Příspěvek: #121

No ještě by mě zajímal pokus dát bezkleštíkové včelstvo do míst, kde v okruhu 20km není chováno žádné jiné včelstvo. Pokud by i tam byl posléze naměřen spad, tak by to dokazovalo, že ten kleštík je přizpůsoben na cizopasení i u jiných druhů hmyzu resp. divokých včeliček či vosiček a nikoli výhradně na včele medonosné.
Někde jsem zaregistroval i postřeh, že počet kleštíkú byl výrazně vyšší ve včelstvech kočovaných za slunečnicí. Nebylo by možné, že by si jej předávaly na květech?

Příspěvek: #122

(06.09.2011 13:20)Radek Krušina napsal(a):  http://vigorbee.cz/files/MV5-2008klest.pdf

No nazdar, tak to podle mne znamená, že musím ošeetřovat i včelstva, která zatím žádné napadení nehlásí, protože tam určitě něco zaletí. A taky by mne zajímalo, jestli by to napadení nebylo podobné i v případě, že by tam zcela chyběl ten uměle dosazený zdroj kleštíků, sice tam neměli přístup včelaři, ale nějaké to včelstvo tam zabloudit mohlo. Nějak mi to připomnělo tvrzení "Simulace ukazují, že pro většinu návrhů a nastavení studií je více pravděpodobné, že tvrzení výzkumu je chybné než pravdivé" - viz http://ovcsvpardubice.blog.cz/0903/hodno...i-vcelstev

Příspěvek: #123

(06.09.2011 22:44)RadimO napsal(a):  No nazdar, tak to podle mne znamená, že musím ošeetřovat i včelstva, která zatím žádné napadení nehlásí, protože tam určitě něco zaletí.

Ale to přeci ne. S určitým objemem v.d. se včely vypořádají. Jen nikdo nedokáže říci kolik a jaké včelstvo, protože je to silně individuální, navíc působí další vlivy.
ZK ve své přednášce používá slogan: je nutno přestat zvyšovat odolnost kleštíka, třeba zvyšovat odolnost včely. (Nepřesná citace)

Příspěvek: #124

Co mne na tom článku překvapilo, byl vysoký počet VD v úlech vzdálených 1500 m.
Ono tomu asi nepřispěje ani "vyhánění" trubců z úlu, kteří se následně mohou snažit vnutit do jiného úlu.

Příspěvek: #125

(07.09.2011 9:49)architekt odpadu napsal(a):  ... ZK ve své přednášce používá slogan: je nutno přestat zvyšovat odolnost kleštíka, třeba zvyšovat odolnost včely. (Nepřesná citace)

Jen pro připomínku:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Terenn...8#pid13588

Příspěvek: #126

A já co mi to leze po úlu :

Původně jsem to zamačkával, ale teď jsem si přečetl toto : Vědci hledají další prostředky proti kleštíkovi Varroa
a toto : http://www.ibra.org.uk/articles/20080611_26
plus : http://pandora.idnes.cz/part/2009/10/16884
a pro anglicky mluvící ještě něco ze zahraničního fora : http://www.beesource.com/forums/showthre...ac2d12c508


http://www.google.cz/search?q=Pseudoscor...69&bih=903

Tak už si je budu hýčkat. Možná proto jsem nikdy s varroázou neměl probém

Příspěvek: #127

Vám leze po úlech štírek? To jakože vevnitř? Po rámcích a mezi včelami? Nebo jen ve včelínu?

Příspěvek: #128

Je to tak, už oddávna sa považuje za pomocníka a ochrancu obydlia včiel.

Příspěvek: #129

(07.09.2011 19:46)Libor V. napsal(a):  Vám leze po úlech štírek? To jakože vevnitř? Po rámcích a mezi včelami? Nebo jen ve včelínu?

Šťúrik obyčajný Chelifer cancroide (L) sa priživuje aj v úli, stretávam sa s ním v mojich úľoch, ale žije ako samotár na periférii včelstva, obyčajne v uteplivkách a okrajoch včelieho diela, hlavne v sedle rámikov, v podmete, kde si hľadá potravu vo forme roztočov, bohužiaľ nie nášho "nepriateľa" Vd, ale malé, pre naše oči neviditeľné roztoče. Anton

Příspěvek: #130

Citace:Libor V. napsal(a):
Vám leze po úlech štírek? To jakože vevnitř? Po rámcích a mezi včelami? Nebo jen ve včelínu?

