Příspěvek: #421

No Zdeňku ono to zas až tak blbá myšlenka nebude, už jsem o ní opravdu vážně dost uvažovat.
Představ si že děláš medobraní. Odebereš všechny medníkové nástavky a jseš na mřížce. Tu (samozřejmě v rámu) sundáš, horní nástavek plodiště posypeš moučkovým cukrem, podobně jako manželka cukruje bábovky, vrátíš mřížku a prázdné medníkové nástavky. Posyp provedeš větším cedníkem, brkem nebo smetáčkem smeteš z horních louček do uliček. Připusťme situaci, že z nedostatku času nebudeš čistit podložky, nebo máš stojany s úly osazené formistopy a ve dnech máš neuzavřené varropletivo.
Cukr propadne pod úly, kde se o něj (a samozřejmě broučky) postarají mravenci. Zasíťované dno je uzavřeno podložkou jen v několika případech - dejme tomu cca 5 - 10% včelstev. To pro kontrolu, abys věděl, jako na tom napadení VD vlastně je.
Tak a teď to shrňme.
Časově Tě to prakticky nezatíží. Protože včely vyfukujeme, obrovská úspora času, který mohu věnovat VD.
Na tu mřížku jsem se dostal stejně, takže spotřeba nula času nula nic.
Matku mám pod mřížkou, takže o ni nemohu nikterak přijít.
Cena takto použitého cukru opět nula nula nic. I kdybych uvážil, že spotřebuji neskutečných 100 gr (víte vůbec, kolik to je?!?) při ceně dejme tomu 35,- Kč/kg (speciální jemně mletý cukr) tak je cena absolutně ekologického ošetření 3,50 Kč / včelstvo. Buhužel bez dotací a naprosto nesmyslného papírování. Bez výzkumáku a veteriny. Pokud budu mít podložku a cukr dejme tomu 30 minut po zásahu vyberu, tak ani to ne. Vrazím to např. do trouby k přesušení a usmrcení VD vyšší teplotou - pozor na slití a následnou karamelizaci !!!
Kdybych touto cestu shodil jen např. 20%, t.j. foretické roztoče, je to posun. Pod víčka, kde je těch zbylých 80% se samozřejmě nedostanu.
A teď si představte, kolikrát za sezónu se do toho plodiště leze. Medobraní, oddělky, kontrola, vkládání mezistěn, převěšování, stavební rámky ........ Pokud si tento způsob zažiju a pokaždé ( za 3,50) udělám.....
Je to určitě námět pro zamyšlení, nejen nás. Jenže to nejde uveřejnit. Kolik si myslíte, že by se prodalo kyseliny mravenčí, různých gabonů, a dalších chemických serepetiček. Je to stejné, jako s těmi "kurvítky", o nichž píšeme v jiném tématu.
iRP

Příspěvek: #422

(10.05.2012 4:55)Mlha_cz napsal(a):  Chtěl bych se jen zeptat zdali jste neslyšeli něco o léčení pomocí moučkového cukru....

http://scientificbeekeeping.com/powdered...rk-part-1/
Jsou toho tři díly ...
Hodně o tom mluvil na únorovém PPP v Trutnově dr. Kašpar jako o testovací metodě na přelomu dubna a května a po vytočení. Poměrně spolehlivě stanoví počet foretických roztočů, zejména na jaře (uvádí podle jedné americké studie až 90% účinnost), dokonce používá vzorek z medníku a pak přepočítává ... zpráva zde
Jiří

Příspěvek: #423

Rosťo já to nezavrhuji. Ale v daném čase by těch 20% mohlo být dostatečné, něco jiného však bude červen a nebo červenec. A čím víc nástavků, tak účinnost už nebude taky tak velká. Navíc to není dlouhodobá aplikace a proto by se musela dělat i v jiném čase, než příležitostně s prací. A nejde do plodu. Takže kombinace s jinou metodou. Tím se ztrácí efekt. A pro velkovčelaře vůbec. To spíš dokážet posoudit ty sám. Na testy určitě dobrá věc.
Svýho času přišel Pavel Holub s geniálním nápadem, foukat do úlu "cukrovou páru". Kdykoli, rychle, bez znalostí. Co chtít víc. Zatím to dojelo na technické problémy, karamelizace, tvorba cukrové vaty. Z toho zatím, nemusejí mít výrobci a prodejci tvrdé i měkké chemie, těžkou hlavu. Ale co my víme, začas........?

