Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Po přečtení článku "Co jsem o medovině nevěděl" ve 12 čísle Včelařství bych rád věděl, kdo znás má od celního úřadu povolení na její výrobu.

Ten článek ve 12 Včelařství je trochu zavádějící. Mluvil jsem jako daňový poradce s jedním členem naší ZO v Ml. Boleslavi - je to bývalý celník a ten se s redaktorem dohodl, že napíše dodatek k tomu článku, protože ono je to trochu jinak. Výroba nedolihované medoviny, kvašené přirozeným spůsobem nemůže mít více jak 15 % alkoholu a tak patří mezi "tichá vína" u kterých neregistrovaná výroba do 2000 L za rok nepodléhá dohledu celníků. Tak to pro upřesnění. Může se to používat pro vlastní potřebu. Více však až v tom článku, který se připravuje.

Jaký je tedy rozdíl mezi medovinou a medovím vínem ? Já myslel, že to je jedno a to samé ...

A ještě by mě zajímalo, jestli z toho můžu něco prodat? Např. vyrobím 200l a 50l bych chtěl prodat. Můžu? Vím že, když vyrobím méně jak 2000L medoviny (nedolihovávané) za rok, tak nemusím nic řešit z celníkama (daň z lihu, atd.). Ale jak je to z ostatníma složkama (finanční úřad,hygiena,... )?

Zdravím,
když už mě tady kolega Šturma zmínil, napíšu alespoň pár řádek. Článek o medovině vyjde nejspíše až v březnovém čísle a Vy budete mít alespoň při popíjení medoviny u vánočního stolu jistotu, že Vás případný celník, číhající za oknem, nemůže vyvést z vánoční pohody .
Předpokládám, že minimálně 95% čtenářů tohoto fóra vyrábí medovinu jako fyzická osoba-nepodnikatel, pouze pro svoji potřebu, rodinu či známé. Následující řádky budou pro Vás. Pro podnikatele něco zmíním následně v časopise.
Uvedu zde tři základní okolnosti, které rozhodují o skutečnosti, zda k výrobě medoviny potřebujete povolení celního ředitelství (CŘ) na daňový sklad, máte povinnost se registrovat jako plátce spotřební daně, případně Vám vzniká povinnost daňové přiznání (DAP) podávat a daň platit. Rozhodujíci je tedy:

1. obsah alkoholu v medovině
2. je-li veškerý alkohol v medovině plně kvasného původu (vznikl pouze vykvašením medového roztoku) bez přídavku dalšího lihu
3. jaké množství medoviny jste vyrobili v daném kalendářním roce

Modelová situace č. 1
Vyrobili jste medovinu s obsahem alkoholu mezi 10 až 15%. Do medoviny jste nepřidali žádný jiný alkohol (např. formou trestí na lihové bázi, případně dolitím jiným alkoholickým nápojem) a medoviny jste vyrobili méně jak 2000 litrů za kalendářní rok. V tomto případě se medovina považuje dle zákona o spotřebních daních za tiché víno (je to jen obecný pojem ze zákona - neznamená to, že Vám víno leží tiše ve sklepě ) a Vy nemusíte mít žádné povolení od CŘ a ani se neregistrujete jako plátce daně a nepodáváte žádné daňové přiznání. Dříve zde byla další podmínka, že takovouto medovinu nesmíte nabízet k prodeji. Ta pozdější novelou zákona byla odstraněna. Na druhou stranu, když nejste výrobce - podnikatel, nemůžete stejně oficiálně nabízet medovinu k prodeji, protože k tomu nemáte živnost oprávnění, nejste registrován jako podnik na výrobu potravin a zřejmě nesplňujete ani podmínky dané hygienickými předpisy. Zákonů, které byste museli splňovat, bude určitě ještě více. Uvedl jsem jich jen pár pro ilustraci.
Protože nepředpokládám, že jste vyrobili pro svoji potřebu více než 2000 litrů (tuto situaci popíši v časopise), nastíním siatuaci další.

