Zimuji 3 oddělky na 2x 2/3 lang a chci s nimi letos přejít na DS.
Můj DS by při zdravém (silném) včelstvu měl vypadat asi takto:
- dno (samozřejmě varoadno)
- 2x JUMBO
- 1x 2/3 jako MK
- Xx 2/3 medník/y
- víko (stříška)
Moje otázka zní:
kam a kdy vložit 1. nástavek JUMBO aby ho rychle vystavěly a matka zakladla?
Když vyškrtnu možnost přemetení, abych se zbytečně nepřipravil o plod, tak mi zbývají
tyto 3 možnosti:
1. vložit JUMBO pod 2NN
2. vložit JUMBO nad 2NN
3. vložit JUMBO mezi 2NN
Pak mě napadá ještě jedna možnost, že všechny ty 3 varianty zkusím a koncem
léta se tu s Vámi podělím o své nové poznatky a zkušenosti
Tipoval bych, že c je správně. Tedy 3.
Ahoj, určitě bych nezvolil první variantu (včelky lépe staví směrem nahoru).
Uvažoval bych mezi druhou a třetí. Druhá bude asi nejrozumější. Možná bych toto rozšíření podpořil dávkou cukrové vody 1:1. Na třetí variantu musí být snůška a včelstva musí být hodně, ale hodně silná. Třetím zásahem rozdělíte plodové hnízdo a když ne, tak ho určitě zbavíte zásob.
Babo raď co je nejvýhodnější
A co čtvrtý způsob?
Vložit do úlů vždy dvě mezistěny jumba na kraj plodového hnízda (přes dva nástavky), po zakladení a zavíčkování udělat oddělek?
Anebo pátý - smetenec.
Nejvic na pohodu je výš zmiňované vložení jumba na okraj plodového hnizda. Postupně se přidávají další VN mezistěny a odebírají NN plásty. Na konci procesu se 2NN plné jumbo plástů vymění za VN nástavek. Polorámky se převěšují do polonástavku pod jumbo ramky.
Doporučuji též norské zimování. Jednoduše se včely vymetou na mezistěny VN a plodové NN plásty se bud hodí do oddělků, nebo se převěsí nad mezidno přemeteného včelstva(možno spojit s vyměnou matky vložením zralého matečníku, oplozené matky).
Vaše tipy a názory jsou samozřejmě, a nejen pro mě, velkým přínosem
jen se mi moc nezdá ten smetenec - tím je připravím o všechno co do té doby vybudují (dílo, plod, zásoby)
a to severské (norské, finské) zimování asi není to pravé ořechové
dělá se to až po poslední snůšce, kdy ve včelstvu začíná vznikat generace "zimních" včel a v tu dobu stavěcí pud už není tak silný - je to přirozené, neboť od vylíhnutí posledního červnového plodu, se počet včel už jenom snižuje a to trvá až do brzkého jarního plodování.
Představte si, že ty "holky" musí během zakrmení vystavět celé dílo, byť na mezistěnách, zpracovat a uložit zásoby na celou zimu a matka by ještě ráda nakladla pár svých posledních vajíček
To se dá praktikovat asi jen s opravdu silnými včelstvy a i tak by mě bylo líto je takhle podrazit na konci léta
Ja norske zimovani provadim kazdorocne u nekolika vcelstev. Pokud se udela vcas vcelky o nic neprijdou. Spoji-li se norske zimovani a pridani oddelku, ktere bylo na mezidne nad "norskym vcelstvem" jde o zdokonaleni metody. Oddelek by mel byt na novem dile, aby se vyhoda cisteho dila noraku nesnizovala starsim dilem oddelku.
Protože jsem si nechal stavět vysoké nástavky k normálním, ne NN, ale 30cm na stavajícím 23,2systému, tak mohu doporučit metodu JDJD. Tedy mezsitěny do plodového tělesa v 2NN, i kdby to nebyl přesně ten dcojnásobek výšky. Plod. NN bych dal nad dno a tam by se nějaký cm už srovnal.