Příspěvek: #424

Já si počkám až někdo využije princip práškového hasicího přístroje naplněného práškovým cukrem. Pak bude stačit nadzdvihnout strůpkovou folii, fouknout prášek a hotovo. Když se to udělá párkrát v období od června do září tak to alespoň částečně omezí VD. Dá se to kombinovat i s tím, že v rozprašovači na uklidnění včel při prohlídkách použijeme místo čisté vody roztok kyseliny citrónové s cukrem.
Ono když se VD takto po troškách nenásilně zlikviduje tak půjdou včelky zdravější do zimy a nařízené chemie (která jak se všichni shodují je v určitých oblastech v období téměř s křížkem po funuse).
Mimochodem by mě zajímala studie vztahu pH v krmení a rozvojem VD. Někde jsem zaregistroval, že trubčí plod vylučuje nějaké látky s vyšším pH. Nektrar má také nižší pH než cukerný roztok (cukr se čistí vápenným roztokem) podávaný v podzimním krmení. VD se léčí kyselinami. Z toho mi tak trochu vyplývá, že VD má raději zásaditější prostředí, které způsobí, že v době krmení cukrem je pro jeho rozvoj ideální čas. Nezkoušel někdo do cukrového roztoku přidávat třeba kyselinu citrónovou pro okyselení. Konec konců invertování glukózy je také pomocí kyselin - třeba by se tím ulehčilo včelám s invertováním a znepříjemnilo by se prostředí pro VD.

Příspěvek: #425

Zkoušel jsem to minulý rok aplikací pískovací pistolí. Avšak bez valného úspěchu.
Při fouknutí do vystrojeného úlu bez včel to vypadalo slibně, cukr se šířil úlem jako "pára". Avšak praktické zkoušky se včelami, jak ukázala kyselina mravenčí, byly bez valného úspěchu. Bylo by zřejmě nutno rozebrat celý nástavkový úl po jednotlivých nástavcích, rozšířit i uličky, to znamená vyjmutí jednoho či dvou plástů aby cukr pobílil včely. Pro praktické využití to je však poněkud zdlouhavé a pracné.
Přesto mám v plánu to i vyzkoušet. Zatím však nemám "lidi". Citát: "dejte mi lidi a já to udělám". Pokud to někdo bude chtít vyzkoušet tak si myslím, že pískovací pistole a kompresor či jiný zdroj tlakového vzduchu je vhodný aplikátor.
JK

Příspěvek: #426

(22.03.2012 16:10)Tejkl Václav napsal(a):  Může mi někdo říct jestli je tam kleštík či nikoli. Mám fota měli ze všech úlů. Mrkněte jestli vy tam něco uvidíte?

Zdravím,
není tam, buď v klidu. Toho zaručeně poznáš.
...máš čisté úly...
ale jen do první fumigace Varidolem.

Letos s odstupem skoro jednoho roku jsem opět pozoroval přirozený spad VD a opět jako kolega Tejkl Václav čisto. Takže už se těším na listopadovou fumigaci, která mi opět otevře oči.

Hodně zdaru v boji proti VD

Příspěvek: #427

Existuje vobec nieco ako prirodzeny spad varoa? Ja mam uz zasietovane dna druhy rok, ale na podlozkach az do dymenia som nikdy varoa nenasiel.

