Příspěvek: #21

Tak to já zatím taky chodím ve skafandru. Můj soused když jde do těch svých, tak používá pouze klobouk na ochranu. Loni udělal rekord 70 žihadel za den, ale ten den se ani nevyspal, jak ho brali křeče do nohou. Letos jsou nějaký mimořádně vostrý, loni jsem si mohl sednout na 3 metry od úlů z boku a pozorovat je, letos se přiblížím na vzdálenost 10 metrů a už mám žihadlo a to stojím za úly. Jsem zvědav, letos tvořím oddělky s ušlechtilými matkami, tak jestli to bude příští rok poznat a svoje divošky zruším do těch oddělků. Právě dneska jsem dostal druhou várku matek, tak dopíšu tento příspěvek a jdu si pro další nášup žihadel . Letos bohužel skafandr není žádnou zárukou, loni ani jedno žihadlo přes skafandr a letos každý zásah do včel.

Příspěvek: #22

Na škole jsem slyšel názor a asi bude pravdivý, ono nezáleží jen na matce to je 1/2 genů včely, ale i na trubci, jaké sperma zrovna používá. Ono se paří cca s 8 trubci a ne všichni jsou z hodného včelstva. Takže asi taky jak se to namixuje.

Příspěvek: #23

Mňa by zaujímalo, ako sa chráni včelár, ktorý má aspoň 100 včelstiev. Keď pri každej rodine dostanem jedno, dve žihadlá, tak pri stovke je to celkom slušná pálka. Tam treba, ako píše Madra, citujem: "Nepodceňovat, pak se neco stane, bude te chtít jít na pojištovnu a smolík chlapče nesplnil jsi BOZP... Jestli človek dostane pigaro do ruky... au nic se nedeje, ale hlava obličej krk chranit chranit chranit... ". Pokiaľ ako SHR alebo živnostník niekoho zamestnávam, musím mu urobiť školenie o BOZP a mal by o tom viesť záznam. Je to tak?. Pripadá mi to komické, lebo v tom prípade pri obdržaní žihadla musí spísať protokol o úraze. Ja viem, ale je to taká "úradnická blbôstka", s ktorou sa ale môžme stretnúť. Čo keď mi brigádnik bude dlhodobo PN, alebo nebodaj zomrie?

Příspěvek: #24

Téměř souhlas Vojto.
Nejdříve záznam do knihy drobných úrazú a nebezpečných událostí, obvykle založené v lékárničce plus záznam o spotřebě materiálu z lékárničky pokud byl nějaký použit. V případě že je potřebné vyhledat odbornou pomoc lékaře a naskočí nám PN, vytáhne se prvotní záznam z knihy drobných úrazú, provede se překvalifikace na PÚ a potom se vytáhne Zákon NR-SR 124/2006 Z.z. v jeho aktuálním znění a podle 500-ky a souvisejících vyhlášek se vypíše záznam o vzniku PÚ. Kopie pro zaměstnavatele, pro postiženého, pro SZP, pro IP, pro protokol T BOZP/ABT plus vyplnit zápis o PÚ (formulář na stránkách SZP) a pochopitelně všem včas odeslat, jinak mastná pokuta. Školení každé 2 roky u kmenových zaměstnancú ( zaměstnávatel múže podle potřeby lhútu školení skrátit), noví a brigádnici ještě před nástupem. Záznamy oskenovat,archivovat a originály uložit do dokumentace BOZP u zaměstnavatele. Co se týče používaných OOPP, chtěl bych znát spektrum zkušeností jak se co osvědčilo v praxi a pochopitelně taky certifikáty výrobcú. Pokud by to neochránilo mého zaměstnance, mohl by se výrobce taky dost divit. Pokud by zaměstnanec frajeřil a nepoužíval stanovené OOPP a nezapisoval co má brzy by se podivil on. Ale toto je jen velmi, velmi povrchní pohled na věc. Jsem si jist, že pokud by to zaměstnavatel nebral vážně, zprostředkoval bych mu pár odborných slov o chorobách z povolání a hlavně jejich finančních následcích. Pak by porozuměl, děvčata RÚVZ s tím mají zkušeností víc než dost. Ta "úradnická blbôstka" žere spoustu času a naježděných kilometrú. Tu poslední větu jsem raději přeslechl.
Ještě ke spolupráci s ošetřujícím lékařem. T BOZP/ABT má možnost konzultovat pravděpodobnou délku PN, pokud dojde k změně DG a zahrozí překročení PN je povinný postižený zaměstnanec okamžitě upozornit zaměstnavatele (hrozí velká pokuta), sleduje si to i T BOZP/ABT případně prac.lekár. a včas provedou překvalifikaci PÚ na VPÚ a záznamy ihned odešlou příslušnému IP a SZP v stanovených lhútách (v takovém případě je vhodná i telefonická konzultace tamtéž). Kopie záznamú jako v předešlém. Ono to vypadá všelijak, ale dá se to.

