Příspěvek: #61

Zkušenost s jarním formidolem na neprosperujícím!!!! včelstvu mám stejnou.
PN.

Příspěvek: #62

Podľa skúseností JiriV je KM prostriedok na zabrzdenie možno aj likvidáciu vírusov. Treba to skúšať a ak sa to potvrdí, tak je to na metál.

Příspěvek: #63

Albert KM likviduje oslabené či choré jedince vo včelstve (samozrejme aj klieštika ) a tým výrazne brzdí potenciál šírenia vírusov... šanca zdravých včiel prežiť sa tým zvyšuje ...
KM ale nezlikviduje poľa môjho názoru žiadne vírusy, len ich nositeľov. ..

Příspěvek: #64

(25.09.2021 8:50)goro napsal(a):  ...
KM ale nezlikviduje poľa môjho názoru žiadne vírusy, len ich nositeľov. ..

Jestli jde o virusy. Jestli nejde nakonec o úplně něco jiného.

Příspěvek: #65

Goro, to je ten ľudový výskum /ľudová umelecká tvorivosť/ Odstránenie slabých včiel je jeden z pozitívnych účinkov. Včely nad červenou čiarou sú však tiež infikované.
Čital som viac článkov o tom, že zníženie pH na 3,5-5 v traviacom trakte včiel zastavuje rozmnožovanie vírusu. Odparovanie KM v úli okysľuje hlavne aktuálne otvorené zásoby adsorbciou pár, tie včely odoberajú a tým sa znižuje pH a šírenie vírusov v traviacom trakte. V bezplodovom období /Vianoce/ môžu vírusy prežívať len v telách včiel a v telách VD, nerozmnožujú sa, zostávajú v latentnej forme a začnú sa rozmnožovať až v novom plode. 10 prezimovaných VD postupne môže nakziť celé "čisté" včelstvo, ale zimné včely už majú vírusy v sebe a od začiatku krmia s nimi prvé jarné včely a odovzdávajú štafetový kolík, korý je stále ťažší.

---

(25.09.2021 10:11)gupa napsal(a):  

(25.09.2021 8:50)goro napsal(a):  ...
KM ale nezlikviduje poľa môjho názoru žiadne vírusy, len ich nositeľov. ..

Jestli jde o virusy. Jestli nejde nakonec o úplně něco jiného.

Gusto, zatiaľ je to len konšpirácia. Podľa všetkého je vrahom DWV a klieštik je spolupáchateľ. V Austrálii klieštika ešte nemajú, majú tam rôzne vírusy,NA,NC, ale DWV nie. Rozdiel je teda VD a DWV.

Příspěvek: #66

Jak tak prolízám internet, třeba jsem narazil na tvrzení, že v úlu musí být čisto a vzdušno. Pokud se v úlu začnou pomnožovat houby, tz. plísně, včelstvo jde do kopru. Zajímavé není to, že včelstvo jakous takou odolnost vůči růstu plísni a plísni samotné má, ale zajímavé jsou ty sociální práce resp. recyklace, které tu plíseň vezmou např s kusem propolisu nebo vosku nebo víčka, a udělají z něj jiný kus díla. Vosk jako takový když těžím, vyteče ze středu díla, vše ostatní jsou zbytky zbydou při těžbě párou nepotušeny jak matrice. A dílo a stěny, dno a loučky, přepážky. To jsou pro nějaké chovatele vyloženě ortodoxní záležitosti které musí být bezpodmínečně oškrábané, omyté, udržované bez plísní.

Zatím mám v tomto svůj poznatek, že v žádném případě nelze použít přípravky typu chor a sůl. Po oxidaci se stane takové savo výživovým médiem pro písně samotné. Proč? Protože po vyprchnutí chloru zůstává NaCl, obyčejná sůl na povrchu a vsáknutá ve dřevě jako hnojivo-výživa. A taková výživa více podporuje růst a následné sepse než když by se použil běžně škrabák a proud vody z wapky.