Příspěvek: #428

V tom případě je někde chyba nevěřím totiž, že u Vás brouci nepadají. Jde jen o to, co se s nimi stane pak... Několik možných důvodů, proč včelař nic nenajde:

1. mravenci - je nutné mít úl, nebo stojan s úly před nimi zabezpečen (už se zde, na VF, o mravenčích zábranách několikrát psalo)
2. včelí uklízečky - pokud jsou síta špatné (větší oka), nebo poškozené, včelky podložky pilně uklízejí
3. VD "běžec" - už několikrát jsem pozoroval kleštíka na podložce jak "závratnou" rychlostí (na jeho velikost a malé nožičky) utíkal po podložce V úlu to pak vypadá tak, že zdrhne na kraj úlu a po stěně se pokouší dostat nahoru, do včel...
4. oční vada - na několika kurzech VMS jsem viděl dost (většinou starších) včelařů, kteří ani se svými přinesenými brýlemi kleštíky na podložkách neviděli... Pomohla pak až lupa, kterou si našli "svoji" optimální ohniskovou vzdálenost...
5. zázračné včelstva - nejen že jim brouci neubližují, ale jsou tak "namakané" že broukům asi i smrdí - když u nich nechtějí bydlet a rozmnožovat se... Máte je? Mám zájem! Ale toto je zatím asi sci-fi... Myslím, že v budoucnu budeme rádi, když dospějeme, nebo se přiblížíme (selekcí a prošlechťováním včelstev) do stádia koexistence včely a VD ve stylu apis cerana...
   

Příspěvek: #429

Já bych řekl, že má čistotné včely, které si dokáží VD oklepnout a pak pilné mravence, kteří je stihnou sebrat dřiv než ti "běžci" vrátí na plásty a pokračují ve svých choutkách. Není někde studie, která by porovnávala populaci VD v úlech s a bez formistopů? Jestli náhodou tím monitorováním s požadavkem na fomistopy náhodou nepřilíváme benzín do ohně (resp. opadané VD necháme v klidu zpět nastoupit a pomnožit se)

Příspěvek: #430

Je fakt, ze v podmete su casto cervene mravce, ale melivo na podlozkach ostava.

Příspěvek: #431

(21.08.2012 16:05)JKL napsal(a):  Není někde studie, která by porovnávala populaci VD v úlech s a bez formistopů?

O takové studii nevím, ale porovnat stojan bez mravenců a stejný stojan s mravenci na 1 včelnici mám možnost (oba stojany jsou s novými úly, takže jde vše dobře pozorovat) a rozdíly jsou zcela zásadní. Na tom stojanu s mravenci mám pocit, že běhá víc mravenců, než kleštíků Ale porovnávat to "absolutně" (v číslech) nelze - každé včelstvo je v jiné kondici, počtu, také je jinak "napadené" a chybí metodika.

---

(21.08.2012 16:10)Scipio napsal(a):  Je fakt, ze v podmete su casto cervene mravce, ale melivo na podlozkach ostava.

Do úlů se rádo podívá hned několik druhů mravenců (u mne 3 druhy) a řekl bych, že všichni preferují VD, které si pak odnášejí jak hamburgry Hold maso je maso

Zmíněný stojan samozřejmě už má teď také mravenčí zábrany. Protože zkreslení spadu není zrovna to, co bych potřeboval...

Příspěvek: #432

No jo metodika. Toť otázka.
Dvě nejlépe stejně silná a stejně napadená včelstva ideálně kde matky jsou sestry - jedno na formistopy a jedno na mraveniště bez. Nechat měsíc a pak dát i to na mraveništi Formistopy a za den dva zafumigovat a následně vyhodnotit rozdíl ve spadu.
Čím vice podobných dvojic tím větší průkaznost.

(21.08.2012 16:10)Scipio napsal(a):  Je fakt, ze v podmete su casto cervene mravce, ale melivo na podlozkach ostava.

Vosk a křidélka, nožičky a jiné smetí mravenci nežerou.

Příspěvek: #433

(21.08.2012 16:05)JKL napsal(a):  Já bych řekl, že má čistotné včely, které si dokáží VD oklepnout a pak pilné mravence, kteří je stihnou sebrat dřiv než ti "běžci" vrátí na plásty a pokračují ve svých choutkách. Není někde studie, která by porovnávala populaci VD v úlech s a bez formistopů? Jestli náhodou tím monitorováním s požadavkem na fomistopy náhodou nepřilíváme benzín do ohně (resp. opadané VD necháme v klidu zpět nastoupit a pomnožit se)

Zkuste podložku natřít jedlým olejem, zabráníte VD návratu, mravencům v úklidu a poznáte reálný přirozený jednodenní spad.