Příspěvek: #25

Ty bláho, to mi připomíná Chalupáře a Sováka ... Už jste někdy někdo požadoval certifikát třeba na "klobouk včelařský se závojem" ? Já minule dostal jedno přes plátno klobouko přímo doprostřed čela. To je ten klobouk tedy nevyhovující ? Z čeho by pak mě být, aby žihadlo neprošlo ?

Příspěvek: #26

Mno vzali to nějak od podlahy, že sam na to vejram, za uraz bych v tomto případě předpokladal, až případnou alergickou reakci, nebo opravdu nebezpečné bodnutí do krku. Psát záznam při každém žihadle do sešítu, tak nic jiného nedelám...

Mno byly takové co by včelky neprobodly, šíšák, kapalín a jiné...

Příspěvek: #27

(11.06.2011 17:33)Adlef napsal(a):  Já minule dostal jedno přes plátno klobouko přímo doprostřed čela. To je ten klobouk tedy nevyhovující ? Z čeho by pak mě být, aby žihadlo neprošlo ?

I já letos zažil, že to šlo přes klobouk, doté doby jsem si myslel, že je to neprůstřelná část mého skafandru Asi mají letos nějaký delší a silnější žihadla

Příspěvek: #28

Ještě jsem to v rukavicích nezkoušel(ani je nemám).Když je hodně zle mám po ruce ocet rozetřu po zápěstí.

Příspěvek: #29

Pokud jde o vlastní ochranu včelaře který to má jako hobby, tak tomu v podstatě stačí fíkový list ,kristusky a palmová ratolest. V momentě kdy jde o pracovně právní vztah a osobní ochranné pracovní prostředky /OOPP/, tak tam už je to vážnější a bude požadovat každý technik BOZP/ ABT /který je ve smluvním vztahu s daným zaměstnavatelem/ za zákona na každý používaný OOPP certifikát a pokud zjistí, že nejsou účinné nebo že nemají vlastnosti uvedené v certifikátu, tak tam padne kosa na kámen...... Já mám sice jiné firmy, ale dovedu si představit, že bych asi trval na odskoušení něčeho se stálým tvarem pro ochran krku, tváře a hlavy...říká se tomu tuším ,,kosmonaut,, tak pokud by toto opravdu bylo účinné, tak asi někam tam by se šlo. Nechci na vás dělat nějaké zbytečné bububu. Toto vše se v podstatě dělá proto, aby když k něčemu skutečně dojde, aby postižený dostal to co dostat má v plné výšce a aby se nestalo že by mohla být finančně penalizovaná firma která ho zaméstnáva. Ty peníze by v takovém případě šly víme odkud....

Příspěvek: #30

A to v dobách minulých milí kolegové, to ještě byli sousedi ochotní za nějaké to pivo a med i pomoci při vytáčení. Pokud bych je chtěl v těch dobách navléknout do "kosmonauta", poslali by mne do (_!_) i s celou BOZP. To bylo ještě v dobách, kdy se z nějakého žihadla nedělala věda. To bylo ještě v dobách kdy lidé na vesnici poznali rozdíl mezi vosou a včelou . To bylo ještě v dobách, kdy byli lidé normální. Tááák, konec pohádek a mažte do reality dnešních dnů . BOZP, ABT, OOPP....

Příspěvek: #31

Staří brtníci používali jednoduchou ochranu rukou a obličeje - před vstupem do včel odkopli travní drn a hlínou z pod drnu si natřeli holé části těla. (zdroj - kniha o starých řemeslech). No, nevím. Nemám vyzkoušeno, sám se halím do všech dostupných ochranných prostředků. Nejde jen o tu trochu nepříjemností s bodnutím a otokem, ale vždyť žihadlo se také rovná zbytečné smrti včely.

Příspěvek: #32

No jo, když ono je to v podstatě jedno: když si chce zapíchat, tak píchne ... buď do kůže, nebo do skafandru ... Jde spíš o to umět je pokud možno nenaštvat ... a to je vždy subtilní a někdy hodně obtížné. Naopak výše se psalo o tom, jak je třeba kožené rukavice dráždí ... Ale to s tou hlínou je zajímavé! Mohlo by se hodit, když zrovna není po ruce jiná ochrana.