Model. situace 2.
Vyrobili jste sice do 2000 litrů, ale porušili jste následují dvě podmíneky - medovina není v rozmezí 10 až 15% alkoholu, nebo jste do ni přidali nějakým způsobem další líh. V tomto momentu se již medovina nepovažuje za "tiché víno", ale za meziprodukt. Zde již potřebujete povolení CŘ, musíte se registrovat jako plátce a v momentu dokončení výroby musíte v dané lhůtě podat DAP a daň zaplatit. Sazba z této medoviny je 2 340 Kč/hl.

Nakonec jsem napsal víc, než pár řádku, ale ona je daňová problematika spotřebních daní (a nejen těch) poměrně složitá a nedá se ve třech větách srozumitelně vysvětlit. Více bych pak napsal do časopisu.

Ať Vám medovinka sladce chutná.
David Bělka

DODATEK!!!!!!!!!!!!!
Ještě mě přátelé napadla jedna modelová situace, která by mohla nastat.Tu jsem nechtěně předtím zapomněl rozepsat.
Vyráběli jste medovinu a výsledný produkt Vám vykvasil sice více jak 1,2%, ale méně než 10%. V tomto případě jste vlastně medovinu ani nevyrobili. Medovina je dle prováděcí vyhlášky k zákonu o potravinách a tabákových výrobcích definována jako nápoj vyrobený alkoholovým kvašením včelího medu rozředěného ve vodě, který má obsah alkoholu nejméně 10%. V podstatě jste tak nevyrobili medovinu, ale jiný kvašený nápoj. Po pravdě ani nevím, kam by se takovýto produkt dle zákona o potravinách zařadil. Co se týče spotřebních daní, je tento kvašený nápoj taktéž považován za tiché víno. Zde ani není podstatné, jestli jste do 9,9% alkoholu dolihovali, nebo ne. Když tedy nepřekročíte roční produkci 2000l, nevztahuje se na Vás tak povinnost mít k výrobě povolení CŘ, povinnost registrace a povinnost daň přiznávat a platit.

Díky, že se rozproudila diskuze o medovině.
Medovina x Medové víno je synonymum tak jako v jiných státech; čeština má tu výhodu, že slovo Medovina vypadá jako zkratka obou slov.
Přehledně o legislativní problematice medoviny napsal článek do Moderního včelaře č. 6/2010 včelař a celník pan Kaurer ze Znojma, kde obdobné problémy (resp. zkušenosti) mají vinaři.
Ve Včelařství č.12/2011 je článek o medovině (i když má článek pompézní název) trochu zmatečný a zavádějící. Již za Rakouska neplatilo, co je v novinách je pravda. Jinak česká Vyhláška, která upravuje m.j. věci kolem medoviny (nejen legislativu) se má v dohledné době novelizovat.
Takže na závěr před Vánocema: vařte, kvašte, degustujte a nenechte se mást (desinformovat).
Petr Texl

Napsal jsem k příspěvku č. 207 ještě malý dodatek. David

Davide, tebe ti tady na fóru musíme hýčkat, jakož to odborníka na celní záležitosti. Není moc takových, kdo dokáže opravdu věcně a odborně odpovědět na daný problém, jeden tvůj příspěvek je za desítky jiných.

Honzo, díky za uznání. Můžu tě ale ujistit, že rozhodně všeználek nejsem . Problém je v tom, že většina daňových zákonů je napsána dost kostrbatě a nesrozumitelně, a to včetně spotřebních daní. Pak si přečte pět lidí stejný paragraf zákona a každý na něj má jiný výklad. Během svého působení na oddělení spotřebních daní jsme od nadřízených složek dostávali desítky, možná i více, informací, výkladových stanovisek a podobných materiálů, jak si některé nejasné paragrafy vykládat (a že jich bylo). A protože se v podstatě pořád něco řešilo, časem člověk mohl získal lepší cit pro čtení mezi řádky zákona. Potom se samozřejmě procentuální úspěšnost správného výkladu zvětšuje. Závěr:
Pokud budu vědět, rád poradím.
Pokud ne, zkusím zjistit.

