Příspěvek: #1

Prosil bych všechny, kteří ať již chtěně, či nevědomky zimovali včelstva na medovicovém - melecitozním medu, aby sem napsali svoje poznatky, např. dobré, bezproblémové vyzimování, úhyny včelstev apod., díky všem. Všude je totiž psáno - na melecitozním medu včelstva nezimovat.

Příspěvek: #2

Doplnil bych tuto otázku. Jak využít plásty s melecitozním medem. Jak tento med zkrmit, nebo jak jej jinak využít? Dá se nějak podle barvy, váhy plástu nebo jinak zjistit, že se jedná o melecitózu?

JiříM

Příspěvek: #3

Najděte si debaty na konferenci a taky Včelařství atd po 2003.
Melecitoza se tady vyskytuje občas a v drobné míře asi včelám v nástavkách nevadí. V 2002 jsem ale narazil. Snůška melecitozního medu začala začátkem srpna a končila podle všeho až v říjnu.
Někde jsem četl že melecitoza je produkována hlavně za vlhkého počasí a podle mě to souhlasí. Ten rok byl velmi vlhký - vím to, protože jsme dělali střechu - a připomínal mi trochu průběh roku 2007.
Podle mě nebyl vhodný k vytvoření zimní generace a ta se navíc udřela snůškou.
A v úlech byly desítky kilogramů melecitozy. Já zjistil že je snůška hned první týden v srpnu - první víkend v srpnu jsem tehdy začínával s krmením a protože jsem toho roku rozšiřoval, tak jsem měl láhve jen pro polovinu včelstev. A při kontrole jsem zjistil, že včely bez krmení mají možná víc zásob než krmené. Za týden jsem to zkoušel vytočit a to už lítal z plástů rosol a nešlo to vytáčet.
Tak jsem vsadil na to, že to nechám být a až snůška přestane, tak dám včelám pár kilo cukru, aby si zalily plodiště a na tom vyzimovaly.
Ale byla dlouho snůška a i když jsem krmil, tak včely raději nosily a cukr nebraly.
Klasici měly podle všeho možnost zalít plodiště cukrem a včely pak neměly kam nosit.

Zima pak byla u nás dlouhá a bez možnosti proletu. Včely vyletovaly a nacházel jsem je i sto metrů od úlů.

Myslím, že mi jich zas tolik neuhynulo, ale silně zeslábly, takže jsem je na jaře spojoval. Byl problém jim dát souše na plodování.
Plásty s cementovým medem - byl skutečně tvrdý jako pyl - jsem jim spočátku namáčel. Jakmile zesílily, dělaly si místo pro plod samy.

Teorii medné komory jsem pak nebyl moc překvapen, protože toho roku kdy se doslova prokusovaly zásobami byly vynikající výnosy. Byl výborný rok. A stavy jsem dorovnal.
Melecitozní plásty jsem nacházel i za rok. Postupně si je včely vyčistily. Při vytáčení jsem je dával na stranu - tedy ty co měly v sobě beton a dával jim je pod plodiště. Tím odpovídám na dotaz, jak to zužitkovat. Včely spotřebovaly melecitozu a na oplátku mi daly čerstvý med.

Samozřejmě po roce 2002/2003 se našlo spousta chytráků, co je to nepotkalo a vysvětlovalo, jak ti s úhyny byly lajdáky a co na rozdíl od nich neudělali dobře.
Rady o vytáčení plástů po několika dnech atd. se tehdy dostali do tisku a na web myslím až v říjnu.

Oosbně si myslím, že jediné co by mě pomohlo - kromě toho, že bych měl víc časů a nevěnoval se stavbě , by bylo mít dost oddělků v menším prostoru a ty mít zakrmené a nabouchané zásobami.
V podstatě to nakonec dělám, ale ne ani tak pro melecitozu, ale včasným krmením oddělků podporuji zemědělce , včely zesílí a vytvoří hodně zásob. Pokud pak potřebuji někde doplnit, je kam šáhnout. A v případě oddělků je snadnější uhlídat, aby se cukr nedostal do zásob.

