Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Viděl sem Tachovák postavený na teplou stavbu, jen viděl.....

Omlouvám se tom.50,já se špatně vyjádřil,to obsazení uliček jsem myslel pro zimní chumáč.Ta velikost plodiště,to je asi bolest celkově vysokonástavkového včelaření,jeden je málo a dva je moc,u 2 VN v Tachováku je oproti 11-r úspora 4 plástů,je to určité zlepšení,ale dál už to zužovat nejde,to už by byl extrém a nesmysl.Já jsem zastáncem dvounástavkového plodiště/je to jenom prosím můj názor,nekamenujte mně/,je to variabilněší ,než mít plod.v jednom extra vysokém,manipulace s vysokými plně zaplodovanými rámky také není jednoduchá ..a k NN včelaření jsem zatím nějak nepřišel na chutˇ.Pokud si chci u 39*24 ulehčit námahu s hmotností medníků,použiju medníkové polorámky,to je vyzkoušeno,ale je to dvojí míra,tachovský VN plný medu je sice mnohem lehčí než 11-r,ale i tak pořád je to značná hmotnost.Když se podívám na výšky rámků 39*xx tak je to 14-15-17-24-27,5-30-34,7 ,tak vše nějak úměrně navazuje,akorát mezi 17 a 24 je markantní rozdíl,já si už dávno pohrával s myšlenkou/když jsem začínal 39*24-11/ a plodiště ve 2 VN se mi zdálo příliš velké,vyzkoušet rámek ponížit na 39*20,plástová plocha by byla místo 8,14 nějakých 6,7 dm2,když budu uvažovat o 2 VN tachováku pro plodiště,tak by došlo k ponížení plástové plochy ze zhruba 146dm2 na 120dm2,to odpovídá celkově nějakým 15-ti rámkům 39*24 ,medníkový plný by pak mohl mít 13kg med+5kg dřevo,takže nějakých 18 kg,oproti 23-25 kg.Prosím ,to jsou jenom moje experimenty,každopádně si chci takto upravit 5 Tachováků a vyzkouším to,měl bych jednu výšku rámku pro celou úlovou soustavu při stejném půdorysu nástavku.Nástavky použiju tenkostěnné 25 mm vej. ,ale celý úl natřu bílou barvou,asi Balakom-lesk,kvůli přehřívání úlu na přímém slunci a strop uteplím pol.8-10 cm. ,hlavně už žádné falcy.No -budu zkoušet Tachovák/zatím/na výškakách 15-20-24 cm. ,experimenty mně baví a snad z toho bude nějaký užitek.Jinak koukám,že takto nepřemýšlím sám,ten rámek 37*18,5 také vypadá moc sympaticky.

Bohužel sem neumím dávat fotky, teď o víkendu přijedou děti a tak to snad zvládnu se naučit a dám to sem.

Ano, ta výška 18,5 je fakt paráda a těch 37 je jenom proto, že jsem koupil vč na té míře a hned jsem si to předělal na 39 a abych využil rámky (i ještě pěkné souše), tak jsem je jen na cirkuli přeříznul na takovou výšku, aby po přibití spodní loučky mělo těch 18,5. Ovšem nástavky jsem si udělal na 39, u jedné strany je vyvložkoval 2 cm vložkou, která je jen na pár vroutkách a půjde vyjmout, když bych chtěl náhodou z míry 37 odejít na 39.

I když by byla lepší fotka (slibuju, že se to naučím), pokusím se vám popsat, jak jsem přehřívání (ale taky zateplení v předjaří) u tenkostěnných nástavků vyřešil já. Je totiž jedno zda je úl zateplený nebo není, tedy kromě asi dvou měsíců v roce a to v časném jaru.

Ale popořadě. Popíšu přesně v mm jak jsem to udělal já a jde to i malinko jinak, každý si to může upravit dle sebe.

Vnitřní rozměr jedenáctirámku 39 je u mě dle někdejší ČSN (ta vzešla z Adamce) 402x402 a to proto, že se dřív myslelo, že včelí mezera má být jen 6 mm. A ona skutečně finguje nejlíp, ale langisti a amerikanomilové to vidí jinak. To neřešme. Pak se Čechoslovák dělal se včelí mezerou 7,5 mm a od toho je dnešní vnitřek míry 39 405x405. Tohle není nijak nutné si pamatovat, píšu to jen pro pochopení když budu popisovat co mám já tak aby bylo jasné, jak jsem k tomu došel. Prostě jsem nic nezměnil po předcích.

