Příspěvek: #581

Tak jsem dneska udělal provizorní ohniště. Topím pod vanou 1*0,5m z dvojky nerezu, v ní mám asi tak5-10cm vody a nad tím pařím voští.

Udělal jsem zkusmo topeniště na výšku 3 cihel a je to asi málo. Šířka je o dvě cihly míň cca 20cm, vnějšek cihel zařezává s vanou.
Budu to muset předělat podle mě to málo vaří.
Rozšířit do strany na každé straně asi 8 cm a zvýšit o jednu řadu cihel aby se tam vešlo něco dřeva. Měl jsem strach aby to nebylo moc vysoko a oheň šel na plech.

Normálně bych to utopil - obezdil a oheň by šel i okolo, ale prý by to byl problém, kdybych v ní chtěl parafínovat - tam se prý boky nesmí rozpálit nad bod vzplanutí.

Řešil to někdo? Jde mi o to, jak velkou plochu dna máte vytápěnou?

Příspěvek: #582

Tak už je to trochu lepší, je to holt spousta materiálu, než se ty stěny prohřejí. Už se na nich nedá udržet ruka.
Jinak dobrá práce, člověk naloží rámky a jde si dělat nebo i do tepla a sucha.

Příspěvek: #583

(18.01.2016 20:02)gusto napsal(a):  v čom a ako vyváraš celé rámiky s plástami?

Popravdě já o tomto intenzivně uvažuju.

Naběhnul jsem si na představu, že budu vyvářet celé rámky. Viděl jsem to a zkusil jsem si to, kotel byl na snad 300 litrů a stejně, i když se topilo jak o život, se po zanoření kleští s několika rámky voda ochladila a muselo se čekat. Rámky a hlavně drátky jsou tak zasrané, že, a i pan Turčáni to tu někde píše, se musí každý jeden drátek otřít něčím ostrým (nožem) od zbytků nečistot, jinak nelze novou mezistěnu zatavit. Zadrátkoval jsem si několik set rámků antikorem 0,4, které nejde přeříznout nožem když bych chtěl vyřezat staré souše z rámků. A tak váhám a chci zase drátkovat železným tenkým drátkem 0,3, souše vyřezávat a tavit jedno jak (asi párou). Zjistil jsem, že pak musím stejně drátky vypínat a k tomu koupená pomůcka (zvlňovač) mi nefunguje a neumím se to s tím naučit.

Suma sumárum. Vyváření celých rámků je pomalé, při nejlepší snaze zůstanou potřísněné nečistotami a musí se čist a musí se znovu vypínat drátky. Naproti tomu vyříznout plást, oškrábnout rámek nožem je proti tomu mnohem rychlejší. Nepotřebuju drahý kotel, spoustu paliva atd.

Zadrátkovat nový rámek mi trvá i s vypnutím (ne vypínání zvlňovačem) drátku 2 minuty, za hodinu jich udělám i s pauzou na smrkání a vyčurání asi 25. U vyřezaných rámků by byl ten čas delší jen o propíchnutí dírek šídlem a nebo vrtačkou, obojí má své + i mínus.

Prosím o názory všech kdo si toto přečtou. Mám ve svém uvažování někde nějakou zásadní chybu? Dezinfikovat rámky vroucí vodou nepotřebuju, při zachování nejzákladnějších hygienických předpokladů chovu včel to není potřeba. Jediné, co hrozí je mor a na ten stejně žádné vaření nepomůže.

Příspěvek: #584

Já rámky pařím ve vařáku od Kováře - výkon po rozehřátí je tak 3 až 4 várky po 17 rámcích (nepožívám mezerníky, tak mi jich tam vleze víc). Výhodou je, že od toho mohu odejít a dělaz mezi tím něco jiného. Rámky jsou taktéž od zbytků košilek, nejvíc spodní loučka, drátek sem tam taky. Jde to sice přežít, ale při dopínání drátku se vlnkovač za chvíli zalepí zbytky vosku a zadrhává se...
Zkoušel jsem rámky na chvíli do horkého louhu a byly krásně běloučké, bej jediného zbytku vosku, hrátky taktéž. Potom pochopitelně oplach v horké vodě. Letos chci ještě zkusit sodu, aby to bylo trochu více "lajt".

Příspěvek: #585

Karle:
Jde uvnitř obezdění nebo oplechování udělt lem - zábranu pro plameny, aby šlehaly nad určitou výšku.
Je to z vnějšku vidět na třetí fotce zde - podle opálení kotle. I jsou trochu vidět nýty, které drží plechový lem. Ten je ze silnějšího plechu, zohýbaného do tvaru blízkému písmene "Z".

Tome.50:
Mám jinou zkušenost. Někde jste dělal chybu, či chyby. Koukněte na video, funguje to i s kotlem, který nemá ideální tvar. Na vyváření vosku je lepší obdelník. Drátek zvlňovačem vypnout jde - je to také o rukách...