Viděl jsem ho na česně, v podmetu a vnějších stranách úlu. Včely si ho nevšímaly.
A jak píše Anton - našel jsem, že žije v dutinách úlu - a o nich v upravených mor. univerzálech, které zatím mám není nouze. Pak tam zmiňovali také to, že v přírodě (dutinách) je to také běžný - má se kam schovat, naopak moderní nástavkové úly mu nenabízejí prostor kde se usídlit a pravidelné léčení i ty co si nějakou dutinu najdou jsou pak zlikvidováni - takže vlastně včelař likviduje svého pomocníka a místo přirozeného biologického predátora nasazuje chemii.
Možná i proto včely v přírodě v dutinách lépe čelí varroáze - jsou to sice spekulace - ale jisté náznaky podle již výše uvedených článků tu jsou. A proč jsou včely v přirozeném prostředí odolnější také není zcela uspokojivě vysvětleno.

Příspěvek: #131

  zzzléčení.xls (Velikost: 19 KB / Stažení: 26)

Konkrétní výsledky setkání v Krušlově, podělím se něco, co by mělo zajímat každého. Využil jsem přítomnosti LD a zde je výsledek. Pro mne a včely alarmující, výstraha všem.

10.9.2011
Testované letošní květnové oddělky 5. (3N2/3L spad z 9.9.- 48ks) a 6. (2N2/3L spad z 9.9.- 64ks) vedle sebe.

1. Spočten počet zavíčkovaných buněk děl.plodu.
2. Otevřeno 10 buněk před vylíhnutím – 5. na 10b 11roztočů 6. na 10b 12roztočů, v několika případech 2matky v.d. v jedné buňce v jednom případě 3
3. Výpočtem blízkým metodě Dr.Martina (Anglie) určeno u č.5. 30% napadení, u čísla 6. 50% napadení. Včely při zběžné prohlídce bez poškození virem paralýzy křídel, ani jinými viry, v několika případech viděn poškozený líhnoucí se plod.
4. Vzhledem k prognóze vysokých teplot v následujících čtyřech dnech s pravděpodobným pozvolným poklesem nasazena 65% KM do všech oddělků po dvou polovinách, u testovaných s největším spadem po 3 polovinách MiteGone.
5. První kontrolní odečet po 18 hodinách 11.9. v 10 hodin. 5. – 440 ks roztočů, 6. 1250 roztočů.

PS: Nahoru jsem připojil ještě dnešní výsledky po 24h včetně porovnání denního spadu několik dní před. Nějakou přímou úměru v tom nevidím. Dokáže z toho někdo vyvodit nějaké závěry??

Příspěvek: #132

Skvělé, Karle, že jsi to popsal. Díky za to!
Můžu k tomu přidat pár dotazů a poznámek ...
Martinův varroa-calculator je na stránkách Ing. Čermáka (http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/).
Počítali jsme všechny roztoče,které jsme na otevřeném plodu nalezli. Byli různé samozřejmě barvy. Teď mi ale došlo, na co jsem se měl zeptat už při "akci": Ti tmaví - byly to dvě staré samičky v jedné buňce, nebo už vyvinutá nová samička z vajíčka? V praxi je to asi jedno, s vylíhnutou včelou vylezou tak jako tak jako dalšího množení schopné ...
Protože jsem opět v konfliktu s tím Germánem, co mi v žití dělá bordel, a v naivní důvěře ve svou paměť jsme si to trulant nenapsal, tak jsem si teď přesně nevybavuji, jak jsme to počítali:
takže základní a vstupní údaje:

• počet zavíčkovaných buněk (kvalifikovaný odhad - 1 dm[sup]2 má cca 400 buněk),
• počet odvíčkovaných buněk,
• počet všech takto nalezených roztočů.

