním hřebenu, takže se na tento "hrb" dá rámek posadit, tím roztáhnout ulička třeba při přidávání matky. Hřebeny i hřeby samosebou z nerezu (hřeby se dají vcelku levně nařezat z drátu na kolo). Až to bude fungovat, napíšu zkušenosti. Pokud to splní mé očekávání, a to to, že pokud chci vytáhnout třeba prostřední rámek abych zkontroloval plod a nemusel kvůli tomu půl hodiny tahat pět dalších rámku okolo se zaseklým mezerníkem dole, tak budu spokojen.
Jinak tady je video, kde má evidentně týpek v nástavku hřebeny a přerovnává si tam rámky úplně v pohodě.
Budu rád, pokud se rozjede větší diskuze na toto téma, ať souhlasná, či ne.
Májka

Příspěvek: #15

Vyzkoušej si to a uvidíš. Za sebe bych doporučil začít tak na třech, pěti úlech. Vem si pak k ruce stopky a změř si jak dlouho Ti trvají zásahy v těchto včelách a jak dlouho v těch s hoffmany/mezerníky. Můžeš to pak třeba porovnat s náročností výroby - ale to srovnání bude problematické, protože výroba rámků je mimosezónní činnost.

Hodně taky může pomoct představivost - představ si třeba, že párkrát za sezónu potřebuješ odebrat plást se zavíčkovaným plodem a na okraj plodového hnízda přidat místo něj mezistěnu. Jak to bude probíhat s hoffmany a jak s hřebeny.

Příspěvek: #16

I takto se dá využít sponkovačka.

---

Langstroth 2/3 – Praha

Příspěvek: #17

Hřebeny jsou jistě dobrá věc, sam se chystam, že na ně někdy přejdu. Zatím mám hoffmany a jsem s nimi spokojeny. naučil jsem se s nimi pracovat tak, že včelky na pleckach nemačkám. Pozná se to jednoduše, buď tam jsou pomačkané včelky, nebo nejsou. Jako nejhorší možnou variantu vidím mezerníky, ještě horší situace nastává, při jejich špatném umístění. Ramky s mezerníky bych nechtěl už ani vidět Nástavkové včelaření je hlavně o práci s celými nástavky, proto není potřeba přílis rozhrabávat plásty. U hoffmanů je potřeba zafixovat si a automatizovat některé činnosti. např. nikdy nedávam do včelstva rámky, které nemají očištěná plecka od propolisu, muže se to vymstít tím, že vlivem vrstev propolisu ubyde manipulační mezera natolik,že ramky nejdou vytáhnou. Rovněž je duležité naprosto automaticky rozperákem dorazit ramky k sobě.

Příspěvek: #18

Hřebeny jsou moc dobrá věc, ale jen pro stabilní úly. Při kočování se rámky "kejklají" a mačkají v uličkách včely, protože nejsou ve spodní části fixovány. Problém roste s výškou rámku. Pro kočování jsou vhodnější Hofmany, nebo mezerníky.

Příspěvek: #19

Já mám s mezerníky zkušenost tu,že jak se,narozdíl od hofmanů,dotýkají malou plochou rámku a lze je tedy snadno jen prsty odtáhnout (odlepit) od sousedního.U hofmana to musím udělat pomocí rozpěráku a musím si dát bacha abych to neštípnul. Hofmany jsou pro mne dobré také v tom,že odpadá práce s přitloukáním mezerníků,ale rámky s mezerníky se mi teda zase tak špatné nezdají.

Příspěvek: #20

Ohľadom medzirámikových medzier sú pekné námety tu: http://www.dave-cushman.net/bee/framespacing.html . Ja Hoffmanny nemusím, ale táto myšlienka sami celkom pozdáva: http://www.dave-cushman.net/bee/hoffadapt.html . Hlavne to, je jedna strana je do klina a prilepenie - zapropolisovanie by nemuselo byť až také pevné.