Příspěvek: #1

Měl bych několik poznámek k systému:

1. Bylo by potřeba umožnit záznam spadu u více včelstev na stanovišti.
   Za současné situace jsou údaje zkreslovány jejich průměrováním. Pokud chceme hovořit o cílené léčbě, měli bychom se zaměřit na vyhledání maximálně zasažených včelstev, a ty pak v rámci oblasti srovnávat.
2. Hezké by bylo zavést možnost zaznamenání začátku kvetení stromů, keřů, květin a generovat pak mapu isofan (čára spojující body, kde je doba kvetení stejná) - dostali bychom tak oblasti, které jsou včelařsky podobné. Mohli bychom zaznamenávat i klimatické jevy - první sníh, mráz atd..

Příspěvek: #2

Oboje i další je v běhu. Otázka je, kdy to doběhne.

Příspěvek: #3

..nejsou již zpracované fenologické mapy pro ČR? S její pomocí by se nechala vytvořit mapa typologie včelých oblastí..podobně jak je tomu v lesnictví..nadmořský výška není to jediné co ovlivňuje včelaření u nás, ale to asi každý ví..

Příspěvek: #4

Testovat připravovanou verzi lze na: http://medobrani.eu

Příspěvek: #5

Je fakt ze monitoring už nějakou tu dobu probíhá jenže protože většina včelařů je důchodového či staršího veku 50 a vice ne ze by to nečemu vadilo to ne jen jde o to ze tyto zkušení včelaři z 90% na internet nezavita ji takže spoustu informaci a stavu v té či oné oblasti schází a je tudíž jen orientační a to podle mě ještě z dálky

Příspěvek: #6

Pavel, ja sa predsa ešte vrátim k záznamu na Youtube s názvom "VD a mravec čierny", mne tu nešlo len o potravu mravca ako takú, ktorú si hľadá v úli. Doterz sa len bojazlive o tom písalo a málokto tomu aj veril, Je to aj náhoda, nasnímal to Lacko Šebošik admino www.vcely.sk, doterz sa to nikomu nepodarilo, takže to považuje za raritu (prvý raz som o mojich zisteniach písal vo Včelári asi v r. 1995). Tento záznam naozaj potvrdil, že mravec naozaj ovplyvňuje početnosť prirodzene odpadnutých Vd na podložku a tým varroamonitoring môže byť nepresný a môže ovplyvniť v nesprávnom hodnotení počtu klieštikov odpadnutých na 1 deň. Bližší komentár je umiestnený nižšie, stačí kliknúť na dve šipky.

Tí, ktorí by si to chceli prezrieť a niečo k tomu pridať, ponúkam tento portál nech kliknú sem:

Příspěvek: #7

(15.11.2009 23:06)KaJi napsal(a):  Oboje i další je v běhu. Otázka je, kdy to doběhne.

Vypůjčuji si tuto odpověď na příspěvek č.1 jako ilustrační, je totiž skoro dva roky starý?!
O tom, že monitoring v.d. je důležitá a potřebná věc je bez diskuzí. Přihlásil jsem se a zadávám pravidelně údaje, které mají především význam pro mne a nejbližší okolí.
Můj nejbližší aktivní soused je Pavel Holub (vzdušnou čarou 26km). A protože je nejbližší a věci znalý. ptám se sice právě jeho, ale veřejně, aby kdokoliv větší erudicí mé, mohl přispět do diskuse, zda a jaký má konkrétní význam VMS v tomto, nevyvíjecím se stavu.
Otázky pro Pavla Holuba.

1. jaký význam mají informace pro Tebe z mé stanice když
   
   1. jsi ode mne tak daleko
   2. když jsou údaje průměrované
   3. když neznáš zavčelení kolem mne
   4. když neznáš mé lokální snůškové podmínky
2. Jaké informace a odkud bys potřeboval aby pro Tebe byly přínosné?
3. O jaký rozměr, jaká data, jakou funkci by se mělo VMS obohatit, aby mělo význam.

Je velmi pravděpodobné, že se ptám na věci nepodstatné a podstatné mi unikají, a protože mne to trápí, ptám se těch, kteří mi to mohou osvětlit.

