Příspěvek: #1001

Je nejlepší jaké já umím dát. Prostě si svou nechuť k těmto dvěma atributům vnitřně zdůvodňuju takto.
A to se nezmiňuju o faktu, že se zdá (ne mě ale chytřejším než já), že očka a síta místo podlahy zapříčiňují ještě i vlhký med. Pak nemám co bych dál řešil.

Příspěvek: #1002

Jo, psal jste to už několikrát a já na to jednou reagoval odstraněnou podlahou v přízemí paneláku.

Šířka uličky mezi plásty je na dvě včely. Počítám že taková pátá šestá buňka nad dolním okrajem chumáče už o díře v podlaze neví. A navíc včela není člověk. Vy v tom baráku bez kabátu, kamen a uhlí zmrznete. Včela ne.

Příspěvek: #1003

Dobré je se podívat na snímky s termokamerou a vidět jak to v té uličce probíhá - třeba jen směrem do strany. A je to jasné. Směrem dolů teplo = teplý vzduch navíc utíká hůř.

Navíc včely ten vzduch potřebují k dýchání a nějaka se k nim musí dostat, spodem je to nejrozumější.
Ale ve stromě neměly ani to síto.

Příspěvek: #1004

nejde o mráz ale o klimatizáciu,keď je zapnutá,má byť všetko zatvorené..(u včiel okrem letáča..)veľa meraní som urobil,úle s pevným dnom vs sito,rozdiel obsahu vody v mede bol evidentný..ale čím menší úľ(napr len plodisko+ medník B rámik) tak tým menší,až žiadny rozdiel..

Příspěvek: #1005

Nevim jestli sem teda něco něpřehlídl, ale tady se jedná o zimování ne? A to nejni zapnutá žádná klimatizace, votevřená síť dole je problém až při sušení medu a chlazení oulu.

Příspěvek: #1006

Kohoute, pane Kohoute.

Bydlel jste někdy v paneláku? Bydlel? Já jo, 35 let. A jednou někdo rozbil vchodové dveře a v mrazech trvalo týden, než je opravili nebo dali jiné, bylo to za komančů. Přesto, že v každém patře byly železné tenké dveře a stěny oddělující schodiště, byla v celém baráku taková kosa, že na to nikdy nezapomenu!

Takže vím jistě, že váš příměr je mimo, zkuste mi to prostě uvěřit a nebádejte nad tím. Myslíte, že vytopíte svůj RD bez podlah tak, že utečete do podkroví? A směšujete neslučitelné, v zimě vč úl nevytápí a tak vydrží i bez kabátu (jen jde o to, v jaké kondici). Ovšem až jej vytápět začne tak co jako bez podlahy?

Jo a panelák bez podlahy dolní partaje prostě obětujeme? No tak jo. Ti lidi ale neumřou, ani na nich nebude nic vidět. Jenže budou mít podlomené zdraví a až se budou mět zapojit do nějaké důležité společné práce, tak selžou a ohrozí tím celek.

Ale proč vám to vysvětluju, stejně nejspíš jen rejete.

Příspěvek: #1007

Asi vám tam táhlo, že tam byla zima, že? Byl tam průvan na tom schodišti, táhlo nahoru, ohřátý vzduch utíkal ven.
A když jste byl v zavřeném pokoji za zavřenými dveřmi v posteli, byla tam pod dekou menší teplota než jindy?

To není ironie, jen téma k zamyšlení, zda je dobré dělat prodyšným stropem včelám v úle průvan.
Nebo jak jinak se jim tam může ten studený vzduch zdola dostat?

Včely mají plásty, hlavně ty pod chomáčem navíc jako tepelnou rekuperaci, protože teplý vzduch jde po stranách těch uliček dolů a mísí se s tím studeným.

Pokud jim včelař neudělá nad hlavou díru, není tam průvan jako v tom paneláku.

Příspěvek: #1008

(23.02.2017 14:33)VaT napsal(a):  Nevim jestli sem teda něco něpřehlídl, ale tady se jedná o zimování ne? A to nejni zapnutá žádná klimatizace, votevřená síť dole je problém až při sušení medu a chlazení oulu.

Beriem spät,poplietol som to

Příspěvek: #1009

(23.02.2017 14:35)tom.50 napsal(a):  Jo a panelák bez podlahy dolní partaje prostě obětujeme? No tak jo. Ti lidi ale neumřou, ani na nich nebude nic vidět.

To je přesně případ malého plodiště kde včely visí až dolů nebo pod rámky a táhne na ně od česna.
Ve vysokém komíně nástavků je jim putna co se děje o 4 patra pod nimi.

Příspěvek: #1010

(23.02.2017 14:46)KaJi napsal(a):  Asi vám tam táhlo, že tam byla zima, že? Byl tam průvan na tom schodišti, táhlo nahoru, ohřátý vzduch utíkal ven.
A když jste byl v zavřeném pokoji za zavřenými dveřmi v posteli, byla tam pod dekou menší teplota než jindy?

