Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Mě ta otázka napadla když jsem četl o Linhartovo sedmnáctiletých plechových včelách.

Snad to píšu do správného tématu. Objevil jsem v keři letošní roj, co už stihnul postavit pěkné dílo. Má moje sympatie, protože na to, jaká je letos bída s počasím atd. tak se pěkně rozvíjí, je jasné, že zimu by nepřežil a tak ho chci dát do nástavku a mít ho jako záložní na jaro. Myslel jsem, že bych ho rozebral a dílo upevnil do prázdných rámků a pojistil gumičkami, ale dnes jsem koukal, že už mají vystavený takový trojboký zvon a rozebrat to asi nebude lehké, nehledě na to že je to bílá nejměkčí dělničina. Nemáte s tím prosím někdo zkušenosti, jak ho co nejšetrněji přenést do úlu? Děkuji.

posad' pokud možné kompletní dílo do košnice, nebo do horního nástavku na loučky spodního nástavku a nech je stavět podle svého

Zkusil bych to celé dát do úlu na nějaké latičky aby to neleželo na dně, a nad to nahoru do dalšího nástavku dát rámky s kouskem mezistěny, aby měli kde začít, nebo je nechat aby stavěli dle svého, ale s tím pak nepůjde nic dělat.

Nechat je v nástavku jenom na vertikální vodící liště?
Každopádně fotky vítány!
Jiří

Nebo co zkusit "japončíky"? ... http://beekeep.sakura.ne.jp/CCP008.html
Jiří

pokud roj začal stavět, je nejjednoduší uchytit dílo na vzpěry. Pod strůpek se dají normální vodící lyšty. Zbytek si včelstvo vyřeší samo.

Díky, Deboro, něco podobného jsem měl na mysli. Je fakt, že variant je řada ... Bezva hraní! A včely si fakt poradí.
K té fotce se špunty na krmení. To není jednoduché. Už léta se s přáteli úspěšně propíjíme k lepší budoucnosti českého (in mensa Bohemica vinum Bohemicum - na český stůl české vího, jak kdysi za 1. republiky hlásali mělničtí Lobkovicové ), moravského, italského, francouzského i jiného vinařství a špunty jdou ke mně, to už je rituál ... Ale jak jsou takhle celé, pak, pokud jich není dost (na obrázku jich dost, jak se zdá, je), točí se a včely se v ních topí. Je to podobné jako s keramzitem. Je třeba je říznout, buď podélně, nebo příčně na kolečka. Jde to dobře zubatým nožem na chleba. Dají se dobře vyvařit i očistit.
Omlouvám se za dodatek mimo téma ... )
Jiří

špunty mají někdy nevíhodu, že se zalepí cukrema zůstanou vyset nad roztokem, a to často právě tehdy, když jich je hodně. Máš pravdu, že rozřezat špunty na plátky je lepší. Jiné řešení je otočit flašku, například od okurek, na upravené víčko s milimetrovými otvůrky, posadit ji na mřížku a včelky budou cucat roztok jak miminka.

Při diskusi v jiném vlákně mě napadlo "Konečné řešení Varoa otázky"
Možná jsem objevil Ameriku, ale napíšu to:
Myslím, že nejúčinnější metodou, jak bojovat proti kleštíkovi je plošné "očkování" jako je tomu u lišek proti vzteklině.
Po krajině se rozhází návnady, které by včely odebíraly a nosily si je do úlů. Tím by se parazitů zbavily.

Tak a teď již zbývá vynalézt látku, která bude fungovat zároveň jako lákadlo pro včely a nebude vadit v medu.
Vyzývám tedy výrobce, můj nápad může použít kterýkoli z nich, honorář si představuji na úrovni 5% z obratu.

Ne, neobjevil jsi Ameriku. Prostě jen plácáš nesmysly.

Dneska mám talent na mé příspěvky dostávat takovéto odpovědi

Jak chceš, na těch 5% trvám.

(03.04.2015 17:28)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]
Ak Vám to niečo pripomína,tak už to chce len veľkonočné vajíčka a klobásu.

Bylo by škoda aby tak pěkná fotka skončila jako košilatý vtip ve vlákně včelařské vtipy. Zvlášť když k tomu další přidali zajímavé postřehy a hypotézy.

(04.04.2015 18:45)František Němec napsal(a): [ -> ]Mně by zajímalo jak dlouho jsou včely v tomto stromě?

(04.04.2015 21:41)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Tak to víme naprosto přesně. Včely v tomto stromě mohou být po mnoho let (roků). Ale včelstev, v průběhu těch let, také mnoho . Není to jedno a to samé včelstvo
které ten strom obsadilo. Takže brát od takového včelstva genetický materiál, máš-li toto na mysli, je také na draka, nebo pro kočku? Ptáš se proč? Roj, který tuto dutinu obsadil měl starou matku. Tu pravděpodobně ještě v tomtéž roce vyměnil. Mladá matka při oplodnění si přinesla mix genů od různých trubců. Když mladá matka počala klást a měla již vlastní včely, bylo to již zcela jiné včelstvo. V následujících letech se včelstvo v této dutině "X" krát vyrojilo. Roj si vždy odnesl starou matku a v dutině zůstala vždy dcera, která si opět přinesla různý mix genů atd. ... Pokud včelstvo v dutině neuhynulo a dutina nebyla obsazena rojem z opět jiného včelstva ...
JK

PS
To ale již nepatří do tématu vtipů a již vůbec ne včelařských. Admine promiň
.

