Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Skladování medu
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4
Zdravím Vás přátelé,
co myslíte, vadí medu mráz?
Myslím tím neprodaný med skladováný v konvích třeba ve včelíně.
Když se člověk na tímto zamyslí, tak v přírodě ve vyšších partií včelího díla a zásob med také mrzne....
Jaké máte zkušenosti?

Honza
Myslím si že nevadí.
Pokud mi na zahradě zmrznul med ve sklenici v chatce, tak po jeho rozmrazení byl pořád chutný a hustý. Je fakt že jsme si ho zmrzlí dávali do grogu Big Grin ale i tak po olíznutí lžičky byl v pohodě.
Kdysi se něco o tom psalo na konferenci, kde někdo uváděl příklad, že otec měl syna cukrovkáře a pro toho prý zamrazoval malé asi 7g sáčky s medem. Prý to v malém množství cukrářům nevadí, ba naopak. Med byl prý stále krásně tekutý po rozmrazení a pěkně i voněl.
Tato úvaha se týká hobyvčelařů, důchodců apod. s úly na zahrádce u domu. Medobraní. Hektická doba. Otevřít, rozebrat, vyndat, odvézt, odvíčkovat,vytočit, vyčeřit, stočit a uskladnit. Čím víc včelstev, tím větší časový a fyzický výkon. A zrovna v době, kdy by se jeden mohl věnovat tolika věcem, které nelze dělat v zimě. A proč tedy nezazimovat komíny nástavků plných medu hned vedle úlů? Zabezpečit větrání, sítí uzavřít proti zavíječi. A když není v zimě do čeho píchnout a med ve sklenicích dochází – odebrat nástavek, odvíčkovat, nechat vykapat přes síto v teple domova. Času dost. Pozvolný tok času, pozvolný tok medu. Bez medometu, bez honění, v poklidu. Má to nějakou chybu?
Ma to chybu-hacek... plasty musi byt perfektne cele zavickovane, med je hygroskopicky a venku by ti natahl vodu-kvaseni...
Jinak zmrazeni medu je idealni zpusob, jak uchovat tekuty med, orisky v medu(ikdyz neni akatovy), nebo plasteckovy med. Zmrazeny med totiz nekrystalizuje a po rozmrazeni zustava 2-3 tydny tekuty. Teplota zmrazeni -18st.C
(25.02.2011 21:04)architekt odpadu napsal(a): [ -> ]Tato úvaha se týká hobyvčelařů, důchodců apod. s úly na zahrádce u domu. Medobraní. Hektická doba. Otevřít, rozebrat, vyndat, odvézt, odvíčkovat,vytočit, vyčeřit, stočit a uskladnit. Čím víc včelstev, tím větší časový a fyzický výkon. A zrovna v době, kdy by se jeden mohl věnovat tolika věcem, které nelze dělat v zimě. A proč tedy nezazimovat komíny nástavků plných medu hned vedle úlů? Zabezpečit větrání, sítí uzavřít proti zavíječi. A když není v zimě do čeho píchnout a med ve sklenicích dochází – odebrat nástavek, odvíčkovat, nechat vykapat přes síto v teple domova. Času dost. Pozvolný tok času, pozvolný tok medu. Bez medometu, bez honění, v poklidu. Má to nějakou chybu?

Proč ne??? Uvedu další důvody. To příteli poznáte hned jak to provedete. Zkuste si zatím jen představit vedle úlů tolik medu v době, kdy v přírodě již nic, nebo "téměř nic" není. Ten med voní a včely jej chtějí. Stačí malá skulinka kterou najdou a ony najdou a máte o úrodu postaráno. Navíc podnítíte slídění a loupeže na stanovišti. I vosy by Vás velebily. Prostě byste "ušetřil" cukr na zimní krmení ale krmil byste i loupící včelstva sousedních včelařů vlastním medem. Jistě by Vás ti včelaři měli rádi Tongue. Řekl bych, že tu vodu by ten med natáhnout ani nestačil a tudíž, ani by neskvasil. O tom jak by po podnícené loupeži dopadla Vaše včelstva nechci ani spekulovat. Prostě, med musí domů. Ale nevím, zda jsem si nenaběhl na špek. Co Vy na to??
Respektuji letité zkušenosti. K úvaze mne přivedly dvě věci: robinzonovský přístup a medná komora. Proudění vzduchu v komínu by mělo eliminovat riziko kvašení. Podpora slídění je silný argument, tedy nechám-li med rovnou nad včelstvem, vznikne medná komora (o jejíž kvalitní zavíčkování se postarají včely samy), jejíž objem bude xnásobně převyšovat zimní potřebu včelstva. A z té možno odebírat k postupnému medobraní. Ti, kteří ještě nedocenili význam MK a krmí cukrem, ochrání medné nástavky po dobu zakrmení vedle a pak nasadí nahoru. Takto by to mohlo fungovat?
Cena je ok.Mám dotaz jak postupovat po vytočení.Dát med do chladna či nikoli. Uzavřit či pouze zakrýt záclonou.Toť otázka sto lidí sto názoru poraťte prosím moc děkuji.Huh
Med treba skladovať v chladnej a tmavej miestnosti. Pri skladovacej teplote 5 - 14 stupňov Celzia rýchlo kryštalizuje. Kryštalizácia je zastavená pri stálej teplote 0 - 4 stupne Celzia, čo sa dá dosiahnuť v chladničkách s nastaviteľnou teplotou.
(26.02.2011 9:42)architekt odpadu napsal(a): [ -> ]nechám-li med rovnou nad včelstvem, vznikne medná komora (o jejíž kvalitní zavíčkování se postarají včely samy), jejíž objem bude xnásobně převyšovat zimní potřebu včelstva. A z té možno odebírat k postupnému medobraní. Ti, kteří ještě nedocenili význam MK a krmí cukrem, ochrání medné nástavky po dobu zakrmení vedle a pak nasadí nahoru. Takto by to mohlo fungovat?

