Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Zdravím přátelé.
nad políčkem (kde vysazuji svazenku, hořčici atd.) je travnatý pruh délky asi 100 m (viz bílá čára na fotce). Chtěl bych zde vysadit nějaké nektaro a pylodárné keře (vícero druhů). Jaké byste doporučili?

Skalníky, nevyžadují údržbu a včely je milují a kvetou později.

Vrba , Dřín , Líska, Pamelnik, Kalina.

---

Klokoč , Brslen Evropský, Dřištál obecný, Krušina, Střemcha,Hloh . Sice to všechno nejsou keře, ale vše je nižšího vzrůstu . Sázel bych hlavně původní druhy. Vše co jsem vypsal by do této skupiny mělo patřit.

Agát nie je síce ker ale vo kvetoch hodne nektáru.. A z rastlín tabák a v tom je hodne nektáru, vo kvete až kávová lyžička nektáru.

A co tam je za dřeviny nyní, typnu si že vidím nějakou třešeň, jinak voda značí že bych dal nějakou tu vrbu. Ale chce to stranový mulčovač a trochu prosvětlit a něčím ty ouvratě prořezat jako disky nebo tak něco...

Cornus mas, sambusuc nigra, liska obecna, ruze, pustoryl
Viz Dub6 az na Pamelnik ten urcite ne, bude se rozlejzat. Tabak je letnicka.

Tabák kvitne vyše mesiac až dva a musí sa olamovať aby hnal listy a predlžoval kvitnutie. Tabák nie je jeden druh a teraz sa sadí do nispéta po oteplení sa vysádza keď už nie sú mrazy. Na tabáke je aj medovic farby vyšnovéj až modrá a to záleží aká je pôda bohatá na minerály..

Hloh nebo trnku.

Zlatý dážď to tiež poriadne kvitne z jary alebo divé rybizle.

Několik poznámek:
Pámelník není původní, je z Ameriky. Jinak pámelníky s růžovými kuličkami se nerozrůstají, ty s bílými a červenými kuličkami ano.
Akát dává nektar v nížinách, v profilu máte 430 mnm, tam už bych si nebyl jistý. Jde o to, jaké je mikroklima stanoviště. Jinak nemusí to být velký strom, ale při pravidelném ořezání jednou za 5-10 let vytvoří kvetoucí keř, ale po ořezu v prvních letech nepokvete.
I když je tam mokro, tak některé vrby jsou spíše milovnice sušších míst - třeba vybrat správný druh.
Bez černý není pro včely kdo ví jaké lákadlo...

Je otázka, jestli chcete jednorázovou silnou snůšku nebo pestré druhové spektrum, které pokvete celou sezónu, které pokvete hlavně v předjaří a na jaře nebo naopak v podletí a na podzim. To je otázka úživnosti a pylodárnosti Vašeho stanoviště. Dají se z různých druhů sestavit různé varianty tak říkajíc na míru.

Na bezu černém jsem včelu neviděl. Vyhýbají se mu úplně.

Také ne, ale jeden bez na zahradě na bezový květ a bezinky neuškodí. Teoreticky by na bezu mohla být medovice. Merkuri už určitě bezovou medovici vytáčel

(17.03.2021 9:22)Heteropteryx napsal(a): [ -> ]Akát dává nektar v nížinách, v profilu máte 430 mnm, tam už bych si nebyl jistý.

Tom50 tady taky psal, že akát dává jen v nížinách.
Já včelařím ve 480 m.n.m. Kolem železnice akát někdy kvete. Dá se na 100% napsat, že můžu na med z akátu zapomenout?
Opravdu jen v nížinách?
Zajímají mě zkušenosti Vás všech. Mám přisunout včelstva pod akáty nebo je to zbytečná práce?

A na bezových pahýlech roste po celý rok houba Jidášovo ucho - takže i když to nevypadá hezky, nechávám bezu pahýly. Teda ona roste i na dešti vystaveném bezovém dřevě...

---

Miroslav Vochozka: Nemusíte. Pokud to bude nějaké výslunné stanoviště s vhodným mikroklimatem, i tam může být snůška. Ale u akátu se běžně uvádí významná nektarodárnost cca do 300 mnm. Nezbývá, než abyste udělal pokus. Známý dělal několik let v SOU v Nasavrkách a staral se o včelstva na Libáni (cca 410 mnm). A i když tam akáty roztroušeně rostou a kvetou, tak říkal, že nikdy tam z nich med neměli. Zmiňoval včelaře Přesličku (po němž je pojmenovaný akát Přesličkův), že on akátový med míval a že podle něho to u něj žádná nížina nebyla, že to právě bylo zřejmě mikroklimatem a expozicí stanoviště. Ale tohle je jen zprostředkovaná informace. K tomu se může vyjádřit někdo, kdo pana Přesličku znal a ví něco o jeho akátovém stanovišti.

(16.03.2021 22:03)ferokulda napsal(a): [ -> ]Zdravím přátelé.
nad políčkem (kde vysazuji svazenku, hořčici atd.) je travnatý pruh délky asi 100 m (viz bílá čára na fotce). Chtěl bych zde vysadit nějaké nektaro a pylodárné keře (vícero druhů). Jaké byste doporučili?

Ak je to južná strana, nevadili by tam ani javory, lipy a pod.

To místo je trochu vlhčí (nedaleko je studna). Budu to vyřezávat a prořezávat, jsou tam nějaké plané višně (ty ponechám). Chtěl bych nějaké pestřejší druhové spektrum, které by kvetlo časně zjara, zjara a v podletí (v podletí hlavně pro pyl).

V 385 u mne akat naprosto o ničem,pouze na okrasu.Dal bych tam pamelnik,vděčny ker pro snusku.Mozna pár lisek,krusinu olsovou.

Krušinu včely majú radi, ale je to malý krík a pomaly rastie. Ak tam má mokro, môže vyplniť peľové medzery vrbami napr. 3 a 5 tyčinková. 300m2 na znášku nemá vplyv. Zameral by som sa preto na peľodajné rastliny v peľových pauzách.
Otestoval by som všetky dostupné druhy. Trvá to viac rokov a podľa výsledku by som sa zariadil.

Miroslave já bych to risknul,mam sice Akát cca 1 km daleko ale přesně jak píšeš dalsi stráň nad trati je cca 1,8 km daleko ale pekne jihozápad skoro celej den oslunena a mam info ze snuska z Akatu obcas je ale vcelstva maji taky vcelku daleko.Ja n nem videl spoustu ych včel (nikdo v okoli zrzky nemá) letli intenzivne zim směrem ale v medniku jen neco málo.Co mam info z Domašína tak snuska dvakrat za 10 let neb vetsinou namrzne(je zam mrazova kotlina a cca 350 m.n.m) ja tu mam asi 320 u tech Akátů myslim,takze podle m e snuska je ale chce to vcely primo pod ně ta snuska nebude tak výrazná aby se to pořádně ukazalo v medniku ale věřím tomu že kdyz y vyšlo počasí a vcely to budou mit 50 metru misto skoro 2 km neco do medniku by to dalo,kdyz kvete vcely tam jsou a prave ta nahrata skala a blizkost řeky dává naději, aspoň podle mně.

ferokulda - koupil bych Vceli pastvu, juknul co jakej mesic dava a co 2 metry bych to do toho pruhu sazel. A sem tam klidne nakej ten strom lipa, javor, jerlin. Mimochodem koupil sem 5metrovej jerlin za 1500,-