Příspěvek: #8

Já ti odpovím za sebe, co sjme si kdysi představoval pro sebe z VMS:

Benchmark

Tedy srovnání. Mně ani tak nazjímá kolik má kdo konkrétní spad, ale jak je na tom ve srovnání s jinými roky.
Tedy srovnání minulých i letošních spadů - relativně. A podle toho mohu hodnotit, jestli třeba zvyšující spad je jen můj problém, nebo obecný a musím počítat, že to dosáhne kritickou hranici a začnou padat včelstva - to znamená nelinearitu a prudký nárust. A v takových případech podle mě je spad spožděný.

Letos jsem prostě na základě této úbahy dával Gabon. Ne kvůli sobě (mému napadení - bylo v normě -, ale dopočítal jsem si, že to začne padat. Hlavní informace ale byla -- spad mých včelstev vloni po prvním fouknutí. Byl hraniční a když sjem vzal v úvbahu, že jsou borci co to flákají, tak jsem odhadl, že jim včely nemusí vydržet do příští zimy.

A k benchmarku - tedy srovnání.
http://www.patria.cz/akcie/C.N/citigroup/graf.html
Tady dole si porovnám, jak se akcie vyvíjela s s vývojem průměré "ceny" - indexem v Praze. Mně by stačilo, kdyby takové srovnané grafy - i meziroční byly jen za kraje. Jde především o trendy. Mně ani moc nezajímá někdo konkrétní, zvlášť když vidím rozdíly mezi svými stanovišti i včelstvy.

Příspěvek: #9

(12.10.2011 20:28)KaJi napsal(a):  Já ti odpovím za sebe, co sjme si kdysi představoval pro sebe z VMS:
Benchmark
Tedy srovnání. ...

A teď už si to nemyslíš?
Tedy, jestli si dobře rozumíme. V jednom kraji začne zvýšený výskyt chřipky. Na základě toho se dá předpokládat, že chřipka zasáhne celé území, protože jsou příznivé podmínky pro její vyskyt. Totéž, co s v.d. My sice nevíme zcela přesně jaké jsou příznivé podmínky pro jeho nárůst, ale můžeme předpokládat, že to zasáhne i nás. Fajn, jdu tedy k doktorovi a ten mi předepíše léky, s velkou pravděpodobností stejné jako kdekoliv. Dvě otázky:

1. Proč nasazovat Gabon, když může pomoci i vhodné nasazení KM?
2. Pokud monitoruji na svém stanovišti a je mi znám vývoj v.d. v mých včelstvech, a tedy vím, že musím zasáhnout, k čemu je mi informace, že ve vedlejším kraji jsou na tom obdobně?

Příspěvek: #10

Já si to myslím pořád


Ale nerozumíme si, každý rok začíná populace růst po nějaké exponeciále, či podobné křivce.
Každý rok je jinak strmá. Viz jeden článek Ing.Čermáka - popsal výsledky nějakého výzkumu v USA.
A o tuto strmost jde, ta je podle všeho závislá na "celorepublikových" faktorech - tedy hlavně počasí. A zřejmě i na startovacím množství Vd ve včelstvu.

A to startovací množství se dá odhadnout z toho jak moc strmá byla ta křivka v loni. Tedy jak vysoko zakončila. Plus průběh zimy, úhyny atd.

No a jestli vím, že podle všeho je to v pohodě, přistupuji ke svým odhadům s větším klidem, v opačném jsme ve střehu.

Jinak je nuto vžd yvzít v úvahu svoje regionální a lokální "specifika". Například tady u ná sna okrese je Gabon normálně nedostupný, s vyjímkou let kdy je shora celostátně nařízen. Přesto zde nejsou nijak masívní úhyny, je zde pozdější rozvoj. Ale ve srovnatelných oblastech jsou okresy, kde sa na Gabon přísahá.

A můj vztaj ke Gabonu, stejně jako k Acylpyrinu - když je třeba, ta jo. Preventivně a bez důvodu nepolykm ani Aclypyrin, ani nedávám do včel Gabon.
Acylpyrin, jen když na mě něco leze, a pak mám odzkoušeno, že je lepší jeden včas, než celé balení až když v tom jedu.