Příspěvek: #67

Gupa napsal - Jestli jde o virusy. Jestli nejde nakonec o úplně něco jiného.
A podle mého má naprostou pravdu, naštěstí KM potlačuje i bakterie a houby v potravě a tím může zásadně redukovat další infekci zimních včel. Po správném a přiměřeném okyselení zimního období vyzimují včelstva vitálnější což se projeví na jarních výnosech. Přidáním určitého procenta kyselin do krmiva jsem nikdy nedocílil viditelného efektu, avšak clona se stará o okyselení nepřetržitě, třeba až do jara, kdy včely začínají úl větrat. Tento efekt má pravděpodobně (nemám to vědecky ověřeno) pozitivní dopad na mikroflóru v zažívacím traktu (jak píše Albert) a protože imunita včely se získává právě tam, potlačí se rozvoj viróz v zimní generaci. Tento stav není zaručen do dalšího roku, protože do úlu je neustálý přísun různých patogenů, ale především množení největšího škůdce imunity pro včelstvo, a to VD.

Příspěvek: #68

(25.09.2021 11:42)gupa napsal(a):  Jak tak prolízám internet, třeba jsem narazil na tvrzení, že v úlu musí být čisto a vzdušno. Pokud se v úlu začnou pomnožovat houby, tz. plísně, včelstvo jde do kopru.

S tímhle ze svých zkušeností nemůžu souhlasit.....já mám například oddělky v totálně vlhkém a nepřívětivém prostředí a včely když nejsou zablešené, tak tam fungují naprosto v pohodě.

Příspěvek: #69

Máš asi jen štěstí.

Předpokládám že. Jde o čas, o půdu okolo úlů, já měl na jednom stanovišti na lužních pískách problém stím, že od oteplení prostě první nástavek začal komplet hnít. Pomohlo stanoviště opustit. V půdě okolo stanoviště jsou bakterie, houby, mohou být prospěšné a patogenní. Objevitelé určitých typů ATB berou vzorky právě suše z půdy a kmeny do banky ATB pro humánní vývoj léčiv se následně kultivují laboratorně a prochází testováním. Může jít i o kontaminaci pyly které jsou specifické tím že se nanich nakultivují patogeny.

Dále předpokládám že. Hodně pomáhá aktivní tok enzymů ze žláz včely, pozdní snůšky, ty když dají žlázám včely impuls přísunu kvalitních výživ ze snůšky léčí obrovsky. Mám stanoviště s minimem roztočů, včelstva dosud nosí pohanku, jsou stanoviště celý rok strádající, tam je projev přemnožení roztoče naprosto evidentní. Mám stanoviště kde začaly destrukce, to je opět na řebříčku hladu.

Dále předpokládám. Úhyny nejsou náhodný jev, je to hlavně alimentární problematika a kté výživě hodně přispívá prospěná biologická aktivita uvnitř úlu. Např. určitým těstem lze léčit roztočíka. Roztočík se orientuje podle vůně mlaďušek, napadá jejich trachei také roztočík napadá jen určité včely medonosné. Je vtom genetika hodně zapojená.

Problematiku roztočů VD odvozuji, že může být podobná. Něco mu při určité výživě prospívá a bez problémů se množí beze ztrát a při určité dietě nebo snůšce nebo jiné souhře náhod prostě odcestuje protože mu úl smrdí a nedokáže se vněm pomnožit.

Jestli jsi toto dočetl do konce třeba se traduje že se nesmírně daří VD v polystyrenu. Podle přidané hodnoty do chovu co děláš a co tu popisuješ natom také bude trochu pravdy. A teď si ty řádky hore přeber Louky jak chceš.

Příspěvek: #70

Nevím, že to tak, jak píšeš je, ale shodnu se na tom, že výběr stanoviště a hlavně adaptace včelstva na něj hraje v jeho šanci na zdravý vývoj a přežití zásadní roli. Ta interakce mezi životním prostředím včely a jejích genetických vloh trvá řadu let. Jakmile okolí naveze brojlery, vše se zhroutí a jde vniveč.
Hlavně že mají CHSVK plnou hubu bastardizace včely kraňské, ale sami se chovají stejně bezohledně. Stále nás geneticky vracejí do 80tých let minulého století kamsi do Slovinska.