Vnitřek jedenáctirámku jsem zvětšil o 20mm tak, že kromě 11 rámků se vejde ještě 20 (21)mm tlustá přepážka. Ta je sendvičová, mezi dvěma sololity 3,3 mm je polystyren 14 mm. Tahle přepážka je u přední stěny tenkostěnného nástavku (teplá stavba) a tím je zabráněno přehřívání.
Druhou funkcí je to, že když jdu do včel, tak nejdřív vyndám tuto přepážku-volžku a tím vznikne jakási manipulační mezera, díky ní se mi rozvolní rámky a můžu je vyndavat nahoru bez toho, že bych mudlal včely.

Tato přepážka je blinova, má tedy díru a blinovka je potřeba asi 2 měsíce v roce a zbytek roku musí být někde uklizená a tak je "uklizená" u té čelní stěny nástavku.

Tyhle přepážkovložky mají jen VN pro plod, medníkové NN je nemají, na co taky.

No a nyní si představte ten jedenáctirámek, zvětšený dokonce o těch 20-21 mm, který vyvložkujete pořepážkovložkou, ovšem tlustou za dva rámky. No a máte Tachovský devítirámkáč, který ale můžete v létě vyndáním vložky zvětšit na jedenáctirámkáč. A nebo taky ne, jak libo, ty "buchty" se dají udělat tak, že skoro nic neváží (v případě zájmu vysvětlím jak). Jo a buchtu jsem nevymyslel já, to předkové vkládali tlustou slaměnou šitou rohož, nebo několik a tím zmenšovali prostor podle potřeby (a taky zateplovali).

No a zjara dáte tu tlustou "buchtu" ke stěně čelní a blinovkou oddělíte (pokud to bude třeba, v devítce asi ani ne) rámky vzadu a nebo bude přiražená těsně k zadní stěně. Garantuju vám, že vč (opakuju, teplá stavba) bude mít plod i "u zdi" (u té čelní kde je tlustá polystyrenová buchta) už v půli března! A máte rázem z tenkostěnného úlu zateplený se všemi výhodami tenkostěnáče a naopak.

Když si dáte tu práci a pochopíte co jsem tu právě popsal, přijdete na to, že je to max kompromis, jaký je jen možný a že plastičtější úl takto levně a jednoduše už asi nejde. Jen je potřeba oprostit se od dvou vašich, promiňte mi ten výraz - utkvělých představ. A sice že plodiště musí být ze dvou nástavků stejné výšky (k tomuto se vrátím na konci) a že je lepší jen devítirámkový truhlík. Z jedenáctky si podle mého návodu uděláte devítku (nebo lagovsko-slovenskou desítku) kdy si vzpomenete pomocí různě tlustých vložek = buchet + blinovek, ale když si uděláte devítky, tak je prostě nezvětšíte!

A že ty tlusté buchty zabírají plac a někde musejí být? No jasně, jsou v nástavkách s oddělky. Přece udělám oddělek např na 4 rámky a můžu mít plemenáče. Ty potřebuju ani ne půl roku a pak někde zaclánějí. A nebo dám odd do normálních truhlíků a neobsednutý plac "vycpu" buchtama (tím je uklidím a současně zateplím oddělky, těm to přijde vhod) a ty buchty pak odebírám tak, jak přidávám oddělku rámky když sílí.

Když budete uvažovat sám nastíněným způsobem, jistě přijdete na všechny ty výhody taky. No a když se vám to nebude chtít pochopit, nic se neděje, já k tomu spěl 50 let.

Ať se vám daří.

No a nakonec co jsme výše v textu slíbil.

Nikde jsem zatím nevyčetl co se úplně nabízí. Když sečtete výšku 24 + 15, je to 39...
Ani to jsem nijak nevymyslel nebo nevypočítal. Prostě už moje rodiče včelařili v úlech ze začátku 50 let 20 stol, byly to zateplené univerzály (tedy s pevným dnem) 39x30x12, ale k nim byly jako medníky tenkostěnné NN 39x15x11. Fakt skvěle se s tím včelaří (viz Dadant). Ovšem mojí mámu nikdy nenapadlo dát na 24 tu patnáctku. No a věřte mi, že 39x24x11 + 39x15x11 je jako plodiště úplně vynikající, ani malé, ani velké, je to prostě akorát (včelařím dříve 360 a nyní 460 mnm.)