Příspěvek: #33

Svatá pravda,s bodavostí ne vždy stejné,ale podle mého zatřídění do tří skupin,(mírné,bodavé,silně bodavé)mírné jsou takové vždy,bodavé se dle různých vlivů stávají i mírnými,ale nikdy nedoženou třetí skupinu a ta třetí,ta je útočná vždy.(bohužel jsou i pracanti a nosí)U takových ale už neni nač čekat.Míval jsem skupiny čtyři,což se ukázalo vzhledem k posunům u druhé skupiny za nadbytečné.
Před časem se stala malá příhoda ve včelíně,vlastně to byla událost nevšední,dá se bez nadsázky prohlásit až hororová.Bydlíme na samotě,včelín pod domem v zahradě,zkrátka vše ideální.Když přivezli uhlí,řidič úkon stran ruční brzdy nezvládl a náklaďák po deseti metrech jízdy ,naštěstí bez obsluhy narazil do částečně včelína a pracovny,kde se rozlilo na podlahu víc jak metrák čerstvě vytočeného medu a deset tachováků se rozlítlo po včelíně.Ve snaze zachránit co nejvíc,jsem neřešil podle štítků,které jsou bodavé a ty druhé,ale jenom s kuklou na hlavě,ve snaze zabránit nejhoršímu jsem vlastně jenom dostával žihadla.Mírné,bodavé a ty nažloutlé se vyřádily.Rozlitý med se stal pohřebištěm tisíců včel a možná díky právě těm bodavým,před kterými jsem se nikdy příliš nechránil jsem ten masakr přežil.Běžně na otoky netrpím,ale tehdy,tehdy to bylo jiné.Jaké poučení z toho plyne?Čas od času je dobré žihadlo obdržet,protože nevíme,kdy se to hodí.A záznamy o bodavosti,ty jsou pochopitelně užitečné,když je ale auto ve včelíně už to neplatí,všechno je jinak.

Příspěvek: #34

No tak to je tedy nářez, to musel být děs ... tu končí veškerá pravidla i zkušenosti ... Ufff ...

Příspěvek: #35

Ahoj,
Zda se chránit, či ne, o tom si musí rozhodnout každý sám a taky si sám nese důsledky svého rozhodnutí.

To, co budu popisovat se stalo letos v ZO Kopidlno v době kvetení máku.

Otec mladého včelaře sekal trávu před úlama. Kdysy dávno v minulosti měl po píchnutí včelou nějaké problémy. Od té doby pár žihadel dostal, ale žádná reakce se nekonala. Tak i přes dávné varování lékaře na sobě nic neměl.

Při tomto sekání jej však jedna včela bodla do krku v oblasti krční tepny, on dál sekal, ale hruba během 2 minut skolaboval. Naštěstí krátce nato domu přišla jeho čtrnáctiléta dcera a našla jej v bezvědomí. Holčina nespanykařila a podle pokynů od záchranky přes mobil mu poskytovala pomoc do příjezdu lékaře. Letěl tam i vrtulník, ale nakonec jej nebylo potřeba. Podle lékaře, za život jednoznačně vděčí své dceři.
Důvodem kolapsu dle lékařů byl mák, který kolem jejich bydliště právě kvetl na několikati lánech.

Toto není žádné strašení. Co si z toho kdo vezme je každého osobní věc.

Zdarím Honza

Příspěvek: #36

Nemohu potvrdit ze své praxe, ale přetlumočím slova místního letitého včelaře :
"Jó, když kvete mák, tak k nim 14 dnů vůbec nevlezu, jsou nasratý a strašně to vod nich bolí".
Něco pravdy na tom asi bude.

Příspěvek: #37

Rukavice nepoužívám. Dýmák rozdělávám vždy. Klobouk používám jenom někdy, většinou když začnou včely vyletovat a kroužit mi okolo hlavy. Ale sebou ho vozím vždy. Už sem jich pár dostal do obličeje a není to nic pěkného. Kor když nateče oko nebo když máte nos jak bambuli. To v lepším připadě. Oblečení moc neřeším. Přijedu k nim jak sem zrovna oblečen a zatím nijak velký problém. Jen už tam nesmím jezdit v neprořezných kalhotech nebo kalhotech typu lacláče. Když si nějaká just usmyslí a spadne z rámku nebo rovnou tam sletí či zaleze není nic lepšího než lovit včelu potom kdesi u rozkroku. Tu estrádu, která se odehrává po tom zjištění, kdyby někdo točil na kameru a poslal do nějaké soutěže, vyhrál by s tím snímkem první cenu Jedině, kdy se oblékám víc, je sečení trávy benzínovou sekačkou okolo úlů. To by člověka sežraly. Ale jinak v pohodě.

Příspěvek: #38

Mne sa to zda tak, ze cim su vcely starsie tym su agresivnejsie. Inak to je moja dlhorocna snaha rozmnozovat iba mierne rodiny, ale niekedy je nova "katka" uplne ina ako jej matka.

Příspěvek: #39

Problém vzniká, když do nich musím za chladnějšího počasí a nevyhrnu si rukávy. To se do nich stěhuje jedna za druhou. A když mám dokonce flanelku, tak některé bodají hned do okrajů.
Proto raději za tepla s krátkými rukávy.

Příspěvek: #40

Nejlepší ochranou před včelami jsou včely samy...tzn. natolik mírné,aby se člověk nemusel chránit! Rozhodně však doporučuji ochranu očí. Ja nosím brýle, tak je mam chráněné automaticky..
Za minulý rok sem dostal cca 15 žihadel, přičemž 10 jde na vrub přimáčknutí včelky...
Opravdu se vyplatí selekce! Tak, aby si člověk včelaření užíval... Mírné včely jsou teprv tou poezii včelařiny!