Zřejmě to do tématu medoviny moc nepatří, ale snad mi to bude prominuto.
David

(07.12.2011 11:33)Donjoy napsal(a): [ -> ]Zřejmě to do tématu medoviny moc nepatří, ale snad mi to bude prominuto.
David

Právě naopak. I právní otázka výroby medoviny a její "uvedení do volného oběhu" do tohoto tématu patří. Je vidět, že od roku 2004, kdy spotřební daně přešli z FÚ na CÚ, došlo po počátečních zmatcích ve výkladech zákona ke kvalitativním změnám k lepšímu. Je také pravdou, že zákony a to i daňové, ve "slavném a obdivuhodném" Česku nejsou tvořeny pro ty kteří se těmito zákony mají řídit, nýbrž jsou tvořeny pro lobující parazity a jim sloužící některé právníky. Na Marii Terezii se svádí výrok, že "zákon, kterému neporozumí můj podkoní, je zákonem špatným". Dnes právníci zase říkají: "sejdou-li se dva právníci, mají na jednu kauzu šest právních názorů".
Takže Davide, díky za jasné a i z mého pohledu bývalého správce daně, správné uvedení kolegů do problematiky spotřební daně při výrobě medoviny.
JK

Citace ze článku „Co jsem o medovině nevěděl“:

Citace: ….i když je zde nulová sazba daně, je povinností výrobce podat ve lhůtě u místně příslušného správce daně (t. j. celního úřadu) daňové přiznání.

Tedy všichni výrobci medoviny pro vlastní spotřebu by měli podle této citace se nahlásit na celním úřadě i když nebudou platit daň. Prozatím! Až budou všichni adresně podchyceni, dojde ke změně zákona a daň bude dodatečně vymáhána. Jiný záměr tohoto článku nevidím.

Já bych za tím žádnou spikleneckou teorii neviděl. článek obsahoval určité nepřesnosti a byl tak zřejmě i špatně pochopen. Navíc uváděná citace je vytržená z kontextu. Za určitých okolností dokonce platí. Jak jsem psal již výše. Když je vyrobena medovina, která má 10-15% a není dolihovaná, tak se skutečně jedná o tiché víno s nulovou sazbou. Pokud je vyrobené množství (medoviny-tichého vína) do 2000 l/rok - nevzniká daňová povinnost a daňové přiznání se nepodává. Když je vyrobené množství nad 2000l/rok, tak daň. povinnost vzniká a musí se následně ve lhůtě podat daňové přiznání. David

(05.12.2011 11:27)Donjoy napsal(a): [ -> ]DODATEK!!!!!!!!!!!!!
Ještě mě přátelé napadla jedna modelová situace, která by mohla nastat.Tu jsem nechtěně předtím zapomněl rozepsat.
Vyráběli jste medovinu a výsledný produkt Vám vykvasil sice více jak 1,2%, ale méně než 10%. V tomto případě jste vlastně medovinu ani nevyrobili. Medovina je dle prováděcí vyhlášky k zákonu o potravinách a tabákových výrobcích definována jako nápoj vyrobený alkoholovým kvašením včelího medu rozředěného ve vodě, který má obsah alkoholu nejméně 10%. V podstatě jste tak nevyrobili medovinu, ale jiný kvašený nápoj. Po pravdě ani nevím, kam by se takovýto produkt dle zákona o potravinách zařadil. Co se týče spotřebních daní, je tento kvašený nápoj taktéž považován za tiché víno. Zde ani není podstatné, jestli jste do 9,9% alkoholu dolihovali, nebo ne. Když tedy nepřekročíte roční produkci 2000l, nevztahuje se na Vás tak povinnost mít k výrobě povolení CŘ, povinnost registrace a povinnost daň přiznávat a platit.