Vše ostatní je plné zajímavých úskalí, hlavně se vyvarujte tomu nechat vystavěný VN panenských souší plných zásob nahoře. I když je to doporučovaná protimorová metoda.
Některé včely raději uhynou hladem, než aby v zimě přešly, i když to teoreticky vypadá bezvadně. A kromě období největšího rozvoje matka nijak netouží jít klást na panenský VN, takže snad jedině s mřížkou, ale to až tam sama dobrovolně přejde, tak ji tam uvěznit.
Než byly první zakladené VN, tak to byl docela boj.
- Smetencem připravíš mateřské včelstvo jen o "pár" dospělých včel - nikoliv o to, co píšeš (dílo, plod, zásoby). Mateřské včelstvo bude dál fungovat. Pokud začínáš a máš nulové zásoby souší, stejně budeš muset nějak řešit přetlak včel. Tohle je jedna z možností.
- Přemetení na mezistěny se bát nemusíš. Dokud to ale nevyzkoušíš, nebudeš vědět. Osobně bych ho ale v tomto případě nevolil, spíš tu čtvrtou variantu nebo smetenec.
- V případě komplet přemetení můžeš dát plodové plásty zbylým včelstvům.
Metoda s postupným vkládáním JUMBO mezistěn vypadá už na první pohled nenásilná pro včely
ale já si pěkně máknu
Když tam budu mít už první jumba a půjdu přidávat, tak se budu asi trochu trápit.
Při rozebírání NN odtrhnu špachtlí nástavek, kousek ho nadzvednu, juknu pod něj a položím ho vedle do trávy.
Další pak stejně a položím ho na ten odloženej na zemi a tak pokračuji až ke spodnímu když potrebuji, ale s těma
vyčnívajícíma jumbama to nebude tak snadný a pak zpátky s dalšíma přidanejma se soukat do mezer spodního nástavku.
(už to vidím, já budu mít plný ruce, holky budou nervózní a lítat zadkama na před
no doufám, že se nebude zrovna nikdo koukat)
A nebo mám bělat rozborku-sborku rámek po rámku?
... proto jsem psal: "Vložit do úlů vždy dvě mezistěny jumba na kraj plodového hnízda (přes dva nástavky), po zakladení a zavíčkování udělat oddělek."
To je na dva zásahy:
1. vyndají se dva a dva rámky ze 2 NN, místo nich se vloží vysoké rámky. Dobré je píchnout do nich napínáček - člověk pak nemusí dumat které to jsou.
2. tyto dva rámky se vyndají a udělá se z nich oddělek.
Bude to na knop - když v nich nebude dostatek zásob, bude potřeba přidat třeba jeden nízký nebo placku těsta na rámky. A hned jim dát mezistěnu a zajistit přínos. Plus zapřepážkovat.
Ale zároveň tím rozumně oslabíš ty loňské oddělky - spláchneš tak dvě mouchy jednou ranou. Udělej to včas.
Je to něco jiného, než popisuje Tomáš Blecha.
Mimo téma: zkus při odkládání nástavků využít střechy vedlejších úlů - pošetříš si záda.
Na jednu střechu langstrothu se vejdou tři nástavky 167 mm (2/3)
(20.01.2011 0:18)jdjd napsal(a): [ -> ]1. vyndají se dva a dva rámky ze 2 NN, místo nich se vloží vysoké rámky. Dobré je píchnout do nich napínáček - člověk pak nemusí dumat které to jsou.
Ja každý rok všetky rámiky (aj znovu použité) značím farbou príslušnou pre rok značenie matiek na hornú latku (farba je lacnejšia ako farebné pripínačky) a ak R použijem viackrát, viem pri jeho vyradení vek a rok vloženia do včelstva. Anton
(19.01.2011 13:45)Petr Lichý napsal(a): [ -> ]Zimuji 3 oddělky na 2x 2/3 lang a chci s nimi letos přejít na DS.