Příspěvek: #4

Já bych potvrdil, že s melecitózou být problém může, když včely nemají při zimování v úle jiný med.
V roce 2003 mi uhynuly na jednom stanovišti tuším 4 včelstva ze sedmi (zimovaná jednoprostorově v budečácích). Bylo to, jestli si to dobře pamatuji, někdy v únoru.
Obrázek byl asi takový - včely uhynulé hladem v chomáči uprostřed plástů s cementovým medem. Do února zřejmě vydržely na cukru, a jak chtěly začít plodovat, zbyl už jen tento med.
Kdo stihnul nakrmit před tou poměrně velkou melecitózní snůškou, asi takové problémy neměl.
Ta zbylá tři včelstva se vzpamatovávala dost dlouho, ale nakonec to zvládla. Jestli si to dobře pamatuji, měla potom trochu problém s kálením, možná to byla i slabší nosemová nákaza.
Tehdy jsem tento med viděl po asi 20 letech včelaření poprvé, tak mě to dost překvapilo.

S melecitózou byly trochu problémy i v dalších letech, až letos byl medovicový med při vytáčení úplně bez krystalků.
Na zimování a úhyny už ale neměl nějaký vliv.
V jednom z následujících let, když jsem měl z toho obavy, a v době, kdy jsem chtěl krmit, včely nosily tento med, jsem to udělal tak, že jsem v srpnu při krmení roztrhnul plodové těleso, proložil plásty s plodem práznými plásty a "zalil" cukerným roztokem, který včely našteští odebraly.
Říkal jsem si, že když bude ob rámek vždy plást se zpracovaným cukrem, už by to nemuselo dopadnou jako v roce 2003.
Včely si s tím roztržením i s melecitózou docela poradily, a přezimovaly v pořádku. Ale tehdy ta snůška nebyla tak úporná jako v roce 2003.

Nejlépe je podle mě asi plásty s melicitózou zužitkovat tak, jak píše Karel - počkat do jara, podvěsit, nebo dát s rozrušenými víčky někem, kde to budou moct postupně vybrat.

Radek Krušina

Příspěvek: #5

Děkuji, poučné. Jen bych si dovolil malinko nesouhlasit s tím vyvěšením plástů, vede to ke slídění a následně k loupežím nebo ne ? A neměl by někdo nějakou fotečku, jak vypadá takový med v plástu? Díky

Příspěvek: #6

Nebyla řeč o vyvěšení mimo úl, ale uvnitř úlu, třeba do nástavku pod plod.

Příspěvek: #7

To je pravda , omlouvám se stydím se a červenám se

Příspěvek: #8

V 2002 ještě nebyly digiťáky běžné - nemohu sloužit.

Ale pozná se snadno - už v prvé fázi, kdy je tekutý, se jinak leskne, později podle toho, že nejde vytočit a na jaře je úplně pevný - doslova jak pyl.
V medometu létají v časném vytáčení šestihrany rosolu.

Ale to nic neznamená, to tady míváme často a nic se neděje. Okolo je dost tekutého medu a včely přežijí zimu.
Stejně tak si mysílm, že na medovicovém medu nemají silné včely problém.

V 2002 byl zvláštní rok - slabé včely, silná medovicová a melecitozní snůška. PRVNĚ PO DVACETI LETECH A OD TÉ DOBY KLID. Prostě příroda. Nechal bych to osudu a neřešil bych to.

Příspěvek: #9

Tak, tak.
Jen bych chtěl varovat větrací vynálezce, kteří svými zlepšováky sníží relativní vlhkost vzduchu v úlu a znemožní tak rozpouštění zkrystalizovaného medu.

Příspěvek: #10

Já sám s ním mám zkušenost jen malou, a to z r. 2007, kdy se dostal do srpnové snůšky. Ale vzpomínám na vyprávění řady kolegů, kteří se s ním těžce potýkalii v minulých letech. Vesměs to ale byly problémy s vytočením. Takže jestli si to dobře vykládám, tak jej lze klidně nechat včelám v úle, nevytáčet nevytočitelné a jen dbát na takový vzdušný systém, aby se vlivem správné míry vlhkosti jeho zpracování včelám maximálně usnadnilo? To je velmi cenná informace, aspoň pro mne a díky za ni Mám v okolí dosti modřínů, u nichž v podletí člověk nikdy neví.

Příspěvek: #11

Objevil jsem fotky jinde:
http://www.apiscech.cz/fotogalerie.aspx?...Melicitoza

Příspěvek: #12

KaJi, vy jste to našel! Tyhle fotky jsem hledal, abych je sem mohl umístit, tak děkuji, byl jste úspěšnější.

Příspěvek: #13

Dobrý deň,
chcem upozorniť tych čo majú včely v horskych oblastiach,ž e tento rok sa zase vyskytla melicitoza a dosť v silnejšich včelstvach, takže je dobre si to pozrieť a včas vytočiť podľa môjho odhadu do 2 tyždňov to ešte ide von sice ako špunty ale da sa.