(04.04.2015 22:28)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]František poviem ti to celkom presne.Mám pri lipovom 200 ročnom háji včely a tých dutín je v stromoch dosť.Viem o 7 dutinách ktoré sú v košatých korunách vidieť,mám ich aj nafotené,ale určite tých možných príbytkov pre včely ktoré nevidím, je v stromoch viacej.Mňa tiež prekvapili tieto včelstvá,pretože na jar vyzerali že spokojne prezimovali.V mojich podmienkach o zásoby nie je núdza.Ale opak je pravdou,ak som sa na jar pozorne zapozeral,tak som videl len včely ktoré odnášajú zásoby a keď toto skončilo,tak v dutinách zostalo ticho.Takže kolobech sa takto opakuje rok čo rok už zopár rokov a vždy to skončí rovnako. Ale jedno včelstvo ktoré malo dutinu v dosahu mojej hlavy,tak toto včelstvo som pravideľne počas piatich rokov fumigoval,vždy len jeden krát na konci novembra.Zjavne sa mu darilo,niektoré roky prezimovalo silné,čo som posúdil podľa intenzity akou včelstvo lietalo,iné roky bolo veľmi slabé,ale vždy sa z toho pozviechalo a vždy dalo aspoň jeden roj.Jeden rok som na fumigáciu u tohoto včelstva nerobil a dopadlo tak,ako u všetkých ostatných v okolí.

Jozef 333 napsal(a):
František poviem ti to celkom presne.Mám pri lipovom 200 ročnom háji včely a tých dutín je v stromoch dosť.Viem o 7 dutinách ktoré sú v košatých korunách vidieť,mám ich aj nafotené,ale určite tých možných príbytkov pre včely ktoré nevidím, je v stromoch viacej.Mňa tiež prekvapili tieto včelstvá,pretože na jar vyzerali že spokojne prezimovali.V mojich podmienkach o zásoby nie je núdza.Ale opak je pravdou,ak som sa na jar pozorne zapozeral,tak som videl len včely ktoré odnášajú zásoby a keď toto skončilo,tak v dutinách zostalo ticho.Takže kolobech sa takto opakuje rok čo rok už zopár rokov a vždy to skončí rovnako. Ale jedno včelstvo ktoré malo dutinu v dosahu mojej hlavy,tak toto včelstvo som pravideľne počas piatich rokov fumigoval,vždy len jeden krát na konci novembra.Zjavne sa mu darilo,niektoré roky prezimovalo silné,čo som posúdil podľa intenzity akou včelstvo lietalo,iné roky bolo veľmi slabé,ale vždy sa z toho pozviechalo a vždy dalo aspoň jeden roj.Jeden rok som na fumigáciu u tohoto včelstva nerobil a dopadlo tak,ako u všetkých ostatných v okolí.Sad

Děkuji za konkrétní odpověď založenou na osobní zkušenosti (o různé dohady a úvahy nestojím) a "závidím" ten 200 roční háj i ta pozorování.

Velmi se Ti Františku omlouvám.
JK

Díky. Potvrzuje to můj názor že jedna fumigace by měla stačit a druhá je rána jistoty.
Ale musíme mířit a ne to tam naplácat s plodem, v říjnu a listopadu.

Otázak je, jestli to vůbec bude fungovat v prosinci či lednu, když na to někteří zvykají roztoče už od srpna a ještě té rezifikaci (pokus o nové slovo) říkají "odlehčování", aniž by si byli ochotni připustit, že nám to může dost přitížit.

(05.04.2015 9:53)KaJi napsal(a): [ -> ]Díky. Potvrzuje to můj názor že jedna fumigace by měla stačit a druhá je rána jistoty.
Ale musíme mířit a ne to tam naplácat s plodem, v říjnu a listopadu.

Ako vieš, že v tej dutine pri fumigácii už nebol plod ????

Můžu potvrdit,mám jedno stanoviště na černo na kterém mám pouze dvě včelstva,léčím je pouze 1x fumigací koncem listopad zaručeně bez plodu,spad po léčení tak do 500 kleštíků. Léčit 3x po sobě varidolem je hrozný nesmysl,to může mí na svědomí zvýšené zimní úhyny,vždyt si ty včely vlastně trávíme sami.

listopad zaručeně bez plodu

To nemáš v žádném případě pravdu. Dvouletá matka snad v listopadu nemá plod ale pokud si včelstvo vymnění matku v srpnu tak má v listopadu plod zaručeně.