Můj DS by při zdravém (silném) včelstvu měl vypadat asi takto:
- dno (samozřejmě varoadno)
- 2x JUMBO
- 1x 2/3 jako MK
- Xx 2/3 medník/y
- víko (stříška)
Moje otázka zní:
kam a kdy vložit 1. nástavek JUMBO aby ho rychle vystavěly a matka zakladla?
Když vyškrtnu možnost přemetení, abych se zbytečně nepřipravil o plod, tak mi zbývají
tyto 3 možnosti:
1. vložit JUMBO pod 2NN
2. vložit JUMBO nad 2NN
3. vložit JUMBO mezi 2NN
Pak mě napadá ještě jedna možnost, že všechny ty 3 varianty zkusím a koncem
léta se tu s Vámi podělím o své nové poznatky a zkušenosti
Protože se jedná o oddělky, nikoliv silná kmenová včelstva, doporučuji také 4. způsob, navržený Jakubem (JDJD).
Postupoval bych takto:
Na jaře je třeba nechat oddělek zesílit, tj. nalíhnout větší množství mladých včel. Také pomůže před rozšířením pokrmit, pokud nebude stálá snůška a nebo nadbytek zásob. Doporučuji odebrat od okraje nástavků z každé strany 3 plásty (celkem 12) a nahradit je rámky Jumbo. Doporučuji 5 mezistěn a 1 stavební s proužkem mezistěny. Odebrané nízké rámky přijdou do nízkého nástavku nahoru. V tomto nástavku by měly být převážně zásoby, trocha plodu, případně plásty s pylem. Plásty s plodem přijdou do středu, aby všechnen plod byl nad sebou. 2 rámky zbydou (souše, pylové plásty nebo zásoby) a použijí se jako jádro do nástavku mezistěn při příštím rozšíření směrem nahoru. Doporučuji ponechat tuto sestavu až do počátku podletí, kdy při posledním nedobraní se provede úprava plodiska převěšením a doplněním 4 jumbo mezistěn na kraj. Nízké rámky s plodem přijdou před krmením nad nebo pod Jumbo plodiště, podle vašich dalších záměrů v příští sezóně. Výhodou je, pokud Jumbo rámek má výšku dvojnásobku nízkého.
No já tuhle kalvárii řešil minulý rok a trochu se obávám, že jsem ji ještě nedořešil
U třech včelstev jsem dal VN Optimalu na 2 NN, vystavěly to pěkně, matka tam začala klást, tak jsem potom ten VN, kde byly rámky s plodem všeho stáří, vč. zavíčkovaného i s matkou podstavil pod ty 2 NN. Výsledek - plod se vylíhnul, místo něj trocha zásob a matičky na celý VN kašlaly...Zkoušel jsem to bez mateří mřížky.
U dvou včelstev jsem VN podstavil rovnou pod 2 NN s tím, že se budou jako v přírodě pěkně rozšiřovat směrem dolů. Výsledek byl, že si toho vůbec nevšímaly a urputně seděly pouze v oněch 2 NN. Tak jsem zvědav, co bude letos. Pro jistotu mám nachystané mateří mřížky.
Dle mého názoru jsi celý proces uspěchal.Včelstvo zřejmě nebylo schopno obsednout všechno dílo proto šlo pod strop.Pouze můj názor
Asi to tak bude. Musely ty VN vystavět z mezistěn, tak už toho pak měly asi dost
Letos už nechám VN se soušemi dole a budu zvědav, jestli s přibývajícími zásobami ve snůšce stlačí postupně matku dolů
Řešil bych to troch jinak.Sice nevím jak zimuješ ,ale pokud máš nn nahoře a vn dole tak bych je na jaře uspořádal tak že nn bude pod vn pokud bude včelstvo dostatečně silné matka bude klást v vn po zesílení přendáš nn nad vn a pod vn dát nn s mezistěnami po obsednutí by měl přijít spodní nn pod vrchní nn pod něj vystrojený vn ,původní vn by byl až dole(pokud bude včelstvo opravdu silné lze vložit až dolu nn s mezistěnamy) .To pokud máš včelstvo dostatečně silné.Pokud né tak bych odstranil nn a nechal včelstvo rozvinout pouze na vn pak nn se soušemi nad vn(už lze prostřídat mezistěnamy)zároveň s ním lze přidat pod vn nn s mezistěnamy po obsednutí mezi vn a nn vložit vn do něj je dobré převěsit nějaký plod dalším krokem by mělo bít vložení nn mezi vrchní nn a vn.Celkové uspořádání ze spoda bude nn-vn -vn -nn -nn to už pak je včelstvo jako hrom.Většinou si vystačím s dvěma vn a dvěma nn.Při úkonech bys měl postupovat opravdu citlivě pokud budeš rozšiřovat tak stávající nástavky musí být obsednuté nebo ti matka vyleze až nahoru a zabydlí se tam.Mám podobný sistém mřížku nepoužívám.