Příspěvek: #586

A vy víte jak je včelám na dřevu nasáklém louhem? (dezinfekce? proč?) Víte jistě, že oplach je dostatečný? A proč vlastně louh? A soda je taky zásada a tak asi louh nezneutralizuje, nebo jo?

Jen dodám přes oslí most.

Právě probíhá kampaň proti bílému cukru. tvdí se, jak je zhoubný ale nikdo nevyvsětluje jak. nevím kolik je na tom pravdy,a le za komančů se psalo, že cukrovary na rafinaci = vybělení cukru (nejdříve vzniká takový ten hnědý, surový cukr, pro včely "jedovatý") používají louh vápenný (natý itý istý - tohle nikdy nebyla moje silná stránka) a že až 1% toho louhu zbývá v tom rafinovaném cukru. Tvrdilo se, že i tak malé množství louhu i když je rozložené v čase (rok) působí na lidské zdraví zhoubně.
Třeba proto bych v louhu nic ke včelám nekoupal. Ale třeba je to hloupé, když nevím jistě, jak něco funguje a lze dosáhnout stejného efektu jinak, raději se tomu vyhnu.

---

(26.03.2016 13:06)vcelky.cz napsal(a):  Karle:
Jde uvnitř obezdění nebo oplechování udělt lem - zábranu pro plameny, aby šlehaly nad určitou výšku.
Je to z vnějšku vidět na třetí fotce zde - podle opálení kotle. I jsou trochu vidět nýty, které drží plechový lem. Ten je ze silnějšího plechu, zohýbaného do tvaru blízkému písmene "Z".

Tome.50:
Mám jinou zkušenost. Někde jste dělal chybu, či chyby. Koukněte na video, funguje to i s kotlem, který nemá ideální tvar. Na vyváření vosku je lepší obdelník. Drátek zvlňovačem vypnout jde - je to také o rukách...

Znám to video. První část = vyvařuje jen skoro panenské plásty, to je celkem sranda, myslím, že se chtělo tím videem něco říct a použila se tahle finta = málo zakladené plásty.

Kotel, který jsem zkoušel já byl "chytřejší". Byl mnohem větší, topilo se pod rukama a tak kypící voda odnášela košilky a nečistoty od pracovníka na opačnou stranu a tam se hromadily. Díky tomu se vyndavaly rámky skrz "čistou" (silně bubající) hladinu a tím byly celkem čisté. Samosebou se také okleply.
Po chvíli, když už bylo košilek ve vodě moc - to bylo odvislé od toho, jak moc byly rámky zakladené, se práce přerušila (stejně bylo třeba počkat na bouřlivě kypící var), velkou sběračkou se "kaše" přendala do lisu - vařáku (pařáku - nechápu rozdíl, jedno je snad tlakové, nevím to) a tak pořád dokola. Jakmile bylo v plástech trochu pylu a ještě hůř zásob, ochladila se voda mnohem víc a prodleva, u asi 3x většího kotle než je na videu, byla celkem citelná.
Na videu jsou taky vidět nejen relativně hezké plásty, ale taky nízké, u vysokých je toho "marastu" násobně víc.

Ano, zvlnění jiným lidem funguje, já jsem líný se to učit - spíš si pořídit jiný, ten můj je z měkkého hliníku a co "vypnutý" drátek to drážka. Líp by se mi líbil klešťový s nikoli rotačními válečky -furt to z nich spadává- ale dvě, myslím tak 100 mm dlouhé ploché destičky se "zuby" proti sobě.

A teď jdu skouknout zbytek toho videa, znám ho sice, ale opakování mi neublíží. Moc děkuju za rady a snahu mi pomoct.

Příspěvek: #587

Nepsal jsem o desinfekci, i když k té pochopitelně dojde. Hlavním důvodem je to, že vosk v zásaditém prostředí zmýdelnatí (to je princip výroby mýdla, mastnota+ zásada). Stačí pouze malá koncentrace. Pokud by oplach nestačil, což by ale mělo, tak formidol to dořeší. Ale ponořením do slabého roztoku KM by se to také vyřešilo. Anebo nechat opršet na dešti.

V Polsku k desinfekci rámků používají sodu běžně - je to, co se používá na praní.

Příspěvek: #588

Juryne a další co používáte páru. Jaká je výtěžnost? Košilky se pak jen vyhodí? Vyhazují se po každé várce, nebo se to pak nechá ještě dojít.
Já byl dneska překvapen kolik z nich ještě vyteklo v noci- rozhrnul jsem je do strany aby do nic mohla pára a přiložil.