Ale Gabon je nesmírně pracný, proto osobně upírám oči k dobrovolníkům, co prokopávají "znalosti" se šťavelkou. Jedne zásah na dlouhou dobu. To je bez konkurence, Gabon ani KM potřebují dva, KM navíc teplotu.

No a nejlepší je podle mě dosáhnout stavu, kdy je na jaře minimum VD na "okrese". Ale to se stávající organizací prostřednictvím komisí ČSV není možné.
A když nedochází ke kolapsům včelstev v létě a podletí.

Tady s úsměvem vnímám posun Dolu (ing.Kramlera) k letnímu monitoringu a KM. Skutečně to bude nakonec stát na tom, když nebude dochátzet ke kolapsům v létě, tedy budou si včelaři muset hlídat (monitorovat a zasahovat) v létě. A to bude až budou zrušeny komise. Zatím se to jako obyvkle nechává na komisích. Jako každý problém co se neche řešit - vytvoří se na něj komise.

Příspěvek: #11

(12.10.2011 21:22)architekt odpadu napsal(a):  

1. Proč nasazovat Gabon, když může pomoci i vhodné nasazení KM?
2. Pokud monitoruji na svém stanovišti a je mi znám vývoj v.d. v mých včelstvech, a tedy vím, že musím zasáhnout, k čemu je mi informace, že ve vedlejším kraji jsou na tom obdobně?

1. Léčebné metody za tebe stejně nevyřeší VMS. O tom si musíš rozhodnout sám. Ve VMS můžeš mít jen informaci z minula, co jsi dělal tenkrát.
2. A co když ve vedlejším kraji tu informaci mají dřív. A nemusí jít vzdálené území.

Příklad: o melicitoze věděli o 15km dál, již koncem června, a tak my jsme lezli po mednících už začátkem července a na cement jsme přišli o týden později.
Takže je to jen soubor informací, který dřív nebo později může pomoci jiným. A pro mě je to jen sbírka informací z minula, které bych jinak, při svém bordelismu,stejně zapoměl.

Příspěvek: #12

Monitoring nedělám přesto mě tento problém zajímá.Co jsem zjistil a k jakým závěrům jsem došel.Především u počtu včelstev které obhospodařuji bych časově jen velmi těžko mohl pravidelně provádět kontroly u všech včelstev.Důvod proč u všech včelstev je ( zde bych poprosil ty kteří monitoring dělají jestli by nezveřejnili své poznatky)že některá včelstva když jsem ještě používal celoročně zasíťovaná dna s podložkou nevykazovala žádný spad(což u směsného vzorku nelze zjistit) oproti jiným která vykazovala spad velký kdy i při pouhé prohlídce u jednoho včelstva byl parazit dobře vyditelný pouhým okem a u jiného nalezen neby,přitom úly spolu sousedily.Proto pokud chci aby pozorování nebylo zavádějící musím ho udělat u všech včestev a mít možnost porovnávat, pokud chci dostat odpvěď na otázky také dost dlouho což jde u menšího počtu včelstev .Nelze ho dělat jen namátkově z důvodu který jsem popsal výše.Dnes se spíše řídím zkušenností a vím že jak objevím parazita na včele je zle.Také musím konstatovat že za několik posledních let jsem měl nález ve vyšetření buď 0 nebo jen velmi malý takže jsem nemusel provádět jarní léčení.Přičemž během roku se určitě varoa ve včelstvech v nějaké míře objevila a bohužel už se nám asi těžko podaří jí vyhubit úplně nezbude nám než jí držet na přijatelné míře.Proto mne zajímají poznatky ke kterým dojdou ti kteří monitoring dělají ani né tak proto že broučka objeví s tím už jsem se naučil včelařit spíše pro to zjištění že se u některých včelstev buď vůbec neobjeví nebo pouze v malém měřítku zda je to aspoň zčásti dědičná vlastnost a další,to se dá zjistit jen dlouhodobějším porovnáváním výsledků.