(02.02.2011 12:23)Adlef napsal(a): [ -> ]U dvou včelstev jsem VN podstavil rovnou pod 2 NN s tím, že se budou jako v přírodě pěkně rozšiřovat směrem dolů. Výsledek byl, že si toho vůbec nevšímaly a urputně seděly pouze v oněch 2 NN. Tak jsem zvědav, co bude letos. Pro jistotu mám nachystané mateří mřížky.
Jj v souladu s přírodou
Po několika letech zkoušení si myslim, že v souladu s přírodou je spíš se vyrojit než slézt o bednu níž na mezistěny či stavební rámky (nepomůže ani soušové jádro). Mě to rozšiřování směrem dolu nefunguje, rozhodně ne v době před rojením. Nejlépe mi staví vedle a nad hnízdem.
Přijde mi, že jak se včely na jaře dotknou strůpku je zle, raději uletí i když mají pod sebou prostoru dost.
Pod VN nechavám NN, myslím, že větrolam dole je třeba, je to taková předsíň aby mohly využít celý obývak, tj. VN
( Mám vysoká varoadna) Možná by byla bývala vhodnější sestava NN VN NN.
T.H.
Ahoj přátelé,
jeden včelař mi řikal, že začíná zkoušet úplně opačný systém (dadant) než se doporučuje. Tzn. na zimu VN nahoru a pod něj NN. Pak NN dolu a další nízké nástavky nahoru.
Netestoval to už někdo z vás, která metoda je na zimu lepší a proč? Osobně se mě to zdá logické mít na zimu VN nahoře. Včely jsou na velkem plástu a nehrozi oddělení od zásob. Sám bych chtěl u několika včelstev toto zimování na příští rok zkusit....má někdo praktické zkušenosti? Díky
Nešlo by prosím upřesnit kdy který nástavek kam a proč? Nejsem si jist zda se jedná o zimování nebo i násladné jarní rozšíření.
Pokud zimuji NN a pod ním VN zřejmě jsou zásoby jak v NN tak VN pak je logické že na jaře přesunu NN pod VN co se stane včelstvo bude přenášet zásoby do VN k plodu a podnítí matku ke kladení a zároveň bude vyhřívat především VN,pokud po určité době dám na VN - NN včelstvu úměrně rozšířím prostor a to začne ukládat zásoby nad plod do NN, pokud pak mezi vrchní NN vsunu VN do kterého jsem dal nějaký plod,opět jsem rozšířil včelstvu prostor matka se vydá za plodem a místem ke kladení(přesvědčil se každý kdo včelaří klasicky 2x VN pokud nedal mřížku) takže zabráním rojové náladě.A pokud opět až to bude včelstvo vyžadovat vložím mezi vrchní NN a VN pod ním NN.Opět rozřířím prostor.Zralý med je až ve vrchním NN.Nakonec to bude vypadat asi takto bráno ode dna NN-předsíň (nemusí být) pak VN - VN plod - NN - NN med popřípadě další NN.Pokud by měl být v sestavě pouze 1 VN tak se domnívám že by bylo lepší používat pouze NN.