Příspěvek: #434

To sice z toho jednorázově poznáme, ale nepoznáme zda to soustavné uklízení popadaných ale živých VDček mravenci nemá pozitivní vliv na celkové redukci počtu VD ve včelstvu. Pokud by tomu totiž tak bylo, tak je monitoring s formistopy poněkud kotraproduktivní.

Příspěvek: #435

netestoval někdo, co má raději mravenec? jestli krystaly cukru, nebo VD? protože některé včely mají na podložkách vyházenou spoustu cukru, ale VD žádný...

Příspěvek: #436

Mravence jsem viděl vždy jen nasávat a plnit si tak zadeček. V kusadlech jsem viděl různé druhy hmyzu, ale nikdy krystalek cukru. V garáži, když se mi rozsypalo trochu cukru tak si toho nevšímali dokud nepřišlo vlhčí období a ty krystalky nezačali samy navlhat.

Příspěvek: #437

Možno vás bude zaujímať aká situácia je u mňa na včelnici, tým, že včelstvá ošetrovali v 7 mesiaci menej plodu, je možno výskyt Vd vo včelstvách nižší.

Čas odľahčujúcej ( je stále plod) fumigácie: 19.8

Skupiny podľa množstva klieštikov v jednom včelstve:

do 0 klieštikov 5 vč.
do 10 -"- 8 vč.
do 20 -"- 6 vč.
do 50 -"- 17 vč.
do 100 -"- 20 vč.
do 150 -"- 3 vč.
do 200 -"- 2 vč.
do 250 -"- 1 vč.

Priemer spádu Vd na včelstvo v roku 2012 je 43,3 ks
Priemer spádu Vd na včelstvo v roku 2011 je 115 ,2 ks

Dozber po ďalších 24 hodinách:

V priemere na včelstvo odpadlo ďalších 6,8 Vd, celkom 43,3+6,8 = 50,1

---

Niečo k výskytu mravcov v úli, vyššie vidíte, že som mal 5 včelstiev bez klieštika, práve v týchto prípadoch by mohli mať mravce "prsty", ale ako to dokázať?

V časoch keď ma to zaujímalo som pozoroval tri včelstvá (nad podložkou som mal pevnú mriežku, včely v žiadnom prípade sa k VD nedostali) a každý deň som spád Vd krúžkoval, pripísal so dátum a poradové číslo. Ak som za 24 hod. v krúžku nenašiel odpadnutého klieštika, bol mínus 1 Vd, takto to trvalo asi týždeň a zopakoval som aj v ďalšom roku, čo ma utvrdilo, že klieštiky odnášajú mravce, navyše po pár rokoch sme urobili aj záber mravca držiaceho hryzadlách mŕtveho klieštika.Je to niekde na YOUTUBE. Tým som ďalšie pozorovanie k odnášania mŕtvych mravcov skončilo. Anton

Příspěvek: #438

Já dělal stejné pokusy, a asi je to dané druhem mravenců. Nezjistil jsem, že by je Vd nějak vzrušoval. Dokonce jsem je dal až k mraveništi, aby se nemuseli namáhat. Maximálně se Vd pohnuli z kroužku, ale počet se neměnil. Jinak, mimo 1 včelstva (a to minimálně) se mi mravenci na podložkách nevyskytují. Kolem úlů však mraveniště nejsou. Proto sem tam nějaký, tak je to vždy, Hanzelka nebo Zikmund.

Příspěvek: #439

Že by něco nového - česky bych to nazval vycukrovač

Příspěvek: #440

Rozprašuje to do úlu cukr předpokládám.
To by bylo v době bez snůšky a slídivosti zajímavé.Taky by to určitě přitáhlo ty mravence na úklid VD.