Příspěvek: #71

Pokud jde o houby je podle mě velká chyba mít včelstvo umístěné v malé výšce nad zemí. Když je ještě umístění hodně vlhké může to být problém. I naši předkové umísťovali včelstva na vyvýšené stanoviště. V bažinách vytvořili brtníci plošiny zvýšené i o více jak metr. I staří praktici vždy tvrdily, že včelstvo by mělo být více jak 50cm nad zemí. Když je včelstvo uložené jen na paletě je to nízko a ve včelstvu je i vyšší vlhkost. Včely pak mají problém i se snižováním vlhkost při snůšce. I v přírodě, co jsem vždy viděl včelstvo v dutině, byli vždy vysoko nad zemí. I já jsem se vždy tímto řídil a nikdy jsem neměl problémy s plesnivěním.
Také se přidávám po zkušenostech s používáním KM na jaře mám dobrou zkušenost. Včelstvo rychle startuje a má pak lepší vitalitu.
Na konci léta však, aby to fungovalo jako ochrana před viry, musí být umístěná KM ve včelstvu před rabováním. V průběhu rabování může být již pozdě, protože se může nakazit velký počet včel a již to nejde zachránit.
Ono totiž mohou nastat dvě situace.
Pokud včelstvo vyrabuje jiné včelstvo před vytvořením zimní generace a dostane velkou dávku virů stihne zkolabovat i za měsíc. Když nabere menší dávku či slabší koktejl virů či mají odolnější imunitu mohou klidně přežít do jara a mohou být potencionálně infekční. V tomto případě hodně záleží na matce v jakém je stavu.
V druhé variantě se včelstvo nakazí z vyrabovaného včelstva po vytvoření zimní generace. V případě silného napadení včelstvo započíná kolabs v posledních měsících při vytváření nové jarní generace a končí často při posledních mrazech zimy, když dožívá zimní generace. Při slabším zamoření mají sice trochu problém s oslabením na jaře, ale dokáží se z toho dostat, ovšem i v tomto případě bude záležet na matce a jejím zdravotním stavu.
Každopádně vždy bude záležet na zdravotním stavu matek a jejich odolnosti možná i genetice. Když budeme s rozumem používat KM a i další způsoby ošetření v různých kombinacích s rozumem, dokážeme si udržet včelstva v kondici. Bude asi i do budoucna nutné si udržovat minimálně dvě stanoviště, aby jsme v případě že něco selže měly kde brát materiál na oddělky. Toto druhé stanoviště by chtělo aby bylo dál od prvního stanoviště. Druhé stanoviště používat na karanténu oddělků pro zootechniku popisovanou panem Klímou.
Nevím třeba nemám pravdu, ale stále jsem přesvědčený z toho co jsem viděl a odpozoroval, že na kolabs včelstva stačí zhruba měsíc od donešení první nálože virů. Nemusí to být rok či jak dlouho. I když jsou včelstva co jsou zdrojem nákazy co se snaží onen rok přežívat. Toto včelstvo je však zdrojem nákazy či přenašečem. Mnoho včelařů si myslí že takové včelstvo bylo otráveno nějakou chemií a přitom jen chřadnou na nemoci. Často takovému včelstvu pomůže přemetení, nebo ošetření KM.
Takže když se oni přenašeči "dlouhodobí" uzdraví nebo zlikvidují měly by se omezit i ony hromadné úhyny.
Snad jsem směr mých úvah popsal srozumitelně.

Příspěvek: #72

(25.09.2021 20:05)Pavel Holub napsal(a):  Nevím, že to tak, jak píšeš je, ale shodnu se na tom, že výběr stanoviště a hlavně adaptace včelstva na něj hraje v jeho šanci na zdravý vývoj a přežití zásadní roli.

Logické to je, pokud ztratí tvoje včely kutikulární lipidy které se někde tvoří, odletí ti z úlu, a úl vymizí. Stejné píšu výše, čím více používají včely své ústní žlázy, kterými se značkují úl je celiství a nevymizí jen tak z neznámých příčin. Pokud přijde do úlu nějaký patogen, další souhra náhod bude malé využívání značkovacích feromonů - lipidů ze žláz kterými se rozpoznávají, toto včelstvo za prvé, díky nedostatku lipidů chránících jejich sociální systém začne být díky změně agresivnější než jindy a za druhé po známce zjevné a nadměrné agresivity která obvykle zamená nízký výskyt lipidů nebo jiných lipidů, nedostatek sociálních vůní včelstvo nebo lipidů které včelstvo dezorientuje natolik, že např. přestane chovat plod, začne být více rozbíhavé atp, tak takové včelstvo na časové ose rychle slábne a mizí.

