Jak napsal
Kaji, pokud je Jaro dokonce vystudovany ekolog, ubiral bych se tim smerem ve "vcelarskem podnikani". Urcite bych se neopiral pri pocitani vydelku o to, kolik vytocim medu a na tom abych byl zivotne zavisly. Take pocet vcelstev je pro potreby takoveho vysledku velmi vysoky a investice, kterou musi vlozit, nez se na danou, byt minimalni hranici dostane, rovnez, ikdyz si treba dokaze spoustu veci udelat sam. Tolik vcelstev bude muset rozlozit minimalne na dve stanoviste, coz znamena take naklady-prejezdy autem, najem za pozemek, jen pocitam nejnutnejsi...
Ja bych sel cestou toho, ze bych se venoval (vedle snusky samozrejme) vytvareni oddelku, chovu matek a vcelarske turistice, orava je nadherny kraj, kam zavita kazdorocne spousta lidi.
Ze 100 produkcnich vcelstev vlastne pouhym protirojovym opatrenim vytvori 100 oddelku. Pokud bude mit kvalitni chovny material, navic umocneny chovem na vcelarsky vyspelem a uspesnem miste, nebude mit myslim problem zhruba 70 oddelku prodat a 30 si nechat na obnovu sveho vlastniho chovneho potencialu. Nevim, v jakem cenovem rozpeti se na orave a okoli pohybuje cena oddelku, ale myslim si, ze je to snazsi cesta nez tu samou sumu vydelat prodejem medu, pokud na nej nebude mit nasmlouvany odbyt ve vykupni cene 5,5 eur za kilo. (nedavno jsem byl na navsteve u jednoho vcelare tady nedaleko a ten prodava za 4 eura 0,5kg a nema absolutne problem s odbytem, prodava v krasnych sklenickach s moc hezkymi etiketami, ze dvora i v nasmlouvanych prodejnickach v okoli, ze to jde, je tedy dukazem), ale neni to jeho jediny zisk ze vcelareni!
Za nekolik let si kvalitni praci a chovem ziska Jaro i jmeno, ktere je dulezite ve vsech oblastech lidskeho pocinani a podnikani dvojnasob a lide se k nemu budou pro matky a oddelky radi vracet.
100 vcelstev dokaze vyprodukovat i urcity objem medu, propolisu a vosku, ktery bude zapotrebi prodat. Bude treba udelat tomu prodeji reklamu a nebo ho prodat do vykupu pod cenou. I reklama a cas nad ni straveny stoji urcite penize, s tim vsim je treba pocitat a take zalezi na tom, kolik vcelaru uz ma Jaro ve svem nejblizsim okoli-tedy potencialni konkurence, protoze kazde kilo prodaneho medu sousedem je o jedno prodane kilo mene od nej, divejme se na to realisticky...
Ve svem planu by mel mit Jaro navstevy a vzdelavaci programy jak pro vcelare tak hlavne verejnost. Je dokazano, jak vysoke procento, hlavne deti nema jeste ve skolnim veku vubec zadne povedomi o medu, o vcelach a jejich dulezitosti pro prirodu ani nemluve! (mam kamaradku, ktera s vycvicenymi psy chodi po skolach a skolkach a ukazuje jim, jak jsou duleziti pro pomoc cloveka, canis terapie, vodici a asistencni psi a deti jen ziraji... a ona za to od skol dostava penize) Proc by neco takoveho nemohlo fungovat u vcel? Stejne tak vzdelavaci programy pro dospele, pracovniky ruznych organizaci na ochranu prirody, skolstvi ale i samotne vcelare...
Co spojit dovolenou na orave s moznosti prace na vcelarske farme? Jde to u koni, proc by to nemohlo jit u vcel? (Pozor, nesmi jit jen o tuhle jedinou aktivitu dovolene!) A jeste by Jaro ziskal pomocnika pri osetrovani vcelstev
Ne platit brigadnika-brigadnik zaplati Jarovi! Dneska byznysmeni z velkych mest hledaji a utikaji do takovych mist, kde neni signal na mobil a kde muzou vypnout oni sami a na tom bych stavel... Odjizdel by samozrejme s medem, na ktery si vydelal
Podnikani s zivymi tvory bude vzdycky slozite, at uz se jedna o psy, kravy a nebo vcely. Riziko chorob, nakaz, nizke vykupni ceny, objeveni konkurence ci jineho atraktivniho plemene je tady vysoke. K tomu je treba stoprocentne nutne pripocitat riziko spatneho pocasi, neurody a samozrejme take kradezi, ktere neustale stoupaji...
Sam za sebe preju Jarovi, aby se rozhodl spravne a udelal ten spravny krok tou spravnou nohou at uz to bude krok ke vcelarskemu podnikani a nebo si necha vcelky jako sveho konicka, kterym rodine i sam sobe vylepsi rodinny rozpocet, kdyz bude dobry rok a vykroci od pondeli do patku s batuzkem treba i k te rakouske hranici, o ktere tady psal nekdo vyse prede mnou. I to je cesta. Mozna lepsi, nez se stresem sedet doma nad kalkulackou a divat se k brance, zda si nejde nekdo koupit kilo medu.. Kazdopadne - hodne stesti Jaro!
A navíc mám možnost si v práci třeba za deset let vyřídit poloviční úvazek a dělat jen 14 dnů a 14 dnů být doma. Sice jen za poloviční plat, ale i tento vysoce přesahuje průměrnou měsíční mzdu v ČR. Tak to je můj sen. Nedřít se do 65ti let, ale zařídit si tento poloviční úvazek třeba od 55ti let a užívat si Šumavu. Uvidíme jak a jestli vůbec to půjde. Doufám že ano. 
tak jedna lákavých variant byla mít včely "dole" u Labe (100km), tam to na konci června už pomalu krmí, a dělat si silné oddělky sem k nám, kde to naopak na začátku července obykle začíná. V době kdy se dojíždí do práce 50km denně běžně nevidím jako problém obsluhovat stanoviště vzdálené do 2hodin cesty, pokud jsou v "řadě".