Příspěvek: #13

Monitoringem se zabývám 6rokem. Mám svá, celozasíťovaná dna, podložku dávám pod síť. Kontroluji od 15.5, po deseti dnech, 25včelstev a mednou krávu. Mám v řadě 18 včelstev, směr západ+ 4 vč.o 20m dál jižním směrem a 3 vč. a krávu+oddělky 4m za těmi 18 otočené k východu. Nemyslím, že je pravidlem, že krajní včelstva jsou nejvíce zasažena Vd. Krajní 1vč. měla Vd, že jsem je jen odhadl podle stavu jednoho čtverce na 1200Vd. V té době měla druhá krajní 16 pouze 10Vd. To je to včelstvo se 69Vd z 15.7.(tema Varroa destruktor)
Spíš pozoruji menší výskyt Vd na včelstvech otočených k východu. Ale nejmenší spad vykazuje včelstvo otočene česnem na jih. A je rozdíl i mezi včelstvy v řadě. Ze začátku mělo třeba jeden z nejmenších spadů včelstvo s F1 Vigorkou. Pak jsem se podepsal na matce a už její dcera neměla takové potomstvo. Takže se domnívám, že zděděné geny a vhodní trubci hrají i v tomto dost podstatnou roli. Vzhledem k tomu, že ještě navíc testuji, tak mám celkem podrobné výsledky. Přes zimu bude dost námětů na zhodnocení.

Příspěvek: #14

(12.10.2011 21:55)Zdeněk Brentner napsal(a):  1. Léčebné metody za tebe stejně nevyřeší VMS.

Vlastní vinou (dotaz na Gabon ze zvědavosti) jsem toto téma znepřehlednil, omlouvám se a zpět k tématu.
RE Kaji: Spíše nerozumím já. Neumím, jako Ty, vyhodnotit ty křivky a tak se mi tady jeví první námět k vylepšení stávajícího VMS. Připojit na stránky příklady, jakým způsobem pracovat s dostupnými údaji v rámci historie a jak je vyhodnocovat.
Pak se ještě chci zeptat - Tvoje stanice na VMS jsou neaktivní anebo neposkytují žádná data. Píšeš o svých odhadech, ale i o svých spadech. Tomu nerozumím.

RE Zdeněk:
Ty máš kolem sebe přeci jen hustší síť stanic, byť nejsou viditelně aktivní. Nevšiml jsem si, že by údaje o melicitóze poskytoval VMS?

RE Josef: Já mám podobné zkušenosti ohledně různého stavu v.d. jako Zdeněk, hodím svoji zkušenost do tématu varroa destructor.

Příspěvek: #15

S těmi stanicemi nemáš, až tak pravdu. Ta síť by byla dostatečná, kdyby se scházela data. Ale nefunkční stanice nemá vypovídající hodnotu. Nechci se nikoho ale dotknout. Je to možná i dané současnou verzí. Ta první, a ti kdo si na ni zvykli, tak pro ně tato nová může být složitější. I já s ní měl problémy, dokud jsem si nemohl pokecat a vidět praktické příklady od Milana Čápa.
Ta melecitoza byl příklad o informovanosti. Tu jsme absolovovali po emailech. Jistě by bylo i dobré, kdyby takovéto "akce přírody" taky prošly VMS.

Příspěvek: #16

Tak to je další věc - nefunkční stanice. Nakousl jsi to za mě, budu pokračovat. Najedu-li si v mapové historii na dobu srpna, kdy by v podstatě měl monitorovat stav každý, zjistím, že odhadem polovina stanic nedodává údaje. Proč? Ti lidi se přihlásili v dobré víře, že se účastní něčeho důležitého, že budou stíhat a já nevím co ještě. Kladu si otázku? Kdyby jim stávající VMS poskytoval informace, které by jim zásadně pomáhaly při boji s v.d., nedodávali by ti lidé data i nadále?

Příspěvek: #17

Zdenku, to už by se mohl ten VMS rovnou přetvořit na jakési včelařské počasí s předpovědí a varováními. Mohly by se hlásit časy rozkvětu a konce kvetení vytypovaných včelařsky významných rostlin, rojová nálada (roje), melictóza, medovicová snůška. Pak z toho dělat mapy (animované) a předpovídat budoucí stav - něco jako pylové zpravodajství pro alergiky. Vydávat varovaní pro oblasti s melicitozou, zvýšeným výskytem varroázy a jiných nemocí. No a dostupné by to měl je ten kdo je do monitorování sám zapojen a pravidelně poskytuje údaje - aby to nebylo jen tak zadarmo.