To není ironie, jen téma k zamyšlení, zda je dobré dělat prodyšným stropem včelám v úle průvan.
Nebo jak jinak se jim tam může ten studený vzduch zdola dostat?

Včely mají plásty, hlavně ty pod chomáčem navíc jako tepelnou rekuperaci, protože teplý vzduch jde po stranách těch uliček dolů a mísí se s tím studeným.

Pokud jim včelař neudělá nad hlavou díru, není tam průvan jako v tom paneláku.

Dobře, vypadá to, že neryjete a tak beru námět k úvaze.

Máte absolutní pravdu s tím průvanem v úlu kvůli nejen očkům ale i kvůli prodyšnému stropu. U paneláku byla větrací okénka ve stěně z luxferů na celou výšku věžáku samosebou pozavírána a tedy průvan nebyl. Jenže se teplý vzduch, ohřívaný byty rychle od skleněné stěny ochlazoval a padal po schodištích svých 40 metrů výšky fakt rychle, bylo cítit tah. Tím došlo k cirkulaci, dům si doslova nasával ledový vzduch z venčí. Nemísil se, prostě se vytvořila cirkulace.

Podobné to bude s tenkou stěnou moderního úlu.

Jak já všude píšu o tom, jak je třeba se zamyslet, jak to bylo dřív, tak tím taky myslím, uzda má někdo na stejném úhynovém stanovišti tenkostěnné úly spolu se starými, řezankou (nebo PS či jinak) izolovanými univerzály nebo jinými starými úly. Já jo a tak porovnám. Zatím jsem viděl před týdnem jen 8 vč, shodou náhod 5 v starých izolovaných a bezkonkurenčně lepší! Pak v roce se rozdíly setřou, teď jsou fakt lepší.

Zkusme se, prosím, oprostit od rytí a napadání, myslím snahu na něco přijít, vážně, situace je skutečně vážná.
Až na to přijdem a pomůžeme bezmocným (možná), pak se zase servem, teď toho proboha nechme.
Dík.

Příspěvek: #1011

(23.02.2017 14:35)tom.50 napsal(a):  Jo a panelák bez podlahy dolní partaje prostě obětujeme? No tak jo.

Stáhnou se do chumáče. Přestěhují se o tři patra vejš. Ale ten panelák taky není dobré přirovnání. Výměna vzduchu v baráku a v obsazeném úle funguje rozdílně. Nedá se to tak jednoduše srovnávat. No a s tím vaším neustálým rytím jděte do... na zahrádkářské fórum. Tady už to málokoho baví.

Příspěvek: #1012

(23.02.2017 13:20)tom.50 napsal(a):  Vůbec neznám nátěr KM. A už vůbec ne zjara. Zjara smíte, pokud to nařídí SVS udělat nátěr plodu jiným prostředkem než KM. Ale třeba se pletu já a ani tento progresivní způsob neznám.

Ať se vám daří.

Já tam neudělal čárku, má tam být nátěr na jaře, KM v létě.

Celou zimu spekuluji a tento problém řeším. Začnu s úly. Už měsíc den co den vyrábím zateplené palubkové nástavky 12.5mm palubka + 3cm polystyren + 12.5 mm palubka.
Dále 6cm polystyrenu strop s prostorem pro krmení flaškou nebo podávání vody na jaře.
Dno plánuji plné, ovšem se šuplíkem, abych mohl sledovat spady. Očka už nedělám. Nebudu používat ani folii, budou mít palubkový strop.
Nástavky dělám na 9 rámků, současné tenkostěnné seřežu taky na 9 rámků a budou jako medníky na léto.
Letos invert ne! Cukr.
Zlepšit zápisky a hledat nejodolnější včely.

Zvládnout VD s co nejnižším množstvím léčiv. Základem fumagace bez plodu - vyřadit před fumigací rámky s plodem.
Vytočit všechnu medovici a sledovat výskyt melocitozy.

Tohle jsou body, které letos budu plnit s maximálním nasazením.

Jinak mnohokrát děkuji za komplexní příspěvek, který má pro mě hodnotu.

Příspěvek: #1013

(23.02.2017 15:07)Kohout napsal(a):  

(23.02.2017 14:35)tom.50 napsal(a):  Jo a panelák bez podlahy dolní partaje prostě obětujeme? No tak jo.

Stáhnou se do chumáče. Přestěhují se o tři patra vejš. Ale ten panelák taky není dobré přirovnání. Výměna vzduchu v baráku a v obsazeném úle funguje rozdílně. Nedá se to tak jednoduše srovnávat. No a s tím vaším neustálým rytím jděte do... na zahrádkářské fórum. Tady už to málokoho baví.

Klid, taky vás mám moc rád.

Příspěvek: #1014

Tak je to jasný, za úhyny můžou tenkostěnný úly, očka, varroa dna a invert. Bohužel vím o včelaři, který má zateplené úly, správnou tradiční rámkovou míru, jeho včely neviděli ani gram invertu a přesto mu padly. Padlo mu jich mnoho, ale světe div se, ty které tu potvrzenou Nosemu přežily, měly jedno společné. Byly to sestry od jedné matky. Nemůžeme hledět na včely jako by to byl jednotný materiál, některá včelstva holt některým nemocem odolávají lépe než jiná. A úly v tom nehrají žádnou roli. Hledejme a množme ta odolná, ubude mnoho starostí a vymýšlení co by, aby....