Příspěvek: #14

Doplním jen příbuzná témata:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Meleci...it%C3%B3za

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Zimova...it%C3%B3za

Příspěvek: #15

    mám problém.v medníkoch som objavil melicitózu.nie veľa ale predsa.vytočil som čo sa dalo potom som rámky dobre namočil a vrátil im to späť.včera som zobral z plodísk po dva rámky kde nebol plod a na moje zdesenie sú riadne zapraté melicitozou.v ostatných rámikoch je plod a samozrejme aj melicitóza.čo s tým?matky plodujú ako divé.liahnu sa dlhoveké včely.ako vytočiť tento med ,keď je všade plod.
pred dvoma rokmi som to skúšal vytáčať.zničil so strašne veľa plodu.pomalým točením nemáte žiadný úspech dostať ju von a rýchlim točením sa ničí plod.čo teraz-poraďte. včelárim v B-čkach.
bolo by riešením že by som zakrmil v medníku ktorý by bol nad plodiskom?a takto ich prezimoval?

Příspěvek: #16

A jak jsi před dvěma lety vyzimoval?

---

Podle mě je podstatné kdy melecitoza skončí. Pokud do té coby, kdy včely mají dost plodu, tak už to neřeším a čekám s doplněním zásob a doplním těch asi 8 liitrů. Na tom zimují.
Pak zbývá mít jen stanoviště se zimním proletem a pravidelné modlení.
Kdybych měl jen ztráty na melecitozu, tak nedělám ani oddělky. Naposledy v 2002, to byla melecitoza až do října a pak zima až do dubna bez proletu.

---

Tady se mi ukazuje výhoda plodiště v konfiguraci NN jako dno, VN24cm a nn medníky. Včely na 24 skutečně nemají ani těch 5cm zásob, plodují asi tak 4cm pod horní loučku.
Na 45*30 je to zase tak, že zásoby, ale leckdy už z léta a jara mají v zadní části a kolo plodu u předu. Tam pak se bouchne cukr.
Prý jsou dvě možnosti. Sundat medníky zalít cukrem aby už nemalě kam nosit. nemám moc vyzkoušeno.
Nebo nechat medníky, nejlépe s panenským dílem aby se to pak zužitkovalo a v září vyřešit. Před dvěma lety jsem byl svědkem že si ten cement shora stahovaly do plodiště. Asi jen tu tekutou část. S dokrmením a mírnou zimou jsme vyzimoval OK.

Příspěvek: #17

(02.08.2015 7:52)KaJi napsal(a):  A jak jsi před dvěma lety vyzimoval?

---

Podle mě je podstatné kdy melecitoza skončí. Pokud do té coby, kdy včely mají dost plodu, tak už to neřeším a čekám s doplněním zásob a doplním těch asi 8 liitrů. Na tom zimují.
Pak zbývá mít jen stanoviště se zimním proletem a pravidelné modlení.
Kdybych měl jen ztráty na melecitozu, tak nedělám ani oddělky. Naposledy v 2002, to byla melecitoza až do října a pak zima až do dubna bez proletu.

---

Tady se mi ukazuje výhoda plodiště v konfiguraci NN jako dno, VN24cm a nn medníky. Včely na 24 skutečně nemají ani těch 5cm zásob, plodují asi tak 4cm pod horní loučku.
Na 45*30 je to zase tak, že zásoby, ale leckdy už z léta a jara mají v zadní části a kolo plodu u předu. Tam pak se bouchne cukr.
Prý jsou dvě možnosti. Sundat medníky zalít cukrem aby už nemalě kam nosit. nemám moc vyzkoušeno.
Nebo nechat medníky, nejlépe s panenským dílem aby se to pak zužitkovalo a v září vyřešit. Před dvěma lety jsem byl svědkem že si ten cement shora stahovaly do plodiště. Asi jen tu tekutou část. S dokrmením a mírnou zimou jsme vyzimoval OK.

no.práve.vyzimoval som dobre.ale som si narobil poriadnu škodu na plode lebo som sa to snažil dostať von a tak isto som mal škodu na rámikoch.všetko to trhalo.

Příspěvek: #18

Tak sis odpověděl sám. Co řešíš?
Navíc, opravdu melecitoza vytočit nejde, natož s plodem, to ti spíš vylítá zavíčkovaný plod.