Jak jsem psal, mám to komplikované-horší proti zkušebnímu poloprovovozu i těm elektrickým parníkům tím, že pára nejde spodem, tam je plech na odvod vosku, hladina je pod ním a pára jde do koše jen boky. Takže po asi 4 koších byl v košilkách dost vosk-hroudy, pak tedy vymizel ven při dalším nočním paření . Řekl bych, že tam byla skoro větší půlka.

Jakou konzistenci mají ty košilky když to skončí - drží u sebe hodně?
Zkoušeli jste z nich ještě něco vydolovat? Já co mám reference, takse to prý nevyplatí.
Jen mě ještě napadlo, když člověk nemá lis, ale má kus nerez děrované trubky, zda by se nedal udělat lis a stál by jen tak v té vaně ve vařící vodě.
Porovnával někdo odstředivku a lis - vytěžnost? A tu páru když to jde dobře?

Příspěvek: #589

Lis a odstředivku jsem porovnával jen pocitově - přijde mi, že odstředivka byla účinnější. A jde jen o můj dojem.

Příspěvek: #590

Košilky na sítu nechávám co se jich tam vleze - odhaduju 5-6 várek. Košilky z jednoho rámku se oddělují od sebe, na samostatné pláty. Potom, dokud jsou teplé je dám do koše parního hrncolisu, co dělal děda někdy hodně dávno. Potom to hodím na plynový sporák a nechám to tak půl až třičtvrtě hodiny vařit a pak cosi vyteče, kolik toho ale bývá, to jsem nikdy nevážil. Až budu vařit, zkusím podat exaktnější závěr... A nafotím, jak to vypadá.

Příspěvek: #591

Ve slunečním tavidle vyteče co vyteče, samotíží nebo jak to říct a v pařáku asi taky. Moc nerozumím co vaříte a v čem. Vaříte samotíží "vyteklé" košilky?

Příspěvek: #592

Jo, přesně tak, košilky, co zůstanou na sítu, tedy co z nich vytekl vosk. Ještě upřesním, že ty košilky z větší části zůstávají na rámcích (drží díky drátkování), proto je potřeba je oklepat. Možná, že kdybych na rámcích měl mezerníky, že by to popadalo samo, nevím. Já dávám rámky na sebe, vznikne takový tunel, kterým ta pára pěkně prochází.
Ten dědův hrnec vypadá asi takto: válcový koš z perforovaného plechu, včetně dna, dvouplášťový hrnec, na jehož vnitřním plášti jsou ode dna čtyři jekly, které mají na vrchním okraji otvory, kterými je rozváděna pára. Hrnec se uzavře víkem, které se přitáhne čtyřmi křídlovými matkami. Součástí víka je píst s vřetenem s trapézovým závitem. Dole kohoutek na vypouštění. Hrnec je částečně těsný (na víku něco jako pojišťovák), tudíž je tam o malinko vyšší teplota. Po prohřátí vyteče první část vosku, potom trochu přitáhnu, nechám pět až deset minut tak, zase cosi vypustím, no a pak myslím ještě jednou...

Příspěvek: #593

Ty košilky se u hofmanů vyvalí - každá vrstva na svoji stranu. Rámky nafotím, přijdou mi čisté. Čistší než z brutaru.
Musím spočítat rámky, vosku asi 6kg.
Takový lis jako máš od dědy jsem zvažoval že si udělám do té vany. Stačí jen plech (mám takový pěkný válec) a trapézák, páru by zajistila vana.
Nebo to napřed svičně naperu do brutaru a zkusím kolik dostanu ždímačkou, když to Kuba staví na stejnou úroveň.
Po pouhém proplachování vodou na sítě mi odstředivka moc vosku nedala, odhaduji z 20cm tak 3cm - výšky koláče.
Tak si myslím, že tady by to nemělo být jiné, ale čekal jsem toho vosku víc.
Jedna várka 25 rámků 23a30cm by měla dát asi dvě kila a bylo jich určitě víc jak tři.

Příspěvek: #594

Tom.50 sa pýtal ako mi to dopadlo s kotlom z nerezovej pračky...
Ešte som to nepredýchal
Skrátim to do jednej stručnej vety "Všetko zadrbané!"
Ešte musím vyčistiť dlažbu v práčovní a pod terasou, až sa oteplí.
"Získávání vosku" bude zabezpečovať slnko ako doteraz.

Práci česť a pánovi Turčánimu tiež.

Příspěvek: #595

tento pokus už mám za sebou vyrezané voštiny som zakryl nerez sitom a zaťažil aby boli pod hladinou a čistý vosk sa usadil na hladine..ono sa to aj podarilo,ale:malá kapacita,dlhý čas,pračka potom hneď do šrotu,slepá ulička.. zatial využívam slnečné,ale to zlyháva v momente keď treba urýchlene vyriešiť veľa plástov..v týždni doveziem kotlinu a idem vyvárať..

Příspěvek: #596

Měřil někdo výtěžnost u slunečního tavidla- tedy kolik třeba z deseti průměrně zaplodovaných Adamců dostal kilo vosku?