Příspěvek: #1015

(23.02.2017 17:59)MatesP napsal(a):  Nástavky dělám na 9 rámků, současné tenkostěnné seřežu taky na 9 rámků a budou jako medníky na léto.

Jestli jste ještě nezačal, dám vám k uvážení ještě jednu radu. Třeba já mám většinu vč na TS a ničemu to nevadí, některý rok jsou na ní v předjaří vč i lepší. Aby šlo dát úl tak i tak na jednom dně, musí být čtvercový. Neděláte to na rok nebo pět, ale na celý život a co když za pár let nebudete moct na záda a budete muset mít jen TS?
Navíc z jedenáctirámkového (předpokládám že máte rámky 39) nástavku pomocí dvou "buchet", tedy přepážek jako jsou blinovky (uvnitř je PS), které zabírají prostor jednoho rámku, uděláte snadno devítirámek a když buchty "vyhodíte", máte větší N a tím nižší úl (komín). Jako bonus ještě dodatečně zateplíte daný nástavek. Já takhle "vylepšuju" v předjaří a zjara svoje tenkostěnné úly. Blbé je, že buchty někde musejí po zbytek roku být. Báječně se osvědčí při dělení normálních nástavků pro dva oddělky a nemusíte mít plemenáče. A mají i další využití.

Atd., nechci tu s tím otravovat, prostě buchty jsem si vymyslel já, na setkání DK jsem je dokonce lidem ukazoval, ale nikdo nechápal co a na co to je. Já už bez nich včelařit nikdy nebudu. Mám tenkostěnné úly (některé) a na dobu, kdy je to potřeba je pomocí buchet zateplím.

Jestli si ale neděláte devítirámky, nikdy je nenafouknete.

Příspěvek: #1016

Nevidim rozdil mezi pevnym dnem a dratenym v zime,protoze sito je stejne zavrene kvuli vzorkum.Ocka jsou nutnost u studene stavby (teplou nepouzivam),jednak chumac nasmeruji do osy ocka a navic bliz k ocku kvuli vzduchu.Pruvan je taky diskutabilni,cesno a ocka jsou na stejne strane ulu,pruvan by byl kdyby byli na protilehle.Nechavam folii celou zimu,vcely na ni berou kondenzovanou vodu.Pri otevrenych ockach se mi na studene stavbe u 39x24 nestalo,ze by nekde plesnively krajni ramky.Kdyz mrzne,byva casto horni ocko plne jinovatky,proc asi? Navic kdykoliv se prijatelne otepli,muzou vcely vyrazit na mikroprolet ,tedy ty co to potrebuji,jak daleko by to bylo pro takovou vcelu 3 patra dolu,proletet se a 3 patra nahoru.V ockach a vymnene vzduchu pricina potizi nebude.

Příspěvek: #1017

(22.02.2017 14:39)Zdeněk Barnat napsal(a):  Já i když včelám zkrmím třeba 26kg cukru tak jejich hladovost a slídivost po snůšce stále trvá. Když pak příjde pozdní melecitoza lítali i při 11-12C° a to i v mlze dokud nenaplnili uplně všechno. Melecitoza je láká víc než cukr.

Mám podobnou zkušenost, měl jsem září nakrmeno cca 20kg zásob ve dvou nástavcích , ale ještě jsem přidal (krmím 4l lahvemi). Pozdní modřínová snůška způsobila, že prosakovací víčka zatmelily a začaly kolem stavět divočinu, aby ten cement měly kam dávat. Výsledkem je, že ty nejsilnější už nejsou a jedou ty co jsem je před zimou odepisoval. Co tím chci říct, u mě úhyn nejspíš ovlivnil i faktor melicitozních zásob a oslabení pozdní snůškou

Příspěvek: #1018

Petře, pořiďte si ke svému Adamcovi ještě nějaký NN, nejlépe 39x15. Kdybyste jim dal tento NN, zanesly by ho tím problémem a vy jste nemusel o vč přijít.
Já bych už bez NN nevčelařil. Mám 15 proto, že to byl původně "polomedník" k úlům 39x30, které se vyráběly před rokem 1960 a měli je mí rodiče a jejich známí.

Příspěvek: #1019

To by sice vyresilo ulozeni pozdni medovice nad a ne pod,ale mozna vyprovokovalo k vetsi sberaci aktivite.Zimni vcela se ma cpat pylem a setrit,a ne kdesi v rijnu litat jak zbesila po lese.

Příspěvek: #1020

Nevěřím že jí lze nějak přesvědčit.

Asi jste Josefe nepochopil o co jde. NN umožní problémový med odebrat a dát jim ho až na jaře a pod nohy. Ale samosebou si dělejte co a jak chcete.