A pak to bylo takto?) celkový počet zavíčkovaných buněk vydělit počtem nalezených roztočů a vynásobit počtem buněk odvíčkovaných? A získáme přibližné procento napadení plodu.
Co bylo zajímavé: výsledky tohoto testu v podstatě korelovaly s výsledky získanými z přirozeného spadu ...
Ještě jednou díky ...

Příspěvek: #133

Áno áno, mám včelstvo, ze kterého teď padá 1000 ks denně, dosazeno do excelu, od 8. července z něj spadlo celkem 11500 ks roztoče. Můžeme uvážit i nějakou chybu při sčítání, případně odhadu spadu (některé hodnoty jsou odhadnuty) - plus mínus 10%. Momentálně je nasazena KM 65% nassenheider v nástavku nad plodem. Včelstvo se zdá být zatím v kondici.
Gabon už je na cestě přes Cameroon, Sudan, Egypt, zde sesednul z velbloudího povozu, no a podle všeho se teď naloďuje na rybářskej škuner. Jinými slovy se teď už na Gabon nespolíhám.
Mám bezpředmětnou a zcela zbytečnou otázku: Dorazily už k někomu z Vás letošní Gabony? Je to v celým baráku, nebo jen tady u nás v Trutnově?
Chápu, že někteří by Gabon do včelstev už nedali....já bych ho tam taky nutně necpal, jen do některých kandidátů a to už před měsícem.

Příspěvek: #134

Co chceš slyšet? Že tenhle nesoulad mezi veterinou, VÚ, Čsv, ZO, a stavem včelstev, již trvá více let? Na jedné straně máš za povinnost proti Vd bojovat, ale nikde nejsou stanoveny podmínky. Nemáš šanci si nějak pomoci. Jedině Formidol. Jinak vše zakázáno. No co, na jaře to spočítáme a on nám za úhyny, zas někdo něco vrátí z dotací. Stále stejná písnička.

Příspěvek: #135

Ahoj, Libore, u nás na dolní Mži nebyl s Gabonem problém, předseda spolku objednal a důvěrníci informovali každého někdy tuším ve 2. polovině července, že Gabon je u nich k dispozici podle momentální situace na stanovištích. Takže u nás to fungovalo. Chtělo by to asi dotaz na spolek, kdo, kdy a jak o Gabon žádal. Ale mám informace, že jinde to také bylo s problémy, dokonce i s Formidolem ... Co se to děje? Cožpak ty signály nikdo nevidí či neviděl? To teplé a vlhké na příklad léto? Zejména z věrchušky svazu či z Výzkumného ústavu? Dnes už jsem přesvědčen, že neděláme paniku, že hrozba je zcela reálná ...

Příspěvek: #136

U nás, Mostecko, máme již asi 14 dnů gabony ze včelstev vyjmuty. Použili jsme gabon PF 90 s taufluvalinatem. Záleží jak se vaše OO ČSV domluví s veterinářem a odůvodní potřebu použití gabonů, pokud jejich nasazení přímo nenařídí vaše KVS.
U nás se snažím, zatím neůspěšně docílit toho, aby každý včelař nahlásil svému důvěrníkovi počet včelstev v klasických úlech a počet včelstev v nástavkových úlech, která plánuje zimovat. Důvěrníci by to předali a zkonzultovali se zdravotníkem ZO. Zdravotníci ZO se mají slézt se zdravotníkem OO (to se mi líbí, džíve se tak značily WC) a společně mají připravit podklady pro objednávku. Kdyby to tak fungovalo, bylo by to krásné. V praxi jsem rád, když z jednotlivých ZO vypáčím počátkem června přibližné počty včelstev a na tyto postavím objednání léčiv pro letní a podzimní léčení. To znamená, že to cucám vlastně z prstu. Stejně se pak najdou kritici, že jim léčivo nespadlo z nebe - nestačí jim. Ale možná, že se to i někdy naučí pro svá včelstva i objednávat.
A jak to funguje jinde? Neříkejte, že hladce a bez problémů.