Medná komora ok, ale květový med v plástach už třeba po dvou měsících zkrystalizuje natolik, že ho nelze ani vytočit, ani Ti nevykape, možná medovice ano, vyzkoušej a dej vědět.
To je fakt, ale za jak dlouho zkrystalizuje květový v úle. Pan Bencúr při odvolání na teploty nad 5°C tvrdí rychle (co je rychle?) Tvůj údaj se týká až 2 měsíců. Je nějaká přesnější cifra +- se zakalkulováním vlivů počasí?
Já mám pouze tu zkušenost, že při vytáčení květ. medu když dokvete řepka nechávám jeden NN jako krmnou komoru a když pak při druhém vytáčení asi za měsíc do těchto plástů dloubnu, je med jako beton na krajích plástu, ve středu je někdy tekutý asi záleží na obsazení včelami- teplota. Ale před krmením na zimu (konec července) bývá tuhý všechen. Je to směs od dubna po konec řepky takže javor, ov.stromy, pampelišky, louka a řepka-tak50%. Tolik má zkušenost.
Ja som pred troma rokmi skladoval v nevyhrievanej stodole cez zimu med vo velkych sudoch (bareloch). Med prezil cez zimu mrazy aj -18 stupnov a na jar bol kvalitativne v pohode. A pocas dazdiveho roka 2010 som ho nadavkoval a predaval za 6 eur/kg a velkoodberatel mi v 2009 ponukal iba cca. 2.1 eur/kg.
Kedze v 2010 na Slovensku mnoho vcelarov nemalo vobec med tak som ziskal mnoho novych zakaznikov a nemal som problem predat svoju rekordnu produkciu z roku 2011. Smile
V tomhle máme jako včelaři oproti jiným velkou výhodu v tom, že med lze skladovat i několik let bez ztráty kvality. Mráz rozhodně nevadí, naopak prodlužuje skladovací dobu (zpomaluje nárust HMF) /Kamler, VÚV/. Takže skladovat, a prodávat až bude vhodnější situace. Stačí se podívat na inzerát v posledním MV - Medokomerc nabízí 50 kč za květ a 70 za medovici, čili asi o 20 kč víc než se běžně vykupovalo před půl rokem. Navíc to skladování vyžaduje jen minimální náklady, pokud nepočítám sudy, ale i tak se to velmi rychle vrátí.
když se skladuje med v sudech 200L dává se do toho sudu ještě nějaký igelit nebo se med leje rovnou do sudu jako takového (předpokládám, že by musel být vevnitř natřen potravinářským nátěrem pokud by to nebyl sud z nerezu). Na aukru se dají sehnat tyto sudy za cca 200,- s potravinářských provozů od koncentrovaných sirupů nebo cukerných roztoků. Nejde o to, že bych neměl kam dávat med momentálně, ale abych byl tak nějak v obraze co kdyby přišla taková úroda, že bych to musel řešit. Předem díky zkušenějším za odpověď.
Pokud nebudeš mít 25 včelstev postavéných u řepkového lánu, tak přemýšlet o sudech je zbytečné. Sudy jsou příprava na odvoz do výkupu. Pro prodej ze dvora jsou lepší 40kg kbelíky. I s těmi je dost práce při rozehřívání, a se sudem....
Musí být opatřen potravinářským nátěrem. Nebo použít plastové sudy vinařské.
Petr L napsal(a):med lze skladovat i několik let bez ztráty kvality

Při prodeji ze dvora bez problémů. Nejsem si ale jist, zda by Vám ho třeba za pět let vzali do výkupu. Při běžných teplotách se stále samovolně zvyšuje hladina HMF( hydroxymetylfural). A skladovat med na delší dobu v mrazáku by asi nebylo rentabilní.
Pět let už je extrém, běžně stačí 1 - 2 sezóny, nebo i jen půl roku viz. přísp. 13 - pořád je to lepší zhodnocení, než prodat hned "od medometu"
Ak si dobre pamätám, med bol nájdený aj v egyptských pyramidách. Bol vyhodnotený, ako vhodný na konzumáciu. Dokonca sú národy, ktoré preferujú med, kde boli uložené ľudské pozostatky! Neviem, do akej miery je HMF pre ľudský organizmus bezpečný. Včelám škodí a o mede hovorí v dvoch rovinách.
  1. med bol nevhodne rozpúšťaný
  2. dlhodobo skladovaný
Pokiaľ HMF človeku neškodí, tak je to len "umelý problém", ktorý má zamedziť poškodzovaniu medu prehrievaním, nakoľko sa tak "likvidujú" enzýmy, ľudskému telu toľko prospešné.
Meteor ČR2 - cca hodinový pořad o včelách, kde se mimo jiné tvrdí, že to s tím nalezeným medem v egyptských pyramidách bude pravděpodobně jen pověra.

http://www.rozhlas.cz/praha/tyd_vysilani...ava/994051
Stran: 1 2 3 4
Referenční URL's