Příspěvek: #18

Letošní stav VMS (a teď myslím program, nikoli systém aktivního monitorování), je asi tak tím, co by legendární Gabo Zelenay nazval: nepekná situácia ... A že tenhle rok je zrovna pro relevantní data hodně důležitý a konečně systém vzaly na vědomí i oficiální orgány a vřadily jej do předpisů a vyhlášek ... Škoda ..., věčná škoda, dím já ...
Já tedy stávající versi považuji za dobrou, přiznám, že jsem se jí díky své nezkušenosti ze začátku taky trochu prokousával, ale díky za ni, umožňuje řadu vylepšení a rozšířených možností. Takže velmi oceňuji práci Milana Čápa a jeho kolegů. Taky jsem jim vděčen za ochotu, s níž odpovídají na mé dotazy, když něčemu nerozumím. Problém je ale letos to, co už kolegové zmínili: když se podíváte na mapu, tak aktivních je cca 1/5 stanic, možná ani to ... O nárůstu nových registrovaných uživatelů nemluvě ... Je to škoda. Já bych uvítal informace, jak jsou na tom zejména kolegové v okolí (jakkoli může to okolí mít jiné podmínky v řadě směrů, to je jasné ...). Není to ovšem jaksi "povinné", nelze nikoho nutit, musí to každý CHTÍT dělat a vědět, co dělá a proč a pro koho to dělá. Mám na mysli zejména operativní výměnu informací v rámci jednotlivých lokalit a možnost flexibilní a efektivní reakce. Mně ten stávající stav a množství šedivých puntíků hlava nebere, ale možná je to chyba té mé hlavy ... Já sám jsem se tak trochu "naštval" a nastavil jsem své údaje jen pro registrované. Antičtí Římané měli ve vztahu k vyšším principům, zejména božstvům, jednu pragmatickou zásadu, která mi možná připadá relevantní i zde: do, ut des, tedy dávám, abys dal. Takže vyvážení, vzájemný profit ... dávám, dostanu ...
Osobně vítám jakékoli funkční rozšíření informací v systému, ať už ve formě volně psaných poznámek k datům, tak i v rovině SW řešení, pokud je to možné. Taky bych rád svá data nějak ukládal do svého PC, myslím teď spad, pokud by to šlo. Vím, nejsou lidí, někdo to musí odpracovat. A stojí to peníze. Vůbec bych se nebránil rozumnému zpoplatnění obecného dobrého, za což VMS v principu považuji. Omlouvám se, už zase napadala spousta písmenek ...
Jiří

Příspěvek: #19

(13.10.2011 9:12)JKL napsal(a):  Zdenku, to už by se mohl ten VMS rovnou přetvořit na jakési včelařské počasí s předpovědí a varováními. Mohly by se hlásit časy rozkvětu a konce kvetení vytypovaných včelařsky významných rostlin, rojová nálada (roje), melictóza, medovicová snůška. Pak z toho dělat mapy (animované) a předpovídat budoucí stav - něco jako pylové zpravodajství pro alergiky. Vydávat varovaní pro oblasti s melicitozou, zvýšeným výskytem varroázy a jiných nemocí. No a dostupné by to měl je ten kdo je do monitorování sám zapojen a pravidelně poskytuje údaje - aby to nebylo jen tak zadarmo.

A taková vize právě byla. Já sám osobně bych to i přivítal. Mít pro sebe počítačovou evidenci o všem co se děje kolem mých včel. A s veřejnými daty pro okolí. Co víc si přát.

Příspěvek: #20

Data jdou vyexportovat do souborů CSV, Excel, XML, PDF, RTF. Ale díky podivnému pluginu jen CSV a XML dávají celou historii. Ostatní formáty vrací data jen z aktuální stránky.

Já to vlastně dělám obráceně - u včel si spad zaznamenávám do XLS v mobilu a pak to v počítači naťukám do VMS. I v tom mobilu mám přehled o vývoji a celkovém spadu.