Jen rozvíjím argument včelařů, že snůška léčí VD a jiné patogeny které s VD třebai nesouvisí. Dále že se třeba můžeme domnívat, že podezření z aplikací juvenoidu zemědělci nemusí být oprávněný. Atp.

Příspěvek: #73

(25.09.2021 19:27)gupa napsal(a):  Jestli jsi toto dočetl do konce třeba se traduje že se nesmírně daří VD v polystyrenu. Podle přidané hodnoty do chovu co děláš a co tu popisuješ natom také bude trochu pravdy. A teď si ty řádky hore přeber Louky jak chceš.

Tak logicky, když v polystyrenu včelstva plodují dýl a dřív, tak se množí kleštík víc...to je snad logický ne? Naopak v horách v tenkostěných úlech nebude s kleštíkem takovej problém.

Já jsem ale zootechniku našel a ted mě to vůbec netrápí že plodují déle a jsem za to naopak rád.....mám ted po dvouch sezonach zkoušení konečně krásný včelstva a nemusim jezdit se strachem na včelnici, jestli mi tam nebudou někde kolabovat včelstva a nebudou je loupit ostatní.....za poslední dva podzimy se mi to nestalo ani u jednoho ze 150 respektive 180 včelstev.....takže ted už tam denně ani nejezdím

Příspěvek: #74

Plodnost přeci Louky není vítězství, vítěztví je mít zrdavou dělnici, resp. její tukové tělíska která ti zajistí vyzimování. Jinak plodnost není podmíněna jen zateplením hnízda, máš plodné matky které se více hodí tam a méně plodné matky které ukážou zase svou výhodu jinde. Malé generace dělnic umí vpohodě vyzimovat, nebo jinak, velmi silné včelstvo v nepohodě nevyzimuje.

Příspěvek: #75

(25.09.2021 20:58)j-k napsal(a):  Pokud jde o houby je podle mě velká chyba mít včelstvo umístěné v malé výšce nad zemí. Když je ještě umístění hodně vlhké může to být problém. I naši předkové umísťovali včelstva na vyvýšené stanoviště. (...) I staří praktici vždy tvrdily, že včelstvo by mělo být více jak 50cm nad zemí. Když je včelstvo uložené jen na paletě je to nízko a ve včelstvu je i vyšší vlhkost. Včely pak mají problém i se snižováním vlhkost při snůšce. (...)

Moje osobní zkušenost a praxe mnoha včelích farem je odlišná.
Mít včelstva na zemi či jen na paletě nevidím z pohledu nemoci či obsahu vody v medu jako problém a to ani na vlhčích stanovištích. Má to určité nevýhody z pohledu obsluhy včelstva/stanoviště, na druhou stranu ale i výhody. Ale se zdravím včel či kvalitou medu spojitost nevidím.

Příspěvek: #76

(25.09.2021 20:58)j-k napsal(a):  Také se přidávám po zkušenostech s používáním KM na jaře mám dobrou zkušenost. Včelstvo rychle startuje a má pak lepší vitalitu.
Na konci léta však, aby to fungovalo jako ochrana před viry, musí být umístěná KM ve včelstvu před rabováním. V průběhu rabování může být již pozdě, protože se může nakazit velký počet včel a již to nejde zachránit.

KM se ve včelstvu zcela jistě chová jako substrát pro chemické rovnice, díky mikroorganismům které se podílí na jeho asimilaci a přeměně v jinou (é) chemikálie. Prostě díky výskytu v úlu CO2, cukrů, vosků, bílkovin,atd ... také díky jiných produktů které produkují samotné živé včely, zcela jistě dochází k jakési socializaci včelstva díky růstu nějakého produktu z KM který nakonec ovlivňuje jeho existenci .