Já ti nevím Davide, ale v případě menšího obsahu alkoholu pod 10 % podle toho "nepřesného" článku tedy jde o meziprodukt. I ten je tedy považován za "tiché víno"?
Pak jsem pochopil, možná špatně, že jakmile dolihuji, nejedná se o "tiché víno" a neplatí výjimka, ale já platím.
Pak jsem tedy nepochopil tvé

(05.12.2011 11:27)Donjoy napsal(a): [ -> ]Zde ani není podstatné, jestli jste do 9,9% alkoholu dolihovali, nebo ne.

V pořádku, rád dovysvětlím. Momentálně jsem ale zahlcen prací, tak během dne pak něco vytvořím. Vydrž prťka, vydrž

Petře,
věc se má následovně.
Medovina se spadá podle celního sezebníku pod nomenklaturu 2206. Do 2206 spadá i kvašený medový nápoj, který nemá lihovitost větší než 10% alkoholu a tudíž ho nelze označit jako medovinu.

Pod tiché víno lze zařadit následující:

1. výrobky, které jsou zařazeny pod nomenklaturou 2206 a jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu (nejsou žádným způsobem dolihovány).
2. výrobky, kterélze jsou zařazeny pod nomenklaturu 2206, jestliže skutečný obsah alkoholu u takových výrobků přesahuje 1,2% objemových, ale nepřesahuje 10% objemových - (zde není určeno, jestli bez, nebo s dolihováním - takže platí obojí)

Naopak pod meziprodukt zařadíme výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových a zároveň je nelze zařadit jako tiché víno. Vylučovací metodou definujeme tedy meziprodukt. Buď je to výrobek bez přídavku lihu s obsahem nad 15% alkoholu, nebo výrobek dolihovaný s obsahem lihu nad 10%.

Danění tichého vína a meziproduktu jsem popsal již v předcházejících příspěvcích.
Snad byl můj výklad srozumitelný.

Jenom mě tak napadlo, když nemám živnost na prodej potravin a prodám někomu kilo medu třeba za 200 Kč a jako dárek mu dám flašku medoviny? Myslím, že mě nikdo nemůže nic říct

Přesně takhle to v praxi funguje . . .

Ano funguje to tak a mělo by to tak i zůstat (ku prospěchu našemu a zákazníků taktéž). Na druhou stranu - medovina je v podstatě potravina. A ať už jí výrobce někomu prodá nebo daruje, jedná se v o to samé - potravinu uvedl do oběhu a na to se stahuje daná legislativa. Můžeme tady o tom polemizovat, ale když bude zájem, klidně napíšu dotaz na SZPI.
Já jsem ale zastáncem zdravého rozumu. Proto, když někomu medovinu daruji nebo neoficiálně prodám, určitě se s tím nepůjdu chlubit na živnosťák nebo finančák. Problém je, že kolem nás je spoustu závistivých lidí a pak by ale mohl být problém. Závěr: nic se nesmí přehánět.
David

Nevím jestli se tu názory trošku neliší čtěte:
http://www.vcelari-mnisek.estranky.cz/cl...vedel.html

(05.12.2011 11:21)jossev napsal(a): [ -> ]A ještě by mě zajímalo, jestli z toho můžu něco prodat? Např. vyrobím 200l a 50l bych chtěl prodat. Můžu? Vím že, když vyrobím méně jak 2000L medoviny (nedolihovávané) za rok, tak nemusím nic řešit z celníkama (daň z lihu, atd.). Ale jak je to z ostatníma složkama (finanční úřad,hygiena,... )?

Zdravím. Po delší době jsem otevřel toto téma a zdá se mi, že tento dotaz jaksi "zapadl" v další diskusi. Věděl by tedy někdo, co je potřeba za povolení, popř. konkrétně které úřady, kromě celní správy, musí vydat schválení, aby prodej medoviny byl legislativně čistý? Myslím, že by to mohlo zajímat všechny z nás malovýrobců. Děkuji.