Já vrátil rámky do nástavků a zvážil ten vosk na osobní váze - 6kg, z 30ks vysokých 30cm a ze 40ks 23cm Langů plus nějaký binec co jsem tam vysypal ze sudu.
Ještě mě napadá zda problém by nebyl v tom, že je v tom asi polovina volné stavby a tam asi možná dávají včely méně vosku jak když to tahají z mezistěny.
To by mě zajímalo kolik váží vystavěný dm2 z MS a kolik z volné stavby. Pokud se k tomu odstanu aybch to v sezoně zvážil.

Příspěvek: #597

(27.03.2016 8:25)juryn napsal(a):  Jo, přesně tak, košilky, co zůstanou na sítu, tedy co z nich vytekl vosk. Ještě upřesním, že ty košilky z větší části zůstávají na rámcích (drží díky drátkování), proto je potřeba je oklepat. Možná, že kdybych na rámcích měl mezerníky, že by to popadalo samo, nevím. Já dávám rámky na sebe, vznikne takový tunel, kterým ta pára pěkně prochází.
Ten dědův hrnec vypadá asi takto: válcový koš z perforovaného plechu, včetně dna, dvouplášťový hrnec, na jehož vnitřním plášti jsou ode dna čtyři jekly, které mají na vrchním okraji otvory, kterými je rozváděna pára. Hrnec se uzavře víkem, které se přitáhne čtyřmi křídlovými matkami. Součástí víka je píst s vřetenem s trapézovým závitem. Dole kohoutek na vypouštění. Hrnec je částečně těsný (na víku něco jako pojišťovák), tudíž je tam o malinko vyšší teplota. Po prohřátí vyteče první část vosku, potom trochu přitáhnu, nechám pět až deset minut tak, zase cosi vypustím, no a pak myslím ještě jednou...

Vy vlastně popisujete předválečný vařák, ano, byl tlakový. To bylo "jiný kafe" než to, co vyráběl soudruh!

No a já dřív vyvářel v tomto, seriově vyráběném spolkovém vařáku z předválky tak, že jsem ho měl na starém sporáku, který měl v plátu vyndavací kulatý dekl a tak plameny olizovaly rovnou dno vařáku. Tím se vše urychlilo tak 5x.
Vedle na sporáku jsem vařil ve třech hrncích vyřezané voští (to se máčelo den předem do dešťovky) a kaši lil do sáčku ve vařáku, pak lis zavřel a pomalu lisoval. Než se rozvařily tři asi pětilitrové hrnce, várka byla vylisovaná.

Lepší by bylo a dokonce jsem si to u jednoho kolegy vyzkoušel, vařit celé rámky v kotli a kaši z hladiny sbírat a lít do toho vařáku (lisu), někde to tu detailně popisuju. Jen ten kolega měl lis železný a vosk z toho byl děsně hnusný.

Už vím, že budu mít antikorový kulatý kotel hloubky 60 cm a široký 85 cm. Teď už sháním jen ten starodávný (celoměděný, pocínovaný) vařák. Ten spolkový bych koupil, jenže se ztratil...

A tak laboruju s tou ždímačkou. Existují s antikorovým košem a kdo ví, jestli by za tu chvilku vosku ublížil ten pozink.

---

(27.03.2016 12:37)misan napsal(a):  Tom.50 sa pýtal ako mi to dopadlo s kotlom z nerezovej pračky...
Ešte som to nepredýchal
Skrátim to do jednej stručnej vety "Všetko zadrbané!"
Ešte musím vyčistiť dlažbu v práčovní a pod terasou, až sa oteplí.
"Získávání vosku" bude zabezpečovať slnko ako doteraz.

Práci česť a pánovi Turčánimu tiež.

Díky za info, už vím, kudy cesta nevede.

Příspěvek: #598

..nedávno som videl u kamaráta včelára zaujímavé zariadenie..prakticky niečo ako radiálny medomet- valcová nádoba z nerezu,dole špirála ktorá zohrievala vrstvu vody a vytvárala paru(princíp ako spomínal kaji),rámiky boli uložené(nad hladinou vody)ako v radiálnom koši-bubon z perforovaného plechu,ktorý bol vyberateľný ako kôš medometu,dole to malo ešte vypušťák..keď vytiekol vosk za pomoci pary,tak sa ešte zaplo odstreďovanie a ten kôš s rámikmi a košieľkami sa roztočil a odstredilo aj zvyšný vosk zachytený v košielkach..tie koše mal dva,hotový vyparený vybral a vložil druhý s ďalšou várkou a tak ich striedal..

Příspěvek: #599

I dnes při sotva 10°C vosk tekl.

Příspěvek: #600

Dotaz na jjvcela: jedná se o sklo nebo plexisklo?