Ani to nepočítejte, sestava 11 r 24 + 11 r 15 je přesně stejná plocha plástů jako 18 r 24. Akorát že u mě je to celkově nižší a manipulace s nízkými rámky je nesrovnatelně lepší a taky dozrávání medu v nízkáčích je lepší. Vysoká vlhkost medu je v posledních letech velký problém.

---

Jo a ještě dodám, nikdy se u mě nevyrovná 24 třicítce! Na třicítce jsou vždy včely lepší.

Jo a dno na léto pro oddělky stačí kus nějaké dřevotřísky ze zlikvidovaného nábytku, na to robnoběžně přibít dvě lajsny široké jako je tlouštka stěny nástavku a vysoké max 18 a ne nižší než 14 mm. Vzadu se stejně tlustá lajsna jen vloží a vpředu se česno něčím zmenší. Takovéto manipulační letní dno vyrobíte s pilkou zlodějkou , kladívkem a pár hřebíčky za pár minut.

(20.07.2016 23:40)tom.50 napsal(a): [ -> ]Jo a dno na léto pro oddělky stačí kus nějaké dřevotřísky ze zlikvidovaného nábytku, na to robnoběžně přibít dvě lajsny široké jako je tlouštka stěny nástavku a vysoké max 18 a ne nižší než 14 mm. Vzadu se stejně tlustá lajsna jen vloží a vpředu se česno něčím zmenší. Takovéto manipulační letní dno vyrobíte s pilkou zlodějkou , kladívkem a pár hřebíčky za pár minut.

Tome můžu požádat o informaci proč dno právě max. 18 a min. 14 , z jakého důvodu?
Díky a hezký den
T.

(20.07.2016 23:40)tom.50 napsal(a): [ -> ]vysoké max 18 a ne nižší než 14 mm

Proč?

Tini
Ne vyšší než 18 proto, že do té míry nestavějí včely šplhací můstky a nebo minimálně, stačí 20 mm a už staví kraviny!
No a 14 jsem si udělal sám, měl jsem (a mám) spousty latěk tlustých 14 mm. Některé podložky mám tlusté 3 mm + nějaká nerovnost a zbývajících 10-11 mm je málo proto, že se pak měl s mrtvolkami hrne při vyndavání podložky v zimě. Tím se mi ukázalo, že je optimum mezi a spíš k té horní hranici 18. (ty čtrnáctky mě tak štvou, že je vyřadím!)

Aha, já to píšu u dna na léto - manipulačnéího a já používám tahle dna celý rok. Můžu vysvětlit proč(v jiném vlákně // nevím ve kterém// to tu nedávno vysvětluju).

Aha. Já už mívám pod oddělky na zimu ta samá dna co pod produkčními včelstvy.

Já taky pane Kohout, ta nizoučká, vysoké podmety nemám proto, že mám po plodištěm podstavený NN = polštář a v něm mi staví ne divočinu jak chtějí (jako to mnozí mají ve vysokých dnech), ale je v něm 5 dělničáků (na vyřazení, které zažily léčení) + 6 stavebních s trubčinou.

Ano, vím že do souší v podmetu = polštáři ukládají čerstvou sladinu. Tu ale rychle přenesou a tak je tam malé prodlení (snad jen do 24 hod) ve srovnání s medníkem (převážně panenské dílo které "nezažilo" léčení), kde med zraje i několik týdnů a je pak vystavený možné kontaminaci mnohem déle.

Je zbytečné mít pro oddělky, kterých se většina nějak zužitkuje (spojí se se vč, nebo se prodají atd.) drahá vysoká a zasíťovaná dna. Proč zbytečné? Já na to nemám.
Sítě ve dnech způsobují vlhčí jarní med viz toto forum letos zjara. Stejně fungují očka a taky proto nemám očka ani síťová dna. Neměl jsem to nikdy (měl jsem pár vysokých den a mám dosud 3 //bez sítě// a další už určitě nepořídím) protože jsem si vždy myslel, že je to hloupost a nyní se ukazuje, že můj instinkt se nemýlil. Třeba ale ještě změním názor, u včel není nikdy nic definitivní (ono ani v životě jak zpívá V+W).