---

(25.09.2021 21:38)vcelky.cz napsal(a):  

(25.09.2021 20:58)j-k napsal(a):  Pokud jde o houby je podle mě velká chyba mít včelstvo umístěné v malé výšce nad zemí. Když je ještě umístění hodně vlhké může to být problém. I naši předkové umísťovali včelstva na vyvýšené stanoviště. (...) I staří praktici vždy tvrdily, že včelstvo by mělo být více jak 50cm nad zemí. Když je včelstvo uložené jen na paletě je to nízko a ve včelstvu je i vyšší vlhkost. Včely pak mají problém i se snižováním vlhkost při snůšce. (...)

Moje osobní zkušenost a praxe mnoha včelích farem je odlišná.
Mít včelstva na zemi či jen na paletě nevidím z pohledu nemoci či obsahu vody v medu jako problém a to ani na vlhčích stanovištích. Má to určité nevýhody z pohledu obsluhy včelstva/stanoviště, na druhou stranu ale i výhody. Ale se zdravím včel či kvalitou medu spojitost nevidím.

Doufám že jsem byl pochopen, není problém, když pod úly nejsou a ve velké míře se nevyskytují (infekční tlak) mikroorganismy které se živí např včelím voskem, včelími proteiny a nebo materiálem z úlu. Píšu o půdních bakteriích, původci zvápenatění, ...

Příspěvek: #77

(25.09.2021 12:18)Jiří V. napsal(a):  ... KM potlačuje i bakterie a houby v potravě a tím může zásadně redukovat další infekci zimních včel. Po správném a přiměřeném okyselení zimního období vyzimují včelstva vitálnější což se projeví na jarních výnosech.

Zdravím. Po aplikácii 60%KM som videl viditeľné ožitie včiel na letáči, ktoré sa javilo, že odijdu do stratena ako ich druhá polovička (rozdelil som včelstvo). Aplikoval som 40ml do CS nadstavku hore na rámiky na 2 dni. V nadstavku bolo 6ramikov, prepážka a medzera.
Chcel by som realizovať KM clonu. Vieš poradiť aké by bolo správne a primerané okyslenie v CS s 10 rámikmi? Skúsil som vložiť Nassenheider na kraj (studena stavba) ďalej od plodiska upevnený v rámiky 140ml 60% KM s menším knôtom. Bude dostatočné?

Příspěvek: #78

Nassenheider sa ma davať práve tesne vedla plod. plastu teda posledného aby sa dodoržala pomerne stala odpar. teplota (cca 35 )...mne sa viac osvedcil en velky knot, ale zaleži aj od včelstva, jedny oparuju rýchlo, ine naopak....

Příspěvek: #79

To som sa bal aby som neposkodil plod. Preto aj KM 60 namiesto 85. Ide mi vsak o tu KM clonu ci to na to staci, alebo ako to dosiahnut.

Příspěvek: #80

Moje zootechnika:
po posledním vytáčení - obvykle do konce 07 nasadím stropní krnítka a zaleju 1 x 6l 3:2. Po vybrání (cca 1-2 dny), jde do 2 nebo 3 nástavku 2 x 180 ml KM 60% do dlouhodobého odpařovače Nassenheider na malý knot. Zavírám očka a zužuji česno. Obyčejně věším na pozici 1 a 11. Oddělky na jedné bedně 39 x 24 dostanou tu dobrotu doprostřed (180 ml). Nechám do cca 15.8 odpařovat, někdy je odpařeno všechno, někdy skoro nic - neřeším - jejich volba. Od 15.8 do konce 08 dokrmím na cca 20-25 kg.( Zimuji na třech bednách 39-24, na jaře odebírám spodní bednu). A okolo 1.9 doleju Nassenheidery opět doplna, to zn. na opět cca 180-200 ml 60 KM, vyměním malý knot za velký. Nechám přes zimu, na jaře vytáhnu a vyměním za stavební rámky. V říjnu - listopadu v době kdy je přes den cca okolo 10^o, tak bohužel nastoupí 1-2 varidol - na drátěné dno do víčka od zavařovačky napůl ohnutý knot s cca 4 kapkami. Spad neřeším, s mravenci to stejně nemá cenu. Za cca 4 roky ztráta cca 1 včelstvo - nepřesunuli se k zásobám - moje chyba, ale možná se zatím jedná o štěstí začátečníka. Současný stav cca 16 včelstev. 10 kmenových na 1 stanovišti + 6 oddělků co půjdou v listopadu na druhé stanoviště, tam pojedu Linharta 37-30.