Jinak po nasazení gabonů spady byly ale ne nijak tragické, pokud mohu soudit z varroamonitoringu, který provádím. Buď nebyli tak přemnožení roztoči VD nebo je snížená účinnost léčiva. To ale poznáme již v tuto dobu až se (pokud se) včelaři na schůzi přiznají ke kvalitě zimovaných včelstav a případným úhynům.
JK

Příspěvek: #137

Josef to napsal naprosto přesně. Je to o komunikaci a mě někdy děsí, jak je komunikace i v tak zásadních a v podstatě i jednoduchých věcech složitá ... . Jak jsem byl psal, náš předseda na to dbá a objednává v pravý čas, ale asi také nemá moc podkladů (abych si taky nasypal popel na hlavu: letos jsem mu taky podklady neposlal a tak nějak tiše vzhledem k prakticky nulovému spadu spoléhal, že Gabon moc potřebovat nebudu a že se v případě potřeby se svými třemi současnými kousky nějak do počtu vejdu). Možná ještě něco připíše, až se vrátí z cest ... Ale u nás s tím nikdy problém nebyl. Ale někdo se holt o to musí postarat a pro spolek to odpracovat, jinak to zatím nejde. Jinak věřím, že i Gabon lze získat na předpis u veterináře, nebo se mýlím? Je to teď už debata tak trochu mimo čas, protože na Gabon je pozdě, ale ten systém ... Aspoň zkušenosti pro další rok a práci ...

Příspěvek: #138

(11.09.2011 12:56)Jiří Matl napsal(a):  ... Je to o komunikaci a mě někdy děsí, jak je komunikace i v tak zásadních a v podstatě i jednoduchých věcech složitá ...

... Ti tmaví - byly to dvě staré samičky v jedné buňce, nebo už vyvinutá nová samička z vajíčka? V praxi je to asi jedno, s vylíhnutou včelou vylezou tak jako tak jako dalšího množení schopné ...

A někdo prostě musí začít. Poslal jsem výsledky ve stejném čase i jednateli našeho spolku s výzvou aby to projednali na výboru, byť je asi pozdě. To o čem píše Josef Křapka naznačuje, že i když si stěžuje, tak jsou pořád ještě dál než v jiných ZO. Jak by to bylo všechno jednodušší, kdyby v lokalitě jedné ZO monitorovali alespoň někteří a zavčasu hlásili ohrožení jednateli. Projednat ve výboru a hledat řešení. Na vrcholové špičky ČSV není nutno žehrat, zvonění na poplach musí přijít přímo z jednotlivých lokalit, neboť není všude stejné zamoření, mnohé má zřejmě i lokální příčiny.

Jiří, 2 samičky v jedné buňce není v praxi jedno, viz nepříbuzenské páření.

Příspěvek: #139

(11.09.2011 15:07)architekt odpadu napsal(a):  Jiří, 2 samičky v jedné buňce není v praxi jedno, viz nepříbuzenské páření.

Jasně, Karle, díky, už mi to naskočilo ...

Příspěvek: #140

Já si na Trutnovsku dal na jaře požadavek u příslušné ZO na Gabon, protože letos to podle mě už mohlo přijít, a bylo mi řečeno jednatelem ZO, že Gabon nebude, nýbrž a neboť, ..... a taky prý VD není, protže v zimní měli se jej laboratoři nepodařilo najít. A to myslím doopravdy, protože z pečlivě odpočítaných VD do mých vzorků našli necelou polovinu.

U nás vyhláška zakazuje dávat Gabon, varidol atd. do včel bez komise, naopak zase každému včelaři ukládá sledovat přirozený spad a sledovat zamoření plodu, a hlásit víc jak 3Vd za den ZO, ta to má ověřit a jednat. A organizovat na svém území preventivní léčbu formidolem.

Tak jsem dnes napsal hlášení, neboť jsem na pár včelstvech i na oddělcích viděl varroázu.
Je to celkem k ničemu, na Gabon je pozdě a předtím bylo brzo, protože byla snůška. Ona je to pakárna s tím, že není stanovena ochranná lhůta na med, takže je to taková otázka, zda nasadit Gabon, když včely ještě nosí. A ti co jsou proti Gabonu tady mají pěkný argument, že to nejde, když je snůška.

A že odešly včely na VD zjistí málokdo, svede se na to vosy. A je klid.