Prosím neznáte někdo názvy publikací o Tachovském včelaření? Původní Tachovský úl měl zateplení 2 nebo 3 cm? Díky za informace.

Zdravím ,mám zateplené Tachováky 3.cm,včelařím krátce,ale nelíbila se mne manipulace s originálními zakoupenými nástavky,tak jsem již na všechny udělal lišty na uchopení,jednu nad očkem a druhou ve stejné výšce ze zadu a to je pro mne největší úleva od dřiny,mohu každému doporučit,manipulace je teď mnohem snazší.

Zdravím přátelé včelaři, letos jsem se rozhodl vyrobit 50 ks nástavku Tachováku a budu včelařit na tomto rozměru. Vhledem k nespočtu pozitivních ohlasů od velkovčelařů nemohu jinak. Včelařím na valašsku a nikdy nemám zaplodované 11 r nástavky a med pak nosí do plodiště a to se pak nedá vytočit. Už se těším jak pujdou ůly do terénu a mimochodem 4 cm dna jsou super jen tam dejte stavební zábranu ať to neprostaví kvůli měli.

No zrovna u Tachováku vysoké dno bez stavební zábrany má významný protirojový efekt. Nicméně, když jsou jiné protirojové prostředky dostatečné tak se dá i se stavební zábranou dobře včelařit.

Budu mít š stavební rámky a budu dělat odělky . tak si myslím , že to bude OK. Ty včelaříš na Tachováku?? Zkušenosti?? napiš draku Dík Vsetínsko

Tak ono původní dno tachováku mělo hodně nizoučký podmet.

Přátelé měl bych dotaz: začínám včelařit v Tachováku mám je na zasíťovaném varoadnu ,jak je to s podložkou ?má být dno otevřené nebo tam ta podložka je celoročně? Dřív jsem měl universaly tam bylo dno plné tak nebylo co řešit . Díky za názory

Že by nikdo už nev čelařil v Tachováku s varroadnem?

Preto je to dno zakryté aby to po vytáčaní včiel nelákalo druhé včely na spodok sita lebo cez to sa valí von vôňa. Včely môžeš mať aj z otvorením sitom či v lete alebo v zime. Ja som zimoval z otvorením a myslíš že im bolo zle, vôbec lebo včely hrejú do chumáča a to čo ujde mimo je bagateľ. Mám kamoša a ten zimuje len z otvorením dnom a keď neodovzdáva melivo na rozbor tak mu je to jedno že vypadá von z úla.
Tu máš foto že včely majú len sito a zimoval som ich z medníkom B 11, chumáč bol až v spodnom nástavku a mali v marci 8 temer plných rámikov plodu a tích 5 napoly ani nerátam. Teraz majú 3 nástavky, B 11.

To Mellifer
Z jakého zdroje (knihy) je to čerpáno?
Dík

Velice se omlouvám za velmi opožděnou reakci. Obrázek je z publikace: Včelařství v socialistické velkovýrobě; Ing. Vladimír Veselý, CSc., František Knížek; MZVž; Praha; 1972. Knížečka o provozu ve včelařském středisku v Tachově. Mám i pár článků ze Včelařství. Do pár dní naskenuji.

Jestli se nepletu jde o první verzi tachovského dna. Pod tou škvírou je zezadu sešup do krmítka, krmítko je jako šuplík pozink vkládané zezadu, klavíráky zepředu zezadu, česnový náběh venkovní a vnitřní, dva obrtlíky, krmítko mělo ze dřeva jakýsi náběh k té škvíře, druhý česnový dřevěný náběh byl i těsně za česnem, pod tím krmítkem síťovina.

Druhá verze byla něco co ukazuje Merkuri, místo desky přepážka proti prostavění. Místo náběhu do krmítka plavátko podobné té mřížce proti prostavění. Chybí za česnovou vložkou druhý česnový náběh. Převracecí vložka do česna. Zespodu šíbr z překližky s dvěma mezerníkama jako úchytky na uzavírání sítě. Klavírák s česnovým náběhem jen zepředu.